Otevřít hlavní menu

Tennessin (tento název však zatím nevychází z kodifikovaného českého odborného názvosloví, ale ze zprávy ČTK,[3] a nelze ho zatím brát jako konečný[pozn. 1]), chemická značka Ts, (angl. tennessine) je transuranprotonovým číslem 117.

Tennessin
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
(292) Ts
117
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Electron shell 117 Tennessine - no label.svg
Obecné
Název, značka, číslo Tennessin, Ts, 117
Cizojazyčné názvy angl. Tennessine
Skupina, perioda, blok 17. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost vypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na astatu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
293Ts umělý 14 ms α 289Mc[1]
294Ts umělý α 290Mc[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
At
Livermorium Ts Oganesson

Obsah

HistorieEditovat

Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku  48
20
  Ca a berkelia  249
97
 Bk: [5][6]

 48
20
 Ca +  249
97
 Bk →  297
117
 Ts →  294
117
 Ts + 3  1
0
 n

Předpokládané rozpadové řady jader tennessinu končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:

 
Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294 Uus

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, Uus uznala za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.[7][3] Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest Tennessee a připomíná přínos tohoto státu USA, ve kterém mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, k výzkumu supertěžkých prvků.[8][9] Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční příponu halogenů.[10][4] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi[8] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.[11]

IzotopyEditovat

V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů:  293
117
 Ts a  294
117
 Ts. U  293
117
 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u  294
117
 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).[12]

Na http://www.nndc.bnl.gov/chart/ jsou uvedeny další dva izotopy;  291
117
 Ts a  292
117
 Ts.

Vlastnosti shrnuje tabulka:[13]

Izotop Způsob přeměny Podíl Poločas přeměny (ms) Energie přeměny Eα (MeV)
291Ts α / SF ? ? ?
292Ts α / SF ? ? ?
293Ts α ~100 % 27 +12
−6
 
10,6 – 11,14
294Ts α ~100 % 50 +60
−18
 
10,81 – 10,97

PoznámkyEditovat

  1. V češtině je tradiční pojmenování halogenů (např. fluor) bez přípony -ine, obvyklé v anglickém pojmenování (fluorine). IUPAC výslovně uvádí, že přípona -ine není pravidlem a mnoho jazyků (němčina, francouzština, španělština apod.) používá kratší názvy bez ní.[4] Český název tennessin, tedy s "počeštěnou" příponou -in, se však (v rozporu s uvedenou tradicí) začíná prosazovat, a to i v odborných kruzích (např. Glosář Aldebaran, experimentální školní výuka vedená Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Školní rok 2016–2017) Naopak možná kratší varianta tenness bez přípony používaná není.

ReferenceEditovat

  1. NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 
  2. NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 
  3. a b ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz [online]. 4. leden 2016. Dostupné online. 
  4. a b ÖHRSTRÖM, Lars; REEDIJK, Jan. Names and symbols of the elements with atomic numbers 113, 115, 117 and 118 (IUPAC Recommendations 2016). Pure and Applied Chemistry [online]. Walter de Gruyter GmbH, 28. prosinec 2016 [cit. 2017-02-09]. Svazek 88, čís. 12, s. 1227. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1365-3075. DOI:10.1515/pac-2016-0501. (anglicky) 
  5. Flerov Lab.
  6. http://www.nanowerk.com/news/newsid=11478.php
  7. Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News [online]. 30. prosinec 2015. Dostupné online. PDF [2]. (anglicky) 
  8. a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online (anglicky)
  9. Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz [online]. 9. červen 2016. Dostupné online. 
  10. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
  11. IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
  12. GREINER, Walter. Viewpoint: Heavy into Stability. Physics [online]. 15. říjen 2012. Svazek 5, čís. 115. Dostupné online. PDF [3]. ISSN 1943-2879. DOI:10.1103/Physics.5.115. (anglicky) 
  13. OGANESSJAN, Ju. C., et al. Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118. Physical Review Letters [online]. 19. říjen 2012. Svazek 109, čís. 16, e162501. Dostupné online. PDF [4]. ISSN 1079-7114. DOI:10.1103/PhysRevLett.109.162501. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat