Palladium

chemický prvek s atomovým číslem 46
Tento článek je o chemickém prvku. Další významy jsou uvedeny na stránce Palladium (rozcestník).

Palladium (chemická značka Pd, latinsky Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy. Ve skupině drahých kovů se vyznačuje největší reaktivitou. Nalézá uplatnění především při výrobě průmyslových katalyzátorů a jako součást slitin pro dentální a šperkařské využití.

Palladium
  [Kr] 4d10
106 Pd
46
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Palladium, Pd, 46
Cizojazyčné názvy lat. Palladium
Skupina, perioda, blok 10. skupina, 5. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Koncentrace v zemské kůře 0,007 5 až 0,01 ppm
Vzhled Šedivě bílý kov
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 106,42(1)
Atomový poloměr 137 pm
Kovalentní poloměr 139 pm
Van der Waalsův poloměr 163 pm
Iontový poloměr 80 pm
Elektronová konfigurace [Kr] 4d10
Oxidační čísla 0, I, II, IV, VI
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,20
Ionizační energie
První 804,4 KJ/mol
Druhá 1870 KJ/mol
Třetí 3170 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Krychlová plošně centrovaná
Molární objem 8,56×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 12,023 Kg/dm3
Skupenství Pevné
Tvrdost 4,75
Tlak syté páry 100 Pa při 2117K
Rychlost zvuku (20 °C) 3070 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 71.8 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 1554,9 °C (1 828,05 K)
Teplota varu 2962,85 °C (3 236 K)
Skupenské teplo tání 16,74 KJ/mol
Skupenské teplo varu 362 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita 25,98 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost 9,5×106 S/m
Měrný elektrický odpor (20 °C) 105,4 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál 0,987 V
Magnetické chování Paramagnetický
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-věty R11, R36/37/38
S-věty S7/9, S16, S26, S36
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
100Pd umělý 3,63 dne ε - 100Rh

γ 0,084, 0,074, 0,126 -
102Pd 1,02% je stabilní s 56 neutrony
103Pd umělý 16,991 dne ε - 103Rh
104Pd 11,14% je stabilní s 58 neutrony
105Pd 22,33% je stabilní s 59 neutrony
106Pd 27,33% je stabilní s 60 neutrony
107Pd Stopy 6,5×106 roku β 0,033 107Ag
108Pd 26,46% je stabilní s 62 neutrony
110Pd 11,72% je stabilní s 64 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ni
Rhodium Pd Stříbro

Pt

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti editovat

Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston. V roce 1804 jej pojmenoval podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Společně s rhodiem a rutheniem patří do triády lehkých platinových kovů. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí, i když téměř vždy ve směsi s jinými drahými kovy.

Odhad průměrného obsahu palladia v zemské kůře činí přibližně 0,0075–0,01 ppm (mg/kg). Údaje o koncentraci v mořské vodě nejsou dostupné, protože tato hodnota leží pod mezí detekce i těch nejcitlivějších analytických technik. Předpokládaný výskyt palladia v okolním vesmíru je uváděn přibližně jako 1 atom Pd na 30 miliard atomů vodíku.

Snadno se rozpouští v lučavce královské i koncentrované kyselině dusičné. Zajímavá je schopnost palladia pohlcovat značné objemy plynného vodíku. Palladium vykazuje také dobré katalytické vlastnosti a to jak ve sloučeninách, tak jako kovové.

Využití editovat

 
Cena palladia v českých korunách[2]

Zásadní využití má palladium v chemickém průmyslu, kde se v nejrůznějších podobách používá jako velmi účinný katalyzátor v řadě organických syntéz. Nejčastěji se přitom uplatňuje při hydrogenacích organických sloučenin, kdy je do molekuly zaváděn atom vodíku. Společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů [zdroj?], které slouží k odstranění nežádoucích látek jako nespálených uhlovodíků a oxidu uhelnatého z výfukových plynů.

V omezené míře se palladium používá jako součást slitin pro výrobu šperků, především tzv. bílého zlata, kde slouží jako náhrada levnějšího avšak potenciálně toxického niklu. Poměrně rozšířené jsou dentální slitiny na bázi palladia a stříbra, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.

Palladium se také (i když ne tak často) obchoduje jako drahý kov(investiční kov), podobně jako zlato, stříbro, platina nebo rhodium.

Platidlo a hodnota editovat

Palladium je sice drahým kovem, kujným, vhodným pro ražbu, ale pro ražbu mincí nebyl a ani není moc oblíbený, pro svoji spíše šedou barvu. V současné době se používají platinové a palladiové mince spíše jako sběratelské, či investiční mince. Mince z palladia se razí spíše v malých rozměrech. Cenu palladia tak z velké části určuje nedostatek kovu díky poptávce automobilového průmyslu způsobené přísnějšími ekologickými normami a na druhé straně omezený objem těžby.

XPD je kód 1 trojské unce palladia jako platidla podle standardu ISO 4217.

Mineralogie editovat

 
Těžba v roce 2005

Vyskytuje se ryzí a bývá v určitém procentu vždy přítomno v horninách obsahujících platinu a rhodium. Suverénně největším dodavatelem palladia na světový trh je Rusko, které těží na Sibiři 44 % světové produkce palladia. Za ním následuje Jižní Afrika se 40 %, Kanada s 6 % a USA s 5 %. Jde o jediné velké producenty tohoto prvku[3][4]

Poměrně často doprovází palladium v malém procentu rudy niklu a mědi a je při metalurgickém zpracování těchto rud také získáváno. Několik ložisek tohoto typu je vytěžováno především v Kanadě.

Světová produkce editovat

Produkce Palladia (kg)[5]
Pořadí (2015) Stát 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Celosvětově 99,200 112,000 111,000 119,000 123,000 174,000 174,000 179,000 181,000 182,000 188,000 219,000 224,000 219,000 204,000 192,000 202,000 215,000 201,000 203,000 193,000 208,000
1 Rusko  Rusko 40,000 48,000 48,000 47,000 47,000 85,000 94,000 90,000 84,000 74,000 74,000 97,400 98,400 96,800 87,700 83,200 84,700 86,000 82,000 80,000 83,000 80,000
2 Jižní Afrika  Jižní Afrika 44,000 49,400 48,900 55,900 57,300 63,600 55,900 61,000 64,000 72,800 78,500 84,900 85,000 86,500 75,500 75,100 82,200 82,000 74,000 75,000 58,400 73,000
3 Kanada  Kanada 7,000 7,100 5,270 4,810 4,810 8,592 8,600 8,800 11,500 11,500 12,000 13,000 14,000 10,500 15,000 6,500 6,700 14,000 12,200 16,500 20,000 24,000
4   Spojené státy 6,440 5,260 6,100 8,400 10,600 9,800 10,300 12,100 14,800 14,000 13,700 13,300 14,400 12,800 11,900 12,700 11,600 12,400 12,300 12,600 12,400 12,500
5 Zimbabwe  Zimbabwe 4,000 4,200 4,390 5,680 7,000 8,200 9,000 9,600 10,100 10,000
Ostatní země 1,800 2,200 2,730 2,890 2,930 7,000 5,360 7,400 6,900 9,700 9,900 9,900 8,210 8,120 9,500 9,230 9,540 12,200 11,500 8,900 9,000 8,000

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Palladium. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Palladium, drahé kovy - Vývoj ceny palladia na komoditních burzách přepočtené na CZK
  3. Mineral Commodity Summaries [online]. United States Geological Survey, January 2007. Dostupné online. 
  4. Mineral Yearbook 2007 [online]. United States Geological Survey, January 2007. Dostupné online. 
  5. Platinum-Group Metals Statistics and Information [online]. USGS [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články editovat

Externí odkazy editovat