Otevřít hlavní menu

Obsah

Díla neznámého autora

Do rukou se mi dostala publikace "Ostrava v proměnách času" obsahující historické fotografie města Ostravy, které by se do článků o Ostravě dle mého názoru hodily. Problémem je však, že u fotografií nejsou uvedeni jejich autoři. V tiráži knihy je pouze uvedeno, že fotografie dodal Archiv města Ostravy, Slezské zemské muzeum v Opavě a Hana Kunzová, přičemž u fotografií není konkrétně zmíněno, kdo je poskytl. Zmíněné fotografie byly pořízeny přibližně v období let 1900-1945. Jsou tyto fotografie použitelné ve wikipedii? Děkuji za odpověď--Sveter 14:24, 13. 2. 2008 (UTC)

Na dobu trvání ochrany anonymních děl odpovídá § 27 autorského zákona: Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Takže dílo muselo být zveřejněno nejpozději v roce 1937. Otázka je, zdali to jsou opravdu anonymní díla. Je nějaký důvod se domnívat, že to anonymní díla jsou? To, že neznáme autora, ještě neznamená, že je to anonymní dílo. (Říkám to pořád, že AZ je paskvil.) --Miraceti 14:35, 13. 2. 2008 (UTC)
Zdravím, jak jsem již výše napsal, u těchto fotografií autoři uvedeni nejsou a nevím, jak bych jejich identitu zjistil. Stejně tak u fotografií není uvedeno, kdy byly poprvé zveřejněny, je uvedeno pouze datum jejich pořízení. --Sveter 14:48, 13. 2. 2008 (UTC)

AZ paskvil je, ale to tu, žel nevyřešíme ;o) --Šandík 14:54, 13. 2. 2008 (UTC)

Nechci vám kazit rozčarování z českého práva, ale autorský zákon má hodně společného hlavně s mezinárodními smlouvami o autorském právu (mj. proto se měnila i lhůta z 50 na 70 let). Okino 15:12, 13. 2. 2008 (UTC)
No, mě šlo spíš o to, že to tu nemá smysl řešit. --Šandík 15:41, 13. 2. 2008 (UTC)
PS: Kdo říkal, že mám na mysli pouze český AZ? ;o)

Stavební domácí úkoly

Ahoj! Dostal jsem email od autora původního článku Stavební překlad, který Postrach označil za copyvio. Samozřejmě, že jako obvykle jde o domácí úkoly. Odepsal jsem mu, aby informoval učitele o stránce Wikipedie:Pro učitele. Zřejmě zcela totožný problém je u článků Plovoucí podlahy, Kyklopské zdivo, Omítky, Vazby zdiva a možná dalších.

Zároveň bych se chtěl zeptat Postracha, jaké podobnosti s údajným zdrojem copyvia našel. --Miraceti 07:17, 2. 4. 2008 (UTC)

Kontrolu jsem provedl jen zběžně. Dal jsem do vyhledávače frázi

Dílce vyrobené na bázi cementu je možné vyztužit ocelovou výztuží jako běžné železobetonové prvky

a vypadlo mi

Dílce vyrobené na bázi cementu je možno vyztužovat ocelovou výztuží jako běžné železobetonové prvky, dílce na bázi vápna – výztuž dílců nutno chránit ... z toho dokumentu.

Zběžným pohledem jsem zjistil, že další kus textu vznikl jen jiným frázováním. Dál jsem to nezkoumal nemaje čas, ale připadalo mi to jako kompilát. Teď podrobnějším zkoumáním zjišťuji, že jsem měl smůlu a narazil ne jednu z mála shodných částí. Moje chyba, asi to copyvio není (resp. je jen ten kousek). Příště budu pečlivější. --Postrach 08:49, 2. 4. 2008 (UTC)

Další debata o tomtéž: Wikipedista diskuse:Miraceti#dotaz. Pokračujte v ní zde. --Miraceti 21:10, 2. 4. 2008 (UTC)

Možná Pastoriova copyvia

Upozorňuji na dnes odhalené copyvio (nebo podezření) uživatele Pastorius, které spočívá v téměř doslovném opsání odstavce z knihy Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Máte někdo tuto knihu k dispozici, abyste mohli ověřit, zda i další Patoriovy editace z té doby (viz příspěvky okolo 16. 9. 2007) nejsou plagiátem některého hesla z této knihy? --Milda 20:47, 4. 4. 2008 (UTC)

Knihy máme, během příštího týdne to udělám. Pokud by to někdo udělal dříve, tak budu jen ráda. --Vrbova 21:09, 4. 4. 2008 (UTC)

Další website vykrádající Wikipedii

http://dopravnipraha.estranky.cz – viz např. Tramvaje >> Něco o tramvajích nebo Tramvaje >> Charakteristika; části o metru a letišti jsou odjinud. --Flere-Imsaho 14:20, 16. 4. 2008 (UTC)

Autorská práva na veřejné tabuli

Zdravím, chtěl bych se jen tak pro informaci zeptat, jak je vyřešeno autorské právo u textů na informačních tabulích např. někde v parku atd. Vím, že cizí autorská díla mohu vyfotit, ale co s textem, mohu ho použít na wiki? díky za odpověď.--Lasy 19:27, 23. 4. 2008 (UTC)

"Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; autorovo svolení není třeba ani pro rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti díla takto zaznamenaného nebo vyjádřeného." (§ 33 odst. 1 AZ). Já bych se domníval, že převedení obsahu tabule do textové podoby se již do této výjimky nevejde. Fotku tabule a jakékoliv výřezy z ní (fotky části textů atd.) je zřejmě možno zveřejňovat libovolně, ale v textové podobě je nutno použít řádné citace nebo postupů pro využití autorsky chráněných textů. --ŠJů 12:21, 28. 5. 2008 (UTC)

@ŠJů: Citujete starou verzi tohoto paragrafu (§ 33 odst. 1 AZ), aktuální verze zní: Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

Klíčové je slovo trvale, které bylo do zákona vloženo novelou. Toto slovo velmi omezuje typy děl, k nimž se tato výjimka vztahuje. Jaké jsou právní výklady?

  • CHALOUPKOVÁ, Helena; HOLÝ, Petr. Autorský zákon: Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-586-5. Kapitola § 33–34, s. 52. 
    Komentář vyjadřuje názor, že v úvahu zřejmě připadají jen architektonická díla vyjádřená stavbou a díla sochařská.
  • TELEC, Ivo; TŮMA, Pavel. Autorský zákon: Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-608-4. Kapitola § 33, s. 366. 
    Výklad je poněkud méně striktní. Praví, že výjimka se vztahuje zpravidla na trojrozměrná výtvarná nebo architektonická díla (sochy, památníky, budovy, venkovní výzdoby, zahradní architektura, ...). Dvojrozměrná díla lze akceptovat jen při zjevném splnění podmínky trvalého umístění na veřejném prostranství (malba začleněná do fasády domu, pouliční malby apod.).
U informačních cedulí lze velmi pochybovat o trvalosti umístění. Zpodobnění pouze cedule způsobem, který jde nad rámec účelu této zákonné licence ("svoboda obrazu ulice"), je také problematické. Podobně jako u všech jiných výjimek je rovněž třeba dát pozor, aby byly splněny požadavky § 29. --Beren 14:34, 28. 5. 2008 (UTC)
Při výkladu pojmu "trvale" bych vycházel z předpokladu, že ani u domů či jiných staveb se nepřepokládá, že vydrží stát navěky. Takže slovo "trvale" lze vykládat tak, že označuje umístění na neurčitou dobu a nejde o evidentně nebo proklamativně dočasnou akci. Informační tabule v parku, u památných objektů, tabule naučných stezek atd. mají podle mého názoru nepochybně povahu trvalého umístění, i když předpokládaná životnost může být maximálně pár desítek let, často méně. Zajímavým efektem nového znění ale je, že nyní například v případě tramvajového mostu v Praze-Troji (chápeme-li ho jako architektonické dílo) záleží na tom, jestli má pořád ještě status provizorního, nebo jestli už byl "ztrvalen". Také by bylo zajímavé, zda z něčeho vyplývá právo vyfotit si třeba nový model automobilu, který veřejně jede po ulici nebo je v ní zaparkován – do tohoto ustanovení se takové právo nevejde.
Netuším, o co autoři výkladů opírají své domněnky, že se ustanovení nemůže vztahovat na veřejně umístěná díla písemná či obrázky a fotografie, grafické symboly atd., což je typicky případ různých informačních tabulí, ale i trvalých reklam (např. na sídle firmy) atd. „Svoboda obrazu ulice“ je zkreslující označení: výjimka se nevztahuje na "ulici s dílem", ale na "dílo v ulici". --ŠJů 16:07, 28. 5. 2008 (UTC)
Ta trvalost je zajímavý problém, a než někdo najde pár precendenčních rozsudků, tak bych se skoro klonil spíš k názoru ŠJů. Presumovat trvalost pouze z toho, zda je nějaká cedule udělaná tak, že vydrží trvale někde stát, je asi chyba. Myslím, že je nutno uvažovat i obsah sdělení na té tabuli, resp. účel ap. Když na tabuli stojí, že „toto jeztezka, která vede z ... do ...“, tak je trvalá, i když její dřevo už seschnívá. Když tam ale stojí „toto je ztezka z ... dpo ... ale během příštích tří měsíců bude zrušena“, tak je to přechodné, i kdyby tabule sama byla z granitu a zalita v železobetonu. Trochu přitažené za vlasy, vím, ale chci znázornit směr úvahy. -jkb- (cs.source) 16:16, 28. 5. 2008 (UTC)

Předchozí související diskuze viz Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 2007/01#Dílo na veřejném prostranství nemá šablonu. --snek01 29. 11. 2008, 23:44 (UTC)

Nepovolený text na spam.cz

K pozornosti udávám Wikipedie:Pod lípou#Nepovolený text na spam.cz. Nevím přesně, jestli patří sem, nebo jinam, tak zatím jen upozornění, jinak můžete samozřejmě přesunout. Okino 22:54, 26. 4. 2008 (UTC)

jak je to s ....

jak je to s oficiálními upoutávkami na pořady nebo díly??--Petr21 19:56, 11. 5. 2008 (UTC)

Jsou chráněny copyrightem stejně jako samotné dílo, na které upoutávají. --Reaperman 20:04, 11. 5. 2008 (UTC)
myslel jsem písemné popisky.. třeba na oficiálních stránkách televize nebo časopisy.. protože jsem si všilm ,že jsou témě totožné ve všechn časopisech.. --Petr21 20:08, 11. 5. 2008 (UTC)
Hádám, že to bude tím, že je to oficiální text distributora, který si tu upoutávku platí. --Reaperman 20:11, 11. 5. 2008 (UTC)
No to si myslím také,ale nevím zda se tento text může použít tady na wiki třeba..(nebo i tento je pod AP) vzít text třeba z webu čt o dílů simpsonovích a dát ho sem.. se zdrojem nebo ne --Petr21 20:16, 11. 5. 2008 (UTC)
I ty PR texty jsou chráněny Autorským zákonem, takže je samy o sobě použít nelze, lze z nich citovat v souladu s AZ (pro citování doporučuji podrobně nastudovat, něco takového může snadno sklouznout až ke copyviu) nebo získat souhlas držitele copyrightu s uveřejněním pod licencí GFDL. --Reaperman 20:21, 11. 5. 2008 (UTC)

Volné dílo - 70 let od úmrtí autora

Dobrý den, rád bych se na Vás - milí kolegové obrátil s dotazem. Pokud autor knihy zemřel před více než 70 lety např. 1928, tak se jeho dílo stává dílem volným, aspoň tak se to zhruba píše v AZ, ale pokud jeho kniha vyšla později třeba před 50 lety a má v tyráži (c) např. 1958, tak se dílo autora stává dílem volným a daný (c) platí jen pro editace konkrétního vydání z roku 1958 nebo se tento (c) vztahuje také na původní autorův text? Děkuji za radu. --Aida 12:16, 18. 6. 2008 (UTC)

Původní text autora je rozhodně volný. Kniha však může obsahovat také díla jiných autorů, která jsou stále chráněna, např. ilustrace, redakční poznámky, doslov apod., případně i redakční uspořádání knihy, pokud vykazuje znaky autorského díla. Každopádně samotné uvedení copyrightové výhrady nijak nezakládá nějaké speciální právo, má význam spíše v jiných státech. --Mormegil 12:39, 18. 6. 2008 (UTC)
Děkuji. Velmi jste mi pomohl. --Aida 13:19, 18. 6. 2008 (UTC)

Fotografie fotografie na veřejném prostranství

Ahoj, chtel bych k heslu Vojtěch Luža přidat fotku na commons.wikimedia. Protože legálně se nelze k nějaké jen tak dobrat, nafotil jsem jeho fotografii na našem pomníku padlým v 1. a 2. sv.v. na náměstí obce, kde je jeho, byť omšelá, podobizna. IMHO je to legální dle § 33 Autorského zákona. Je moje domněnka správná?

enemy 15:42, 20. 6. 2008 (UTC)

Ano, např. fotka ke článku Josef Bryks je také přímo detail z pomníku. Fotky z pomníků jsou povoleny, (ale např. fotky z naučných stezek již povoleny nejsou.) --snek01 20:05, 20. 6. 2008 (UTC)

Jak to tedy je?

Pokud je tedy politikou české wikipedie zbavovat se všech nesvobodných obrázků, proč zde může být zobrazen např. obrázek Wikipedia-logo.png, které je "© & All rights reserved, Wikimedia Foundation, Inc."? --Sveter 16:49, 5. 7. 2008 (UTC)

To je politika všech projektů ne pouze cs. Ano, loga projektů jsou chráněna copyrightem. Běžně však se tato loga v článcích neobjevují, tudíž nemá šiřitel obsahu Wikipedie s tímto probléme. Jinak pokud potřebujete šířít něco takového, zatím jsem neměl problém - vždy mi Nadace povolila loga použít. Myslím, že ale problém v něčem jiném. Co je tedy za problém? Co se Vám nelíbí?--Juan de Vojníkov 17:59, 5. 7. 2008 (UTC)
Protože na projektech nadace mohou být její loga, což je logické. --Ragimiri 17:24, 5. 7. 2008 (UTC)
Z české wikipedie jsou systematicky mazány soubory, které nemohou být svobodně využity třetími stranami a to i v případě, že existuje souhlas k jejich zobrazení na wikipedii. Logo, které je obsaženo například v článku Wikipedie je totožný případ. --Sveter 17:36, 5. 7. 2008 (UTC)
No pokud by někdo souhlasil například s veřejněním Pod licencí cc-sa-by 3.0 pro projekty Wikimedia, pak nevidím problém. Uvolnění pouze pro Wikipedii je dost omezující, že to nemohou použít ostatní projekty. Co se týče formulace "existuje souhlas k jejich zobrazení na wikipedii", tak to je z hlediska autorského zákona dost problematické. Je nutné, aby se jasně definovala licence a aby ta licence nekolidovala s tím, že se to bude někomu uzavírat. Nechcete uvést konrétní případ?--Juan de Vojníkov 17:59, 5. 7. 2008 (UTC)
Jak je u loga uvedeno, „It is (or includes) one of the official logos or designs used by the Wikimedia Foundation or by one of its projects.“ Toto logo je určeno právě a pouze pro projekty nadace, tedy ne pro volné používání jinde. Vámi uváděné obrázky uvolněné pouze pro použití na Wikipedii se mazat musejí, protože se nedají používat ve svobodném slova smyslu. Jinak řečeno, autor je uvolnil pouze pro Wikipedii, ne však pro další použití. --Ragimiri 17:47, 5. 7. 2008 (UTC)
Ovšem logo také nelze použít ve svobodném slova smyslu, protože nadace má k němu vyhrazena všechna práva. Kdybych nahrál jakékoliv jiné logo s copyrightem, tak mi ho přeci také smažete. --Sveter 17:55, 5. 7. 2008 (UTC)
Jak jsem uvedl výše, Nadace (držitel práv) se většinou nebrání ve využití loga k nekomerčním účelům. Asi je to otázka názoru, jestli mají být oficiální loga projektů volná nebo chráněná copyrightem. Co se týče jiných log, tak ho smažeme. Jde o to, že Wikipedie je otevřená všem, tzn. i dalšímu použití a šíření. Pokud vy to ale zazdíte tím, že tu bude moci být logo s copyrightem, které se ale nesmí dál šířit, tak to je jako, kdyby tu nebylo. Ano, je to těžké - spoustu obrázků stále nemáme.--Juan de Vojníkov 18:05, 5. 7. 2008 (UTC)
Mno, chtělo by to tady nějakýho právníka, nebyl to dříve třeba pan Pecina? :)--frettie.net 17:59, 5. 7. 2008 (UTC)

Já se ve vašich argumentech začínám ztrácet a přestávám je chápat... Pokusím se shrnout, jak jsem tento problém pochopil. Pokud je některá z mých tezí chybná, řekněte mi. 1) Na jednu stranu zde máme oficiální politiku, která zakazuje používat nesvobodné obrázky (o tom, že je to politika škodlivá a čtenářům, o které by nám mělo jít v první řadě, nic nepřináší, pouze je ochuzuje, debatu vést nechci, měl jsem křičet, když se o ní diskutovalo, můj problém). 2) Pak tedy zde můžeme mít obrázky se svobodnými licencemi, které umožňují použití obrázků třetími stranami. 3) Loga obchodních společností, či nadací (včetně WM) jsou chráněna autorským právem. 4) Wikimedia dala souhlas k použití svého loga a log jejích projektů v rámci článků na projektech jí spravovaných. 5) Logo Wikipedie tudíž nemohou libovolným způsobem použít třetí strany, neboť je pod copyrightem a Wikimedia má vyhrazena všechna práva. 6) Příslušná loga jsou ovšem i přesto v článcích zobrazena. 7) Agentura AP dala Wikimedii souhlas zobrazit dvě fotografie, Raising the Flag on Iwo Jima a fotku z Trang Bang z Vietnamu. 8) Tento souhlas je stejné povahy jako dala Wikimedia ohledně svých log. 9) Fotky od AP zde ovšem nesmí být. 10) Juan tvrdí, že nadace ovšem volné šíření svého loga schvaluje a tudíž zde být může. 11) Před asi dvěma týdny jsem zde nahrál fotografii Miloše Formana, u které bylo uvedeno, že je k dispozici k volnému použití a lze ji reprodukovat bez souhlasu. Fotografie byla pochopitelně smazána, protože nebyla dostatečně svobodná. Z toho mi nutně vyplývá, buď že jsou zde loga projektů nadace Wikimedia zobrazena v rozporu s pravidly, nebo jsou zde v rozporu s pravidly mazány obrázky, které tato pravidla splňují. --Sveter 19:05, 5. 7. 2008 (UTC)

Takže nikdo ze správců mi není schopen odpověděť na to, proč zde mohou být loga nadace Wikimedia, avšak nesmí zde být dvě fotografie AP, i když mají stejnou nesvobodnou licenci jako ona loga? A proč zde nesmí být fotografie Miloše Formana, kterou lze bez souhlasu dále šířit, což u log nadace Wikimedia nelze? --Sveter 12:17, 7. 7. 2008 (UTC)

Nemáte pravdu, pokud nahrajete nějaké logo, kde bude majitel či správce práv souhlasit se svobodným šířením alespoň v této podobě {{LogoProvidedThat}}, pak tu samozřejmě zůstane. Fotka M. Formana toto nesplňovala, což jsem se Vám pokoušela vysvětlit. Souhlas k přebírání pro mediální účely je prostě něco jiného než souhlas k šíření. Majitel práv té fotografie rozhodně navíc nesouhlasil s licencí, kterou jste tam umístil. Fotografie AP, pokud vim, tak AP dala Wikipedii souhlas zobrazit fotografii, nikoli k dalšímu, byť neměnnému přenosu alespoň s článkem. Co se loga Wikipedie týče, tak v zásadě lze říci, že je to využití svého loga. Pokud hovoříte o Commons:Category:Wikipedia logos, pak je to patrně na dost dlouhou debatu, kterou lze vést přímo na commons. --Vrbova 12:58, 7. 7. 2008 (UTC)

K poznámce Frettie, pokud vím, tak Tompecina není právník. --Vrbova 12:58, 7. 7. 2008 (UTC)

Licenční politika je dána rozhodnutím nadace (doporučuji ke čtení Wikipedie:Licenční politika u souborů a související [1]). Pokud tedy nadace (a myslím že pochopitelně) udělala výjimku pro svoje loga a ochranné známky, nezbývá než se s tím smířit. I když je pravda, že se to zdá nelogické. --Tlusťa 13:08, 7. 7. 2008 (UTC)
Tlusťo, toto heslo jsem nečetl. Když jsem se nedávno vrátil s wikidovolené s rozhodl se nahrát nějaké fotografie, četl jsem Wikipedie:Popisky licence souborů, kde byly polopatě vyjmenovány povolené a nepovolené licence. Dozvěděl jsem se tam, že fotografie z webu EU jsou licenčně kompatibilní s wikipedií. Nelenil jsem a nahrál několik fotografií europslanců. Když jsem se za pár desítek minut vrátil, fotografie byly samozřejmě pro nekompatibilní licenci smazány. To je jen další důvod mé frustrace ze současné obrázkové politiky, která mi připadá jako velký bordel s řadou nikde nepsaných výjimek, vyžadující extrémní a nesmyslný formalismus a vytvářející široký prostor pro správcovskou svévoli. --Sveter 13:48, 7. 7. 2008 (UTC)
Správcovskou svévoli nechávám bez komentáře (pokud to tak cítíš, buď konkrétnější). To heslo si přečti, budeš vědět proč obrázky EU šlo nahrávat a nyní nejde. Nadace rozhodla, že obrázky neumožňující vytváření odvozených děl se od 23. března 2007 nemohou nahrávat a od téhož data ale o rok později se mají odstranit. Výjimky u žijících lidí nejsou povolovány. --Tlusťa 13:54, 7. 7. 2008 (UTC)
(S editačním konfliktem)
IMHO bychom podle Wikipedie:Licenční politika u souborů (a příslušného rozhodnutí Rady) neměli např. v Šablona:Wikimedia Foundation zobrazovat loga projektů či Nadace (a podporoval bych jejich odstranění, byť to je spíše otázka principu než nějaký velký problém), zatímco použití log v článcích Wikipedie, Wikislovník apod. je pravděpodobně v pořádku (neboť Nadace nic proti „volnému“ použití log pro odkazování na projekty nemá, a to nejen na Wikipedii, ale i kýmkoli jiným), byť nikoli nějak výslovně ošetřeno. Použití obrázků typu en:Image:WW2 Iwo Jima flag raising.jpg v odpovídajících článcích je však složitější otázkou: samotné povolení použití obrázku pro Wikipedii (a nikoho dalšího) nám podle výše zmíněného pravidla nepostačuje. Na anglické Wikipedii je tento obrázek dovoleno použít pouze v takovém kontextu, který by jeho použití dovoloval díky fair use (a ke každému použití je povinnost vytvořit fair use rationale). Povolení od AP je něco navíc. U nás však fair use nepřichází v úvahu, takže nemáme nic víc, než dovolení použít obrázek výhradně na Wikipedii. A to je příliš málo, někdo, kdo by náš obsah chtěl využít (např. encyklopedie Seznam.cz), by měl problém. --Mormegil 13:10, 7. 7. 2008 (UTC)
Ano, mám na mysli kategorii Commons:Category:Wikipedia logos případně i kategorie s logy dalších projektů nadace WM. Jde mi o jednoduchou věc. Vytvořili jste si tady extrémně striktní pravidla co se týče obrázků, díky kterým na české wikipedii nemohou být zobrazeny například fotografie, které jejich autor v dobré víře uvolnil k veřejnému používání, ale nepoužili vámi vyžadovanou a tudíž jedinou správnou formu. Když už tato pravdila máme a tváříme se, že je chceme respektovat a řídit se podle nich, OK, nemám problém se podle nich řídit a snažím se podle nich řídit. Ale vyžaduji, aby se jimi řídili i správci. Původně jste mi napsala, že Forman zde být nesmí, protože autor nedal souhlas k modifikaci souboru. OK, nevěděl jsem, že existuje i takové interní nařízení. Když se ovšem podívám na soubor Soubor:Wikipedia-logo.png, kde je souhlas k modifikaci? Nikde jej nevidím, vídím jen, že WM má vyhrazena všechna práva. Tvrdíte, že Forman zde být nesmí, neboť je šíření souboru omezeno (v tomto nemáte pravdu, ...jsou k dispozici k volnému využití v médiích a lze je veřejně reprodukovat bez nutnosti souhlasu. Chápu to tak, že jsou sice v první větě výslovně zmíněná média, ale druhá je míněna všeobecně.), avšak loga nadace WM mají v popisku "Use of the Wikimedia logo is subject to the Wikimedia visual identity guidelines and requires permission." Z toho mi vyplývá, že fotografie Miloše Formana je mnohem svobodnější a pro třetí strany alespoň částečně využitelná, zatímco loga nadace WM (a také fotky od AP) jsou z tohoto pohledu zcela nesvobodné, protože je třetí strany vůbec nemohou využít. --Sveter 13:33, 7. 7. 2008 (UTC)
Ta striktní pravidla jsme si tady nevytvořili my, ale de facto nám byla nařízena americkým a českým právem a rozhodnutím Nadace Wikimedia, tedy de facto zřizovatelem projektu. Správci se těchto pravidel snaží držet, ale dalším rozhodnutím nadace je, že zde mohou být její loga a ta jsou umístěná na Wikimedia Commons, který je samostatným projektem, podobně jako jsou samostatné a na sobě nezávislé česká a slovenská Wikipedie. Tady to tedy rozhodně nikdo nemůže vyřešit, s tím se budete muset obrátit přímo na Commons nebo na Nadaci.
Co se týče obrázku Formana, tak povolení jsou k dispozici k volnému využití v médiích znamená, že jej mohou volně využívat tiskové agentury a televize a noviny, ... nikoliv však už student ve své diplomové práci, což je opět z rozhodnutí Nadace nesvobodná licence a tudíž ji nelze použít. --Reaperman 13:47, 7. 7. 2008 (UTC)

Oficiální fotky našich představitelů

...ta právnícká mluva je opravdu téměř nepochopitelná. Navíc mám pocit, že většina zainteresovaných brilantně hledá kličky a právní výklady, proč se nějaká fotka nesmí zveřejnit. A já bláhový jsem se domníval, že by se měly naopak hledat právní výklady o možnosti jejich zveřejnění. Že téměř na vše existují různé právní výklady se dozvídám denně ze sdělovacích prostředků.

Ale k věci. Co jsem začal s Portálem:Kom..., potýkám se s neobvyklým nedostatkem fotek z historie. Jsou snad toto všechny publikovatelné fotky z historie Československa? Třeba aby bývalý prezident Gottwald měl jako hlavní fotku čl. bustu je legrační až nedůstojné (nedůstojné ne ke Klemovi, ale k Wikipedii, která už má jakousi váhu). Stejné je to s býv. předsedou parlamentu Sašou Dubčekem a většinou podobných. Ptám se tedy odborníků:

  • Práva na oficiální fotky (které často visely v každé třídě) patří jejich dědicům?
  • Nepatří státu či nějaké instituci?
  • Nešlo by požádat tuto instituci o souhlas se zveřejněním? Děkuji --Ervinpospisil 17:25, 6. 7. 2008 (UTC)
Těžko lze o těchto fotografiích rozhodnout paušálně. Podrobnější informace musí dodat ten, kdo chce fotografii vložil. Pokud informace nejsou, nelze předpokládat, že můžeme práva autora ignorovat. Nemůžeme vědět, jakou smlouvu o díle uzavřel a jaká užití zahrnovala. Pokud vkladatel doloží, že fotografie je součástí nějakého úředního díla (nebo je sama takovým dílem), pak by zákon její volné užití umožňoval. Pokud by ale nešlo o typ úředního díla přímo zmíněný v autorském zákonu, byl by nutný přesvědčivý právní rozbor, že je to v pořádku. --Beren 19:15, 8. 7. 2008 (UTC)
Děkuji za odpověď. Přeloženo do češtiny, je třeba vyvinout vlastní iniciativu. Naštěstí, ta už není trestná, jako v minulosti. Právě jsem poslal e-mail na adresu Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. --Ervinpospisil 20:58, 8. 7. 2008 (UTC)

Možnost doslovné citace

Chci se už dlouho zeptat, jestli jsou či nejsou copyviem některé moje články, např. Pneumologie a Expresivita (lingvistika) - protože ničí autorská práva rozhodně porušovat nechci.... Co mě k tomu napadá:

  • U pneumologie jde o jednovětou definici, kterou ani moc jinými způsoby říct nejde..(uvítám případné návrhy...). Někde psal v podobném duchu wikipedista Sokoljan, že označování takových banálních krátkých definic jako copyvio považuje za nemístné, ale bylo to o nějakém fádnějším předmětu, pravda
(Např. kdybych v případě hesla "katechetika" doslovně opsal definici z Encyklopedie univerzum "katechetika [řec. katéchein – vyučovat] nauka o vyučování náboženství" a ozdrojoval to, je to porušení autorských práv?
(Kdo nemá ESČ, z kterého jsem při psaní expresivity skoro výhradně čerpal, k dispozici, můžu mu kopii textu pro porovnání po návratu z dovolené poslat.)
  • V "normálních pracích" se dá přece citovat i doslovný text, je-li uveden zdroj citace (je tam asi nějaké omezení délky?), což u wiki možná neplatí, protože její obsah může být použit ke komerčním účelům, je to tak?

Schizofrenní závěr

Pak by tedy na jednu stranu nejspíš ani jedna formulace (ani jedno syntagma) nesmělo být stejné jako v citovaném díle, na druhou stranu, pokud člověk odněkud vezme myšlenky a jen je řekne jinak, je to úplně stejné "vykradení" obsahu, dokonce rafinovanější... Řešením tohoto je tedy jen čerpat vždy z víc zdrojů? - Plánuji tu Expresivitu trochu rozšířit z víc zdrojů, ale schválně to zatím nechávám takto, protože mě zajímá, jestli by to bylo v téhle podobě copyvio bylo, nebo ne. - Dalším příkladem je výčet názvů pro vejminek (viz první dva řádky tam) - můžu např. ze SSJČ opsat všech 8 výrazů, které tam jsou pro vejminek uvedeny? Hraje tam třeba roli jejich pořadí (->"pozměněná forma"?) Díky--Jiří Janíček 26. 7. 2008, 11:15 (UTC)

Podle mne by článek neměl obsahovat pouze doslovný přepis z čehokoliv jiného a celkový souhrn doslovných citací jednoho díla v jednom článku by neměl přesáhnout objem 10 % tohoto díla. Pak, je-li citace správně orefována, by neměl být s autroskými právy problém. --Cinik 26. 7. 2008, 11:29 (UTC)
Vizte Autorský zákon paragraf 31, který se touto věcí zabývá. Při citování na Wikipedii je navíc nutné si uvědomit, že obsah musí být uzpůsoben možnosti komerčního šíření. --Reaperman 26. 7. 2008, 11:32 (UTC)

Umělecký text

Jak je to u uměleckých textů - můžu vložit na wikipedii libovolně dlouhý text z nějakého chráněného díla, nebo je tam nějaké omezení (počet znaků apod.?) (Chtěl bych vložit úvod Bablerova překladu Božské komedie.) +Když bylo literární dílo vydáno víckrát, bere se asi za závazný pro počítání těch ochranných 70 let rok prvního vydání, nebylo-li dílo přepracováváno, je to tak?--Jiří Janíček 26. 7. 2008, 11:15 (UTC)

Problém je obdobný jako u předchozí věci. Pouze dodávám, že podle českého právního řádu se autorské dílo stává volným dílem až v roce následujícím po uplynutí sedmdesáti let od úmrtí autora (popřípadě i překladatele, jedná-li se o překlad) nebo od prvního uveřejnění, není-li totožnost autora známa. --Reaperman 26. 7. 2008, 11:35 (UTC)

Stručný citát (v řádu několika veršů) by byl podle mne v tomto konkrétním případu přípustný, pokud je k tomu důvod, například ve srovnání s originálem a jiným překladem, ale nejsem si jistý, že je v takovém rozsahu nutný (že by čtenáři vůbec něco řekl). Jinak trochu jiná pravidla jsou pro práce vědecké/studijní, pokud bys například na Wikiverzitě věnoval srovnání těch překladů nebo toho překladu s originálem celou svou studii, můžeš tam citovat v přiměřeně větším rozsahu. Konkrétní čísla (počet znaků) žádný zákon ani praxe neudává. Okino 26. 7. 2008, 11:44 (UTC)

CopyrightedFreeUse a OTRS

Při psaní odpovědi na dotaz ve Wikipedie:Potřebuji pomoc#Dotaz ohledně obrázků s uvedením copyrightu jsem si všiml, že zde máme přes 60 obrázků označených jako CopyrightedFreeUse. Na cca 10 náhodně vybraných obrázků jsem klikl, vesměs to byly obrázky nahrané před delší dobou (rok a půl, dva roky) a ani u jednoho nebylo uvedeno, že by povolení bylo zaneseno do systému OTRS. Některé obrázky byly nahrány od důvěryhodných uživatelů (Miraceti, Limojoe), ale byly tam též obrázky nahrané např. JanemBlanickym, na kterého se nedávno provalilo masivní opisování z nějakého hudebního slovníku, tudíž zrovna jeho prohlášení, že někdo jiný povolil volné užití, ve mně důvěru nevzbuzuje.

Před dopsáním tohoto příspěvku mi Vrba na IRC sdělil, že i tyto obrázky budou prověřeny v rámci přesouvání souborů na Commons, ale když už jsem to napsal, tak to tu nechám, třeba se díky tomu na to nezapomene. A vůbec, proč je něco označováno jako CopyrightedFreeUse, když to ve většině případů odpovídá CC-by? Když držitel práv povolil použití komukoliv pro jakýkoliv účel, včetně neomezeného šíření, komerčního užívání a modifikování, jaká práva si ponechal výhradně kromě osobnostních (jenže těch se dle českého AZ nemůže vzdát)? --Milda 1. 8. 2008, 23:23 (UTC)

Podpisy

Dobrý den, zajímalo by mě jestli se vztahují nějaká práva na podpisy. Když jsem procházel kategorii podpisů na commonsech objevil jsem tam i pár s ineligible šablonou, je to správně? Popřípadě pokud se jedná politiky, šlo by používat XGov licenci nebo jsou v této oblasti jinak definované zákony. Děkuji --marv1N 5. 8. 2008, 14:30 (UTC)

Dotaz PD-Art

Dobrý den, u tohoto souboru (fotografie raně středověké malby ze znojemské rotundy sv. Kateřiny) je PD-Art licence u níž je mj. napsáno, že „… a mere photograph of an out-of-copyright work may not be protected under U.S.copyright law. This photograph was taken in the U.S. or in another country where a similar rule applies“. Vzhledem k tomu, že tato fotografie nemohla být logicky udělána jinde, než v České republice, zajímá mne, zda české autorské právo opravdu s takovýmito fotografiemi nakládá podle „similar rules“ a tedy nepožívají ochrany. Děkuji. S pozdravem --Poko 8. 8. 2008, 07:32 (UTC)

Fotografie starého autorského díla (kde již vypršela ochrana) IMHO nezakládá na vzniku nových autorských práv. --Ragimiri 8. 8. 2008, 12:41 (UTC)
Ani práva být uveden jako autor fotografie?? O to mi totiž primárně jde. Tady je jako zdroj uveden web, u toho prvního není o zdroji dokonce ani slovo atp. --Poko 12. 8. 2008, 05:50 (UTC)
Dle mého pouhou reprodukcí nevznikají žádná autorská práva – u těch fotografií nevidím žádný autorský vklad. Stejně či velice podobně by stejnou fotografii pořídil kdokoliv. Vzhledem k době, která uplynula od vytvoření obrazu, lze z jistotou předpokládat, že autor je již 70 let po smrti a jeho autorská práva zanikla. Takže fotografie je v public domain a autora uvádět netřeba. --Tlusťa 12. 8. 2008, 07:22 (UTC)

Nedostatečné povolení na slovenské wikipedii

Upozorňuji, že slovenská wikipedia nemá dostatečné povolení pro věci které přebírá. Problém se týká především věcí z filitu, kde povolení je nutno chápat jako wikionly. Druhým problémem Filitu je pak porušování autorských práv, které ukázal Cinik. Komunikace s sk podle mého nejlepšího vědomí nevedla k žádným výsledkům a Filit samotný na můj dotaz mlčí. Vzhledem k tomu, že sk obsahuje skutečně exotická povolení - viz např. toto doporučuji překládat pouze věci, které jsou na sk původní, u věcí které převzali bude patrně velké nebezpečí, že se jedná o copyvia a budou časem mazány, buďte proto při překladech opatrní ať Váš čas není investován zbytečně. --Vrba 10. 8. 2008, 09:44 (UTC)

Dovysvětlení: Filit obsahuje takové chuťovky, jako jsou hesla vytvořená čistým zkopírováním (přepsáním) kapitoly z knihy, které rozhodně není GFDL. Narazil jsem na heslo, které bylo utvořeno překopírováním (přepsáním) části knihy Dějiny 20. století od Johnsona, viz zde. Tento fakt poukazuje na obrovskou tragédii, kterou převzetí filitu na sk wikipedii je a vůbec tamní katastrofální situaci ve věci autorských práv. 1) jednoznačně jde o hrubé porušení autorských práv - heslo vzniklo prostým převzetím kusu texty, bez jakéhokoliv dodatku či kreativity vykonavatele. Zdroj přitom ani není uveden. 2) jde o nedůvěryhodný zdroj, Johnson je ideologizující novinář s velmi prapodivnou prací se zdroji a tohle je z historického hlediska jeho patrně nejhorší kniha. Stejně bychom mohli tvořit "kvalitní" ekologická hesla převzetím částí Klausovy knihy Modrá, nikoli zelená planeta. 3) tento text byl inkorporován do článku sk:rímskokatolícka církev, přičemž patrně pouze v důsledku mého dramatického střetu s Brontem nad ním (odbyli jsme si ho poté, co ho bez upozornění zařadil do článku sk:Kresťanstvo) byl vklad označen jako "převzat z Johnsona" a ne "převzat z filitu", i když nejpravděpodobněji by asi nebyl označen vůbec. Obávám se, že stovky dalších věcí z Filitu jsou bez označení inkorporovány v dalších článcích. 4) nejtristnější je na celé věci fakt, že slovenští správci si zjevně byli vědomi problematického (ne)dodržovávání autorských práv Filitem už v roce 2006 a nijak to neřešili. A vlastně to pořádně neřeší ani teď. Myslím, že další komentář netřeba. :-(--Cinik 10. 8. 2008, 12:44 (UTC)
Ke komunikaci s skwiki doplňuji:
  • listopad 2006 – První náznak, že s autorskými právy je něco v nepořádku, se ukázal již v diskusi Cinika s Brontem.
  • leden 2007 – S jiným povoleným webem se na skwiki potýkal Jan Kameníček, který jej považoval za copyvio. Já jsem pak na neúplnost povolení u FILITu upozornil přímo na diskusní stránce k tomuto povolení. Nesetkalo se to s žádným ohlasem. (Časová shoda není náhodná, sice si to podrobně nepamatuji, ale nejspíš to Jan Kameníček diskutoval na IRC, a pak jsem reagoval na problém.)
  • O čtrnáct dnů později popsala totéž v Krčme i Bubamara. Nejspíš protože jsem s ní tehdy diskutoval různé problémy s autorskými právy a na tu věc určitě došla řeč. K následné diskusi na skwiki sice došlo, ale jak nasvědčuje stránka sk:Wikipédia:Zdroje, nic reálného se ve věci povolení bohužel neudělalo.
  • červenec 2008 – Problém s přenášení věcí z FILITu do jiných Wikipedií prostřednictvím překladů nadnesl nezávisle na předchozím Vrba. Vznikla kolem toho větší diskuse. Podle toho, co je v ní, se dá doufat, že to Liso řeší. Bohužel o postupu řešení zprávy nejsou.
  • srpen 2008 – Poslední Vrbovo upozornění je aktuálně diskutováno na sk:Wikipédia:Krčma/Wikipolitika#Nedoriešené povolenie na preberanie hesiel z Filit-u. Došlo i k nějakým úpravám šablony označující články z FILITu, viz její historie.
Vzhledem k tomu, že současná raná fáze diskuse dává naději, že věc bude vyřešena do měsíce (viz verze šablony [2], no uvidíme), měli bychom také počkat aspoň tuto dobu, popřípadě mezitím označit články podobně varující šablonou. Doufejme, že k řešení skutečně dojde. --Beren 10. 8. 2008, 21:44 (UTC)
@Beren: ?? Jak si představuješ řešení v situaci, kdz je Filit zjevně nekvalitní zdroj nehorázně porušující autorská práva?? I kdyby poskytl jakékoliv povolení ke svým textům, v mnoha případech bude naprosto bezcenné. --Cinik 10. 8. 2008, 21:50 (UTC)
Nekvalita zdroje ještě neznamená smazání. Co se týká porušování práv, mám dojem, že u toho porušení, které jsi uváděl Ty, Bronto našel, odkud ten text pocházel. Pokud by se prokázalo takové porušování práv, které by nešlo nijak ošetřit, tj. pokud by byla porušována práva ze strany FILITu a ani neuváděny zdroje, byl bych pro smazání celku. Pokud zdroje uváděny jsou, ale je jich příliš mnoho, je sporné oprávnění je citovat a nejsou GFDL, je to k diskusi, nakolik je povolení u FILITu vůbec užitečné. Ještě nemám dostatek informací, abych to rozhodl. --Beren 10. 8. 2008, 22:12 (UTC)
Zásadní problém slovenské wikipedie je, že to nejspíš nikdy nevyřeší, protože někteří správci to ani řešit nechtějí. Zde si prosím pročtěte stanovisko "expertů Bronta a Wizzarda", podotým, že oba jsou správci. --Cinik 16. 8. 2008, 18:17 (UTC)
Já to vzdávám, Bronto dnes skutečně exceluje. Kloním se k tomu, ze slovenské wikipedie vůbec nepřekládat. Nebo alespoň pečlivě překontrolovat historii článku, než se s překladem začne. Jak se tam objeví byť i jen náznak, že tam byl nějaký text odněkud dodán, bez ohledu na to, kolik má povolení, jít od toho. --Cinik 16. 8. 2008, 18:35 (UTC)

Tiež sa kloním k tomu, zo slovenskej (a možno ani do takej nespoľahlivej slovenskej Wikipédie neprekladať)! - to je moja osobná výzva redaktorovi Cinikovi a hlavne nie týmto štýlom hodnotiť kolegov zo Slovenska.


  ||Wikipedie má kodex slušného chování. Každý wikipedista by měl respektovat své kolegy i přesto, že s nimi nesouhlasí. Buďte zdvořilí. Vyvarujte se osobních útoků a povrchních zobecnění. Zachovejte chladnou hlavu i pokud se editační atmosféra stane dusnou či bouřlivou. Hledejte konsensus. Vyhněte se editačním válkám – na české Wikipedii je 437 206 článků, na kterých se dá pracovat. Jednejte s dobrým úmyslem a předpokládejte dobrou vůli i u ostatních. Nikdy nepoškozujte Wikipedii proto, abyste ukázali, že máte pravdu. Buďte otevření a přívětiví.

--Zvedavec 20. 8. 2008, 20:25 (UTC)


Mno, Cindo, zrovna si stěžuj na správce na slovenský wiki, tady je to to samé v bleděmodrém. :) Akorát se zde řeší větší a jiný blbosti.--frettie.net 16. 8. 2008, 18:47 (UTC)
Uff! To opravdu nemá cenu. --Cinik 16. 8. 2008, 18:46 (UTC)

Dohledávání obrázků - TinEye

Znáte tohle?:
http://tineye.com/login
Já to neznal. Možná tady nosím dříví do lesa, ale pokud ne, tak se to výhledově velice hodí (jen aby už to naindexovalo co nejvíc obrázků)
Reo + | 18. 8. 2008, 16:55 (UTC)

Užitečná stránka, kterou občas využívám. Commons ani českou wikipedii zatím neindexuje (seznam encyklopedii už však ano). --Jklamo 19. 8. 2008, 12:18 (UTC)

Seznam.cz - encyklopedie

Všiml jsem si, že seznam.cz při přebírání textů z wikipedie uvádí dvě licence. Pod texty je sice napsáno "Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License", ale o dva řádky níže se již píše Copyright © 1996 - 2008 Seznam.cz, a.s. Je tento přístup seznamu v pořádku? Pokud ano, dle jaké právní normy či principu se v případu uvedení těchto dvou licencí rozhoduje, že se použije právě GFDL? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.102.103.178 (diskuse)

Každá z těch licencí se vztahuje k jiné věci. GFDL se zjevně týká textu z Wikipedie, Copyright Seznamu naopak zbytku stránky, tj. textu a grafických prvků opticky oddělených od textu z Wikipedie a nezávislých na něm. --Beren 19. 8. 2008, 20:47 (UTC)
Ne všem to ovšem musí seckvaknout. Měli by to lépe ošetřit.--Juan de Vojníkov 22. 8. 2008, 13:16 (UTC)
Tak tak, řekl bych různé licence na jedné stránce - obsah Wikipedie je GFDL i na seznamu.cz, ale ostatní část stránky (ikonky seznamu atd.) je (c)Seznam.cz.--Kozuch 19. 8. 2008, 20:50 (UTC)
Myslím, že tak to je správně, že tak by to mělo být i jinde.--frettie.net 21. 8. 2008, 08:59 (UTC)

Mě spíše na encyklopedie.seznam.cz vadí to, že nerozlišuje zda informace pochází z Ottova slovníku naučného (1888-1909) nebo zda z Ottova slovníku naučného nové doby (1930-1943). Uvádí totiž vždy oba dva. Já pak nevím z kterého zdroje oni čerpali. Respektive uvádí jako zdroj(?), cituji: „Ottova encyklopedie obecných vědomostí® obsahuje Ottův slovník naučný (1888-1909) a Ottův slovník naučný nové doby (1930-1943).“ Je to v rozporu s autorským zákonem? --snek01 21. 8. 2008, 11:11 (UTC)

Je bohužel pravda, že z http://encyklopedie.seznam.cz/ nelze poznat, z jakého zdroje ten článek pochází, mají tam chybu v údaji "aktualizace", který uvádí stejné a špatné datum pro celou Ottovu encyklopedii. Je to jistě nepříjemné, pokud chce odtud člověk něco přebírat a měl by kontrolovat autory ve Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Zkratky autorů. Naštěstí, i když trochu nepohodlně, si lze původ článku ověřit třeba zde http://www.cotoje.cz/ (v pravé části v "Listování po svazcích" lze dohledat, v kterém konkrétním svazku se článek nachází). Co se týká autorského zákona a jejich webu, tak nevíme, jakou má seznam.cz dohodu nebo dohody s držiteli práv k článkům Ottova slovníku naučného. Spekulování o porušování práv k jiným než našim vlastním dílům je proto vždycky ošemetné a neměli bychom se do něj pouštět. Netýká se nás to, nemáme o tom dost informací, takže pokud k nějakému porušení práv dochází, ať si to řeší držitelé práv a Seznam. --Beren 21. 8. 2008, 20:03 (UTC)
Aha, už to vidím. Prvních 28 a dalších 12. Ta hesla, která jsou v prvních 28 svazcích se už nezobrazují v dalších 12 svazcích. Děkuji za informaci. --snek01 21. 8. 2008, 22:44 (UTC)

Zajímavá internetová stránka

Hledal jsem reference pro jeden článek. Klikl jsme a otevřela se mi jedna stránk, která jako by z oka vypadla stránce z wikipedie. Zdá se, že správci a uživatelé této stránky vybírají důležité části z článků na EN wiki , překládají je a vkládají včetně obrázků. Je možné tak činit? I když uvedou zdroj? --IoannesM 23. 8. 2008, 19:27 (UTC)

Encyklopedie sestra.org je také šířena pod licencí GFDL, tedy přebírání i celých textů oběma směry (tedy i ze sestra.org na Wikipedii) je licenčně možné. Zda je odkaz na zdrojový článek (kde je online dostupná historie editací článku) dostatečným naplněním podmínek licence, si netroufám posoudit. Na Wikipedii např. při překladech z anglické do české Wikipedie to za dostatečné považujeme, ale třeba autoři Iuridicta, taktéž pod GFDL, tuším požadovali při přebírání do Wikipedie vyjmenování autorů přímo v textu článku. --Milda 23. 8. 2008, 20:03 (UTC)

Poštovní věstník

Obrátil jsem se s dotazem na Český telekomunikační úřad a zjistil jsem, že Poštovní věstník (vydává jej Český telekomunikační úřad) je podle vyjádření Českého telekomunikačního úřadu vyloučen z ochrany dle autorského zákona. Cituji: „Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední díla a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Mezi jiná taková díla patří rovněž Poštovní věstník.“ - konec citace.


Vychází od roku 2000 v černobílém provedení. Jsou v něm mimojiné úředně zveřejňovány také (černobílé) obrázky poštovních známek. Je v elektronické http://www.ctu.cz/aktuality/postovni-vestnik/obecne-informace.html i tištěné formě. Jsou to sice obrázky velmi malé a černobílé, ale na ilustraci současné české známkové tvorby to postačuje. (Pouze 5 známek vyšlo v elektronické formě barevně.) Kdo chce trochu lepší ovšem stále černobílé rozlišení, tak si je může naskenovat přímo z tištěné formy věstníku.

Poznámka: Originální poštovní známky České republiky jsou chráněné autorským zákonem. (nebo jsem aspoň nezjistil opak)

Úkoly pro další wikipedisty:

  • zjistit jak to je s případným předchůdcem Poštovního věstníku a zda byly podobným způsobem zveřejňovány známky i před rokem 2000. --snek01 28. 8. 2008, 10:04 (UTC)
  • Bylo by vhodné přidávat jejich obrázky pokud možno se stejnými názvy dle systému KATALOGOVÉ ČíSLO Czech stamp.png na Seznam poštovních známek České republiky.
  • Hodilo by se zjistit zda i jiné věci vydávané úřady České republiky nepatří mezi „jiná taková díla“. To se dá snad zjistit jedině tak, že se člověk zeptá. --snek01 28. 8. 2008, 13:02 (UTC)
Dle mého názoru není možné svolení sdělené vydavatelem věstníku považovat za uvolnění reprodukcí poštovních známek. Poštovní věstník není původcem těchto známek a tedy ani vlastníkem práv k nim, autory známek jsou obvykle výtvarník a rytec, Poštovní věstník tato díla pouze dále šíří. Volná díla z Poštovního věstínku jsou pouze ta, která byla vytvořena přímo pro věstník a v něm poprvé zveřejněna (obecně články, možná fotografie..., mohou však i v nich existovat některé výjimky). Okino 15. 9. 2008, 18:58 (UTC)
Publikací poštovních známek ve Wikipedii pod svobodnou licencí dochází k porušování autorských práv jejich autorů. Poštovní známka není vyjmuta z autorskoprávní ochrany, bez ohledu na to, kde byla reprodukována. --Tlusťa 15. 9. 2008, 19:32 (UTC)
Zdroj? Je to úřední dílo, nebo ne? Miraceti 15. 9. 2008, 20:23 (UTC)
Poštovní známky (a podobně třeba bankovky či mince) nejsou úřední dílo, věstník - aspoň jak sám tvrdí - ano. Okino 15. 9. 2008, 20:40 (UTC)
Odpověď získáš, když napíšeš dotaz na podatelnu úřadu. Pokud položíš stejnou otázku, získáš stejnou jednovětnou odpověď jaká je citovaná výše. Jinak nikde jinde o tom nepíšou. Kdo chce, může zjistit třeba upřesňující odpověď. --snek01 15. 9. 2008, 21:15 (UTC)

Drobnosti:

  • 1) nejedná se o svolení sdělené vydavatelem, ale o úřední vyjádření, které může získat každý, kdo se obrátí na ČTÚ.
  • 2) nebavíme se o poštovní známce jako takové, ale o její černobílé kopii v takové podobě v jaké je zveřejněna v Poštovním věstníku.
  • 3) myslím, že tom věstníku jsou dokonce i poprvé zveřejněna (ale to si nejsem jist, zda nebyly zveřejněny někdy už během rozhodovacího procesu).

Na Poštovní věstník se vztahuje §3 a jedná se o a „jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany“. To je právě ta výjimka. Poštovní věstník vydává jeho vydavatel na základě úřední licence dle §34: Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu… To znamená, že vydavatel užil v odůvodněné míře (použil černobílé kopie) k jinému úřednímu účelu čili k informování veřejnosti (protože o tom ze zákona musí informovat veřejnost.) Dále se na výjimky vztahuje §29 Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Tímto paragrafem 29 se řídí i úředníci vydávající Poštovní věstník, tzn. že černobílými kopiemi vydanými ve věstníku nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora, jinak by je v Poštovním věstníku nemohly vůbec vydat jako obrázek. Znamená to snad, že jde jen o to, že černobílý obrázek ve věstníku běžným způsobem užití díla je a na wikipedii není? To sotva. Veřejný zájem je nejen na vyloučení textů, publikovaných ve věstníku, z ochrany, ale i na vyloučení obrázků. --snek01 15. 9. 2008, 20:40 (UTC)

Hypotetický příklad: V policejním oběžníku na základě toho, že je to potřeba pro soudní účely, vyjde reprodukce ukradeného obrazu Pabla Picassa. Toto Picassovo se ale díky tomu rozhodně nestává volným dílem, jehož reprodukci je možné šířit prostřednictvím Wikipedie. Výjimka platná pro úřad není převoditelná na neúřední užití. Okino 15. 9. 2008, 20:44 (UTC)

Moje analýza problému není nijak závazná, protože nejsem v této oblasti odborník. Přesto však pro mě vyplývá jediné: jestliže někdo něco vydává a tvrdí, že toto je volné dílo, tak přece nemůže mít uvnitř něco co volné dílo není(!). (Alespoň dle mých informací volná díla uvnitř chráněná díla nemají.) --snek01 15. 9. 2008, 21:52 (UTC)

Osobně si myslím, že když dokážeme mnohdy chránit autorská díla podle litery zákona třeba i nesmyslně a absurdně proti zájmům autora samého, tak bychom tedy měli stejně doslovně brát i to, že některá díla (například úřední díla) jsou z ochrany autorského práva vyjmuta, ať se nám to zdá spravedlivé nebo ne. Pokud by se někdo cítil na svých autorských právech poškozen, tak se pak podle mého názoru škody může domáhat pouze u toho, kdo zahrnutím do úředního díla zbavil původní dílo (známku, obraz, ale proč ne i text) ochrany. Nejde-li o neveřejné úřední dílo (nějaký interní oběžník), ale dokonce o úřední zveřejnění, tak bych o tom neměl pochybnosti: tím spíš, pokud stejného názoru je i úřad, který dílo vydal. --ŠJů 15. 9. 2008, 23:15 (UTC)

Názor, že se může domáhat pouze u toho, kdo to zahrnul do onoho věstníku je mylný, může se domáhat kde se mu zachce. Pokud úřad něco vytvoří a je to nezpůsobilé ochrany, pak je nezpůsobilé jen to co vytvořil, nikoli to co oxeroxoval a licence se nemění tím, kdo to oxeroxuje.. Pokud bychom toto sdělení měli brát vážně, tak by mělo dorazit na OTRS, protože na tom maji © a pokud to sami prohlašují za dílo úřadů je to docela divné. V každém případě je jisté, že nemohou prohlásit za dílo úřadů něco, co dílem úřadů není a pokud z toho budeme vycházet, pak dobrou vůli neobhájíme. Těžko budeme tvrdit, ano skutečně jsme si mysleli, že autorská práva na Fika má ČTÚ a že je uvolnil, zrovna tak je nemožné obhájit tvrzení, že jsme věřili, že známky jsou nezpůsobilé ochrany, když se všude píše, že ne. Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby s nimi vstoupilo do komunikace OTRS. --Vrbova 16. 9. 2008, 08:53 (UTC)

Kdo z OTRS se ujme vyžádání tohoto „povolení“ na volné dílo (o němž však zatím nikdo neví, že je volné ;) )? --snek01 16. 9. 2008, 09:22 (UTC)

A co se prostě ještě zeptat na názor toho úřadu? Myslím, že nám sdělí, že ty známky (jejich černobílé kopie) jsou stále chráněné. Ale mohlo by to ukončit tuto debatu. Má někdo kontakt na redakci toho věstníku? Miraceti 16. 9. 2008, 09:59 (UTC) http://www.ctu.cz/ctu-online/epodatelna.html

Argumenty jsou shrnuty na Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Díla vyjmutá z autorskoprávní ochrany#Poštovní známky. Nedá se říct, že by existovaly dostatečně přesvědčivé argumenty pro to, abychom považovali poštovní známky za nechráněná díla. Zúřednění díla je velmi vážným zásahem do práva autora, takže bychom si před takovým krokem měli být velmi jistí. --Beren 29. 9. 2008, 19:29 (UTC)
Jestliže ústřední správní úřad pro stanovování podmínek v oblasti poštovních služeb něco tvrdí, tak to nestačí? Argumenty pro a proti na wikipedii mají sice velkou váhu avšak jen pro nepoužití. Vždy je spousta argumentů a záleží na všech i každém jednotlivě (např. že se jedná o soutěžní dílo ve veřejné soutěži(?), jaká je smlouva o dílo vytvořené na objednávku mezi objednatelem a autorem(?) apod.). Avšak i pak je možnost, že dílo je pod svobodnou licencí. Už je na OTRS povolení pro věstník? A bude se vkládat současná šablona {{PotvrzeníOTRS}} nebo nějaká upravená pro volné dílo? --snek01 30. 9. 2008, 21:50 (UTC)
Úřad tvrdí, že věstník je úřední dílo. Ale to nic neříká o tom, že i známky v něm jsou úředním dílem, protože mohla být využita úřední licence. Je to stejné, jako když máte GFDL dílo a v něm máte citaci chráněného díla. Za určitých podmínek tam může být a nijak to nevadí, protože to povoluje zákon, ačkoliv samostatně ji třeba použít nemůžete ani ji nemůžete libovolně upravovat. Jsme-li na pochybách, je třeba dát přednost právům autora. --Beren 30. 9. 2008, 23:22 (UTC)
Já ani nevím, jestli ten věstník úřední dílo je či není. Úřad tvrdí pouze že je to „jiné takové dílo, u něhož je veřejný zájem na vyloučení z ochrany“. (viz citace výše) Všechny body vyjmenované v §3 odst.a jsou úřední dílo? Nebo jsou tam uvedené dvě věci a to úřední dílo, v závorce je vsuvka s vyjmenováním úředních děl a pak další bohužel nespecificky definovaná „jiná taková díla“? Znamená to tedy, že veřejný zájem na vyloučení z ochrany se může vztahovat jen na úřední díla? Neexistuje třeba žádné neúřední dílo u něhož je veřejný zájem na vyloučení z ochrany? - možná že nějaké takové dílo existuje - a známo nějaké neúřední dílo, které je potom vyloučeno z ochrany za základě autorského zákona? Dle citace výše já chápu §3odst.a tak, že: Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední dílo, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. A také že: Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Úřad ve svém strohém vyjádření netvrdí, že věstník úřední dílo je. Vždyť je jasné, že obsahuje autorské obrázky avšak vytvořené na objednávku a/nebo na základě soutěže. ČTÚ a také Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky jsou - dle mého názoru - v této věci hlavními autoritami a ČTÚ je specializovaný orgán právě tohoto ministerstva. Dle Berenova výkladu by se potom dalo říci, že vlastně věstník je úřední dílo, na které byla použita úřední licence a vlastně o tom, zda texty či obrázky lze či nelze použít, ještě nelze rohodnout. Vyjádření, že na dílo „je veřejný zájem na vyloučení z ochrany“ je vlastně ignorováno a nebo je bezvýnamné. To mě tedy mrzí, že když jsem zjistil, že na nějaké nějaké dílo „je veřejný zájem na vyloučení z ochrany“, tak že to nestačí na to, aby mohlo být na wikipedii. Doufám, že členové OTRS si zajistí přesnější potřebnou odpověď tak, aby se to vyřešilo. Já jsem si myslel, že už to je vyřešeno. Ovšem Beren píše, že je na pochybách. Já jenom doufám, že něž se někdo rozhodně smazat např. článek Ferdinand Stolička (který je asi jako jediný založen na textu z věstníku) či obrázky z něj, tak že si zjistí, jak to je. --snek01 1. 10. 2008, 12:10 (UTC)
Asi takhle, členové OTRS nejsou povinni vyjednávat pro někoho povolení. Naší jedinou povinností je přijímat nebo odmítat prohlášení k autorským právům a následně je řešit na Wikipedii mazáním nebo přidáním patřičné šablony. Dále tohle již nehodlám řešit. -- Mercy (|) 1. 10. 2008, 12:20 (UTC)

To Snek01: Problém je v tom, že v redakci Poštovního věstníku ani na ministerstvu pošt (což je ale ministerstvo vnitra, nikoli průmyslu!, dokonce i Poštovní věstník jakožto materiál vydávaný ČTÚ rovněž nespadá pod průmysl, ale pod ministerstvo dopravy a spojů) se nezabývají ochranou autorských práv, protože ta patří do rezortu kultury. O obecně špatném stavu ochrany autorských práv v České republice by vám mohl vyprávět téměř kdokoli, kdo se nějak dostal k nakladatelstvím vydávajícím nepůvodní díla (encyklopedie...). Obávám se, že na Wikipedii, kde pokud vím není žádný právník, který by se na to specializoval, je dost možná víc odborníků na autorské právo než na oněch dvou ministerstvech... Pokud jde o Stoličku, problém by měl být maximálně s těmi obrázky, na textu by nic závadného být nemělo.
Dotaz: Řeší už to někdo s nějakým aspoň trochu oprávněným orgánem, nebo se do toho mám pustit? Děkuji. Okino 1. 10. 2008, 12:25 (UTC)

Neřeší, pusť se do toho. Pravděpodobně obecné záležitosti ti kdyžtak může poradit wikipedista a právník uvedený na mé diskuzní stránce, který to chce taky vyřešit. --snek01 1. 10. 2008, 12:54 (UTC)
Na základě informací které mám z OTRS, (ke kterému však nemám přístup) ty obrázky známek z věstníku nelze použít. --snek01 14. 10. 2008, 19:51 (UTC)

Hrušova Lhota (Přehořov)

Mame clanek jako copyvio z http://prehorov.cz/index.php?nid=2104&lid=CZ&oid=223148 nebo jejich clanek opisoval od nas? (cast textu se shoduje taky se encyklopedii seznam). --Zacatecnik 29. 8. 2008, 00:13 (UTC)

Toť otázka? Já jsem si už všimnul dříve, že část článků na Encyklopedii (Seznam.cz) se naprosto shoduje se zdejšími stránkami, s jejich starší (neaktualizovanou) verzí. Pokud se text shoduje, tak je to obvykle řešeno jako Copyvio, lze připsat upozornění těm, kteří to řeší, že není jasný původ textu (možná je text na wiki původní?). Řešení bych přenechal dotyčným vyhodnotitelům. --Kacir 29. 8. 2008, 00:24 (UTC)
Pozor, Seznam.cz přebírá obsah Wikipedie, takže na stejnost tam nehleďte, naopak ve Wikipediijsou často zkopírovány obsahy obecních stránek. Ovšem zkušenost říká, že když si dáme tu práci a napíšeme nikoliv do diskuse anonymní IP adrese ale na obecní úřad, že často dají svolení k převzetí obsahu stránek (který je navíc často pouze opisem kromiky, která je PD). JAn 29. 8. 2008, 06:01 (UTC)

Fotografie dle starších zákonů

Wikipedie:WikiProjekt_Autorské právo/Obrázky a fotografie#Doba ochrany u fotografií uvádí dobu ochrany fotografie 70 let po smrti autora.

Jak tomu bylo dříve? Zákon 35/1965 Sb. uvádí § 33 odst. 6: „Autorské právo k dílům fotografickým trvá po dobu života autorova a 10 let po jeho smrti.“ Čím byl tento zákon novelizován? Byl novelizován něčím dříve než zákonem 89/1990 Sb.? Může být nějaká fotografie podle tohoto zákona považovaná za volné dílo? Pokud nebyl tento § novelizován, tak fotografie všech fotografů (např. František Drtikol, atd.), kteří zemřeli před rokem 1980 zveřejněné v Česku by šlo považovat za volné dílo. Jak to je? --snek01 29. 8. 2008, 15:28 (UTC)

Zákon 121/2000 Sb., tedy platný autorský zákon, prodloužil dobu ochrany děl na 70 let od smrti autora i v případě, kdy dílo již bylo volné (viz § 106 odst. 3). Týkalo se to např. děl Karla Čapka († 1938), která byla v letech 1989–2000 volná a od 1. 12. 2000 do konce roku 2008 opět chráněná. --Milda 29. 8. 2008, 15:47 (UTC)
Děkuji za příspěvek. To je zajímavá retroaktivní (zpětná) aplikace zákona. Na základě podobných případů (namátkou např. [3] [4] [5]) se domnívám, že právo takto zpětně aplikovat nelze. Avšak jedině až nějaký nový soudní proces v budoucnu prokáže, zda je tento § 106 odst. 3 v mezích ústavnosti či nikoliv. --snek01 29. 8. 2008, 21:37 (UTC)
V uvedenem pripadne autorskeho zakona jde o retroaktivitu nepravou, ktera je obecne pripustna (viz napr. tento nalez Ustavniho soudu. --Jklamo 31. 8. 2008, 15:13 (UTC)
Domnívat se můžete cokoliv, ale platné zákony je nutné respektovat ;-). Z uvedených odkazů lze za obdobný považovat až ten třetí týkající se Japonska, ale v japonském právním předpisu zřejmě bude jiná formulace prodloužení doby ochrany než v českém. Ústavnost nebo neústavnost nedokážu posoudit, nepovažuji však za pravděpodobné, že během téměř osmi let platnosti zákona případnou protiústavnost nikdo nenapadnul, když obnovení ochrany již volných děl omezilo podnikání např. v oblasti vydávání starších děl (až do roku 2019 nebude možné užívat a vydávat některá díla, která před účinností zákona byla delší či kratší dobu volná, tj. u autorů zemřelých v letech 1931–1949; dvouletá výjimka se týkala jen doprodeje již zhotovených rozmnoženin). --Milda 30. 8. 2008, 06:48 (UTC)
To není žádná retroaktivní aplikace zákona. Tou by byla třeba situace, kdy byste mohl být (nyní, po přijetí novely) potrestán za to, že jste v roce 1995 užíval dílo, které bylo (tehdy podle tehdejších zákonů) volné, avšak nyní je opět chráněné. O nic takového tu nejde, ten zákon prostě od okamžiku své účinnosti (dokonce s přechodným obdobím pro již vyrobené rozmnoženiny, viz poslední větu onoho § 106 odst. 3) omezuje užívání některých děl. --Mormegil 31. 8. 2008, 14:38 (UTC)

audio a video soubory

Na stránce Nápověda:Načíst soubor ani na české verzi Načíst na commons http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Upload?uselang=cs není ani zmíňka o audio a video souborech. Hodil by se alespoň odkaz na tuto problematiku. Pokud nebudou informace, tak nikdo nic nenahraje. O audio souborech jsem našel jen stručné informace, např.

Hodilo by se uvést příklady, jaké požadavky na toto téma klade wikipedie, jak to souvisí s českým autorským zákonem, co na to § 73 autorského zákona, a případně ostatní související informace. Prosím o doplnění případně opravení tabulky níže. Děkuji. --snek01 31. 8. 2008, 12:31 (UTC)

Já už jsem o to žádal v únoru (viz Diskuse k nápovědě:Načíst soubor), tak když jsem dva, tak se třeba někdo na to konečně vrhne.--Juan de Vojníkov 31. 8. 2008, 13:24 (UTC)
Tabulku upravuji. Práva výkonného umělce vznikají bez ohledu na to, zda svůj výkon uskutečnil při „veřejném vystoupení“ nebo na „veřejném místě“ a ne na „placeném koncertě“. --Milda 31. 8. 2008, 13:05 (UTC)
svobodná licence od skladatele svobodná licence od textaře svobodná licence od účinkujícího svobodná licence od autora nahrávky poznámka a příklady
ano ano ano ano Jen při splnění všech těchto požadavků lze soubor nahrát na wikipedii.

Př. 1 sám zahraji na klavír skladbu od Mozarta a uveřejním pod svobodnou licencí
Př. 2 Na veřejném místě zaznamenám živé představení Mozartovy hudby a lidových písní

ano ano ne ne Př. na webu najdu skladbu od Mozarta
- - ne ano Př. na placeném koncertě tajně nahraji představení
ne ne ano ano Př. zaznamenám na veřejném vystoupení koncert současné hudební skupiny zpívající nové písně
Př. sám zahraji na kytaru a zazpívám píseň J. Nohavici
Díky za upřesnění. Předpokládám, že to platí v Česku. Platí to i v celé Evropské Unii a i jinde na světě? Má na to nějaký vliv např. EU Copyright Directive (EUCD) 2001/29/EC [6] ? --snek01 31. 8. 2008, 14:35 (UTC)

Ještě zbývá do tabulky doplnit, kdy vyprchají práva ve 3. a 4. sloupci. Je to v Česku univerzálně za 50 let? Takže např. všechny koncerty Mozarta vysílané Československým rozhlasem a Československou televizí v letech 1953 až 1957 jsou volné nebo jsou volné jenom koncerty nahrané v Česku? --snek01 10. 9. 2008, 12:47 (UTC)

Lokalizace CC licencí

Nepřehlédněte oznámení a dodejte své připomínky. --egg 1. 9. 2008, 20:32 (UTC)

Fotky a obrazy z rodinného archivu

V rámci hledání fotek osob z přelomu 19. a 20. století jsem narazil na jeden rodinný archiv. Jsou tam:

1) fotografie mj. i některých známých osobností;

2) malířské portréty některých známých osobností.

Obecně platí:

  • fotografie jsou buď "průkazkové" nebo amatérské rodinné;
  • jména autorů nejsou známy; jméno autora obrazu je známé;
  • od jejich pravděpodobné smrti asi ještě neuplynulo 100 let (odhaduji 60-80);
  • dědic a vlastník tohoto archivu (fotografií i obrazů) souhlasí s jejich zcela volným použitím na wiki.

Je tato situace z hlediska autorských práv v pořádku?

Další otázka: Co činit v případě, že není známo, kdo je dědicem autorských práv českého grafika (odpověď nezná ani NG, ani UPM ani Památník národního písemnictví)? Dík za názor nebo radu--Gampe 2. 9. 2008, 07:55 (UTC)


Mnoho zajíců psova smrt, říká tak nějak jedno německé pořekadlo. Pokusím se tedy o první odpovědi - s tím, že mne asi někdo poopraví. Takže:

  • amatérsky rodinné fotky: platí jako i jinak, že volné jsou 70 let po smrti autora (fotografa), nebo pokud tento resp. jeho dědic fotky prohlásí za volné; k průkazkovým fotkám se momentálně vyjádřit nechci, musel bych hledat
  • pokud není autor znám (jedno zda je fotografem či malířem), tak se jedná o anonymní dílo; to je volné 70 let po datumu prvního zveřejnění, ale je zde jeden háček: musel byste prokázat, že dílo je skutečně anonymní, což více méně nemůžete; v tomto případě používá německá wiki licenční konstrukt PD-old-100, česká Wikisource pro jistotu PD-old-140, na commons se momentálně vedou diskuse o PD-old 150/160/200; znamená to, že dílo lze považovat za volné 100/140/... let po datumu prvního zveřejnění - jde o stupeň rizika (viz i s:Wikisource:Autorské právo#Anonymní a pseudonymní díla); otázce jsem porozuměl tak, že autor obrazu je znám, ale není znám autor fotografie - více méně platí řečené o obouch, výslednou dobou ochrany je ona delší
  • od smrti uplynulo asi ... let: tak buď uplynulo 70, pak je to volné, nebo ne a pak to volné není
  • dědic a vlastník archivu souhlasí: to může, ale moc nepomůže: pokud není dědicem autorova díla, nemá co by řekl
  • poslední problém, kdy nikdo neví kdo je dědicem: nutno vycházet z normálního předpisu 70 let po smrti, v případě že autor není znám viz problém výše

S pozdravem -jkb- (cs.source) 2. 9. 2008, 16:47 (UTC)

(s edit. konfl., nezávisle na -jkb-) Tohle je spousta otázek najednou. Nevím, jestli na všechno uspokojivě odpovím (odkazy na zákon se týkají zákona č. 121/2000 Sb., Autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů). Každé nezávislé dílo je nutné posuzovat samostatně:
  • Pokud je autor fotografie nebo obrazu známý, pak po uplynutí 70 od jeho smrti je dílo volné (§ 27, odst. 1).
  • Pokud je autor neznámý, je obecně pro Wikipedii problém toto tvrzení akceptovat. Nicméně pokud by bylo od věrohodných zdrojů doloženo, že byly poskytnuty všechny rozumné kroky ke zjištění autora, ale byly neúspěšné, asi by to bylo možné. Například pokud je to fotografie z archivu Národního muzea a to potvrdí, že autor je neznámý. Je to věc k diskusi, jaké riziko je pro nás ještě akceptovatelné a jaké ne.
    • Pokud uplynulo 70 let od prvního zveřejnění, je dílo volné (§ 27, odst. 3).
    • Pokud dílo dosud nebylo zveřejněno, ale uplynulo 70 let od jeho vytvoření, je dílo volné (§ 27, odst. 4).
  • Pozor, pokud platí některý z předchozích bodů, ale zároveň je volné dílo poprvé zveřejněno až po uplynutí práv, vznikají jeho prvnímu zveřejniteli majetková práva, která trvají 25 let od tohoto zveřejnění.
  • Pokud dílo není volné, je třeba kontaktovat příslušného držitele práv. Ten nemusí být totožný s vlastníkem fyzických nosičů, na kterých jsou díla zachycena. Od držitele práv je nutné získat souhlas. Ale nikoliv s pouhým použitím díla na wiki (pak by dílo mimo wiki nikdo použít nemohl), ale s licencí. Pokud jde o text, tak požadujeme GFDL, pokud o obrázky, tak libovolnou ze svobodných licencí.
Co se týká neznámého dědice: toho je asi nutné hledat na příslušných úřadech (patrně soudech) zabývajících se dědickým řízením a evidencemi s tím souvisejícími. Kulturní instituce se takovou evidencí primárně nezabývají (i když je to i pro ně zajímavá informace, takže to dost často vědí). Pokud se nenajde, tak nezbývá než se takového díla vzdát a počkat 70 let od příslušného rozhodného data.
Obecně platí, že na Wikipedii je posuzování autorských práv přísnější než jinde, protože zatímco jinde si mohou dovolit jít do rizika, Wikipedie by případné odškodnění autorům neměla z čeho platit. --Beren 2. 9. 2008, 17:26 (UTC)
Milí kolegové, děkuji za komentáře a omlouvám se za případnou duplicitu - mezi tím jsem našel další diskuse a články na jiných místech. Nějak se s tím zkusím porovnat (doufám, že i za pomoci onoho dědice, který je současně právníkem). V případě nejistoty se ještě zeptám. zdraví--Gampe 2. 9. 2008, 17:55 (UTC)

Pokud je právníkem, tak to přirozeně dodává naději, že se problém vyřeší zcela podle pravidel a zákonů. Zdravím, -jkb- (cs.source) 2. 9. 2008, 18:00 (UTC)

Tím bych si nebyl tak jist, při posledním rozhovoru označil dnešní atmosféru kolem autorských práv za úchylnou. :-) --Gampe 2. 9. 2008, 18:08 (UTC)

Což ovšem ještě zdaleka neznamená, že by musel podléhat zásadním omylům :-), -jkb- (cs.source) 2. 9. 2008, 18:17 (UTC)

Dotaz

Dnes jsem si koupil Dějiny filosofie-Starověk a středověk ISBN 80-7220-063-1 s Copyright Votobia Praha 1998, ale celá kniha je úplně přesným přepisem (mimo desek a uvodních 4 stran na uvodu a poslední strany "V naší edici vyšlo") díla Emanuel Rádl (Jan Laichter Praha 1932-1933) Emanuel Rádl zemřel 1942 , takže bych rád věděl jestli je dílo již volné, bude volné 2012, či bych musel najít původní text a z něj opisovat po roce 2012? Děkuji za odpověď.--H11 10. 9. 2008, 09:21 (UTC)

Rádlovo dílo bude volné počínaje 1. 1. 2013; jelikož ta kniha je patrně prostě druhým neupraveným vydáním té předchozí, neměla by na její obsah mít Votobia žádná další práva (samozřejmě nikdo nemůže poznat, z jaké knihy jste opisoval, pokud mají obě totožný obsah…). --Mormegil 10. 9. 2008, 11:50 (UTC)

Obrázek legionáře

Chtěl bych toto [7] nahrát do Commons. Je v tom nějaký problém? Decebal --213.226.223.48 16. 9. 2008, 07:06 (UTC)

Není žádný. Jen je třeba nezapomenout uvést autora, tak jak vyžaduje licence. --Tlusťa 16. 9. 2008, 07:19 (UTC)


Kroniky - autorská práva

Dozvěděl jsem se, že obecní kroniky nepodléhají zákonům o autorských právech. Platí to i pro kroniky škol? A pokud ano, tak to platí jen pro texty, nebo i pro obrázky a fotografie? Jedná se mi o tyto fotky: [8] [9]. Nacházejí se v kronice ZŠ rudoltice 1922-1944. A tyto kroniky jsou v archivu. --IoannesM 18. 9. 2008, 15:06 (UTC)

Dle §3 písm. a) autorského zákona se ochrana podle práva autorského mj. nevztahuje na pamětní knihy obecní (obecní kroniky), tedy nevím proč by to mělo platit na kroniky škol. --Jklamo 18. 9. 2008, 19:02 (UTC)

Dcerka a střvěké věci obecně

Jak je to s Husovou Dcerkou? Hus zemřel, jak víme, 1415. Mám v ruce vydání jeho spisu Dcerka z nakl. Kalich 1995. Tam se uvádí, že jde o text upravený Fr. Žilkou a vydaný v Křesťanském nakladatelství roku 1946. Upravený - tím pádem vznikají aut. práva? Text je nicméně ke stažení i na webu (např. http://www.sesity.net/elektronicka-knihovna/dcerka.pdf) - občas je tam navíc nějaká čárka apod. a chybějí odkazy na biblické knihy (např. v Kap. 5 Řím. 7,23), jinak se ale text zdá být totožný.

Obecně: Je volným dílem středověký text, který je

  • 1) pouze transkribovaný (do nového pravopisu)
  • 2) převedený do moderní češtiny,

nebo tam vzniká těm, kteří práci daný přepis/převod provedli, autorské právo? Nebo můžu např. i celý text přepsat na Wikipedii? Nějaká kapitolka by za to skoro stála. Díky--Jiří Janíček 18. 9. 2008, 21:59 (UTC)

Zjednodušeně řečeno - autorské dílo (a autorskoprávní ochrana) vzniká ve chvíli, kdy jde o skutečně autorský podíl. Pouhá transkripce je mechanická práce a nemůže být autorsky chráněna. Převod do moderní češtiny už ale není tak mechanická práce, samozřejmě záleží na míře autorského podílu, ale v případě staročeských uměleckých děl, a ne u děl úředních, to jistě lze považovat za chráněný autorský přínos. Okino 18. 9. 2008, 23:06 (UTC)
Kdo ví, jak vypadalo skutečně původní Husovo dílo? Porovnal jsem vámi odkazovaný text a první dvě stránky z vydání připraveného Václavem Hankou z roku 1826 (online dostupné na Krameriu). Text samozřejmě téměř totožný je, vždyť je to obojí Husova Dcerka ;-), ale když se na to podíváte podrobněji, pak nejde jen o mechanickou náhradu g→j, j→í, w→v apod., ale i stylistické úpravy (by poznala sie, vieduc k komu gsi podobna stvořenaabys poznala sebe, vědouc ke komu jsi podobná stvořena). Můžete sám zkusit jednoduchý test: přepište sám netriviální část textu ze staré češtiny do současné, zda dojdete ke stejnému výsledku jako Fr. Žilka v roce 1946.
To, zda je nějaký dosud chráněný text volně ke stažení na nějakém neoficiálním webu, pro nás není podstatné, s velkou pravděpodobností totiž porušuje autorská práva (vizte [10], např. Villon v překladu Otokara Fischera bude volný až od 1. 1. 2009, Gogolův Revizor v překladu Karla Miloty dokonce až od roku 2073; u většiny přeložených děl není ani překladatel uveden, ale např. Havran tam je Nezvalův a bude volný až od roku 2029). Dokonce ani kdyby bylo dílo volně ke stažení přímo od autora, neznamená to automaticky, že je lze volně distribuovat kýmkoliv, a to dokonce komerčně.
Proč potřebujete na Wikipedii přepisovat nějakou kapitolu z literárního díla? Nestačí v odůvodněné míře ocitovat v souladu s § 31 a zdejšími zvyklostmi? --Milda 19. 9. 2008, 05:55 (UTC)
Děkuji velmi Vám oběma!

Foto průkazové, z ulice, z veřejné přednášky, uzavřené konference, výstavy aneb Zajícova smrt podruhé

Dobrý večer, mám dotaz s množstvím podotázek:

  • Jak je to s fotkou na občanský průkaz a "podobnými fotkami" (definice=?) - má na ni zobrazovaná osoba autorské právo?
    Automaticky ne. Je možné si ale takové právo při pořizování vyřídit. Od komerčního fotografa by to bylo velmi férové, kdyby veškerá autorská práva na takovýto snímek přenechal zobrazovanému (terminologie AZ je trochu složitější - šlo by jen o majetková práva, nikoli osobnostní, viz § 11 a § 12, ale snad je to jasné), nicméně jsem se s tím zatím u žádného fotografa nesetkal. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)
  • může ji využívat podle libosti (např. dovolit její používání jiné osobě, třeba dát do wikipedie), nebo má práva klasicky fotograf? Mohl by mě např. hypoteticky prof. Hájek zplnomocnit k použití této [11] své fotky, nebo potřebuje souhlas fotografa?
    Správně nemá ani právo zhotovit rozmnoženinu pro jiné než osobní účely (a další, které jsou explicitně vyjmenovány v AZ, třeba pro předvedení v přednášce). Hájek potřebuje souhlas fotografa, pokud mu ten již práva na dílo nepřenechal. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)
  • A mám právo fotit, můžu dát do wikipedie fotku udělanou 1) na ulici 2) během přednášky na veřejné (soukromé) vysoké škole (tudíž teoreticky aspoň na veřejné VŠ všem přístupné) 3) během konference pro zvané, aniž bych potřeboval souhlas zobrazované osoby (pokud zveřejnění fotky neohrožuje její důstojnost, dobré jméno apod., bez zlého úmyslu)? (O tom, že je to asi slušnost, se teď nebavím.)
    1. Na ulici to není problém - to je veřejné prostranství: § 33: Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem zaznamená nebo vyjádří dílo, které je umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; autorovo svolení není třeba ani pro rozmnožování, rozšiřování a sdělování veřejnosti díla takto zaznamenaného nebo vyjádřeného. Ustanovení § 31 věty za středníkem se použije přiměřeně. (Za tím středníkem je vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.) Pokud fotíš lidi, tak to problém také není, ale je dobré mít od nich souhlas, kvůli ochraně jejich osobnosti. (Nicméně v případě Wikipedie, kde požadujeme hezké fotky, to nebývá problém.) Pozor! V tomto se AZ různých zemí liší, v některých třeba není možné bez souhlasu šířit fotky soch, i když jsou volně v parku. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)
      • Toto je poměrně stará verze tohoto paragrafu, v aktuální verzi je navíc podmínka, že ono dílo musí být umístěno trvale. Jinak paragraf 33 se užívá především pokud ono dílo na veřejném prostranství tvoří motiv naší fotografie. Pokud zachytíme na ulici nějaké dílo náhodně a určitě není motivem naší fotografie, lze použít § 38 c o nepodstatném vedlejším užití díla. --Beren 16. 10. 2008, 00:41 (UTC)
    2. Přednáška ale veřejné prostranství není. Tam to problém je, pokud dílo obsahuje nějaké další chráněné dílo (což se nemusí na první pohled ani zdát). Lidi můžeš fotit stejně jako na ulici. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)
    3. Konference se v tomto nijak neliší od přednášky nebo třeba fotky pořízené v soukromí domova. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)
  • Můžu dát do wiki foto relikvií vystavených při výjimečné příležitosti z chrámového pokladu nějakého kostela? Nebyl tam explicitně zákaz fotit. Kdyby byl, je to vůbec pro encyklopedický účel závazná překážka? (Ok, relikvie asi nejsou vázány autorskými právy. Co když to bude z výstavy, kde se "nesmí" fotit, ještě ke všemu třeba žijícího autora?)
    "Zákaz focení" autorský zákon nijak neupravuje. Pokud ho porušíš, je to maximálně porušení smlouvy (byť třeba nepsané) mezi Tebou a daným subjektem (nemůžeš za to dostat ani pokutu, ale můžou Tě vyhodit). Můžeš pochopitelně porušit AZ tím, že vzniklý snímek budeš šířit, pokud obsahuje něco, co je chráněno. (Takže relikvie jsou ok, obrazy žijícího autora vystavené v obrazárně ok nejsou, a to ani pokud jsou jen částí šířeného díla.) Samotný člověk autorským zákonem chráněný není (zřejmě protože těžko najdeš autora tohoto díla), takže i když někoho vyfotíš kdekoli tajně, tak jeho snímek můžeš dle AZ šířit, jak chceš - nemusí to ale být v souladu se zákony na ochranu osobnosti. Miraceti 25. 9. 2008, 10:35 (UTC)

Jestli na to nějak zvládnete i společně odpovědět, máte můj obdiv:)--Jiří Janíček 24. 9. 2008, 22:55 (UTC)

Zas tak strašné to nebylo. Otázky na AZ se víceméně pořád opakují. Miraceti 25. 9. 2008, 10:42 (UTC)
Zdravíčko, zrovna si čtu toto: "Zákaz focení" autorský zákon nijak neupravuje. Pokud ho porušíš, je to maximálně porušení smlouvy (byť třeba nepsané) mezi Tebou a daným subjektem (nemůžeš za to dostat ani pokutu, ale můžou Tě vyhodit) a napadá mě jedna věc. Byl jsem si udělat nějaké fotky v Leteckém muzeum Kbely, že bych případně něco přidal na commons, ale měli tam velkou ceduli, že bez výslovného souhlasu ředitele muzea není možné pořizovat fotky pro jiné, než soukromé účely. Fotky jsem si tedy schoval a nenahrál, ale z toho, co tu píšeš (pokud to správně chápu) by to mělo být vlastně jedno. Možná proto jich už je na commons vlastně docela dost. Je to tak? Z pozdravem. --Nadkachna 15. 10. 2008, 22:37 (UTC)
Mimochodem, zeptám se na tohle. Co třeba fotky ze zasedání zastupitelstva či jiného takového orgánu?--frettie.net 25. 12. 2008, 09:00 (UTC)

Část díla

Je možné aby autor díla dal souhlas s GFDL licencí jen pro jednu kapitolu? Nevědomě jsem porušil AU a pochybuji, že by autor dal souhlas s celým scriptem na GFDL....--H11 25. 9. 2008, 09:22 (UTC)

Ano, autor může své dílo šířit, jak chce. Klidně i po částech s různými licencemi. Miraceti 25. 9. 2008, 09:59 (UTC)
AU je autorský zákon? Miraceti 25. 9. 2008, 09:59 (UTC)
dík , mělo to být AP(práva), jak ale v článku uvést, že je volná jen jedna kapitola?--H11 25. 9. 2008, 10:03 (UTC)
To nemusis uvadet. Posles dopis do OTRS a prislusnou cast odpovidajici povoleni v tom dopise do clanku vlozis. Na diskusni stranu pak lidi z OTRS vlozi sablonu, ze Tve vlozeni bylo v poradku. Tim to pro Tebe konci. Bylo by ale fajn k te sablone na diskusni strance kdyztak pripsat, ze povoleni se tyka jen te jedne casti a vic prebirat nejde, aby to nahodou nikoho nenapadlo.
Nezapomen, ze potrebujeme souhlas s GFDL, "souhlas s pouzitim ve Wikipedii" je nam naprd. Miraceti 25. 9. 2008, 10:40 (UTC)
dik, to vím s tím GFDL, no to by chtělo přidat do té šablony, popřípadě ještě jednu vytvořit na část díla--H11 25. 9. 2008, 10:50 (UTC)

Vkládání šablony {{PotvrzeníOTRS}}

Přiznám se, že mi dost zatrnulo, když jsem uviděl editaci kolegy H11, ve které vkládal šablonu {{Potvrzení OTRS}}.[12] On to jistě myslel dobře (a není první, kdo něco takového udělal), a OTRS povolení se celkem jistě týká publikace Mašláň, M., D. Žák : Logické obvody I., PřF UP Olomouc, 1993, ale je v tom do budoucna značné riziko. Šablonu totiž nevložil člen týmu OTRS, což je nebezpečné, neboť nedůvěryhodné. Při pohledu na vloženou šablonu nevidím, že by daný OTRS tiket opravdu existoval, a ani nevidím podpis (třeba aspoň implicitní v historii editací) nikoho, kdo může potvrdit, že ten tiket v OTRS je.

Navrhuju proto, aby se povolení pro použití ve vícero článcích shromažďovala na jednom místě, a to včetně jejich OTRS čísel. Stačí jednoduchý seznam: "číslo OTRS tiketu: odkaz na zdroj". Na tuto stránku by směli zapisovat jen členové OTRS týmu (nebo alespoň každý záznam by musel mít explicitní podpis někoho z OTRS týmu). Šablonu Potvrzení OTRS by pak do diskuse článku mohl vložit věrohodně kdokoli. Zkontrolovat, že daný tiket do OTRS opravdu přišel, by totiž bylo snadné a důvěryhodné pro každého. Miraceti 29. 9. 2008, 14:25 (UTC)

jsem ho nakopíroval z jiného článku, kde to již dal jiný člen ORTS, nevím jak to učinit jinak , při každém použití mám žádat člena ORTS?--H11 29. 9. 2008, 14:28 (UTC)
Chápu, jak jsi to udělal. Ale není to doložitelné. Záznam o tom, odkud jsi to vzal, nikde není. Tys nic špatného neudělal. Ale hrozí, že si někdo přimyslí nějaký OTRS tiket. Ne nadarmo je na té šabloně napsáno, že ji smí vkládat pouze tým OTRS. Právě proto, aby se nemuselo pokaždé žádat někdo z tohoto týmu, bylo by fajn, kdybychom měli centrální registr všech takových OTRS tiketů, které se použijí u vícero stránek. Miraceti 29. 9. 2008, 14:32 (UTC)
takže nyní je správně vždy žádat?--H11 29. 9. 2008, 14:35 (UTC)
Bohužel podle všeho ano. Čekám na vyjádření nějakého člena OTRS. Miraceti 29. 9. 2008, 14:38 (UTC)

V tomto případě se jednalo o omyl, se kterým jsem se dosud nesetkal. Vytvářet nějaký registr je dost kontraproduktivní a taky otrava pro potvrzujícího. V současné době při potvrzování musím ve většině případů nejdřív odebrat článek ze seznamu copyvií a následně jej zanést do seznamu vyřešených. Současně musím obnovit článek do původního stavu a na jeho diskusní stránku zanést šablonu. A to nemluvím o tom, že další kroky musím provádět přímo v systému OTRS (uzavírání ticketů, odpovědi adresátům atd.). Jeden seznam je k dispozici na stránce Wikipedie:Povolené zdroje. Tam se vkládají zdroje, odkud je možno dále přebírat informace. Btw, v poslední době jsem na to v podstatě sám. Jsou nějací zájemci, co by mi chtěli pomoct? -- Mercy (|) 29. 9. 2008, 17:23 (UTC)

Zdá se, žes to nepochopil. Jde o to, aby byl přehled u těch případů, které se používají na vícero stránkách. S těmi pak správci OTRS budou mít méně práce. Teď je nutno je požádat, aby daný OTRS tiket použili znovu a šablonu plácli do dalšího článku. Tohle žádání by se dalo odstranit u těch tiketů, o kterých by se veřejně a na jasném místě napsalo, že zahrnují tohle a tohle (třeba nějaký web, nebo jeho část). Prostě místo vložení do druhého článku bys ten tiket jako člen OTRS týmu s příslušným komentářem vložil do daného registru. Samotné plácání k článku by pak zajistili obyčejní uživatelé, takže členům OTRS týmu by práce ubyla. Není to první případ, sám jsem narazil před tím také na něco podobného, když jsem dostal svolení k využití Heřtova skeptického slovníku. Stránka Wikipedie:Povolené zdroje neumožňuje ověřit, zda nějaká šablona vložená nečlenem OTRS týmu byla vložena oprávněně, nebo ne.
Jestli chceš, s OTRS Ti pomůžu, ale nevím do detailu, co je k tomu potřeba, pošli mi email. Miraceti 1. 10. 2008, 12:46 (UTC)

Jak dostat do Commons ilustraci?

Přiznám se, že už několik posledních dnů uvažuji, jak dostat do Commons nějaké obrázky pro stránky v rámci Monkey Islandu (počítačové adventury). Zatím vím, že nemůžu použít:

Proto na to neustále musím myslet, neb ty tuny textu jsou jako hostina bez soli a chci se zeptat, jestli by šlo použít některý z následujících:

  • Namalovat hlavní postavu? Jistě nebude to nic extra a je i možné, že i někteří nepoznají, co to má být, ale bude poznat, jak asi vypadá hlavní hrdina
  • Namalovat něco (pirátskou loď v přístavu, tropický ostrov,...) v podobném stylu? Tady už slovo "ilustrace" získává opravdu na významu. Na druhou stranu mě opravdu zajímá, jestli to může být v rozporu licencí používaných na Commons, když já budu autor a uvolním dílo do oběhu. "No tak sem nakreslil piráta v černých kalhotách a bílé košili. Přece nemůže být proti AZ, když je to jako bych vyfotil Bruce Willise, jak dobíhá autobus a dal tu fotku k filmu Smrtonostná past..."
  • Namalovat stejným stylem postavu, která ve hře není? Pro představu to může pomoci a proti všem pravidlům to snad taky není. Vždyť hlavně celý Monkey Island je kopírování Pirátů z Karibiku a to veřejně...

Je mi jasné, že 100% cesta (v ohledu na licence) je poprosit Rona Gilberta nebo George Lucase, aby mi dle formy podepsal, že obrázky uvolňuje pod GNU FDL. Jestli nad mými řádky kroutíte nevěřícně hlavou, tak věřte, že žádosti o obrázky rozesílám kam mě napadne (resp. kde by to bylo výhodou obrázky získat) a tiše doufám, že někdo zabere. --El Carlos 9. 10. 2008, 21:11 (UTC)

Teď jsem si ještě všimnul, v commons je dokonce kategorie fanart, kde lze najít předělávku hlavní postavy ze hry Doom. Teď mi ale zase uniká, proč byl smazanej můj Homer Simpson, kterýho sem nakreslil. Začínám se v tom ztrácet --El Carlos 11. 10. 2008, 16:36 (UTC)
Zde byla reakce, která musela být smazána

No já bych to tak nežral, ale když všechny pokusy končí neúspěchem, tak mě to trochu štve. Němci, Rusové, Švédi atd. si vrazí na Wiki to co prostě okopírou nebo típnou obrazovku. My tu máme tuny textu a zrovna u těch her, který dělám rád je to jednak bez obrázků trochu na nic a zároveň zrovna tady je docela těžký si vyžádat od Lucase obrázek.

To, co mi navrhuješ ty bych hrozně rád udělal, ale protože jsou v celé wiki jiní, kteří to berou moc vážně, tak i kdybych celej ten obrázek sám namaloval, tak mi ho smažou, že tím porušuju autorský práva :-/. Jak řikám, smazali mi i tenhle obrázek co jsem sám namaloval, takže nevím, jestli mi pomůžou nějaký filtry... --El Carlos 11. 10. 2008, 18:51 (UTC)

Chápu, že Tě to trápí, ale nedá se s tím moc dělat. Tvoříme svobodnou encyklopedii, jejíž obsah může použít kdokoli k jakémukoliv účelu (nikoli ale zcela jakkoli). Tedy ani kdyby nám nehrozila žádná žaloba, tak musíme zajistit, aby ti, kdo náš obsah přebírají, ho nepřebírali s rizikem soudního sporu. Náš obsah musí být svobodný. Je úplně jedno, co dělají jiní. Miraceti 11. 10. 2008, 19:02 (UTC)
Já tohle samozřejmě chápu, jenom mám dojem, že tu svobodnou encyklopedii tvoříme jenom my (možná ještě ty španělé), protože jak píšu, ru, de, sw... si obrázek použijí a samozřejmě logicky je nezajímá, jestli ostatní národy budou mít nějaký obrázek. Mě osobně by bylo taky jedno, jestli Rumuni nebo Němci budou moct používat mé obrázky...
O to ovšem tolik nejde. Zajímalo by mě tvé vyjádření k prvotní otázce o malbách, prosím. --El Carlos 11. 10. 2008, 19:11 (UTC)
Jsou to odvozená díla, tudíž je pokrývá autorský zákon. Není tedy možné nakreslit šmoulu (byť třeba z paměti a hodně mizerně) a toho šoupnout na Commons. Miraceti 11. 10. 2008, 19:58 (UTC)

Vím, že jsem asi už dost otravný, ale to jsi mi odpověděl na první odrážku ze tří. Zrovna téhle jsem větší šance nepřikládal. Nicméně, když nakreslím houbu, která v tlusté noze bude mít okno, tak to snad není závadné, ne? --El Carlos 11. 10. 2008, 20:10 (UTC)

Odpovědi na ostatní jsou podobné. Jakmile jde o odvozené dílo, tak to nejde. Ilustrace, které nemají vcelkku nic společného s předmětem článku, nemají v encyklopedii valného využití, bylo by to jen matení čtenáře. Tvoříme encyklopedii, nikoli obrázkovou knížku. Stejně by vždy taková ilustrace provokovala otázku, zda nejde o odvozené dílo. Ochrana autora díla je dost široká. Nemůžeme lézt na tenký led jen kvůli tomu, že nějaký článek o chráněném díle nemá obrázek. Miraceti 12. 10. 2008, 09:47 (UTC)

k tomu mě napadá, vyfotím auto, který má na sobě značku auta (např na hlavní stránce byl vyfocený maybach a dokonce mu byl vidět "čumák", kde bylo logo automobilky, to není chyba? A co kdyby mělo na sobě třeba i logo nějaké firmy, které by navrhla firma zabývajícíc se logotypy (např. studio Najbrt). Co by se dělo?--frettie.net 13. 10. 2008, 12:35 (UTC)

„Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.“ (autorský zákon, §38c) – pokud tedy vyfotíte auto společně s chráněným dílem právě kvůli tomu chráněnému dílu, ve snaze obejít jeho autorskoprávní ochranu, náhodné užití to nebude. --Milda 13. 10. 2008, 12:44 (UTC)
Zrovna u těch aut je hezký příklad na Commons, cose týče FanArt: "Pokud nakreslíte Mercedes S600, lze takový obrázek nahrát na Commons, protože auto není nijak jedinečné a lze jej potkat na ulici. Pokud ovšem nakreslíte Batmobil z filmu Batman se vrací, nelze tento obrázek na Commons použít, protože jde o jedinečné dílo na které se vztahuje autorský zákon." Zde je zvláštní, že dále článek uvádí, že pokud Batmobil parkuje u vašeho souseda před garáží, lze jej ztvárnit. Jak to ovšem budou zkoumat admini na Commons mi není zřejmé.
Zrovna tak mě zaujalo, že na Commons nelze nahrát vlastní malůvky například postav z her, seriálů, filmů apod, ale není problém nahrát obrázek reklamního materiálu (figurka Barta Simpsona, tričko s obrázkem Batmana apod. Co jsem se tak pídil, tak Commons už nezajímá, jestli onen reklamní materiál je porušení AZ, tedy jestli výrobce trička má autorovo oprávnění tisknout Batmana na textilie. --El Carlos 14. 10. 2008, 08:09 (UTC)

Co po mě chtějí?

Mohl by mi někdo, prosím, objasnit, co po mě chtějí na Commons u tohoto obrázku? Nějak nechápu, že si na něj vzpomněli asi po 3/4 roce a hlavně fakt už asi teď v noci nejsem s to pochopit, co tam je ten čtvereček. U všech obrázků je to povolení "see below" a nikdy ho nevyplňuju neb sám formulář pro upload udává abych tak činil, jen když jde o cizí dílo. Díky moc --El Carlos 11. 10. 2008, 23:54 (UTC)

No dobře, už to od toho obrázku odstranil. Sice nechápu jeho vysvětlení jak ten obrázek souvisí s verzí mojí tamní diskuzní stránky ale asi už je na mě fakt pozdě --El Carlos 12. 10. 2008, 00:18 (UTC)
Protože Commons je mezinárodní projekt, nemůžeš předpokládat, že každý z tamních uživatelů, který se stará o autorská práva, rozumí českému „vlastni dilo“, a protože jsi jako autora napsal jméno a webovou adresu, která není na první pohled stejná jako tvé uživatelské jméno, usoudil z toho Martin H., že něco není v pořádku. Vůbec je vhodné na Commons psát popisky k obrázkům i v angličtině, aby tvé obrázky mohli použít uživatelé na dalších jazykových verzích a projektech. --Milda 12. 10. 2008, 05:29 (UTC)

referaty-seminarky.cz

Kopírují texty z wikipedie. Pravděpodobně pomocí nějakého robota. Stačí si prohlédnout: http://referaty-seminarky.cz/datovy-sklad/ http://referaty-seminarky.cz/advanced-encryption-standard/ Je to v pořádku?

Není, nemají tam ani zmínku o GFDL ani zmínku o autorech článku. --Křžut 12. 10. 2008, 20:31 (UTC)

jasné porušení autorských práv , licence GFDL, u jednotlivých referátů musí být bud všichni autoři, nebo odkaz na stránku na wikipedii(můj neodborný názor)--H11 12. 10. 2008, 21:46 (UTC)

Aniž bych to studoval, upozorňuji na možnost, že jde o vkladatele textu na Wikipedii, který si sám případně vkládá texty na referáty. Ohledně práv je to nadále problematické, ale vyžadovalo by si to laskavější přístup. Okino 12. 10. 2008, 21:48 (UTC)

Vzhledem k tomu, že některé články jsou „okopčeny“ včetně wikipedistických struktur jako obsahu nebo boxu s tematickým portálem, je duplicitní vložení textu samotným autorem nepravděpodobné. Dole na stránce je holá zmínka, že některé texty jsou přebírány z Wikipedie, což je ale dle GFDL nedostatečné; pokud se nepletu, měl by být přímý odkaz na článek na Wikipedii a na text licence. Vedle toho je tam jakýsi copyright a zároveň distanc od toho, co uživatelé vkládají. Přijde mi to, že se nejedná o vědomé „kradení“ textů, a tedy by bylo vhodné, kdyby někdo dostatečně zběhlý v problematice GFDL jim napsal vysvětlující mail. Ujme se toho někdo? --Milda 12. 10. 2008, 22:57 (UTC)

Já nevím, ale nejsme už nějak moc dlouho zavřený v pevnosti wikipedie? Venku takhle svět funguje a neřeší se pod jakým dílem je ten a ten obrázek a že někdo uvede vůbec zmínku, tak je to docela zázrak. Co chcete dělat? Lynčovat je? Dobře, e-mail být může, bez povšimnutí to nemá cenu přecházet, ale co když se nic nestane? Kdo je bude dávat k soudu? --El Carlos 14. 10. 2008, 17:02 (UTC)
Nikdo, porušování autorských práv je mj. trestným činem, takže konat bude policie. :) --Ragimiri 14. 10. 2008, 17:11 (UTC)
No tak to už se moc těším :-D, ale stejně jsem ještě neviděl případ, kdy policie někoho odsoudí. Ledaže by jim každému dali obuškem :-D --El Carlos 14. 10. 2008, 17:26 (UTC)
Taky nikdy neuvidíš, ta nikoho nemá odsuzovat--Horst 20. 10. 2008, 00:53 (UTC)
Pokud email nezabere a nezjedná se tak náprava, tak lze provozovatele stránek též udat u adfoxu - obdobně jako u jiných reklamních systémů i zde je podmínka, že "Stránky nesmí obsahovat: ... ... obsah porušující nebo propagující porušování autorských práv". Pokud ani to nezabere, tak pak jedině policie nebo soud --Křžut 17. 10. 2008, 21:04 (UTC)

nejde jen o dva články je jich tam spousty [13], zajímá mě kdo bude chodit k soudu:-) --H11 15. 10. 2008, 22:24 (UTC)[14]--H11 20. 10. 2008, 00:44 (UTC)

WM ČR problém řeší; byl sestaven a 17. 10. odeslán e-mail, který provozovatele webu referaty-seminarky.cz upoorňuje na porušování práv autorů, resp. licence GFDL, a vysvětluje možný způsob, jak podmínkám GFDL vyhovět. --Milda 20. 10. 2008, 01:53 (UTC)

jak to vypadá? pro mě je jediná změna, že tam mám zablokovanou IP:-)--H11 13. 11. 2008, 01:13 (UTC)

Ono to snad opravdu funguje

Tak jak jsem psal, že rozesílám e-maily na všechny strany, aby mi dovolili použít obrázky pod svobodou licencí, tak snad se dá říct, že mám první úlovek. :-) Pro článek Waltrovka se mi podařilo získat fotku původní motorky, kterou mají na stránkách Walter Aircraft Engines, resp. mám prohlášení od vedoucího archívu, kterému fotka náleží, že obrázek lze nadále používat bez omezení.

Nahrál jsem jej zde na Commons a poslal e-mail na OTRS. Pevně doufám, že to projde a nějakej šťoural tam zase něco nenajde. Do mailu sem dal kopii na české OTRS. Asi to bude nutnost, neb prohlášení mám samozřejmě v češtině. --El Carlos 13. 10. 2008, 14:48 (UTC)

Omlouvám se za další zabírání místa, ale mám hroznou radost, neb se mi podařilo získat obrázek Rona Gilberta, tvůrce legendárního Monkey Islandu a Maniac Mansion!!! Potvrzení zasláno na OTRS a tyto řádky nechť jsou ostatním nováčkům důkazem, že nemá cenu s licencováním pro wiki házet flintu do žita.
Bohužel, nemá práva na Monkey Island, které patří LucasArts, že prý by je jinak rád poskytl --El Carlos 13. 10. 2008, 20:15 (UTC)

Milan Kundera - autorská práva

Přeneseno z nástěnky správců. Miraceti 15. 10. 2008, 11:16 (UTC)

Dobrý den, na blogu o wikipedii jsem narazil na text o porušování autorských práv v hesle Milan Kundera. Nevím, kde na to upozornit, a tak to píšu sem. --Martin Patera 15. 10. 2008, 11:01 (UTC)

Vypadá to na přehlédnuté COPYVIO - dokonce pochválené ** --MiroslavJosef 15. 10. 2008, 11:17 (UTC)
Původních cca 10 vět, u kterých je inspirace více než zřejmá, se rozmnožilo. Označím to a uvidíme, jak se to vyvine. Miraceti 15. 10. 2008, 11:36 (UTC)

Týká se to bohužel také aspoň některých z dalších děl té autorky z IP 82.99.161.250 (viz Ludvík Kundera. Jiné texty se ale liší, takže je to problematičtější, kdo ví, zda prvotním zdrojem nebylo něco jiného než Kdo byl kdo, (knihu nemám, takže nevím, jestli je web upraven a tím vzniká zmíněný rozdíl) ale možná jiné dílo, které dost možná není také autorsky úplně čisté, nebo možná z jiného díla stejného autora...? Okino 15. 10. 2008, 12:39 (UTC)

Prošel jsem editace této IP. Bohumil Hrabal jsem označil jako copyvio. Naštěstí tohle není tak prorostlé, tak to snad půjde snadněji opravit. U Josef Škvorecký jsem se přiklonil k tomu, že to není copyvio, je to dost převyprávěná syntéza ze (nejméně) dvou zdrojů [15][16] vs. [17]. Egon Erwin Kisch je na hraně. Porovnejte sami:[18] vs. [19].
I kdyby čerpala z něčeho, z čeho vycházela encyklopedie Kdo byl kdo, tak je to stejně od někud opsané, ta podoba není náhodná.
Mnohem horší je, že toto IP evidentně používala Wikipedista:Eva. A její seznam je podstatně delší.[20] Bohužel, její poslední příspěvek je z 24. 7. 2006. Miraceti 16. 10. 2008, 05:31 (UTC)

Naštěstí ani ten seznam není tak úplně moc dlouhý. Budeš-li se tomu věnovat, prosím, vlož sem potom seznam všech jejích odstraněných copyvií, myslím, že bych mohl zkusit aspoň některé přepsat - jsou to dost zásadní témata (slavní čeští spisovatelé...), byla by škoda, kdyby tu scházeli. Díky. Okino 16. 10. 2008, 06:27 (UTC)

Nemám to v plánu. Literatura mě zas tak moc nezajímá. Cítím povinnost zbavit se těch copyvií. Když nebudou hned nahrazeny, nebude to žádná velká tragédie (ale myslím, že v této branži to nebude zas tak dlouho trvat).
Prvně je třeba udělat seznam takto vzniklých copyvií. Vzhledem k tomu, že ty texty nejsou kopírované doslova, tak je třeba, aby se k tomu vyjádřilo několik copyviobijců víceméně nezávisle na sobě - je třeba rozhodovat dost přísně, i když ne zbytečně příliš přísně. Fujpráce.
Při dalším postupu je potřeba smazat copyvia z historie (kéž by pouhé odstranění z aktuálního článku stačilo, ale podle mnohých nestačí). Při obnově za použití již napsaných částí je třeba zachovat jména autorů. Taky fujpráce.
Kdo to všechno udělá, dostane vyznamenání. Miraceti 16. 10. 2008, 06:54 (UTC)

nahrávání obrázků

Dobrý den, proč nemohu na wikipedii nahrávat obrázky?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Džejár Jůing (diskuse)

A co konkrétně Vám na tom nejde?--Horst 16. 10. 2008, 17:55 (UTC)

Nedostatečná oprávnění

Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Schválení uživatelé, Správci.

Návrat na stránku „Hlavní strana“.--Džejár Jůing 16. 10. 2008, 17:58 (UTC)

Jste zde zaregistrován příliš krátce, nahrávat obrázky mohou uživatelé nejdříve po uplynutí 4 dnů po registraci. Nicméně i těm není lokální nahrávání obrázků (tj. přímo na českou Wikipedii) doporučováno, preferováno je sdílené úložiště multimediálních souborů Wikimedia Commons. --Milda 16. 10. 2008, 18:00 (UTC)

Sex Pistols

Podívejte se, prosím, na http://www.punk.cz/index.asp?menu=623&record=6314. Článek se naprosto shoduje s tím na wikipedii.

no jo, holt pankaci si s autorskym pravem moc hlavu nedelaji.. --Jklamo 17. 10. 2008, 01:28 (UTC)

Delage

Delage i s chybami, které jsem tam udělal--Horst 20. 10. 2008, 21:09 (UTC)

Copyleft

Je možné použít na wikipedii text z webové stránky, která je označená "Copyleft 2005-2008 a za tím je jméno autora"? Wikipedie používá princip copyleft - viz Wikipedie:Autorské právo. Dle článku copyleft: Dílo musí být pod stejnou (copyleft) licencí. Ale wikipedie je licencovaná pod GNU Free Documentation License což je copyleftová licence.

Je to stejné jako přejímání public domain textů do wikipedie nebo je to něco jiného? Třeba že GFDL je přísnější než copyleft? Není mi to jasné a proto se ptám. --snek01 23. 10. 2008, 10:07 (UTC)

můj názor je, že pokud je něco copyleft, může to na wikipedii pod GFDL.(samozřejmé je uvedení autora, a přepis nesmí poškozovat původní dílo). PS: opravdu jen můj názor--H11 23. 10. 2008, 10:18 (UTC)
Souhlasím, asi to tak je. Příklady: en:Dopaminergic pathways. --snek01 26. 10. 2008, 08:33 (UTC)

Porušení GFDL Cinikem

V článku Dějiny KDU-ČSL porušil Cinik licenci GFDL (a tím i autorská práva ostatních editorů tohoto článku). Vizte Diskuse:Dějiny KDU-ČSL. Co s tím? --Tlusťa 24. 10. 2008, 10:39 (UTC)

Chtěl bych upozornit na obdobný případ u kterého se nenašlo řešení [21], kolega cinik to jistě udělal omylem/opomenutím/ jako zmíněný nováček--H11 24. 10. 2008, 10:59 (UTC)
Dát tam odkaz by bylo určitě lepší, toto je imho akceptovatelné, nicméně pokud s tím někdo není spokojen, může udělat malou editaci do které dá do shrnutí informaci odkud byl zkopírován původní text a odkaz na něj. Mám dojem, že na en.wiki sem četl pro takové případy dokonce návod.
Jinak osobně mi daleko víc vadí, že mi mizí editace kvůli nesmylsnému šíbování hesel sem a tam na copyvio a zpátky.--Nolanus C E 24. 10. 2008, 11:07 (UTC)
ne lepší ale nutné, je to nutnost jinak dochází k porušování autorských práv--H11 24. 10. 2008, 11:10 (UTC)
Možná by to chtělo šťouchnout do autorů mediawiki aby správcům přidali možnost odsouvání copyvií jinäm která by dělala měně "bordelu" v posledních změnách a sledovaných - teď z toho, že nějaké revize zlikvidují tam pak jsou asi tak 4 řádky ... --Křžut 26. 10. 2008, 01:47 (UTC)
Při vší úctě musím trvat na tom, že jsem žádná autorská práva neporušil. Doporučení k provádění přesunů tvrdí (o jehož existenci jsem dosud neměl tušení) tvrdí Aby byly splněny podmínky GFDL, je nutné při založení nového článku uvést, z jakého článku byl text zkopírován, a to včetně jeho verze. Rozumné je ve shrnutí editace uvést tzv. trvalý odkaz. Odkaz jsem sice neudělal, ale ten IMHO zjevně není povinný. Verzi jsem neuvedl, ale připadá mi logické, že neuvedená verze automaticky znamená verzi aktuální. Podle mého názoru nemá tvrzení, že jsem porušil GFDL, absolutně žádné opodstatnění a je jen pokračováním Tlusťova stalkingu pěstovaném na mé osobě. --Cinik 24. 10. 2008, 11:28 (UTC)
Každopádně otázku lze vyřešit optimalizací odkazu v kterémkoliv dalším shrnutí, takže absolutně nechápu celou tuhle komedii, pokud tedy není jejím jediným účelem několikanásobně vložit ve shrnutí editace osočení vůči mojí osobě, že porušuji GFDL. --Cinik 24. 10. 2008, 11:34 (UTC)
nerad bych Vás poučoval, jelikož jste zkušenější a dle mého názoru lepším wikipedistou než já , ale vzhledem k tomu že jste si toho ještě nevšiml, dělá se to takto [22] a návod je zde (doporučení) je zde Wikipedie:Slučování a přesun stránek, alespoň vyplnění editace , že jste text nenapsal, sám je dle mě nutné, aby nedocházelo k porušování práv autorů--H11 24. 10. 2008, 11:38 (UTC)
Obávám se, že Vás musím opravit, to Vámi odkazované doporučení o tomto problému vůbec nemluví a Váš příklad také není o vydělení textu článku. Doporučení, o němž jsem dodnes nevěděl a ze kterého jsem před pár okamžiky citoval, je zde: Wikipedie:Rozdělování článků. Za IMHO naprosto logického předpokladu, že neuvedení verze znamená automaticky tu v dané chvíli aktuální, jsem neporušil ani ťuk tohoto doporučení, neboť původní článek jsem uvedl, sice bez odkazu, nicméně text doporučení ho rozhodně neuvádí jako povinný. S pozdravem --Cinik 24. 10. 2008, 11:46 (UTC)

Místo osobních útoků bych raději viděl nějaký pokus o řešení, který stále nepřichází. Navrhuji proto:

  1. Cinik si uchová současný text článku, kde je zatím jediným autorem (nepočítaje autory původního článku).
  2. Článek se smaže.
  3. Cinik článek založí znovu, tentokrát s již tak vyplněným shrnutím, aby vyhovoval podmínkám GFDL a našim doporučením. Například: Založeno převzetím části [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová]] ve verzi http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A1_a_demokratick%C3%A1_unie_-_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_strana_lidov%C3%A1&oldid=3203510

--Tlusťa 25. 10. 2008, 10:50 (UTC)

Nevidím důvod jakkoliv řešit problém, který neexistuje. K žádnému porušení GFDL nedošlo. S pozdravem --Cinik 25. 10. 2008, 11:05 (UTC)

Tlusťovo řešení je IMHO zbytečné. Cinikovo shrnutí nebylo úplně v pořádku (kompletní), nicméně myslím si, že postačující - snad každému dojde, z jakého článku to Cinik přesunul. Proč s tím teď ještě šibovat? Jako jediné řešení bych viděl to, že si (nejen) Cinik vezme poučení a příště vyplní shrnutí kompletně. Proč to komplikovat? --Daniel Baránek 26. 10. 2008, 07:56 (UTC)

Stačí udělat nějakou nevýznamnou editaci a v jejím shrnutí dodatečně správné informace uvést. --Beren 26. 10. 2008, 20:09 (UTC)

fotka z polské wiki

Vážení, napsal jsem článek Stanisław Przybyszewski, pro který bych rád použil obrázek z polské wiki [23], který z roku 1897-1898 a je označen jako volný. Požádal jsem autorku (resp umístitelku) Dagny o přemístění na commons, ale zdá se, že už wiki moc nesleduje (poslední její záznam jsem našel z dubna 2008). Můžu sám přemístit takovouto fotku na commons? Dík za radu.--Gampe 1. 11. 2008, 23:35 (UTC)

jistě, nezapomen zachovat autora díla--H11 1. 11. 2008, 23:40 (UTC)

Přebírání obsahu v historii článků

Bohužel, komunita se zatím nijak nedohodla (alespoň o tom nevím), jakým konkrétním stylem přebírat texty z jiných zdrojů (ať už jsou pod GFDL nebo PD, protože i u PD bychom měli v přiměřené míře uvádět autora). Dle mého názoru je třeba psát jména autorů, nejen název zdroje (který pro splnění GFDL nutný ani není), ze kterého je čerpáno, a to minimálně v případech, kdy se přebírá obsah pod GFDL. Zcela jasně lze jméno neuvést, pokud s tím původní autor souhlasí (třeba napíše "Toto je v PD a při přebírání mě nemusíte uvádět jako autora.) Myslím ale, že tohle je všem jasné, ani to nikdo nechce porušovat.

Zásadní otázkou tedy je, kam tyto informace o zdrojích dávat. Nabízí se tři místa a všechna mají svá pro a proti:

  • historie článku, resp. tedy shrnutí editací
    • pro: v historii se uvádí autoři, logicky je tedy historie to pravé místo
    • proti: jediné editovatelné místo je shrnutí editace - je ale editovatelné jen jednou (při odeslání změny) a jeho délka je omezená
  • diskuse článku
    • pro: snadná editovatelnost, jsou zde i další informace týkající se vzniku článku, taktéž tedy vhodné místo
    • proti: až příliš snadná editovatelnost a přitom poměrně malá kontrola změn, informace může zapadnout
  • samotný článek
    • pro: jasná viditelnost této informace, snadná editovatelnost
    • proti: neuvádíme zde ani svoje podpisy, proč tedy cizí?

Ideální by bylo, kdyby existoval jakýsi dodatek k historii, který by se zobrazoval na stránce s historií editací. Relativně snadné řešení po technické stránce by mohla být transkluze obsahu podstránky diskuse článku do výpisu historie (na začátek nebo konec) (nebo alespoň odkaz na tuto podstránku z historie). Například by mohla existovat podstránka Diskuse:Auto/historie článku, která by se zobrazovala při výpisu historie článku Auto ([24]). Otázkou je, nakolik je to opravdu snadné řešení. Stačila by úprava MediaWiki:Histlegend nebo nějaké obdobné hlášky z rozhraní Wikipedie?

Pokud by toto z technických důvodů nevyšlo a nemohli bychom se spolehnout ani jiné technické řešení, které by tyto informace dostalo do historie článku, přimlouval bych se k tomu, abychom tyto informace (to je hlavně jména autorů, případně i místo zdroje) psali primárně do podstránky diskusní stránky. Bylo by více než vhodné na tuto podstránku odkázat ve shrnutí editace přinášející cizí materiály (toto nelze přikázat, protože omyly nelze napravovat). To by mělo za výhodu jednotný a jasný přístup k těmto informacím, přičemž by pak bylo jistě snadnější tuto podstránku v budoucnosti použít, pokud by technika dovolila její zahrnutí do historie. Bylo by i vhodné sem zaznamenávat převzetí z jinojazyčných Wikipedií.

Na přesném obsahu takové podstránky bychom se museli dohodnout. Musí být stručný a musí mít jednoduchý formát (šablony?). Musí obsahovat čas vložení (tedy editace, kdy došlo k vložení přebíraného materiálu), autory převzatého materiálu. Dobré by bylo taky vkládat také další informace o zdroji, např. odkaz (možné využití šablon pro citace?). Možnou položkou by byl také stručný popis toho, co vlastně bylo přejato. Dobrý by byl taky odkaz na případný tiket OTRS (více o problematice OTRS píši na své diskusní stránce). Samozřejmostí by také měl být podpis toho, kdo daný záznam přidal (čtyři vlnovky - a zde by bylo již opravdu velmi vhodné důsledně dodržovat Wikipedie:Podpis, zejména nepoužívat šablony pro podpis, které ho mohou později změnit).

Do článku samotného patří především vlastní text článku a zdroje předložených tvrzení, nezávisle na tom, zda jde "jen" o informace (na které se nevztahuje autorský zákon), nebo o převzetí autorského díla. Tato informace ale sama o sobě nepokrývá požadavky GFDL, neboť nemusí nutně zahrnovat jména všech autorů. GFDL také vyžaduje uchovávání historií verzí (nikoli verze samotné, pochopitelně).

Toto je tak závažný problém, že je nutné, abychom se v dohledné době dohodli na jeho řešení, a přijaté řešení potom přísně dodržovali. To znamená, že se nejspíš nevyhneme přijetí závazného pravidla (což ale nevidím jako problém). Netřeba ale tento proces uspěchat. Důkladně zvažme, jaký způsob informování o autorech by byl nejlepší, a to jak pro nás, tak pro ony autory. Poskytují nám jejich díla, buďme k nim féroví. Je to byrokracie, ale tuto byrokracii po nás vyžaduje naše vlastní licence. Miraceti 3. 11. 2008, 09:51 (UTC)

Nechceme zase být papežštější než papež? jak to řeší na jiných Wikipediích? konkrétně asi de a fr, kde by mohlo být právo blízké našemu? JAn 3. 11. 2008, 11:25 (UTC)
Nevím. Nemusíme čekat, až to bude řešit někdo jiný, zvlášť pokud by to po technické stránce nemělo být problém. Nejde jen o dodržení litery licence, ale i o spravedlivý přístup ke všem autorům. Není to snaha dotáhnout věci ad absurdum, ale naopak usměrnit některé absurdní výklady GFDL. Nemá smysl před tím strkat hlavu do písku. Tenhle problém se opakuje a dost pravděpodobně se bude opakovat i nadále. Miraceti 3. 11. 2008, 11:31 (UTC)

Ještě připomínám, že máme i vlastní problémy s historií, které by se tímto daly elegantně řešit, například při slučování a rozdělování článků. Miraceti 3. 11. 2008, 11:34 (UTC)

Ne zcela chápu o co go, ale obávám se, že pokud z toho bude závazné pravidlo, bude jej 99% přispěvatelů ignorovat, případně opustí projekt...JAn 3. 11. 2008, 11:39 (UTC)
Proč by ho měli ignorovat?
Proč by měli opouštět projekt?
Nechápu, jak jsi na to přišel, tohle nijak naprostou většinu autorů neomezuje. Pouze, když někdo přejme něco z jiného zdroje, bude muset o tom napsat záznam. Nebude to nic složitého. Rozhodně ne víc než dnešní zdrojování. Navíc i když by to ignorovali, tak stejně informaci o převzetí stejně někam musí napsat - jinak bychom měli už problém s licencí, který bychom nijak neokecali. Z této to pak může upravit na jednotnou formu a doplnit i někdo jiný (tohle doplňování po druhých jistě nebude příjemná práce, ale dohledávání zdrojů a ověřování možných copyvií taky není nic moc hezká práce). Miraceti 3. 11. 2008, 11:46 (UTC)

Předpokládám, že jak informace tak i převzaté svobodné texty by měly být uvedeny v samotném článku v části Reference neboť si myslím, že převzaté texty obsahují také informace. (Akoliv o převzatých textech to není explicitně uvedeno na Wikipedie:Reference.)

== Reference ==
<references/>

Šablona:překlad - upravit šablonu tak aby byl parametr "revize" povinný. Tzn. aby bylo vždy uvedeno jaké verze je tohle překlad.

Mé názory: Pro přesouvání textů v rámci jedné wikipedie stačí (dle mého názoru) dle dosavadní praxe ve shrnutí editace jednoduše napsat odkad kam se co přesunulo. Pokud to náhodou někdo zapomene, tak je to škoda a úzkostliví wikipedisté to tam třeba (opět do shrnutí editace) můžou doplnit.

Jakékoliv další vhodné pro rozvoj článku se samozřejmě můžou uvést do diskuze, např. že z nějakého svobodného zdroje je zpracováno tolik kapitol a že třeba se dají doplnit nějaké další, apod.

Navrhuji založit něco jako Wikipedie:Vzorový článek pro citování referencí (nebo kdekoliv), kde by byly uvedeny reálné příklady citování jak informací (ze svobodných i chráněných textů) tak celých převzatých svobodných textů (public domain/volné dílo, copyleft, GFDL, překlad wikipedie, OTRS, převzaté texty obsahující primární informace a převzaté texty uvádějící předchozí reference, ...) a to vše v jednom "vzorovém slátaném" článku. Odkazy na vzorové použití jednotlivých příkladů budou taky fajn, ale tohle prověří/mohlo by přehledně prověřit všechny možnosti. --snek01 3. 11. 2008, 11:56 (UTC)

Ano, máš pravdu, že v referencích by měly být obsaženy i přebrané texty. Jenže to nepokrývá požadavky GFDL (přebírání obsahu není jen citováním!), jak jsem zmínil výše. Navíc to není transparentní pro přebiratele obsahu od nás (čímž se stáváme nesvobodným zdrojem).
I já si myslím, že číslo revize by mohlo být v této šabloně povinné, rozhodně by se nic nestalo. Ale tohle stejně neřeší náš problém.
Ano, zatím nám stačilo psát, odkud kam se co přesouvalo. Jenže to nestačí licenci ani přebiratelům našeho obsahu. Víme to již léta a doteď jsme na to kašlali. Můžeme na to kašlat dále, ale těžko se pod doktrínu "kašleme na to" někdo podepíše. Je to podobné jako překlad z cizojazyčné Wikipedie. My se s takovým „řešením“ můžeme smířit a okecávat to dál, ale je to netransparentní vůči dalším. Přebiratel prakticky nemá šanci se dovědět, že historie článku není kompletní. Ani neví, o co by ji měl doplnit, natož aby to mohl udělat jednoduše nebo dokonce strojově.
Do diskuse se dá uvést leccos. Však to je i jednou z možností, kam danou podstránku transkluzí vkládat. Ale problémem je co a hlavně jak tam zapisovat. Když už se tam začne něco zapisovat, tak je třeba tomu dát nějakou formu. A když už to bude mít formu, proč to nevyužívat i při dalších příležitostech jako jsou překlady, sloučení apod. Miraceti 3. 11. 2008, 12:19 (UTC)

Je to docela složité a proto jsem navrhoval nějaký vzor. Jednodušší příklad pro začátek: Jiří Procháska. Kromě citování jednotlivých informací v tomto čláku pomocí REF musí(?) být uvedeno také, že článek obsahuje přejatý text, že? Předpokládám že ano. Co je k tomu nutné uvést? Musí se uvést název publikace? Musí se uvést autor? (Není problém uvést všechny náležitosti zdrojové publikace.) Musí se uvést pod jakou licencí použitý text je (public domain)? Stačí tohle všechno pro splnění podmínek GFDL licence wikipedie?

Někdo by si mohl říct, že jednotlivé REF nebude uvádět a pouze napíše, že "... článek obsahuje svobodný text podle tamtoho a tamto zdroje". Je to tak správně s ohledem na GFDL licenci wikipedie? Předpokládám že ano. (I když bude porušeno pravidlo wikipedie, "že se zdroje mají uvádět".)

Předpokládám, že uvedení přejatého textu a ozdrojování informací lze někdy/vždy(?) sjednotit. (Aby se nemusel uvádět zdroj dvakrát). Lze napsat uvední přejatého textu přímo mezi tagy REF /REF tam, kde se tagy REF normálně používají, např.

<ref> autor, rok, název článku, URL, vydavatel, strany. (Článek obsahuje text podle zdroje, který je public domain.)</ref>

Lze to takto sjednotit z hlediska licence wikipedie? Lze to takto sjednotit i z dalších souvisejících hledisek? Pokud ne, tak se musí uvádět přejatý text a zdrojování informací samostatně.

Bude následovat: sjednocení vzhledu a sjednocení uvádění nezbytných faktů pomocí šablon Kategorie:Šablony povolených zdrojů a pomocí Šablona:Překlad. (Doufám, že celkově neodbočuji od tématu.) --snek01 3. 11. 2008, 14:03 (UTC)

Zásadní problém je s tím, že reference a historie článku jsou dvě různé věci určené pro dva zcela různé účely a jako takové vyžadují jiné přístupy. (Reference se vztahují k jednotlivým předkládaným faktům, kdežto historie popisuje vznik dokumentu bez ohledu na jeho obsah!) Jakékoli míchaní referencí a údajů v historii nutně vede k binci. Koneckonců tento binec tu už teď máme. Zapomeňme na podobné míchání, pokud chceme funkční řešení. Miraceti 3. 11. 2008, 18:56 (UTC)

Nemohla by se na věechny GFDL weby použít upravená Šablona:Wiki.mapy.cz? Vladislav Židek 3. 11. 2008, 14:39 (UTC)

Souhlasím s tím ale ne všechny, ale všechny co jsou v povolené zdroje, jinak je nutnost povolení ORTS--H11 3. 11. 2008, 14:43 (UTC)
Je to jedno z možných řešení, ale jak už je vidno z našich dnešních problémů, to nejméně vhodné. Znamená totiž průlom - do článků se začnou připisovat podpisy. A to je nepřijatelné. Jsem tedy proti tomu, abychom pro každý zdroj vytvářeli podobnou šablonu. Možná jich teď ještě nemáme moc, ale časem přibudou. Lepší je problém vyřešit systematicky a historii s autory dávat do historie. Miraceti 3. 11. 2008, 18:56 (UTC)


Poznámka: CC-BY-SA 3.0,[25] na kterou se projekty Wikimedia snaží přejít, taktéž požaduje spravedlivý přístup k autorům. Bylo by proto vhodné tuto spravedlnost dodržet a zařídit, aby informace o autorech (a další požadované touto licencí) se objevily na stránce s historií článku. (Stále doufám, že tu začne technická diskuse o tom, zda a případně jak je možné transkludovat podstránku diskuse článku do historie článku.) Miraceti 4. 11. 2008, 09:26 (UTC)


  • Jak přebírat texty z jiných zdrojů? Zcela normálně tak jak se normálně cituje. Viz. Šablona:Citace monografie/Dokumentace
  • Kam to napsat? Opět zcela přirozeně se to napíše do článku do části Reference. (Zbývá dořešit detaily vzhledu, zda psát pomocí šablony/šablon či bez šablon.)
  • Co všechno se do části reference musí napsat? Ano, Miraceti má pravdu, mělo by se tam napsat i autora ať už se jedná o PD zdroj, GFDL zdroj nebo jakýkoliv jiný.
  • Co psát do historie článku?
    • Pokud se jedná o zdroj mimo wikipedii, mělo by se nějak ve shrnutí editace smysluplně uvést co se změnilo avšak příliš detailů uvést nelze kvůli omezení na 200 znaků. Viz Wikipedie:Shrnutí editace#Uvedení zdroje. Zdroje uvést přímo do článku.
    • Pokud se jedná o zdroj uvnitř wikipedie, viz Wikipedie:Slučování a přesun stránek a měl by se uvést ve shrnutí editace aktivní odkaz v hranatých závorkách.
    • Poznámka: vzhledem k případnému přesouvání obsahu článků uvnitř wikipedie tak někdy nejsou v historii uvedena užvatelská jména všech wikipedistů. Podobně vzhledem k mazání obsahu článků jsou v historii uvedena některá uživatelská navíc. Vzhledem k tomu, že ani takovýto jednoduchý seznam uživatelských jmen nelze 100% uhlídat (pokud se pletu, tak návrhy vítány), tak pravděpodobně nelze 100% uhlídat ani uvádění dalších údajů v historii. Stejně musí být uvedeny v referencích.
  • Co uvést do diskuze? Jediné, co se (zatím) uvádí do diskuze OTRS tiket, který (v současnosti) jinam uvést nelze.
  • Co se týče detailního uvádění autorů zdrojů v části reference přímo ve článku.
    • Je zde položená otázka „neuvádíme zde ani svoje podpisy, proč tedy cizí?“ Jak je psáno na Wikipedie:Citování Wikipedie, tak wiki je neobvyklé médium, má velmi mnoho autorů. Dle mého názoru stačí při citování wikipedie jako autory uvádět "Přispěvatelé Wikipedie". Na anglické wikipedii mají nástroj, který na české wikipedii ještě není, který zájemcům umožní lépe citovat autory wikipedie. Primary contributors: Revision history statistics. Ten uvádí uživatelská jména autorů, kteří nejvíckrát článek editovali a uvádí "pouze" nejkativnějších 1000 autorů určitého článku.
    • Pokud bychom na wikipedii chtěli citovat něco z podobného zdroje s množstvím autorů jako je wikipedie, tak lze jako autory uvést opět něco ve smyslu "Přispěvatelé projektu XYZ" nebo "Autor a spoluautoři" se napíše "Autor et al.".
  • Pokud má někdo připomínky a návrhy, tak ty lze uvádět pouze co nejkonkrétněji, jinak se budou opakovat odpovědi typu jak wikipedie funguje a odkazy do nápovědy. --snek01 4. 11. 2008, 16:31 (UTC)
Ano, mám připomínku. Není pravda, že „stačí při citování wikipedie jako autory uvádět "Přispěvatelé Wikipedie"“ (svůj text vkládám do Wikipedie za podmínek GNU FDL a pod svým (uživatelským) jménem – viz historii článku – a GNU FDL o ničem takovém nepíše), a většina důsledků z toho dovozovaných je tedy nepravdivá. --Mormegil 5. 11. 2008, 11:45 (UTC)
Z hlediska GFDL má Mormegil pravdu. Je tedy vhodné upřesnit Wikipedie:Citování Wikipedie a případně výsledek po zadání článku na Speciální:Cite. Ale jak to udělat prakticky? I po případném vytvoření seznamu (uživatelských) jmen autorů, který může být dlouhý desítky až tisíce jmen, může být pro běžného člověka problém, co s tím. Je to vhodné upřesnit aby: 1) čtenáři mohli wikipedii správně a prakticky citovat, 2) aby wikipedisté věděli, jak správně a prakticky citovat podobné projekty s množtvím autorů. --snek01 6. 11. 2008, 10:43 (UTC)
To, ze je GFDL v mnoha ohledech neprakticka, vime. Tady se ale nechci bavit o tom, jak resit i tento jeji neduch. Navic nejde o citace. Pri citacich se ze zakona musi uvadet autori v primerene mire. Tedy nemusi se vypisovat vsechni autori, pokud jsou jich mraky. Jde totiz o prebirani, coz neni totez, co citace. Jak si ten dlouhy seznam prebiratel u sebe pak usporada, to je jeho problem, my to nevyresime. Meli bychom mu jen tento seznam poskytnout. Miraceti 6. 11. 2008, 13:28 (UTC)
Nesouhlasím s tím, aby to bylo v referencích. Nejsou to totiž reference! Reference je odkaz na zdroj konkrétního tvrzení. Položka v seznamu přebraných materiálů nic o žádném konkrétním zdroji neříká. Nelze reference předkládat s podtitulem "možná to tam někde je". Už teď je zde běžný nešvar zahrnování poznámek do referencí, které reference znehodnocují. Další míchání by bylo jen na závadu. I z druhé strany je to špatné. Míchání seznamu přebraných materiálů s něčím jiným znamená, že takový seznam, jako samostatná jednotka, která by se měla správně přilepit k historii článku, opět prakticky nebude existovat. Miraceti 6. 11. 2008, 13:28 (UTC)
Motáte tady dohromady dvě zcela nesouvisející věci, z toho pak vycházejí nesmyslné závěry. Jednou věcí je přebírání článků (či jejich částí) do Wikipedie z jiných svobodně licencovaných zdrojů (nebo naopak) a z toho vyplývající autorskoprávní důsledky (zejména tedy ono uvedení autora/autorů) podle podle požadavků příslušné licence. To je otázka, o které zde začal Miraceti debatovat. Zcela odlišnou věcí je bibliografická citace, tzn. uvedení odkazů na zdroj nějakého tvrzení, citátu apod. ve vlastní práci, např. ve formátu ČSN ISO 690. To nemá s autorským právem (a licencí, ať svobodnou či ne) prakticky nic společného. Pokud chci takto uvést odkaz na Wikipedii jako použitý zdroj, pak vskutku postačuje uvést „přispěvatelé Wikipedie“, Speciální:Cite je naprosto v pořádku. Jak ale říkám – to je úplně jiná problematika. --Mormegil 6. 11. 2008, 13:23 (UTC)
Chápu. Velká část z Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média uvádí z wikipedie pouze informace ale mnozí z nich přejímají celé věty/odstavce/články, takže by - teoreticky - měli uvést všechna (uživatelská) jména autorů. Domnívám se, že nikdo z nich to neuvedl. Ale opravdu si myslíš, že se s tím dá něco dělat? Já jsem v tomto směru silně skeptický. Stačí jeden jediný příklad jak se to má dělat a já rád změním názor. I Miracetiho návrh na uvedení autorů přejatých věcí je pro mě samozřejmě přijatelný (protože to vyžaduje licence), avšak považuji ho za technicky nerealizovatelný. --snek01 7. 11. 2008, 12:52 (UTC)
To, že to nedělají jiní, neznamená, že to nemusíme dělat ani my. Jinak přebírání delších textů sledujeme a česká pobočka nadace rozesílá dopisy, pokud je to už hodně okaté.
Technicky to realizovatelné samozřejmě je - možnost jsem už uvedl, do podstránky diskuse. Otázkou je, jak přesně to zařídit. Změna to bude na dlouhou dobu, chtělo by to udělat šikovně. Miraceti 7. 11. 2008, 13:08 (UTC)

Celkově se mi návrh líbí i když nevím, jak je technicky realizovatelný. S historií jsou problémy, které je třeba řešit. A to nejen při přebírání z externích zdrojů, ale i při slučování a rozdělování článků. --Beren 6. 12. 2008, 19:00 (UTC)

Jak to dělají na slovenské wikipedii

sk:achromát osobně bych volil tuto formu pro přebírání článků.--H11 6. 11. 2008, 13:27 (UTC)

Z licenčních důvodů nevyhovující. Miraceti 7. 11. 2008, 13:08 (UTC)
Proč nevyhovující (forma a text)? Po kliknutí je uvedený zoznam autorov a platí zakladacia verzia. Ako by si to riešil? Do zhrnutia autorov už nepripíšeš, takže ostáva uviesť ich v článku (čiže v šablóne). Prečo uvádzať ich do článku a redaktorov wiki nie? —Kandy Talbot 28. 12. 2008, 10:03 (UTC)

OTRS a změny článku

Co článek, který na wikipedii vznikl na základě OTRS, ale jeho úpravy vedly k tomu, že v konečné (ustálené) verzi článku o OTRS již nemůže být ani řeč. Např. článek Psychotronika. Jakou roli tam má OTRS?--Badalel 3. 11. 2008, 12:05 (UTC)

@badalel:v historii je matrial pod AP uvolněný pod GDFL.--H11 3. 11. 2008, 12:30 (UTC)
H11 dobře víš, že některým wikivěcem vůbec nerozumím. Zvláště jednoduchým větám.--Badalel 3. 11. 2008, 12:34 (UTC)
V historii onoho článku se dá najít text, který podléhal autorským právům, a nyní je uvolněn pod danou licensí, proto je třeba stále mít ověření uvolnění z ORTS.--H11 3. 11. 2008, 12:57 (UTC)
Povolení zaslané do OTRS nijak nezaručuje, že se nebude s převzatým materiálem nic dít. Může být naprosto zcela přepracován, může být i z článku zcela odstraněn. Miraceti 3. 11. 2008, 12:41 (UTC)
I ta „konečná verze“, přestože to na ní není na první nebo druhý pohled poznat, může být odvozeným dílem z textu, jehož uvolnění pod GFDL je archivováno v systému OTRS. Pokud nová verze nevznikla kompletním smazáním starší verze a napsáním vlastního zcela nového textu, je dost pravděpodobné, že tam nějaká zátěž z dřívějška bude; posouzení, zda to tak opravdu je nebo zda se například postupným znovunapsáním jednotlivých částí článku podařilo autorskoprávní zátěž z jiného zdroje odstranit, by znamenalo procházení a netriviální posouzení všech diffů mezi převzatou a současnou verzí. IMO tedy raději ponechat odkaz na příslušný OTRS ticket na diskusní stránce než zdlouhavě (a s rizikem nejednoznačného výsledku) procházet třeba i několikastránkovou historii článku. --Milda 3. 11. 2008, 13:36 (UTC)

Nová verze GNU FDL

Dokončuji svou zítřejší přednášku a přímo pod rukama se mi změnila GNU FDL… Před necelou hodinou totiž vyšlo GNU FDL 1.3, důležité kvůli plánovanému přechodu na CC-by-sa. (Což mimochodem může mít jistý vliv i na právě probírané téma používání cizích prací pod svobodnou licencí na Wikipedii.) Jediným podstatným rozdílem oproti GFDL 1.2 je nový odstavec 11 o přelicencování. --Mormegil 3. 11. 2008, 16:17 (UTC)

To je jistě pokrok! Určitě se brzo ozve Nadace. Sice s tím budou taky problémy, ale určitě se časem leccos zjednoduší. Protože vím, jak složité je vysvětlovat již současný stav, bude ještě větší fuška vysvětlovat změnu (ani mě ještě nejsou jasné všechny důsledky).
Jiná věc je, že náš problém s uváděním jmen původních autorů to celkem jistě neřeší. A nevyřeší ho nejspíš žádné přelicencování, uvádět jména autorů (pokud možno na jednom místě) budeme muset i nadále a i nadále nebude vhodné autory uvádět do samotného textu článků, ale do historie. Náš problém nevyplývá ani tak z obskurních podmínek GFDL, ale z toho, že nemáme žádný technický nástroj, jak jakýmkoli požadavkům tohoto typu jednotně vyhovět. Miraceti 3. 11. 2008, 18:45 (UTC)
Mormegile, nevíš něco o road map přechodu na CC-BY-SA? Kdy se tak můžeme dočkat nové licence (zatím pořád jedeme na GFDL 1.2 s dodatkem). Miraceti 4. 11. 2008, 09:29 (UTC)
Dle textu te 1.3 verze je prelicencovani mozne do 1. srpna 2009. --Jklamo 4. 11. 2008, 23:58 (UTC)
(S konfliktem kvůli odvčerejška otevřenému editačnímu oknu. :-/ )
Něco jsem o tom povídal včera v Oku. ;-) Momentálně se pracuje na plánu přechodu, ten by měl vzniknout zhruba v průběhu měsíce. Následně, jakmile se plán doladí, proběhne finální rozhodování, zda se vůbec má přechod uskutečnit, patrně formou nějakého hlasování (viz druhý bod foundation:Resolution:License update). No, a teprve pokud toto hlasování dá souhlas, dojde k přechodu. Tak jako tak se nové licence musíme dočkat do prvního srpna příštího roku, tam totiž platnost té přechodné klauzule GFDL 1.3 končí.
Ad ta předchozí podmínka: ony ty technické nástroje budou muset přijít (alespoň v nějaké podobě), protože součástí tohoto přechodu bude duální licencování stávájícího obsahu Wikipedie pod GFDL + CC-by-sa, přičemž nový obsah, který je dostupný výhradně pod CC-by-sa, bude potřeba při vkládání nějak (?!) označit. Na podrobnosti se mě moc neptej. ;-)
Podrobnosti se dozvíte hlavně v oficiální oznámení Erika Möllera a následných debatách na mailing listu/ech.
--Mormegil 5. 11. 2008, 11:40 (UTC)
Jestli jsem tu přechodnou klauzuli pochopil správně, tak po přechodu nemusíme již licencovat stávající obsah pod GFDL, takže duálnímu licencování se můžeme vyhnout. Všechno bude pod CC-BY-SA. Miraceti 6. 11. 2008, 13:32 (UTC)
To nevím, odkud jsi k tomu došel. Právě naopak. “ALL contributors agree to the following: Wikipedia can release their newly written text under both GFDL and CC-BY-SA in parallel.” “All old revisions are released under GFDL | CC-BY-SA.” “All new revisions are released with this license statement: This page is released under CC-BY-SA. Depending on its editing history, it MAY also be available under the GFDL” [26] --Mormegil 6. 11. 2008, 13:43 (UTC)
Přímo z nové GFDL 1.3. Ta dovoluje MMC přelincovat na CC-BY-SA 3.0, ale nepožaduje duální licenci (tedy zachování GFDL). To, že to zatím požaduje Wikimedia, neznamená, že se to nemůže změnit. Alespoň já nevidím žádný důvod, ze kterého by vyplýval požadavek na duální licenci do skonání věků. Jednoho dne se může stát, že pod jednou z těchto licencí už přestane svůj obsah Wikimedia šířit. Má sice od uživatelů právo šířit jejich díla pod oběmi licencemi, ale nikoli povinnost. Samozřejmě to neznamená, že staré revize se mimo projekty nebudou moci pod starou licencí šířit. Budou. Ale nemusí to dělat Wikimedia. Miraceti 7. 11. 2008, 13:21 (UTC)

Jeden VELMI důležitý postřeh je třeba zdůraznit. Musíme okamžitě zastavit přebírání GFDL only obsahu odjinud! (přičemž CC-BY-SA only zatím ještě přebírat nemůžeme).

Newly added externally originating GFDL content cannot be relicensed after November 1, 2008. (In other words, we should stop importing GFDL content from non-Wikimedia sources, unless they plan to switch as well.)[27]

Miraceti 7. 11. 2008, 14:56 (UTC)

PD - USA

Zdravím, překládám článek z en a je tam jeden obrázek, který je dle informací pod Public Domain v USA, ale netuším, zda je možné jej jen tak vzít (je nahraný jen na en wiki, ne na Commons) a zkopírovat ho k nám nebo do Commons... Logicky, když je to jednou v PD, mělo by to být volné všude, ale jen tak pro jistotu... :-) Autor ilustrace je neznámý. Obr. na en wiki.

Obrázek je z 15. století, je tedy PD úplně všude a možno na Commons nahrát pod Commons:Template:PD-old-100. --che 8. 11. 2008, 17:55 (UTC)

Otázka H11 na Tomáš Pecina (Iuridictum)

Jde o to, že je zde zvykem uvádět autory buď v historii, nebo v odkazu viz Šablona:překlad, nebo, což se uvádí do zdrojů

Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).

, stačila by Vám takováto forma? Přímé jmenování autorů v článku je nespravedlivé vzhledem k původním autorům wikipedie, kteří by takto zvýhodněni nebyli. O nové GFDL nevím podrobnosti, ani o blokování, ale co jsem zde pokud někdo dostal trvalý zákaz, v absolutní většině si ho plně zasloužil za své chování.--H11 14. 11. 2008, 10:59 (UTC)

Za sebe bych s touto formou souhlasil, ale pokud jde o mého hlavního spolupracovníka, ten se právě vzhledem k dlouhodobým problémům s některými wikipedisty svého práva na uvádění autorství patrně nevzdá (a podle § 11 odst. 4 AutZ ho k tomu nelze nijak nutit, je to jen jeho volba). Osobně mi nepřijde nijak neférové, že se u převzatých děl uvádí autor nebo autoři, jmen nejrůznějších autorů je v externích odkazech po celé wikipedii plno. Jestliže má právo na uvedení jména autor článku v časopise, proč ho nemá mít autor hesla na Iuridictu? Jen proto, že Iuridictum je natolik velkorysé, že licencuje pod GFDL? Na vlastních stránkách autory neuvádíme, stejně jako je neuvádí wikipedie, ale pokud přebíráme, pak ano. Je to absolutně symetrická situace, nevidím v tom tudíž nespravedlnost. V hodnocení činnosti wikipedisty Z se neshodneme, přesto věřím, že to neznemožní řešení tohoto věcného problému. --Tomáš Pecina 18. 11. 2008, 14:34 (UTC)
Nepleťme citace časopisů, externí odkazy a přebírání dle GFDL. Každá věc je něco jiného a nemá smysl je srovnávat.
Pokud Váš spolupracovník práva rozhodnout, zda být uváděn přímo v titulu článku anebo jen v historii, už nevyužil, jak vysvětlit, že se takto v rámci Iuridicta sám neuvádí? Nebo snad Iuridictum porušuje jeho práva? To jistě ne. Porušuje snad on sám GFDL, když neuvádí své jméno v titulu díla, ačkoliv pokud se této povinnosti nezprošťuje, tak by se tak měl uvést podle bodu 4B licence GFDL? Zjevně se tak neuvádí, tedy tohoto požadavku sebe i další modifikátory díla zprošťuje. Iuridictum uvádí své autory rovněž jen v historii. Pokud přebírá odjinud, rovněž je neuvádí v titulu, ale až dole v článku a protože je neumísťuje do historie (technicky je to problém), lze chápat uvedení přímo v článku jako jakousi náhradu za zařazení do historie. Pokud bychom přijali logiku, že ono umístění poznámky o převzetí na konci článku není alternativou řádného zařazení do historie, ale má to být uvedení autorů v titulu díla dle bodu 4B licence, proč Iuridictum tento bod porušuje a neuvádí autory na začátku díla, když licence GFDL v bodu 1 jasně říká: "Title Page" means the text near the most prominent appearance of the work's title, preceding the beginning of the body of the text.
Dále je třeba říct, že pokud bychom připustili, že autor si může pokaždé znova a znova určovat, u jakého přebíratele se práva být uváděn v titulu vzdává a u jakého ne, každý přebíratel by byl nucen jejich vůli zkoumat a ptát se autorů nebo jejich předchozí konkludentní výraz vůle raději paušálně ignorovat a uvádět je, jako by jejich souhlasu s neuvedením se přímo v článku nebylo. Takovéto podmínky navíc, na které nelze usuzovat z předchozího zveřejnění díla a kvůli kterým je nutno při každém přebírání zkoumat, zda se už jednou projevená vůle autorů nezměnila, jsou zcela v rozporu s principem svobodného šíření. Navíc pokud by platil podobný výklad, tak by to z důvodů uvedených výše znamenalo, že Iuridictum u přebíraných článků z Wikipedie porušuje licenci GFDL. --Beren 18. 11. 2008, 16:38 (UTC)
Nechci zabíhat do detailů, ale je třeba vycházet nejen z licence, ale i z ustanovení § 11 odst. 1 až 4 AutZ, což je kogentní (smluvně nezměnitelná) úprava. Stejně jako wikipedie i Iuridictum presumuje, že autor příspěvku je srozuměn s tím, že jeho jméno bude uvedeno pouze v historii, protože tak systém MediaWiki funguje (že to není právně úplně čisté, ponechávám stranou, je to zavedený a široce praktikovaný postup). Není ovšem implicitně srozuměn, že by pozbýval svého práva na uvedení autorství v případě převzetí (republikace) díla, a takové srozumění mu nelze právě s ohledem na shora citovaná ustanovení českého autorského zákona nijak svémocně imputovat. Když chcete převzít článek Pepy Vomáčky o muchomůrce jedlé z Vomáčkova Houbařského Webu, nejprve se ho musíte dotázat, zda s tím souhlasí a zda trvá na uvedení svého autorství (to mu zaručuje § 11 odst. 2 AutZ). Když chcete převzít článek z Iuridicta, nemusíte se ptát na svolení, to je zajištěno licencí, ale autorství uvádět musíte, ledaže by se ho všichni významní autoři článku výslovně vzdali. --Tomáš Pecina 18. 11. 2008, 18:00 (UTC)
§ 11 neříká nic o tom, že by bylo nutno se autora pokaždé ptát na způsob uvedení jeho autorství, když už jednou svou vůli projevil (licencí a tím, že určitého práva nevyužil). To zvýrazněné "výslovně" berete kde? Nikde požadavek výslovného vzdávání se práv není. Navíc ve skutečnosti nejde o úplné vzdaní se práva na uvádění autorství, ale jen o neuplatňování jednoho z jeho způsobů (nějak autor být uveden musí, přinejmenším v historii). Na Iuridictu s neuplatňováním tohoto práva všichni autoři souhlasí nevýslovně, konkludentně tím, že se tímto způsobem neuvádějí. Pokud je stav na Iuridictu v rozporu s přáním Vašeho spolupracovníka, dejte to prosím do pořádku a uveďte Iuridictum do souladu s jeho přáním a s licencí. Jinak matete další přebíratele obsahu. Váš příklad s Pepou Vomáčkou je poněkud mimo. Samozřejmě pokud bych něco přebíral z ne-GFDL díla, musel bych se samozřejmě také zeptat, jestli autor souhlasí s neuvedením se tímto způsobem. Ale u GFDL díla už z jeho podoby a z toho, jak se měnilo při modifikacích, vidím, jestli autoři souhlasili nebo ne. Pokud vím, tak při přebírání článků z Wikipedie jste se také neptali jejich autorů, zda souhlasí s neuvedením svého jména v titulu článku, ale že je uvedete až na konci. Spoléhali jste se na konkludentní (nevýslovné) vyjádření jejich vůle na Wikipedii, že ze vzhledu článků je jasné, že to nevyžadují, když se tímto způsobem neuvedli. Nemůže platit jeden výklad licence pro Vás a druhý výklad pro ostatní, tedy ve vyjádření Vašeho příkladu: Vy se dotazovat u Pepů Vomáčků nemusíte, ale ostatní (my) ano. Právo platí pro všechny stejně. --Beren 18. 11. 2008, 19:38 (UTC)
Nikoli, ustanovení § 11 odst. 2 AutZ říká právě tolik, že autora musím požádat o souhlas pokaždé, když dílo převezmu a autorství nechci uvést; podle § 11 odst. 4 AutZ je to jeho právo, kterého se ani nemůže vzdát. Pokud jde o umístění jmen autorů na konci a ne na začátku textu, v tom žádný problém na rozdíl od Vás nevidím: něco jiného je uvedení jména autora pouze v odkazované historii, to už je podle mne mimo rámec požadavků AutZ. --Tomáš Pecina 19. 11. 2008, 01:02 (UTC)
Zde přece vůbec nejde o neuvedení autorství a ani nikdy nešlo, autorství je nutno uvést a to přinejmenším v sekci historie, která dle GFDL tvoří součást dokumentu. Z hlediska autorského zákona je uvedení autora v historii postačující, protože jej přesně neřeší. Co se týká opakovaného žádání o souhlas, tak autorský zákon v § 11 odst. 2 rozhodně neříká, že autora při každém užití díla musím žádat o souhlas. Říká pouze, že autor má právo rozhodnout (všimněte si dokonavého vidu) o tom, jak má být uvedeno autorství při zveřejnění a dalším užití jeho díla. Tedy nikoliv rozhodovat opakovaně o věci, která již byla jednou rozhodnuta. Jakmile autor již rozhodl, tak další kroky, jichž se týká dané rozhodnutí, se oním rozhodnutím mají řídit. Tedy pokud něco zveřejnil pod nějakou licencí a volitelné prvky dané licence rozhodl tím, jakým způsobem dílo zveřejnil, tak není žádný důvod se jej neustále ptát. Pokud posléze změnil svou vůli (autor vskutku může i bezdůvodně měnit podmínky užití svého díla, jenže v tom případě je odpovědný za s tím spojené náklady), měl by se postarat, aby na Iuridictu nevisely články ve stavu ukazujícím přesný opak a matoucí další přebíratele. Veškerá disharmonie z toho vyplývající jde k jeho tíži.
To, že Vás netíží uvádění autorů na konci a nikoliv na začátku (které je problematické právě ve vašem výkladu, kdy neuznáváte nevýslovný souhlas autorů s neuváděním se v "title page"), svědčí jen o tom, že buďto selektivně uplatňujete jiný právní výklad při přebírání z Iuridicta a jiný výklad při přebírání opačným směrem anebo je Vám jedno, že nedodržujete licenci. --Beren 19. 11. 2008, 03:18 (UTC)
Uvádění autorství v historii nemůže podle mého názoru obstát, na rozdíl od uvedení vespod stránky. V případě soudního sporu bych druhé snadno obhájil poukazem na miliony autorských děl publikovaných na webu s autorem nebo autory na konci, naopak uvádět autory "za linkem" je specialitou wikipedie a je to, jak jsem napsal a jak si uvědomuje i Nadace, poněkud sporné. Dokonavý vid vylučuje opakované rozhodování: nemáte tedy pravdu, že autor může svůj souhlas kdykoli odvolat, pokud jej jednou udělí, je jím trvale vázán, ledaže by se změnily podmínky natolik, že by původní souhlas ztratil relevanci (příklad: ze slušného webu se stane porno site). Hypothesa, že souhlas mít jméno v historii na jednom webu lze vykládat jako souhlas s tím, mít ho tam i v případě převzetí, stojí na vodě a rozhodně se nejeví být souladnou se smyslem ochrany osobnostních autorských práv podle § 11 AutZ. Kde je jaká "disharmonie", nenahlížím: vše je symetrické a transparentní – při publikaci v MediaWiki jsem srozuměn s tím, že moje autorství bude uváděno toliko v historii, což ale nekonstituuje souhlas s takovým omezením v případě dalšího užití díla. --Tomáš Pecina 19. 11. 2008, 08:52 (UTC)
S dovolením upozorním na zatím (tuším) nevyslovený předpoklad této diskuse, že z hlediska licence GFDL (a pravděpodobně i autorského zákona) je i pouhá úprava díla (článku) v rámci jednoho projektu ve skutečnosti modifikací díla, a proto by se na ni mělo nahlížet (přinejmenším z hlediska licence GFDL, nevím, jak je to z hlediska autorského zákona, ale ve striktním významu pravděpodobně stejně) zcela stejně jako na převzetí díla jiným webem/projektem. Tento předpoklad pak vede k oprávněným úvahám o analogii užití uvnitř jednoho projektu a "napříč" projekty - z hlediska GFDL by měly být stejné požadavky na užití díla jiným projektem a na užití díla jiným editorem stejného projektu (jeho editací). Okino 19. 11. 2008, 13:56 (UTC)
Souhlas mít jméno v historii vyplývá z toho, že autor dílo zveřejnil pod GFDL licencí. GFDL licence požaduje zaznamenat jméno autora v historii a dále onu historii považuje za součást dokumentu a zaručuje, že se příslušný záznam objeví v kopiích a dalších modifikacích díla. Jestli je ona historie realizována na jiné HTML stránce je nepodstatné, v knihách jsou také často autoři uváděni na zvláštní stránce a jiné než samo dílo. Uvedení autora v rámci oněch 5 autorů na "titulní stránce" je naopak jen třešnička na dortu, dle licence ani všichni autoři takto být uvedeni nemusí.
Těší mě, že v názoru na odvolatelnost souhlasu se neshodujeme jen v detailech pro diskutovanou věc nepodstatných.
K vaší větě "publikaci v MediaWiki jsem srozuměn s tím, že moje autorství bude uváděno toliko v historii, což ale nekonstituuje souhlas s takovým omezením v případě dalšího užití díla" ... nesmysl, když modifikujete GFDL dokument (například ho editujete článek na Iuridictu) a dále jej šíříte (tím, že jste jej vystavil na Iuridictu), tak dle 4B licence musíte uvést ty, kteří dílo modifikovali, (tedy sám sebe) vedle těch 5 autorů, nemusíte tak učinit jen v případě, že máte souhlas autorů tak neučinit. Tedy musíte s tím souhlasit i sám jakožto autor změny. Nemá to nic společného s Mediawiki, Mediawiki vůbec nebrání umísťovat těch 5 autorů a autora změny na začátek stránky a při dalších změnách tento seznam modifikovat. Je to souhlas s neuvedením se tímto způsobem ve smyslu licence a při další editaci se už těchto autorů znovu ptát nemusíte, když už jednou svým konáním souhlas udělili. --Beren 19. 11. 2008, 14:37 (UTC)
Nabyl jsem dojmu, že činíte stejnou chybu jako jiní v předchozích diskusích, totiž že vycházíte pouze z licence a neberete v úvahu ustanovení § 11 AutZ, ačkoli to je zjevně konstruováno jako kogentní a tudíž (licencí, smlouvou nebo jiným právním úkonem autora) nezměnitelné. --Tomáš Pecina 20. 11. 2008, 11:58 (UTC)
Mám pocit, že nadace Wikimedia se řídí kalifornským právem, které takovéto pojetí nemá. Je ovšem pravda, že Iuridictum skoro jistě nikoli, takže pravděpodobně vzniká otázka kompatibilty obou právních systémů. Respektive otázka, zda Iuridictum vůbec může být licencováno pod GFDL, chce-li se zároveň řídit českým právem - nejsem právník, ale pohledem laika se mi zdá, že samotná idea copyleftu do českého autorského práva příliš nezapadá.--Ioannes Pragensis 20. 11. 2008, 12:30 (UTC)
Na to dává odpověď ustanovení § 10 odst. 3 i. f. zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, z něhož celkem jednoznačně plyne, že se užije českého práva. Nevidím žádný zásadní konflikt mezi AutZ a copyleftem, ale musíme si uvědomit, že licence se podle českého práva může týkat jen majetkových autorských práv, u osobnostních autorských práv je smluvní volnost značně omezena zákonem, na rozdíl např. od copyrightu amerického. --Tomáš Pecina 21. 11. 2008, 05:17 (UTC)
@Tompecina: Nikoliv, celý problém je v tom, že vy si § 11 AutZ špatně vykládáte ve smyslu, že rozhodnutí učiněná autorem (byť nevýslovná) jsou neplatná a je potřeba se jej pokaždé ptát znovu. To zákon vůbec neříká. § 11, odstavec 2 říká, že Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé. Což je zcela splněno tím, že dílo uvolnil pod nějakou licencí a zveřejnil jej nějakým způsobem, který ukázal jeho vůli a určil volitelné prvky oné licence. A rozhodnutí o tom, jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při dalším užití díla je na světě a protože jej učinil přímo autor, je platné. § 11, odstavec 4 mluví o tom, že se těchto práv autor nemůže vzdát, ale v žádném případě neříká, že tato rozhodnutí jednou učiněná přímo autorem jsou kdykoliv zrušitelná. Říká jen tolik, že pokud autor prohlásí nebo i uzavře smlouvu, že se práv rozhodnout vzdává nebo toto právo převádí (tj. že dovoluje jinému rozhodnout o způsobu uvedení autorství), tak to je pro autora nezávazné. Na druhou stranu autora ani zákon nemůže nutit, aby svých práv využíval. Pokud autor i uzavře smlouvu, v jejímž rámci může jiná osoba rozhodovat o způsobu uvedení autorství, tak se to bere, jakože autor strpěl nějaký zásah do svých práv. Dokud to trpí, je to v pořádku. Jakmile řekne ne, tak jej nic (ani smlouva) nemůže nutit v tom pokračovat, závazky z toho vyplývající jsou dle zákona neplatné. --Beren 20. 11. 2008, 20:34 (UTC)
To je krajně extensivní výklad licence a zároveň značně restriktivní výklad zákona. Nemyslím si, že bych se přijetím GFDL vzdával práva rozhodovat dál o uvádění svého jména, pokud někdo mé dílo z wiki nebo Iuridicta převezme. --Tomáš Pecina 21. 11. 2008, 05:17 (UTC)

Jednak autorský zákon nepřiznává autorovi právo "rozhodovat", ale právo "rozhodnout", konkrétně "rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla". Tedy zákon nepředpokládá, že autor bude rozhodovat o uvádění autorství při každém dalším užití, ale z dikce je zřejmé, že autor svým rozhodnutím může postihnout všechna další užití související s oním prvotním zveřejněním. A jak už jsem uvedl, autor se práva rozhodnout zcela jistě nevzdal, pouze toto právo již uplatnil a rozhodl.

Pokud si myslíte, že Váš výklad licence je správný, tak si představte případ, kdy nějaký vydavatel přebírá kompletně celou Wikipedii. Pokud ji nemění, je to v pořádku a může tak za podmínek v licenci učinit. Pokud by ale potřeboval jakoukoliv změnu (např. potřebuje odstranit některé složitější části, které by se mu na jeho mobilním zařízení jeho čtenářů nezobrazily, např. tabulky, šablony a nahradit je prostým textem), tak podle Vašeho výkladu potřebuje u každého ze 100000 článků zjistit hlavní autory a uvést je, což může být poměrně netriviální, protože posuzování, zda něčí příspěvek je autorským vkladem nelze svěřit automatickému zpracování. Anebo se všech hlavních autorů ptát, zda se nevyužití možnosti být uvedení na titulní straně ve smyslu licence vztahuje i na něj. A to nemluvím o tom, že on může daný obsah přebírat z takového zdroje, kde nemá k dispozici diffy (to je vymoženost Mediawiki, licence existenci diffů nevyžaduje), takže nemá ani dostatek informací, aby vůbec pět hlavních autorů seriózně určil, takže podobný požadavek by vedl jen k tomu, že tam uvede náhodně osoby z historie, které do článku zasáhly, ale třeba neautorsky. Takže Váš výklad, kdy požadujete uvádění autorů, ačkoliv rozhodli, že takto být uváděni nemusí tím, že se sami takto neuvedli, vede buďto k nespravedlivému uvádění náhodně zvolených hlavních autorů v rozporu se skutečností nebo k tomu, že Wikipedii nebo jiné dílo vzniklé masívní spoluprací autorů prakticky nebude možno dále přebírat a rozvíjet. Z toho logicky vyplývá, že Váš výklad licence, že je nutné se autorů při každém přebírání díla ptát, jde proti zájmu autorů, který svou vůli vyjádřili licencí a způsobem uvedení svého autorství, neboť znemožňuje další svobodné užívání díla, které je smyslem licence. Takže je chybný. --Beren 21. 11. 2008, 19:57 (UTC)

Jistěže může být můj výklad chybný, arbitrem v tomto směru může být jedině soud (kam se, jak doufám, tento problém nikdy nedostane). Je-li ovšem chybný, je bezpečný; anglicky se říká, že je vždy lepší "to err on the safe side", což můj výklad činí. Váš je naopak riskantní, protože přebiratel obsahu může být autory napaden z porušení jejich práva rozhodnout/rozhodovat o uvádění svého autorství. Možná víte, že jsem u soudu napadl Charvátovo převzetí celé wikipedie na jeho doménu, a ač spor není ještě pravomocně skončen, Vrchní soud v Praze mi jako soud odvolací v hlavních právních argumentech přisvědčil. --Tomáš Pecina 22. 11. 2008, 04:03 (UTC)
Jenže já Váš výklad nepovažuji za bezpečný, ale cítil bych se jeho uplatňováním jako spoluautor poškozen, protože brání mé vůli učinit obsah svobodným a činí ho pro další uživatele v některých vcelku frekventovaných případech přejímání prakticky nepoužitelným. Co se týká případu pana Charváta, tak pokud mě paměť neklame, on při převzetí nekopíroval označení autorů z historie vůbec, což podle licence a zákona (§ 44) musí. Tedy jeho případ je v této oblasti jednodušší. --Beren 23. 11. 2008, 02:53 (UTC)
Můj výklad je bezpečnější než váš, protože omezuje právní napadnutelnost převzetí. Dokonalou bezpečnost zajistí, pouze pokud se nebude přebírat vůbec, což může být dobré řešení, ale povšiml jsem si, že mnozí wikipedisté jím nejsou nadšeni. Proto vlastně i tato diskuse. – U M. Charváta jsem napadl pouze to, že použil moje dílo způsobem, s nímž jsem nevyjádřil souhlas, vyznačování autorství se neřešilo. --Tomáš Pecina 29. 11. 2008, 09:30 (UTC)
Myslím, že si spíš Beren a Tomáš Pecina nerozumějí. Můj pohled je takový: Podle autorského zákona si autor má právo rozhodnout, zda a jak bude jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Pro uživatele díla jde prakticky o povinnost zjistit toto autorovo rozhodnutí. Při užití GFDL nicméně právě tento způsob výslovně sděluje podmínkami licence, kde se praví, že to musí být (zjednodušeně řečeno) na titulní stránce, pokud nesvolí k jiné úpravě. Problém se komplikuje tím, jak licence funguje na MediaWiki, na což jsem už upozorňoval. Tím, že se dílo (článek) upraví v jednom systému (třeba na Iuridictu), je z hlediska licence (a nejspíš i autorského zákona) dílo užito, a proto by mělo být uplatněno právo autora na uvedení autorství jím určeným způsobem. Na Iuridictu (stejně jako ve všech MediaWiki wiki) se v případě editace existujícího díla (článku) na jeho úvod nikdy nepíšou jména předchozích autorů, autor zůstává uveden pouze v historii.
A pak nastává problém, z jakého důvodu je možné chápat takovéto užití díla editací uvnitř jednoho projektu a užití díla převzetím na jiný projekt jako dva různé způsoby užití, že se mají pro ně užívat podmínky licence a autorského zákona jiným způsobem. Asi to odpovídá autorskému zákonu, který dovoluje autorovi, aby u každého nového užití zvolil dle vlastní úvahy jiný způsob uvedení autorství, po nakladatelství A požadoval uvedení zlatým písmem na titulní stránce a u nakladatelství B mu stačilo malé písmo na stánce poslední.
Pokud se ale autor předem zavázal, že dílo uvolňuje jako svobodné dílo pod GFDL, a publikoval ho v Mediawiki, v níž podle běžně známých zvyklostí při další editaci (=užití) díla není autorství zveřejňováno způsobem uvedeným v licenci (na titulní stránce), nevím, zda odpovídá představě svobodného díla, když u jiného způsobu užití díla najednou na splnění této podmínky trvá. Zda měli autoři GFDL představu, že autor díla pod GFDL bude moci toto své právo vlastně modifikovat podle způsobu užití, to netuším.
Řešení nepředkládám, protože nejsem ani právník, ani autor licence GFDL, pouze přináším úvahy, na které jsem přišel či byl přiveden při diskusích o problému s Berenem. Okino 20. 11. 2008, 12:54 (UTC)
To není jistě nijak jednoduchá otázka, ale vyšel bych z výkladu AutZ e ratione legis (ze smyslu/účelu zákona), viz též [28]. Tímto smyslem bylo chránit veřejný zájem na tom, aby si nikdo nemohl přisvojovat autorství cizího autorského díla, a zároveň aby měl autor nad svým dílem kontrolu minimálně v tom rozsahu, že bude kdykoli možné autorství zjistit a autora kontaktovat. Není veřejným zájmem, aby byla publikována masa pseudoanonmyních děl, např., jak bylo ještě před 5 lety zvykem, převzatých "z Internetu". Připuštěním možnosti přebírat bez uvedení autorství přímo v textu je tento veřejný zájem oslabován. --Tomáš Pecina 21. 11. 2008, 05:29 (UTC)
Pojem "pseudoanonymní" zákon nezná, když je nějakým způsobem uveden autor (v historii), nejde o anonymní dílo. Každopádně pokud máte tento názor, proč zastáváte poněkud schizofrenní postoj a proč sám v Iuridictu neuvádíte své autorství přímo v textu? Tam Vám "pseudoanonymita" nevadí? Copak nevíte, že dle licence je může dílo každý v tomto stavu kopírovat a dále šířit? --Beren 21. 11. 2008, 19:57 (UTC)
Pseudoanonymním dílem mám na mysli dílo, jehož autora nelze zjistit, což se právě přebíráním informací "z Internetu" dělo. Sám jsem takhle porůznu našel několikrát své fotografie (a řešil to ve všech případech mimosoudně, požadavkem dvojnásobku honoráře, v souladu s § 40 odst. 4 AutZ). --Tomáš Pecina 22. 11. 2008, 04:08 (UTC)
Dobře, takže se tento pojem na dílo s uvedenou historií nevztahuje, protože z ní autora lze zjistit. --Beren 23. 11. 2008, 02:53 (UTC)

Nějak jsem nepochopil, jak je zmíněný problém šíření děl bez uvedení autora v textu, nahlížený vzhledem k tomuto údajnému veřejnému zájmu, třeba chápat z hlediska předem zvolené svobodné licence, a prosil bych proto o jasnější vysvětlení. Připomenu ještě jednou: Už uvolněním díla pod licencí GFDL se autor výslovně vyjadřuje TAKÉ k tomu, co výslovně upravuje autorský zákon - ke způsobu uvedení autora. V první řadě je to povinnost uvádět při užití díla jméno autora "na titulní straně", této povinnosti ale může přebiratele zprostit. Autor sám toto uvedení na titulní stránku neučinil v okamžiku, kdy dílo publikoval, což je první, ve své podstatě ale jen drobnější zádrhel. Pokud však dojde v rámci softwaru Mediawiki (a k tomu dochází na Wikipedii stejně jako na Iuridictu a na stovkách dalších portálů běžících na Mediawiki) k užití díla editací (tuším, že v GFDL se mluví o modifikaci), je zcela obvyklé, že se původní autor na titulní straně neuvádí. Dokonce je naprosto normální dohledat u jednoho editora, který vloží své dílo pod GFDL, že jiná díla podobným způsobem užívá, aniž by uváděl jméno původního autora na titulní stránce, takže je zřejmé, že si je této vlastnosti GFDL a užití v projektech Mediawiki vědom. Proto opakuji svou otázku: Z jakého důvodu je oprávněné vykládat jiným způsobem užití díla editací uvnitř jednoho projektu, kde rovněž platí jak GFDL, tak autorský zákon a užití díla, a jiným způsobem užití díla převzetím do jiného projektu?

Ilustruji tuto nerovnost následujícím přehledem:

  • Autor A vložil dílo na Iuridictum, autor B na Iuridictu dílo užil editací -> autor A je uveden jen v historii
  • Autor C vložil dílo na Iuridictum, autor D ho užil převzetím na Wikipedii -> autor C má být uveden na titulní straně

Naprostá většina uživatelů Iuridicta a Wikipedie má praxi s tím být v pozici autora A (autora), B (editora), C (autora přebíraného obsahu) i D (přebiratele obsahu), tedy v případě správnosti Vašeho názoru by byli ve schizofrenní pozici autora zvýhodněného (C) i nezvýhodněného (A), stejně tak v pozici uživatele díla původního autora zvýhodňujícího (D) i nezvýhodňujícího (B). Připomenu, že v této čtyřjediné roli je v Iuridictu i osoba, o jejíchž dílech a o jejímž nutném souhlasu se tu bavíme, zvláště upozorňuji na rozpor jejího chování v případě B (sám nezvýhodňuje...) a C (...ale zvýhodnění požaduje).

Uvědomme si, že převzaté dílo, jehož autoři budou uvedeni v historii, je z hlediska uživatele i tvůrců autorského zákona a jeho smyslu/účelu stejně (ne)pseudoanonymní jako dílo, které nebylo převzato, ale bylo vloženo a opakovaně editováno pouze v rámci jednoho projektu. Děkuji za vysvětlení důvodu, proč je tento podivný rozpor nutno dodržovat. Okino 23. 11. 2008, 13:46 (UTC)

Protože je tu ustanovení autorského zákona, které asymetrii zakládá. Právní logika je v tom, jak jsem vysvětlil, že každému autorovi by měla zůstat určitá kontrola nad jeho dílem i v případě, že dílo uvolní pod svobodnou (bezplatnou) licencí. --Tomáš Pecina 29. 11. 2008, 09:30 (UTC)
V ustanovení autorského zákona nic takového není. Zákon výslovně uvádí, že autor má právo "rozhodnout", čímž jasně ukazuje, že je naprosto v pořádku, že toto právo využije jen jednou pro zveřejněné a dále kopírované dílo. Kdyby bylo třeba se jej i poté stále ptát, bylo by tam přinejmenším slovo "rozhodovat", které tak s oblibou používáte, ale v zákoně není. Upozorňuji, že kromě práva na uvedení autorství existují i další osobnostní práva, kterých se autor také nemůže vzdát. Například právo rozhodnout (a zase ne "rozhodovat"!) o samotném zveřejnění svého díla (§11 a). Pokud se podle Vašeho názoru přebíratel při každém zveřejnění díla (na jiném projektu) musí kvůli zákonu pokaždé ptát autora, zda se nezměnila jeho vůle ohledně způsobu jeho uvádění jako autora, pak by se podle stejného výkladu musel ptát i ohledně samotného dalšího zveřejnění tohoto díla. To by ovšem znamenalo, že nebudou moci fungovat vůbec žádné svobodné licence. Svobodná licence vyžadující při každém zkopírování a publikování díla jinde souhlas autora je naprosto bezcenná. A to je výklad tak extrémní a natolik zasahující do práv autorů vyžívajících svobodné licence, že jej v žádném ohledu není možné považovat za bezpečný. Žádný z právníků, co jsem se s nimi setkal netvrdil, že svobodné licence u nás nemohou fungovat, tvrdili přesný opak, ostatně český zákon byl záměrně upraven tak, aby tyto licence mohly fungovat. Pokud podobné výklady budete používat a vyžadovat je jako autor po dalších uživatelích, vystavujete se nebezpečí porušování autorských práv spoluautorů. --Beren 30. 11. 2008, 01:21 (UTC)
Doporučuji přečíst se ustanovení § 12 odst. 1 AutZ. Licencí autor poskytuje právo užití, ale tím nezaniká jeho práva domáhat se uvedení autorství ani dalších osobnostních práv. --Tomáš Pecina 3. 12. 2008, 18:31 (UTC)

Prosím o upřesnění - jedná se o asymetrii mezi čím a čím? Děkuji. Okino 30. 11. 2008, 02:07 (UTC)

moda 20.století

Měla bych zásadní opravy k textu, neboť jsem autorkou knihy, která se touto problematikou zabývá -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.220.226.123 (diskuse) 14:09, 26 listopad 2008 (CE(S)T)

Připomínky můžete uvést na diskusní stránce příslušného článku nebo tento přímo opravit. --Jvs 30. 11. 2008, 16:17 (UTC)

Potřebuji pomoci

Kontaktoval jsem nadaci Zofie Kossak-Szczucke, zda by neměly nějaké fotky, ke kterým jim náleží autorská práva, či kontakt na někoho, kdo je má. Poslali mi tři fotky ke zveřejnění na Wikipedii: I received three photos, which you can use on Cech Wikipedia. Mohl by někdo stvořit rozumný text v angličtině, který by shrnoval požadavky - že je třeba výslovný souhlas autora či držitele autorských práv a nějaký vzorový mail pro OTRS v angličtině? Pevně věřím, že se tu někdo takový najde, bylo by škoda o ty cenné fotky přijít. U jedné předpokládám, že je "z rodinného archivu od neznámého autora" (předpoklad je v úvozvkách) z roku 1933, druhá je úplně nová a třetí je fotka rodičů z roku 1892 od M. Biżańského. Pomůže mi někdo? Zde je text na který je třeba reagovat:

I received three photos, which you can use on Cech Wikipedia. One photo presents Zofia Kossak, it was taken in 1933 year - sign it please: Zofia Kossak-Szatkowska(Szczucka), 1933 year. Photo of Zofia Kossak was printed on postcard in 1933 year and it concerned Modern Polish Writers, Series II. Second photo presents new tomb of Zofia Kossak and her husband. It was taken by Anna Fenby-Taylor in 2008. Third photo presents Zofia Kossak and her mother (Anna Kisielnicka-Kossak), it was taken by M. Biżański, in Cracow, it was probably 1892 year.

--Cinik 1. 12. 2008, 13:42 (UTC)

en:Wikipedia:Example requests for permission#Formal request for high-quality publicity image. Smazat větu Unfortunately, our article...

a ještě tam ke konci přidat že to přepošleš na OTRS:

I sincerely appreciate your consideration of this matter. Please advise me of
your decision by email and I will gratefully
forward it to the Wikimedia Foundation.

--snek01 2. 12. 2008, 00:31 (UTC).

Fotky z televize

Je to tedy asi dost hloupá otázka, ale napadlo mě jestli je nějak v rozporu se zákonem když by sem byla umístěna nějaká fotka vyfocená z televizní obrazovky? Dalo by se tak teoreticky získat hodně fotek slavnejch osobností ap., ale nevím, jestli to není porušení autorských práv vůči těm TV pořadům...--Topika26 3.12.2008, 13:51 (UTC)

To vůbec není hloupá otázka! Pokud zrovna budou vysílat pod nějakou svobodnou licencí, tak to můžete udělat. Sám vím ale jen o jednom případě, kdy bylo vysílání pod licencí CC (a to ještě ne zcela svobodnou cc-nd-nc). Teoreticky by bylo možné bez rozporu se zákonem ofotit obrazovku při vysílání nějakého filmu, jehož autor (a případní herci, scénárista apod. - je to složitější) zemřel před rokem 1939 - třeba nějakého starého dokumentu. (Nebo bylo vysílání v PD z jiného důvodu.) Prakticky je to ale téměř vždy problém. Nedělejte to. Miraceti 3. 12. 2008, 14:00 (UTC)
Poznámka: Porušují se autorská práva někoho, nikoli něčeho nebo vůči něčemu. Miraceti 3. 12. 2008, 14:00 (UTC)
No co se dá dělat..., ale děkuji za odpověď ;)--Topika26 3.12.2008, 16:40 (UTC)

Kopie článku Gothic rock bez uvedení licence

Dobrý den,

náhodou jsem našel kopii článku Gothic rock na tomto webu [29], co jsem tam už ale nenašel je licence. Nevím jak se v podobném případě postupuje, snad jsem sem tu informaci napsal správně. --Aida 10. 12. 2008, 09:41 (UTC)

Kdokoliv z autorů našeho článku či někdo, kdo se s nimi domluví, může požadovat nápravu, buďto odstranění článku nebo doplnění prvků, které požaduje licence. --Beren 26. 12. 2008, 17:39 (UTC)

obrázky a licence

přesun z Nástěnky správců.--H11 25. 12. 2008, 00:11 (UTC)

Dobrý den, pročetla jsem už snad všechny návody na wikipedii co se licencí a obrázků týče, ale stručně jsem nikde nenašla odpověď zda je možné na wikipedii umístit obrázek volně kolující po internetu´, ke kterému se licence shání dost těžko. Mohli by ste mi prosím odpovědět zdali je možné umístit na wikipedii obrázek, který najdetevolně na internetu "skoro na každé druhé stránce" a ke kterému se pravděpodobně nedá sehnat licence, nebo mi alespoň vysvětlit jak to s těma licencema je? Děkuji za odpověď Vendula

To, že něco volně koluje po internetu ještě nedává žádnou záruku k tomu, že se jedná o volně šiřitelné dílo. Pokud někdo na internetu volně kopíruje cizí autorská díla tak Wikipedie toto prostě nedělá, neboť to považuje ze neslušné a nekorektní vůči původnímu autorovi fotografie (a může to být prakticky jakákoliv fotka) ** Wikipedie má svoje vlastní přísná pravidla ** S příním krásných Vánoc všem vespolek --MiroslavJosef 24. 12. 2008, 23:43 (UTC)

Děkuji za odpověď taky Vám přeji krásné Vánoce, myslíte si tedy že když si napíšu například na IMDB.com o to aby mi poslali licenci že mohu používat jimi zveřejněné fotografie na wikipedii, tak to bude legální způsob zveřejnění obrázku a budu ho moci na wikipedii umístit?

pokud IMDB vlastní autorská práva k obrázkům tak ano, ale výrazně pochybuji, že je vlastní.--H11 25. 12. 2008, 00:14 (UTC)
A kdyby je náhodou u některého obrázku vlastnilo, byl by zázrak, kdyby jej uvolnili pod svobodnou licencí. Miraceti 26. 12. 2008, 14:26 (UTC)

Recenze u překladu

Potřeboval bych se zeptat, jestli je nutné vypisovat v překladu z angličtiny všechny recenze, tak jako v originále. Nebo stačí jen do referencí napsat viz anglická wikipedie? Na článek, o kterém mluvím je odkaz na mé stránce. Děkuji za odpověď. Janeba 29. 12. 2008, 09:34 (UTC)

doporučuje se kopírovat všechny zdroje, které jsou i na anglické wikipedii a to buď je přeložit, a nebo apson je překopírovat. Anglické citační šablony by měly fungovat i u nás --Chmee2 29. 12. 2008, 09:38 (UTC)
Děkuji za odpověď a přeju pěkný nový rok. Janeba 29. 12. 2008, 10:39 (UTC)