Otevřít hlavní menu

Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)

Hrobka rodu Schwarzenbergů v orlickém zámeckém parku v okrese Písek.

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergůorlickém zámeckém parku v okrese Písek. Nachází se asi 1500 m severozápadně od zámku.[1] Podnět k její výstavbě přišel od Karla III. Schwarzenberga, vysvěcena byla roku 1864.[2] K místu lze volně dojít přes zámecký park, nicméně samotná hrobka veřejnosti není běžně přístupná.[3]

Schwarzenberská hrobka
(Orlík nad Vltavou)
Schwarzenberská knížecí hrobka u zámku Orlík
Schwarzenberská knížecí hrobka u zámku Orlík
Základní informace
Sloh novogotický
Architekt Antonín Šiman
Výstavba 18611864
Současný majitel rod Schwarzenbergů
Poloha
Adresa Orlík nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba hrobkyEditovat

Zřízení nové hrobky pro mladší, orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip Schwarzenberg ve své závěti,[2] nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Zpočátku se dokonce uvažovalo o pouhém rozšíření již existujících hrobek na rodinném panství, v kostele sv. Jiljí v Miroticích, v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice či v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie ve Svatém Janu u Květova.[4] Významou roli hrály náklady, a vznik hrobky se posunul také kvůli úmrtí Karla II. Nakonec padlo rozhodnutí o postavení zcela nové, samostatné hrobky. Postavena pak byla v severní části parku na místě zvaném U svatých křížů.[5]

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba probíhala v letech 1861–1864, a budova je tak o deset let starší než známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně.[5]

Slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I. a předvečer výročí bitvy u Lipska, ve které vítězně velel koaličním vojskům.[6][4] Jeho ostatky byly do hrobky převezeny z Třeboně 3. února 1865. Vysvěcení se účastnil Karel III. Schwarzenberg, jeho matka Josefina, rozená Wratislavová z Mitrowicz a bratr Edmund Schwarzenberg. Primogenituru zastupoval Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, jeho žena Eleonora, rozená z Liechtensteinu a jejich syn Adolf Josef.[4] Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině před hrobkou.[5][4]

Zároveň s hrobkou byla nedaleko postavena hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného.[7]

Popis hrobkyEditovat

Budova byla postavena v neogotickém stylu[8] na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička.

Zajímavým architektonickým detailem je vstupní portál na jihozápadní stěně s masivními vyřezávanými dveřmi, po jehož stranách jsou umístěny desky s citáty z Bible: Ecce tu dormies cum patribus tuis (Hle, ty ulehneš ke svým otcům).[9] a Beati mortui qui in Domino moriuntur (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu).[10]

Pochovaní v hrobceEditovat

Zároveň s již zmíněným Karlem I. byly k Orlíku převezeny rovněž ostatky jeho manželky Marie Anny a jeho syna, knížete Karla II.[4] Později zde byli pohřbeni i jeho dva bratři, generálmajor kníže Bedřich Karel (1799–1870) a polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15 kníže Edmund (1803–1873). Místo posledního odpočinku zde samozřejmě našel též kníže Karel III., jenž nechal hrobku vystavit, kníže Karel IV. i jeho syn Karel V., děd současné hlavy rodu. Pohřbeni zde jsou také další příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.[2]

Po Sametové revoluci mohla být obnovena tradice pohřbívání ve zdejší hrobce. V roce 2013 se zde konal pohřeb princezny Amalie Schwarzenbergové, roz. Lobkowiczové a v roce 2014 Dr. Bedřicha Schwarzenberga.

Seznam pochovaných chronologickyEditovat

V hrobce bylo pochováno 18 členů schwarzenberského druhorozenectví:[11]

  1. Gabriela ze Schwarzenbergu (28. 12. 1825 Praha – 26. 11. 1843 Orlík[12]), sestra Karla III., tragicky zemřelá. Pohřbena v hrobce jako první 20. října 1864. Její ostatky byly převezeny z hrobky Vratislavů v Čimelicích.[4]
  2. Karel I. Filip Schwarzenberg (15. 4. 1771 Vídeň – 15. října 1820 Lipsko), 1. hlava sekundogenitury. Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně a jeho srdce uloženo v orlické zámecké kapli.[4]
  3. Marie Anna z Hohenfeldu ( 20. 5. 1768 Linec – 2. 4. 1848 Vídeň), vdova po knížeti Antonínu I. Esterházym z Galanty, manželka předchozího (sňatek 28. 1. 1799 Vídeň)
  4. mrtvě narozený chlapec († podzim 1857), syn Karla III. a jeho manželky Vilemíny z Oettingen-Wallersteinu
  5. Karel II. Schwarzenberg (21. 1. 1802 Vídeň – 25. 6. 1858 Vídeň), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, hlava sekundogenitury
  6. Bedřich Schwarzenberg (30. 9. 1800 Vídeň – 6. 3. 1870 Vídeň), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, starší bratr Karla II., vzdal se titulu hlava sekundogenitury ve prospěch bratra
  7. Edmund Schwarzenberg (18. 11. 1803 Vídeň – 17. 11. 1873 Orlík), syn Karla I. Filipa a Marie Anny, mladší bratr Bedřicha a Karla II.
  8. Josefina Wratislavová z Mitrowicz (16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha), manželka Karla II. (sňatek 26. 6. 1823 Praha)
  9. Marie Kinská z kostelecké větve rodu (18. 10. 1866 Ischl – 11. 5. 1889 Osov), první manželka Karla IV. (sňatek 20. 5. 1885 Vídeň)
  10. Josef Adolf Schwarzenberg (18. 6. 1894 Osov – 27. 6. 1894), syn Karla IV. a jeho druhé manželky Idy z Hoyos-Sprinzensteinu; zemřel deset dnů po narození
  11. Karel III. Schwarzenberg (8. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha), hlava sekundogenitury
  12. Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha), manželka Karla III. (sňatek 5. 3. 1853 Praha)
  13. Karel IV. Schwarzenberg (1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou), hlava sekundogenitury
  14. Karel V. Schwarzenberg (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar), hlava sekundogenitury
  15. Marie Kristýna ze Schönbornu (11. 6. 1872 Malesice – 4. 9. 1918 Tochovice), manželka Bedřicha (sňatek 2. 7. 1890 Praha)
  16. Bedřich Schwarzenberg (30. 10. 1862 Orlík nad Vltavou – 2. 10. 1936 Tochovice)
  17. Amálie z Lobkowicz (25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň), manželka Františka Schwarzenberga (sňatek 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice), ostatky byly uloženy v pátek 3. května 2013.[13]
  18. Bedřich Schwarzenberg (24. 8. 1940 Praha – 13. 4. 2014 Nový Dvůr), mladší bratr Karla VII., ostatky byly uloženy v sobotu 26. dubna 2014.[14]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zámek Orlík [online]. orlik-panorama.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29. 
  2. a b c Zpravodej historického klubu [online]. sdruzenihistoriku.cz [cit. 2017-04-22]. [www.sdruzenihistoriku.cz/soubory/zpravodaj/zprav052.pdf Dostupné online]. 
  3. Schwarzenberská hrobka [online]. schwarzenberg.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g GRUBHOFFER, Václav. Paměť rodu v zrcadle smrti. Funerální obřady v rodině Schwarzenberků v občanské době. In: BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel. Paměť urozenosti. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-928-7. S. 191.
  5. a b c 200 let od Bitvy národů u Lipska, Karel Filip ze Schwarzenbergu a Písecko [online]. primaplana.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  6. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653. 
  7. Zámecký park a hrobka [online]. zamekorlik.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  8. Schwarzenberská hrobka [online]. hrady.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  9. Deuteronomium 31 [online]. biblenet.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  10. Latinské citace od B [online]. e-kniha.com [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  11. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653–655. 
  12. POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 345. 
  13. Poslední rozloučení s Amalií Schwarzenbergovou na zámku Orlík [online]. cirkev.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  14. SCHWARZENBERG, Karel. Úmrtní oznámení [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • GRUBHOFFER, Václav. Pod závojem smrti: poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914. Pelhřimov a České Budějovice: Nová tiskárna Pelhřimov a Společnost pro kulturní dějiny, 2013. 441 s. ISBN 978-80-905264-2-6. 
  • Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. Kapitola "Mou nesmrtelnou duši poroučím milosrdenství jejího stvořitele..." Pohřby Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století, s. 653–664. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat