Narodil se Kristus Pán

Narodil se Kristus Pán je česká vánoční píseň, původně husitská z 15. století.^[zdroj?]

Koleda Narodil se Kristus Pán^[2]

Text

Tento staročeský nápěv neobsahoval zvětšenou kvartu v začátku, tak jak ji ve všech moderních úpravách bez výjimky slýcháme dnes. Tento čtyřhlasý nápěv z doby Jana Husa v přepisu do současné notace je v příloze níže.

Šestisloká staročeská varianta vánoční písně z doby Husovy (za pozornost stojí rozdílný text v refrénu v páté a šesté sloce):

1) Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet' nám, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

2) Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

3) Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

4) Goliáš^{[pozn. 1]} obloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.

5) Ó milosti Božská, budiž s námi;
dejž, ať zlost ďábelská nás nemámí.
Pro Syna milého, nám narozeného,
smiluj se nad námi!

6) Dejž dobré skončení, ó Ježíši,
věčné utěšení věrných duší!
Přijď nám k spomožení, zbav nás zatracení
pro své narození.

Historie

Narodil se Kristus Pán, úprava uveřejněná ve sborníku Písně cestou života z roku 1889, str. 148 (sestavil a vlastním nákladem vydal L. B. Kašpar). Refrén je zde zakončen u prvních čtyř slok veršem „z rodu královského, již nám narodil se“. Pátá a šestá sloka pocházejí z novější doby a refrén je specifický dle významu sloky.

Nejstarší notované zápisy této koledy pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Ve Franusově kancionálu z roku 1505 nacházíme incipit této písně, v Graduálu Českého muzea stříbra v Kutné Hoře celý notový zápis. V obou pramenech je píseň zapsána v třídobém rytmu (tempus perfectum), text je v české i latinské verzi En virgo parit filium.^[4]^[5]

Dále se vyskytuje v řadě dalších pramenů, například v roce 1522 v utrakvistickém Miřínského kancionálu (Kněze Václava Miřínského písně staré gruntovní a velmi utěšené).

Šestisloká píseň uvedená shora má první čtyři sloky zakončené refrénem Z života čistého, z rodu královského, již nám narodil se. (var.: ...nám nám narodil se). Pátá a šestá sloka jsou novější a nemají tento refrén, vyšly v roce 1636 ve slovenském evangelickém zpěvníku Cithara sanctorum, vydaném Jiřím Třanovským v Levoči. Prapůvod těchto novějších slok je ale již znám z Jistebnického kancionálu z roku 1420.^[6]

Píseň vyšla v Jednotném kancionálu (č. 201), Evangelickém zpěvníku (č. 281, s. 412–413; 1979), zpěvníku Buď tobě sláva (č. 68, s. 113; 1983), Já, písnička (první čtyři sloky, s. 164; druhý díl 1993) a mnoha dalších.

Přibližně od roku 1520 je doložena německá verze pod názvem Freu' dich Erd' und Sternenzelt, která byla zpívána zejména Němci v českých zemích.

Skladatelské inspirace

Téma české vánoční hymny Narodil se Kristus Pán zpracovali ve formě varhanního postludia četní varhaníci. Jednota Musica sacra opublikovala taková postludia jednak v ediční řadě Varhanní preludia VI. Preludia na písně z Kancionálu – Vánoční; dále je pravidelně vydává jako přílohy Zpravodaje Musica sacra od autorů:

František Fiala (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
Karol Frydrych (Zpravodaj Musica sacra 5/2018, Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
Petr Chaloupský (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
Jiří Lang (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
Ondřej Múčka (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)
David Postránecký (Zpravodaj Musica sacra 5/2018)
Vojtěch Říhovský (Zpravodaj Musica sacra 5/2019)

Odkazy

Poznámky

↑ V některých novějších kancionálech je namísto jména Goliáš užito jméno Beliáš, odkazující k Bélialovi. Tím se z alegorického obrazu stává přímý odkaz na ďábla. Nejedná se však o jméno, které by bylo obsaženo v původních verzích písně, jak mylně tvrdí některé zdroje (např. zde). Původní je jméno Goliáš, jméno Beliáš se objevuje až ve verzích z 19. století. ^[3]

Reference

↑ cantica.kh.cz
↑ Narodil se Kristus Pán [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
↑ http://martinovymarnosti.blogspot.com/2011/12/golias-obloupen-veselme-se.html
↑ Archivovaná kopie. cantica.kh.cz [online]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-08.
↑ http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=set031101set233
↑ Horálková, s. 274-275.

Literatura

Zdenka Horálková: Poznámky o jedné z našich nejstarších vánočních písní (K 320. výročí vydání Třanovského Cithary.) Křesťanská revue, 1956 (roč. 23), s. 272-275.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Narodil se Kristus Pán na Wikimedia Commons
Rozcestník Narodil se Kristus Pán ve Wikizdrojích
Narodil se Kristus pán – notový materiál v PDF, harmonizace Jiří Strejc
J. Lauschman, Narodil se Kristus Pán, 1935^{[nedostupný zdroj]}
Freu dich, Erd und Sternenzelt
Elthin - Narodil se Kristus Pán - původní melodie z 15. století

[4] V některých novějších kancionálech je namísto jména Goliáš užito jméno Beliáš, odkazující k Bélialovi. Tím se z alegorického obrazu stává přímý odkaz na ďábla. Nejedná se však o jméno, které by bylo obsaženo v původních verzích písně, jak mylně tvrdí některé zdroje (např. zde). Původní je jméno Goliáš, jméno Beliáš se objevuje až ve verzích z 19. století. ^[3]

[1] tica.kh.cz

[2] Narodil se Kristus Pán [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.

[3] ttp://martinovymarnosti.blogspot.com/2011/12/golias-obloupen-veselme-se.html

[5] Archivovaná kopie. cantica.kh.cz [online]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-08.

[6] ttp://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=set031101set233

[7] Horálková, s. 274-275.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[4]

[5]

[6]

[3]