Chemický prvek

chemická látka tvořená atomy se stejným počtem protonů v jádře a stejnými chemickými vlastnostmi

Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky. Nejmenší možné množství prvku je atom. Všechny atomy prvku mají stejný počet protonů v atomovém jádře (protonové číslo). Proto mají stejnou strukturu elektronového obalu, a proto se chovají chemicky stejně. Prvky jsou základními látkami chemických reakcí, chemických sloučenin a směsí.

Příklad prvku – zlato Au
Příklad prvku – stříbro Ag

Prvek je označen symbolem prvku, který je obvykle odvozen od latinského názvu prvku (například Pb z plumbum, Fe z ferrum). Prvky jsou uspořádány v periodické tabulce podle rostoucího počtu protonů.

Do listopadu 2016 Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii uznala celkem 118 prvků a 80 z nich má alespoň jeden stabilní nuklid. Prvních 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi a zbývajících 24 jsou syntetické prvky uměle vyrobené, často radioaktivní. Objev a syntéza dalších nových prvků je předmětem současných vědeckých studií.

Pouze menšina prvků (například zlato a stříbro ) se nachází jako relativně čisté přírodní minerály. Téměř všechny ostatní přirozeně se vyskytující prvky se vyskytují jako sloučeniny nebo směsi. Vzduch je primárně směs prvků dusíku, kyslíku a argonu, také sloučenin oxidu uhličitého, vody a dalších.

Historie objevu a použití prvků začala již v pravěku, kdy lidé začali používat původní minerály jako uhlík, síra, měď a zlato. Pokusy klasifikovat takové materiály vedly nejenom k nevědecké alchymii, ale k mnoha různým teoriím, které znamenaly počátek dnešní chemie jako vědy. První periodickou tabulku prvků zveřejnil v roce 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev a ta se stala základem moderního chápání prvků.

Periodická tabulka prvků editovat

Jedna z nejtradičnějších prezentací prvků je periodická tabulka prvků, která řadí prvky podle protonového čísla, elektronových struktur a podobných chemických vlastností. Řádky periodické tabulky prvků se nazývají periody a sloupce se nazývají skupiny:

 
Periodická tabulka prvků. Šipka ukazuje, jak se zvětšuje velikost atomů.

Prvky nacházející se ve stejné skupině vykazují i podobné chemické vlastnosti. Proto mají některé skupiny své názvy:



Důležité pojmy editovat

  • Protonové číslo (Z) – je počet protonů (a tedy velikost kladného náboje) v jádře atomu. Je definující vlastností prvků.
  • Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu. Neutronovým číslem se liší různé izotopy jednoho prvku.
  • Nukleonové číslo (A) – je celkový počet nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu. Platí rovnice A=Z+N.
  • Nuklid – látka složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo (tedy počet protonů a neutronů v jádře).
  • Radionuklidy – nuklidy, jejichž jádra podléhají samovolné radioaktivní přeměně.
  • Izotopy – nuklidy stejného prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo,
  • Izobary – nuklidy různých prvků, které mají shodné nukleonové číslo a odlišné protonové číslo.
  • Izotony – je označení dvojice různých atomů, které mají v jádru rozdílný počet protonů (rozdílné protonové číslo), ale stejný počet neutronů (stejné neutronové číslo).
  • Izomery – atomy stejného nuklidu, jejichž jádra se nacházejí v odlišných energetických stavech.

Počet prvků na Zemi editovat

Na Zemi se přirozeně (alespoň ve stopovém množství) vyskytují prvky s protonovým číslem 1 až 94, další byly vyrobeny uměle. Aktuálně je známo celkem 118 prvků, zatím poslední objevený je oganesson. Přestože od curia (96) dále stabilita prvků se stoupajícím protonovým číslem rapidně klesá a u oganessonu činí poločas rozpadu nejstabilnějšího izotopu méně než sekundu, existuje teorie, že někde dále by se opět mohly nacházet relativně (nebo i zcela) stabilní prvky (tzv. ostrov stability).[1]

Stabilních prvků, tedy prvků s alespoň jedním stabilním izotopem, je zatím prokázáno 81, poslední (nejtěžší) z nich je olovo. 7 dalších prvků má izotopy s poločasem rozpadu delším než milion let.

České názvy prvků editovat

Mírná většina prvků se v češtině nazývá latinskými, resp. mezinárodními jmény. Nejběžnější prvky, zejména historicky známé kovy, mají obvykle zažitý vlastní název.

Staré, přirozeně historicky vyvinuté české názvy má 7 prvků: síra, železo, měď, stříbro, zlato, rtuť a olovo. Několik kovových prvků má názvy převzaté z němčiny: mangan, kobalt, nikl, zinek, cín, wolfram. Ty byly většinou z němčiny převzaty v latinizované formě i do mezinárodní nomenklatury.

Pro různé další základní prvky objevované v osvícenské době vytvořili v 19. století vlastní české názvosloví Karel Slavoj Amerling a Jan Svatopluk Presl.[2] Z nich se ujalo 10: vodík, uhlík, kyslík, dusík, sodík, hořčík, hliník, křemík, draslík a vápník. Mnohé další, jako například solík (chlor), barvík (chrom), ďasík (kobalt), kostík (fosfor) či voník (osmium), se neprosadily, přesto už zmíněných deset originálních jmen prvků řadí češtinu mezi jazyky s velmi bohatým chemickým názvoslovím. České názvy převzala také slovenština a některé byly přejaty např. i do srbochorvatštiny.

Řada dalších prvků pak má latinský název alespoň počeštěný: bor, fluor, neon, fosfor, chlor, skandium, titan, vanad, chrom, arzén, selen, brom, zirkon, niob, molybden, telur, jód, tantal, platina, bismut, astat, radon, lanthan, cer, praseodym, neodym, uran. Je přitom pozoruhodné, že tři z nejlehčích prvků (He, Li, Be) nemají název počeštěný nijak. Stejně tak to, že pro uran se vžil tento název (stejný jako má planeta), zatímco pro analogické neptunium či plutonium nikoliv.

Zcela zvláštním případem je antimon, odvozený z středolatinského antimonium, zatímco v samotné latině se užívá název stibium (odtud značka Sb).

Důležité vlastnosti prvků editovat

Seznam všech objevených prvků editovat

Český název Latinský název[pozn. 1] Symbol
(značka)
Protonové číslo Z Relativní atomová hmotnost Ar Rok objevu Původ
aktinium actinium Ac 89 227,0277)* 1899 přirozený
americium americium Am 95 243,0614)* 1944 umělý
antimon stibium Sb 51 121,75 starověk přirozený
argon argonum Ar 18 39,948 1894 přirozený
arsen arsenicum As 33 74,922 středověk přirozený
astat astatium At 85 209,9871)* 1940 přirozený
baryum barium Ba 56 137,34 1774 přirozený
berkelium berkelium Bk 97 247,0703)* 1950 umělý
beryllium beryllium Be 4 9,0122 1797 přirozený
bismut bismuthum Bi 83 208,980 starověk přirozený
bohrium bohrium Bh 107 264,12)* 1981 umělý
bor borum B 5 10,811 1808 přirozený
brom bromum Br 35 79,909 1826 přirozený
cer cerium Ce 58 140,12 1803 přirozený
cesium caesium Cs 55 132,905 1860 přirozený
cín stannum Sn 50 118,69 starověk přirozený
curium curium Cm 96 247,0704)* 1944 umělý
darmstadtium darmstadtium Ds 110 271)* 1994 umělý
draslík kalium K 19 39,102 1807 přirozený
dubnium dubnium Db 105 262,1144)* 1970 umělý
dusík nitrogenium N 7 14,0067 1772 přirozený
dysprosium dysprosium Dy 66 162,50 1886 přirozený
einsteinium einsteinium Es 99 252,0830)* 1952 umělý
erbium erbium Er 68 167,26 1843 přirozený
europium europium Eu 63 151,964 1901 přirozený
fermium fermium Fm 100 257,0951)* 1952 umělý
flerovium** flerovium Fl 114 289)* 1999 umělý
fluor fluorum F 9 18,9984 1886 přirozený
fosfor phosphorus P 15 30,973 8 1669 přirozený
francium francium Fr 87 223,0197)* 1939 přirozený
gadolinium gadolinium Gd 64 157,25 1880 přirozený
gallium gallium Ga 31 69,72 1875 přirozený
germanium germanium Ge 32 72,59 1886 přirozený
hafnium hafnium Hf 72 178,49 1923 přirozený
hassium hassium Hs 108 265,1306)* 1984 umělý
helium helium He 2 4,0026 1868 přirozený
hliník aluminium Al 13 26,9815 1825 přirozený
holmium holmium Ho 67 164,930 1879 přirozený
hořčík magnesium Mg 12 24,312 1775 přirozený
chlor chlorum Cl 17 35,453 1774 přirozený
chrom chromium Cr 24 51,996 1797 přirozený
indium indium In 49 114,82 1863 přirozený
iridium iridium Ir 77 192,2 1802 přirozený
jod iodum I 53 126,904 1811 přirozený
kadmium cadmium Cd 48 112,40 1817 přirozený
kalifornium californium Cf 98 251,0796)* 1950 umělý
kobalt cobaltum Co 27 58,933 1735 přirozený
kopernicium** copernicium Cn 112 285)* 1996 umělý
krypton krypton Kr 36 83,80 1898 přirozený
křemík silicium Si 14 28,086 1823 přirozený
kyslík oxygenium O 8 15,9994 1774 přirozený
lanthan lanthanum La 57 138,91 1839 přirozený
lawrencium lawrencium Lr 103 262,1097)* 1961 umělý
lithium lithium Li 3 6,939 1817 přirozený
livermorium** livermorium Lv 116 283)* 2001 umělý
lutecium lutetium Lu 71 174,97 1907 přirozený
mangan manganum Mn 25 54,938 1774 přirozený
měď cuprum Cu 29 63,54 starověk přirozený
meitnerium meitnerium Mt 109 268,1388)* 1982 umělý
mendelevium mendelevium Md 101 258,0984)* 1955 umělý
molybden molybdaenum Mo 42 95,94 1778 přirozený
moscovium** moscovium Mc 115 288,19 2015 umělý
neodym neodymium Nd 60 144,24 1885 přirozený
neon neon Ne 10 20,183 1898 přirozený
neptunium neptunium Np 93 237,0482)* 1940 umělý
nihonium** nihonium Nh 113 284,18 2015 umělý
nikl niccolum Ni 28 58,71 1751 přirozený
niob niobium Nb 41 92,906 1801 přirozený
nobelium nobelium No 102 259,1010)* 1958 umělý
oganesson** oganesson Og 118 293,21 (vypočítaná) 2015 umělý
olovo plumbum Pb 82 207,19 starověk přirozený
osmium osmium Os 76 190,2 1803 přirozený
palladium palladium Pd 46 106,4 1803 přirozený
platina platinum Pt 78 195,09 1738 přirozený
plutonium plutonium Pu 94 244,0642)* 1940 umělý
polonium polonium Po 84 208,9824)* 1898 přirozený
praseodym praseodymium Pr 59 140,907 1885 přirozený
promethium promethium Pm 61 145 1938 přirozený
protaktinium protactinium Pa 91 231,0359)* 1917 přirozený
radium radium Ra 88 226,0254)* 1898 přirozený
radon radon Rn 86 222,0176)* 1900 přirozený
rhenium rhenium Re 75 186,2 1924 přirozený
rhodium rhodium Rh 45 102,905 1803 přirozený
roentgenium roentgenium Rg 111 272)* 1994 umělý
rtuť hydrargyrum Hg 80 200,59 starověk přirozený
rubidium rubidium Rb 37 85,47 1861 přirozený
ruthenium ruthenium Ru 44 101,107 1844 přirozený
rutherfordium rutherfordium Rf 104 261,1088)* 1964 umělý
samarium samarium Sm 62 150,35 1879 přirozený
seaborgium seaborgium Sg 106 263,1186)* 1974 umělý
selen selenium Se 34 78,96 1817 přirozený
síra sulphur S 16 32,064 starověk přirozený
skandium scandium Sc 21 44,956 1879 přirozený
sodík natrium Na 11 22,9898 1807 přirozený
stroncium strontium Sr 38 87,62 1790 přirozený
stříbro argentum Ag 47 107,870 starověk přirozený
tantal tantalum Ta 73 180,948 1802 přirozený
technecium technetium Tc 43 97,9072 1937 přirozený
tellur tellurium Te 52 127,60 1782 přirozený
tennessin** tennessine Ts 117 292,20 (vypočítaná) 2015 umělý
terbium terbium Tb 65 158,924 1843 přirozený
thallium thallium Tl 81 204,37 1861 přirozený
thorium thorium Th 90 232,0381)* 1828 přirozený
thulium thulium Tm 69 168,934 1879 přirozený
titan titanium Ti 22 47,90 1791 přirozený
uhlík carboneum C 6 12,01115 starověk přirozený
uran uranium U 92 (238) 1789 přirozený
vanad vanadium V 23 50,942 1830 přirozený
vápník calcium Ca 20 40,08 1808 přirozený
vodík hydrogenium H 1 1,00797 1766 přirozený
wolfram wolframium W 74 183,85 1781 přirozený
xenon xenon Xe 54 131,30 1898 přirozený
ytterbium ytterbium Yb 70 173,04 1878 přirozený
yttrium yttrium Y 39 88,905 1794 přirozený
zinek zincum Zn 30 65,37 starověk přirozený
zirkonium zirconium Zr 40 91,22 1789 přirozený
zlato aurum Au 79 196,967 starověk přirozený
železo ferrum Fe 26 55,847 starověk přirozený

V tabulce jsou uvedeny jen prvky, jejichž objev byl uznán Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC).

 *) hodnota platí jen pro nejběžnější izotop (izotop s největším poločasem rozpadu)
 **) oficiální český název dosud neschválen

Poznámky editovat

  1. Latinský název byl u většiny prvků považován za název mezinárodní a byl základem pro chemickou značku prvku. Později se od latinizace názvu ustupovalo (lawrencium, nikoli laurentium) a v současnosti jsou nově objevované prvky oficiálně pojmenovávány názvem anglickým, který respektuje tradiční anglické přípony[3] a kterému odpovídají i chemické značky.

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chemisches Element na německé Wikipedii a Chemical element na anglické Wikipedii.

  1. Nové nejtěžší chemické prvky na dohled [online]. 2020-04-27 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. 
  2. http://www.prvky.com/historicke-nazvy.html – Historické chemické názvosloví
  3. IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)

Související články editovat

Externí odkazy editovat