Palác Metychů z Čečova

barokní palác v Praze

Palác Met(t)ychů z Čečova (někdy označovaný jako dům Metychů, kdysi též Braitšvartovský nebo Hrzánský palác) je historická budova se vstupem na Velkopřevorském náměstí č. 490/1 v Praze na Malé Straně. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]

Palác Metychů z Čečova
na Malé Straně
Palác Metychů z Čečova, pohled od Čertovky
Palác Metychů z Čečova,
pohled od Čertovky
Základní informace
SlohRenesance
Výstavbav 80. letech 16. století
MateriálZdivo
StavebníkKryštof Metych z Čečova
Další majiteléMetychové z Čečova, Jan Alsterl z Astfeldu, Hrzánové z Harasova
Současný majitelLuxury Estates
Poloha
AdresaVelkopřevorské náměstí 490/1
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceVelkopřevorské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky44460/1-866 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Palác Metychů z Čečova, pohled z Velkopřevorského náměstí

Jeden ze čtyř domů, jejichž spojením palác vznikl, vlastnil v 80. letech 16. století Kryštof Metych z Čečova, jehož přestavba z roku 1586 dala vzniknout renesančnímu jádru dnešního paláce.

Za Isabely Braitšvartové byl po roce 1617 připojen ještě sousední dům na západní straně. V roce 1641 přešly všechny domy do vlastnictví Jana Alsterla z Astfeldu, jenž v roce 1675 provedl stavební úpravy. V roce 1702 objekt získali Hrzánové z Harasova, kteří palác kolem roku 1749 zcela sjednotili. V roce 1760 nechal další z řady majitelů Antonín Stein zvýšit, prodloužit a barokně upravit východní levé křídlo nad Čertovkou.[2]

Od 4. října 1832 zde provizorně sídlil nově založený „Spolek k vychovávání, zaměstnání a zaopatření slepců v Čechách" prof. Aloise Klara a téhož dne bylo přijato prvních pět nevidomých, kteří zde pobývali až do otevření nových prostor v ústavu na Klárově.[3]

V roce 1859 se zde narodil hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster, jemuž je věnována pamětní deska na průčelí paláce.

Nynější západní část objektu je novostavba z roku 1916 (původní dům byl zbořen a nahrazen nepřesnou kopií).[1]

Budovu coby depozitář a archiv hudebních materiálů využívalo České muzeum hudby v nedaleké Karmelitské ulici. Po povodních v roce 2002, kdy bylo zatopeno sklepení s uloženými listinami, bylo nutné zasažené předměty sanovat a sbírky z metychovského paláce přesunout na vhodnější úložiště. Zasažené předměty byly odvezeny do mrazících boxů v Brně, odkud jsou postupně odborně restaurovány.

Popis editovat

Palác je nepravidelná dvoupatrová budova se třemi křídly uzavírajícími nevelký čestný dvůr, jehož vstup z Velkopřevorského náměstí tvoří bosovaný portál z doby kolem roku 1600. Ve dvorní části jsou dochována sgrafita, pavlače a vikýřový štít.

K západnímu křídlu je přistavěn jednopatrový dům, jehož historizující fasáda z roku 1916 napodobuje dřívější barokní objekt.

Poměrně rozlehlá východní strana obrácená k Čertovce je jedenáctiosá, fasáda je pozdně barokní až klasicistní s bohatým využitím pásování.[1]

Okolí editovat

V blízkosti paláce se nacházejí další významné objekty:

Reference editovat

  1. a b c Hrzánský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274. 
  3. Monika Mužáková: Pohled do dějin pracovního uplatnění lidí se zrakovým postižením v kontextu spolkové činnosti. In: Speciální pedagogika – 15/2, 2015, ISSN 1211-2720. s. 114 – 126. Dostupné online Archivováno 29. 6. 2016 na Wayback Machine..

Literatura editovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl III. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1106. 
  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 32–33. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 30. 
  • LEDVINKA, Václav, MRÁZ, Bohumír a VLNAS, Vít. Pražské paláce: (encyklopedický ilustrovaný přehled). 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 136–138.
  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0538-2. S. 565–568.

Externí odkazy editovat