George de Hevesy

maďarský chemik a nositel Nobelovy ceny

George Charles de Hevesy, Georg Karl von Hevesy, Hevesy György Károly, rodným příjmením Bischitz (1. srpna 1885 Budapešť5. července 1966 Freiburg) byl původem maďarský radiochemik, který v roce 1943 získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“.

György Hevesy
George de Hevesy.jpg
Narození 1. srpna 1885
Budapešť, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. července 1966 (ve věku 80 let)
Freiburg, Západní Německo
Státní příslušnost německá
Národnost Maďaři
Alma mater Freiburská univerzita
Pracoviště Univerzita Loránda Eötvöse
Institut Nielse Bohra
ETH Curych
Freiburská univerzita
Manchesterská univerzita
Obor chemie
Známý díky objev hafnia
Ocenění Nobelova cena za chemii (1943)
Příbuzní Paul de Hevesy (sourozenec)
Sigismond Schossberger (děd z matčiny strany)
Johanna Bischitz von Heves (babička z otcovy strany)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

George de Hevesy se narodil do bohaté rodiny s židovskými kořeny jako pátý z osmi dětí. Rok studoval chemii na Univerzitě Loránda Eötvöse, poté několik měsíců na Technické univerzitě Berlín a nakonec na Freiburské univerzitě. Zde získal roku 1908 Ph.D. a ještě v témže roce začal pracovat na Spolkové vysoké technické škole v Curychu.

V roce 1923 spolu s Dirkem Costerem objevil hafnium (72Hf). Mendělejevova periodická tabulka prvků z roku 1869 řadila chemické prvky do logického systému, ale chyběl v ní prvek se 72 protony. Hevesymu došlo, že takový prvek musí existovat. Muzeum v Kodani mu dodalo vzorky hornin k výzkumu. Hevesy pak pomocí rentgenových snímků nový prvek objevil.

Začal pracovat na Freiburské univerzitě. Zde začal používat radioaktivní izotopy při studiu metabolických procesů v rostlinách a zvířatech.

Když německá armáda vtrhla do Dánska, rozpustil medaile Nobelových cen Maxe von Laua a Jamese Francka v lučavce královské, aby je nacisté neukradli. Roztok pak položil na polici ve své laboratoři na Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.[1][2][3]

V roce 1943 byl kvůli svému židovskému původu nucen odletět do Švédska, kde až do roku 1961 pracoval na Stockholmské univerzitě. Během tohoto pobytu získal Nobelovu cenu za chemii, stal se členem Královské společnosti a získal Copleyho medaili.

V roce 1924 se oženil s Piou Riis. Měli spolu jednoho syna a tři dcery.

George de Hevesy zemřel ve věku 80 let ve Freiburgu a byl pohřben na místním hřbitově Bergäcker v místní části Littenweiler. V dubnu 2000 byly jeho ostatky převezeny a pohřbeny na Kerepesi temető v jeho rodné Budapešti.[4]

Jeho jméno nese od roku 2001 asteroid hlavního pásu (10444) de Hevesy[5] a v roce 2009 jeho jménem pojmenovala Mezinárodní astronomická unie měsíční kráter Hevesy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George de Hevesy na anglické Wikipedii.

  1. "Adventures in radioisotope research", George Hevesy
  2. Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2011-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27-10-2007. (anglicky) 
  3. de Hevesy, George, Adventures in Radioisotope Research, Vol. 1, p. 27, Pergamon, New York, 1962
  4. knerger.de: Das Grab von George de Hevesy
  5. 10444 de Hevesy, JPL Small-Body Database

Externí odkazyEditovat