Otevřít hlavní menu

Tirana

(přesměrováno z Tiranë)

Tirana (Tiranë, Tirona) je hlavní a největší město Albánie. Podle oficiálních údajů rychle roste a má 557 422 obyvatel (2015).[1] Hlavním městem země je od roku 1920, do té doby tuto funkci plnil Drač (Durrësi).

Tirana
Tiranë
Pohled na tiranský Rinia park s věžemi 4-Ever Green a TID v pozadí
Pohled na tiranský Rinia park s věžemi 4-Ever Green a TID v pozadí
Tirana – znak
znak
Tirana – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Stát AlbánieAlbánie Albánie
kraj Tiranë
okres Tiranë
Administrativní dělení 11 městských částí
Tirana
Tirana
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1 110 km²
Počet obyvatel 557 422 (2015)
Hustota zalidnění 502 obyv./km²
Etnické složení Albánci
Náboženské složení islám (55.7%), křesťanství (11,8%)
Správa
Status hlavní město
Starosta Erion Veliaj
Vznik 1614
Oficiální web www.tirana.gov.al
Telefonní předvolba 04
PSČ 1000
Označení vozidel TR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a přírodní podmínkyEditovat

Tirana leží ve střední Albánii při řece Ishm asi 25 km od pobřeží Jaderského moře v nadmořské výšce přes 90 m. Na východ od města se zvedá horský masiv Dajtit (1 611 m), z jižní a západní strany obkružují Tiranu vrchy a pouze k severu a severozápadu se otevírá rovina. Podnebí je subtropické středomořské s dešti v zimě a suchým létem. Průměrná roční teplota je 16 °C (7 °C v lednu, 24 °C v červenci), roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1 200 mm.


Pohled na město z hory Dajti v roce 2004

HistorieEditovat

Pozvolný vznik TiranyEditovat

Oblast Tirany byla osídlena již od neolitických dob, což dokládají zdejší vykopávky. V roce 520 zde postavil byzantský císař Justinián hrad, stále ještě se avšak nejednalo o nějaké strategicky velmi významné místo. Během středověku tu vznikaly osady, později vesnice.

První zmínky o vlastnictví a přidělování půdy pocházejí z let 1431 a 1432. Tehdy už celá dnešní Albánie spadala pod Osmanskou říši a začal se zde upevňovat islám. V této době tu bylo 60 sídel, okolo tisíce domů a 7 300 obyvatel. Během následujících sto padesáti let se tato čísla ztrojnásobila; žilo tu 20 000 lidí a stálo 2 900 domů.

Když místní feudál Sulejman Paša Mulleti zde založil osmanské město, vznikla první mešita, hammam (turecká sauna) a tržiště. Díky procházejícím obchodním trasám město pozvolna rostlo. V roce 1789 vznikla Edhem Beyova mešita, známá městská pamětihodnost a jedna z mála mešit, které přečkaly kruté ateizační období v 2. polovině 20. století.

Moderní dobaEditovat

 
Tirana v noci

Zatímco na začátku 20. století byla Tirana nevýznamným osmanským městem, jakých byly v celém impériu tisíce, rok 1912 (vyhlášení albánské nezávislosti) a později ještě 1920 (8. prosinec) znamenaly přelom: Tirana se stala hlavním městem. Důvodem byla především jeho poloha; dosavadní Drač byla snadno napadnutelná z moře a vnitrozemská Tirana se navíc nachází relativně ve středu země. Tehdy mělo město jen kolem 10 až 20 000 obyvatel.

V roce 1923 Estef Frashëri navrhl první urbanistický plán pro město. Vznikly bulváry jako například Dračská třída (tehdy nesla název Nana Mbretneshë, neboli česky Královny matky). Kvůli její výstavbě muselo být strženo mnoho domů. Od roku 1924 stojí současná budova parlamentu. O další čtyři roky později právě v ní Ahmet Zogu prohlásil Albánii za monarchii a sebe za krále Zoga I.

Další plány na rozvoj města prováděli v 30. letech Florestano de Fausto a Armando Brasini, známí architekti Mussoliniho éry v Itálii. Zapsali se do historie města stavbami, mezi něž se řadí například Národní banka či budovy ministerstev.

V 50. letech 20. století měla Tirana okolo sta tisíc obyvatel.[2]

V komunistickém období nevznikla velká sídliště jako v ostatních socialistických zemích, zato však Tirana nepoznala běžnou automobilovou dopravu až do 90. let. Vedle nuzných činžovních domů vyrostly moderní a luxusní paláce vládnoucí komunistické kliky. Mezi budovy postavené ve stylu socialistického realismu patří např. i Národní historické muzeum.

V souvislosti s revolucí z roku 1992, kdy byl socialismus v Albánii svržen, se město začalo pozvolna otevírat Západu. Objevila se první auta, vyrostly nové mešity a kostely. Objevili se rovněž i zahraniční investoři a s nimi kancelářské budovy. V posledních letech se městu daří renovovat centrum i některé předměstské oblasti; proslavil se například primátor Edi Rama,který zatraktivnil staré omšelé domy veselými barvami, tvary a vzory.

V dnešní době existují velkolepé plány na modernizaci hlavně centra města; přibýt mají například pěší zóny, více bude také i zeleně a výškových budov. Současné zastupitelstvo chce barvami, širokými bulváry a různými parky pro odpočinek zlepšit kulturní vyžití obyvatel města, které v předešlých letech nebylo vůbec řešeno.

Charakter městaEditovat

Tirana je vystavěna jako město s jedním centrálním velkým náměstím (Skanderbegovo náměstí), z něhož paprskovitě vedou ulice na jeho okraje. Samotné radiály jsou pak spojené několika okruhy. Zatímco velké části centra města jsou poměrně udržované, jeho předměstí jsou velice nuzná. Dopravní situace je vzhledem k tomu, že během druhé poloviny minulého století město nebylo přizpůsobeno automobilové dopravě, neustále špatná, silnice jsou stále přeplněné. Objekty západních firem jsou pro jistou dobře oploceny.

PamětihodnostiEditovat

Uprostřed města je velké Skanderbegovo náměstí s jeho sochou a historická Edhem Beyova mešita ze 17. století, která však slouží věřícím až od roku 1990. Nedaleko od ní je hodinová věž, budovy ministerstev z 20. let minulého století a konečně asi nejpozoruhodnější budova národního muzea z dob režimu Envera Hodži. Ještě dále od náměstí se nachází na hlavní třídě, mezi novými budovami ze skla a oceli, mauzoleum Envera Hodži. Dnes ovšem již svůj účel neplní, v 80. letech však bylo postaveno jako velkolepá budova za 200 milionů USD . Na jižním okraji města je pak univerzita a univerzitní park z roku 1957. V centru se ještě nachází diplomatická čtvrť, část města, která byla za komunistického režimu obyčejným lidem uzavřena.

Starosta TiranyEditovat

VzděláváníEditovat

EkonomikaEditovat

Tirana má v zemi dominantní postavení a je centrem veškerého albánského průmyslu. Naprosto všechny závody vznikly po roce 1920, kdy se Tirana stala metropolí. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou převážně ta méně náročná: textilní průmysl, potravinářství, ale i zpracování kovů (Albánie má bohaté zásoby ropy, mědi a řady dalších kovů).

Městská dopravaEditovat

Městskou dopravu zajišťují pouze autobusy, přestože město by jistě potřebovalo modernější způsob přepravy, jako např. tramvajovou nebo trolejbusovou síť (tramvajová byla v jedné studii navržena).[zdroj?] Používané autobusy jsou staré v průměru okolo 15 let a pocházejí téměř ze všech měst Evropy. Spatřit tak lze staré francouzské autobusy Renault R 512, předchůdce Citybusů, jakož i české Karosy nebo vyřazené autobusy z Německa a Itálie. Spojení s městem zajišťuje také mezinárodní letiště.

EkologieEditovat

 
Nová úprava Tiranských ulic

Město se potýká s problémy spojenými s přelidněností, jako je například špatné nakládání s odpady, nedostatek elektřiny, ale i mimořádně vysoká úroveň znečištění ovzduší, zejména kvůli statisícům aut, pohybujících se po Tiraně.[zdroj?] Tento problém je ještě umocněn špatnou infrastrukturou, avšak v posledních deseti letech probíhá její radikální modernizace. Znečištění z aut je velké hlavně kvůli naftovým motorům, které si Tiraňané oblíbili, ale také kvůli vysokému obsahu olova a síry v pohonných hmotách používaných v Albánii. Tirana prožívá velkou výstavbu budov a proto vzniká znečištění i z výstavby. Některé ulice na předměstí ještě nejsou, kvůli rychlé výstavbě, ani pojmenovány[8]. Zastupitelé města se snaží všechny tyto problémy řešit a proto podél ulic zasazují nové stromy, modernizují infrastrukturu a budují městské parky.

SportEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Profili i bashkisë Tiranë. zgjedhje2015.reporter.al [online]. Reporter.al, 2015-05-11. Dostupné online. 
  2. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 180. (angličtina) 
  3. http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/barroso-zrusil-navstevu-tirany-komisi-s-albanii-dochazi-trpelivost-008789
  4. http://www.sme.sk/c/5936778/sud-zrusil-vysledky-spornych-volieb-v-tirane.html
  5. http://www.sme.sk/c/5906733/za-vitaza-kontroverznych-volieb-v-tirane-vyhlasili-vladneho-kandidata.html
  6. http://www.edirama.al/
  7. http://www.qsa.edu.al/
  8. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4062429.stm
  9. Skopje and Tirana sign Twin cities memorandum [online]. MINA Breaking News, 2016-09-30 [cit. 2019-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-04. 
  10. International Relations, Tirana [online]. Tirana.gov.al, 2011-10-10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat