Kostel Panny Marie pod řetězem

katolický kostel v Praze

Kostel Panny Marie pod řetězem je římskokatolický klášterní kostel při komendě johanitského řádu. Je torzem nedokončeného většího středověkého maltézského chrámu, započatého v románském slohu. Současný kostel je pouze kněžiště zamýšleného chrámu. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka.[1] Nachází se v Lázeňské ulici v Praze 1 na Malé Straně.

Kostel Panny Marie pod řetězem
na Malé Straně v Praze
Johanitský kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně
Johanitský kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťMalá Strana
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická,
ritus západní římský
ProvincieČechy
SdruženíSuverénní řád Maltézských rytířů
Statusklášterní kostel
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Architektarchitekt parléřovského stylu, barokní úpravy Carlo Lurago
Stavební slohRománská architektura, gotika, baroko
Výstavbapřed rokem 1182, přestavba v 1. polovině 14. století
Další informace
AdresaLázeňská 2
Praha 1-Malá Strana
UliceLázeňská
Kód památky38927/1-493 (PkMISSezObrWD) (součást památky Johanitská komenda v Praze)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle oficiálního webu Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta,[2]) tedy s archaickým přídomkem, který se většinou nepoužívá.

Historie editovat

 
Gotický portál s dvouvěžím
 
Nádvoří, vpravo kvádříkové zdivo jižní lodi románské baziliky

Johanitská (maltézská) komenda na Malé Straně byla založena mezi lety 1158 a 1169 králem Vladislavem I. a byla umístěna k patě tehdy postaveného Juditina mostu. Johanité do roku 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora.

Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století, možná po získání prostředků odprodejem majetku získaného od zrušených templářů. Kněžiště muselo již stát v roce 1378, neboť bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. Roku 1420 byl kostel vypálen husity, znovu byl opravován po požáru v roce 1503.

Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. Přistavěl ke kostelu dvě kaple a upravil presbytář, který byl dekorován štukami podle jeho návrhu. Vrcholně barokní úpravy převorství za účasti Thomase Haffeneckera a Bartolomea Scottiho se již kostela zásadně netýkaly, byl v té době pouze vyměněn hlavní oltář a pořízen nový, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Po roce 1830 byla ještě doplněna novogotická vrchní část portiku (zábradlí s fiálami a cimbuří).

Popis editovat

 
Interiér: hlavní oltář se Škrétovým obrazem, vlevo vyřezávaná kazatelna, vpravo socha R. Colloreda, v popředí barokní lavice.
 
Pohled na kostel z Karlova mostu. Patrné jsou věže a závěr kostela

Na západní straně do Maltézského náměstí je kamenná gotická fasáda, tvořená dvěma později sníženými věžemi, mezi kterými je portikus. Portikem lze projít do nádvoří, které je přibližně v místech původního románského chrámu, jehož pozůstatky jsou v obvodních zdech patrné. Na východní straně nádvoří je vchod do barokně upraveného kostela, vzniklého postupnými úpravami kněžiště původně zamýšleného gotického chrámu.

Hlavní loď je doplněna dvěma vedlejšími kaplemi a kruchtou v západní části. Hlavní oltář je vrcholně barokní s vynikajícím obrazem Karla Škréty Panna Maria a sv. Jan Křtitel se podílejí na obraně Malty roku 1565, který byl přenesen z původního staršího oltáře z roku 1651.[3] Z dalšího vybavení např. v kapli Jana Křtitele je obraz Křest Páně od Antonína Stevense,[4] obraz Svatý Václav připíjí sv. archandělu Michaelovi od jana Jiřího Heinsche, z řezbářských prací to jsou kazatelnareliéfy církevních otců a johanitů dobývajících Jeruzalém či vyřezávané raně barokní lavice.

Bránu ke kostelu zdobí mříže s motivem Maltézských rytířů, které vznikly v 50.-60. letech 20. století podle návrhu malíře Jiřího Binko.

V kostele jsou pohřbeni mj. různí významní členové řádu. Pozornost zaslouží:

Betlém editovat

V kostele je o vánočních svátcích vystavovám betlém, který ve druhé polovině 19. století zhotovila řezbářská dílna Josefa Krejčíka z Prahy.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-17]. Identifikátor záznamu 150936 : komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Archivovaná kopie. www.maltezskyrad.cz [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. NEUMANN, Jaromír. Karel Škréta 1610–1674. Praha: Národní galerie v Praze, 1974.  s. 100–103, č. k. 18.
  4. VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3. , s. 361.
  5. DOFFEK, Jiří; KOMPAS, Petr. Křesťanské Vánoce - Praha 1 - Malá Strana, kostel Panny Marie pod řetězem. www.krestanskevanoce.cz [online]. [cit. 2018-12-29]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 68–75. 
  • VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 457–461. 
  • POCHE, Emanuel, et al. Praha středověká: čtvero knih o Praze: architektura, sochařství, malířství, umělecké řemeslo.. Praha: Panorama, 1983. 780 s. S. 100,102,279. 
  • SKŘIVÁNEK, František. Maltézský kostel Panny Marie pod řetězem. Praha: Klub pro českou heraldiku, 2000. 24 s. ISBN 80-902448-7-4. 

Externí odkazy editovat