Otevřít hlavní menu

Lučavka královská

Čerstvě připravená lučavka k odstranění nánosů soli

Lučavka královská (latinsky aqua regia neboli královská voda, také acidum chloronitrosum) je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v objemovém poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.

Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru – 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.[1]

Princip rozpouštěníEditovat

 
Rozpouštění platiny v lučavce královské

Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Lučavce královské odolávají titan, iridium, ruthenium, rhenium, tantal, niob, hafnium, osmium a rhodium.[2] Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.

Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.

Au + 3NO3- + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O

Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]- či [PtCl6]2-.

Au3+ + 4 Cl- → [AuCl4]-

Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.

Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.

HistorieEditovat

Lučavku královskou poprvé zmiňuje perský učenec Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (854–925).[3] Známa byla také perskému učenci Geberovi již v 8. století. Lučavku královskou popisuje i korpus latinského alchymistického díla z konce 13. a počátku 14. století, připisovaný neznámému alchymistovi, pro nějž se vžilo označení Pseudo-Geber.[4]

ZajímavostEditovat

Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.

ReferenceEditovat

  1. KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola kyselina dusičná, s. 1193. 
  2. Encyclopædia Britannica Online. "http://www.britannica.com/EBchecked/topic/31021/aqua-regia Aqua regia]".
  3. Ahmad Y. Al-Hassan, Cultural contacts in building a universal civilisation: Islamic contributions, published by O.I.C. Research Centre for Islamic History, Art and Culture in 2005 and available online at History of Science and Technology in Islam
  4. Principe, Lawrence M. (2012). The secrets of alchemy. Chicago: University of Chicago Press.