Otevřít hlavní menu
Reedice kancionálu Cithara sanctorum z roku 1828

Cithara sanctorum (populárně též Tranoscius) je nejrozšířenější český protestantský kancionál. Jeho autorem je slezský luterský teolog, básník a kazatel Jiří Třanovský (15921637). Poprvé byl vydán roku 1636 v Levoči. Následně byl vydáván až do druhé poloviny 20. století, přičemž jeho písňový fond se stále obměňoval a rozšiřoval. Celkově byl vydán minimálně 215krát.[zdroj?]

Obsah

Vydání kancionáluEditovat

V 17. století vyšla Cithara sanctorum celkem dvanáctkrát, jednou v Trenčíně, jedenáctkrát v Levoči.

První vydání kancionálu obsahovalo text i nápěv 412 písní, z nichž přes 150 přeložil nebo složil sám Třanovský. Toto vydání bylo prvním notovaným zpěvníkem vydaným na území dnešního Slovenska[1].

Roku 1787 vyšla Cithara s předmluvou Michala Institorise-Mošovského.[2]

Naposledy byla Cithara vydána roku 1971.

JazykEditovat

Cithara byla sepsána v češtině (resp. bibličtině, tj. jazyce Bible kralické); její texty byly v pozdějších vydáních uskutečněných v Uhersku slovakizovány[3], poslední vydání obsahovala i přídavek slovenských písní.

StylEditovat

Co se týče literárního stylu, držel se Třanovský při sestavování Cithary dosti archaických vzorů reformačního humanismu a nepřijal ve větší míře podněty barokní estetiky.

Teologické zaměřeníEditovat

Jako teolog vycházel Jiří Třanovský při sestavování zpěvníku bezvýjimečně z Písma svatého a jeho výkladu podle Augsburského vyznání a ostatních luterských vyznavačských knih. Pevné dogmatické ukotvení v luterství však Třanovskému nebránilo čerpat z písňového fondu jiných křesťanských vyznání, zejména Jednoty bratrské.

UžitíEditovat

Kancionál byl používán v evangelických církvích v českých zemích i na Slovensku a dodnes jej používají slovenští evangelíci na Dolní zemi (zejména v Maďarsku a Vojvodině).

PřekladyEditovat

Cithara sanctorum vyšla roku 1935 v maďarském překladu Józsefa Vietórisze.[4]

Prostřednictvím evangelické církve na Těšínsku si mnoho písní z Tranoscia našlo své stálé místo v písňovém fondu polského protestantismu.

VýznamEditovat

Svou Citharou se stal Třanovský „zákonodárcem a z velké míry i zakladatelem duchovní poesie slovenské“[5].

Pro evangelickou církev měl význam v udržení jejího slovenského charakteru a v tom, že působil proti liberálním tendencím v teologii 19. století.

S ohledem na význam Cithary pro slovenský národní život a evangelickou církev na Slovensku se označuje pojmy veľkoknižka či veľkniha.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. DANEK, Petr: Třanovský (Tranoscius, Tranovský), Jiří (Georgius, Juraj, Jiřík). Heslo v: Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Personenteil 16 (Strat-Vil). 2. vyd. Kassel – Basel – London – New York – Prag – Stuttgart – Weimar, Bärenreiter-Verlag – Verlag j. B. Metzler, 2006, sl. 1009.
  2. VRÁBLOVÁ, Timotea: Predhovor k Institorisovmu vydaniu Cithary Sanctorum. Slovenská literatúra,roč. LIV, č. 2 (2007), s. 115-129.
  3. ŠVAGROVSKÝ, Štefan: Od spisovnej češtiny k Bernolákovej slovenčine. Jazykovedný časopis, roč. 58, 2007, č. 1, s. 60-61 [1]
  4. Maďarská Cithara je dostzupná on-line v rámci projektu Hungaricana zde.
  5. VILIKOVSKÝ, Jan: Starší literatura slezská a její význam v literatuře české. In: Slezsko, český stát a česká kultura. Opava, Matice opavská, 1946, s. 121.
  6. BARTKO, Ladislav: O jazyku spevníka Cithara sanctorum z roku 1636 a jeho ďalších vydaní v 17. storočí. Slovenská reč, roč. 64, č. 1 (1999), s. 14.

Literatura (výběr)Editovat

  • Jiří Třanovský. Sborník k 300. výročí kancionálu Cithara Sanctorum. Bratislava: Učená společnost Šafaříkova, 1936.
  • Cithara Sanctorum 1636–2006 (zborník prác z vedeckej konferencie). Martin: Slovenská národná knižnica, 2008. (texty ze sborníku jsou dostupné on-line zde)
  • AUGUSTÍNOVÁ, Eva: Cithara snactorum. Bibliografia. Martin: Slovenská národná knižnica, 2011.

Externí odkazyEditovat