Hrobka Silva-Tarouců (Čechy pod Kosířem)
Hrobka rodu Silva-Tarouca je pohřebiště původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov. Ve 20. letech 20. století ji v podobě jednoduchého rodinného hřbitova založil František Josef II. Silva-Tarouca. Silva-Taroucové vlastnili panství a později velkostatek Čechy pod Kosířem v letech 1768–1945. Zámecký park s hrobkou i zámek jsou majetkem Olomouckého kraje a spravuje je Vlastivědné muzeum v Olomouci.[1]
Hrobka Silva-Tarouců | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Čechy pod Kosířem |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′53,08″ s. š., 17°2′13,27″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatV roce 1760 získal rod Silva-Tarouca český inkolát.[2] V roce 1768 koupil Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1696–1771), zakladatel rakouské rodové větve, panství Čechy pod Kosířem se zámkem a statky Drahanovice a Krakovec od Jiřího Antonína svobodného pána Grechtlera.[3][4] Kolem zámku byla založena barokní zahrada, která byla v 1. polovině 19. století proměněna v romantický anglický park.[pozn. 1]
Hrobka se nachází poblíž Červené věže.[pozn. 2] Silva-Taroucové bývali původně pohřbeni v kryptě pod kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1921 po velkých deštích stoupla spodní voda a podzemní kryptu zatopila. Tehdy František Josef II. Silva Tarouca nechal přenést ostatky svých předků a příbuzných na nově založený hřbitov v zámeckém parku.[6][7] Následkem pozemkové reformy a špatným hospodařením Egberta Silva-Taroucy (1887–1971), který převzal správu velkostatku po první světové válce, se rod dostal do tíživé finanční situace a reprezentativní hrobka v barokním duchu se vzhledem k vysokým nákladům nemohla realizovat. Dominantou malého rodinného hřbitova se tak stal pouze starší kamenný náhrobek s křížem, který nechal František Josef II. přemístit z obecního hřbitova a který původně připomínal zesnulého příbuzného – hraběte Gallenberga.[7]
Přesun ostatků se ovšem neobešel bez komplikací. František Josef II. záměr neohlásil úřadům a někdo ho udal. Úředníci nařídili navrácení ostatků, a tak byly přes odpor hraběte za policejního dozoru převezeny zpět. Po několikaleté bitvě s úřady byly ostatky uloženy do hrobky v parku teprve v roce 1927.[5][8]
Popis
editovatPohřebiště je ohraničeno živým plotem, na hrobech roste vegetace. Na náhrobku vzadu je vytesán latinský nápis:
QVI MARIAM ABSOLVISTI ET LATRONEM EXAVDISTI MIHI QVOQVE SPEM DEDISTI PIE IESV DOMINE DONA EIS REQVIEM REQVIEM AETERNAM AMEN[5]
Český překlad zní: Ty, který jsi Marii zprostil viny a zločince jsi vyslechl, také mně jsi dal víru. Zbožný Pane Ježíši, daruj jim klid, klid věčný, Amen. V textu je obsažen kryptogram MLLMVVVVI, tedy rok 1921.[5]
Na přední straně se nachází původní text náhrobku v němčině:
Hier ruhet Friedrich Graf Gallenberg, geb. 29. 12. 1809, gest. 16. 10. 1862, R. I. P.[5]
Český překlad zní: Zde odpočívá Friedrich hrabě Gallenberg, nar. 29. 12. 1809, zemř. 16. 10. 1862, [Requiescat in pace] Ať odpočívá v pokoji.[5]
Seznam pohřbených
editovatNa rodinném hřbitově bylo pochováno deset členů Silva-Tarouců nebo jejich příbuzných.
Chronologicky podle data úmrtí
editovatV tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny jinde. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů.[10] Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznám rakouský hraběcí stav.[2] Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca.[11] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Po-řa-dí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | (5.) | Izabela Žofie (Gisela[9]) ze Stolberg-Stolbergu | 7. 5. 1824 Visk, Uhersko | Kristián Arnošt ze Stolberg-Stolbergu 30. 7. 1783 Tremsbüttel – 22. 5. 1846 Lvov |
24. 8. 1847 Nordkirchen: August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) |
Pohřbena 22. 2. 1864.[12] | V matrikách jsou uvedena jména Maria Isabella Sophia.[12][13] Amatérská malířka, kterou vyučoval Josef Mánes.[4] Zemřela ve věku 39 let na obstrukci dolního břicha.[12] Narodily se jí následující děti:
|
19. 2. 1864 Čechy pod Kosířem[12] | Josefína z Gallenbergu 10. 5. 1784 Štýrský Hradec – 19. 3. 1839 Tišnov | ||||||
2. | (4.) | Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu | 10. 7. 1791 Praha | František Josef ze Sternberg-Manderscheidu 4. 9. 1763 Praha – 5. 4. 1830 Praha |
23. 10. 1811 Zásmuky:[15] František Josef I. Silva-Tarouca 27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem |
Pochována 17. 12. 1870 v rodinné hrobce pod farním kostelem svým synem – Bedřichem Silva-Taroucou, radou knížecí arcibiskupské konzistoře olomoucké.[16] | Zemřela ve věku 80 let na sešlost.[16]
Narodily se jí následující děti:
Manžel byl majorem (Obristwachmeister), skutečným císařským komořím a rytířem Císařského rakouského řádu Leopoldova, majitelem spojených panství Čechy pod Kosířem, Krakovec a Drahanovice.[21] Zemřel na mozkovou mrtvici a byl pohřben v Čechách pod Kosířem.[21] |
15. 12. 1870 Čechy pod Kosířem[16] | Maria Františka z Schönborn-Heussenstammu 28. 7. 1763 Vídeň – 20. 10. 1825 Praha | ||||||
3. | 5. | August Alexander Silva-Tarouca[pozn. 5] | 14. 4. 1818 Čechy pod Kosířem[22] | František Josef I. Silva-Tarouca 27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem |
24. 8. 1847 Nordkirchen: Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) |
Pohřben 26. 10. 1872 v rodinné hrobce pod farním kostelem.[23] | C. k. komoří a rytmistr.[23] Majitel panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem (1846–1872), Drahanovice, Krakovec, Hluchov (od roku 1852) a Jesenec (1853–1868).[23][24] Zemřel ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[23] |
24. 10. 1872 Čechy pod Kosířem[23] | Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu (č. 2) | 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:[25] Helena Kálnokyová z Köröspataku (č. 7) | |||||
4. | Kristina Kálnokyová z Köröspataku[pozn. 6] | 28. 8. 1831 Letovice[26] | Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec |
7. 7. 1862 Brodek u Prostějova:[27] Günther ze Stolberg-Stolbergu zu Bramstedt 22. 11. 1820 Prešpurk (Bratislava) – 3. 8. 1895 Průhonice |
Pohřbena 17. 4. 1877 na hřbitově v Čechách pod Kosířem.[28] | Sestra Heleny (č. 7), švagrová Gisely (č. 1). Zemřela bezdětná ve věku 46 let na sešlost.[28] | |
14. 4. 1877 Baden u Vídně[28] | Alžběta ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova | ||||||
5. | 7. | Vilém Silva-Tarouca[pozn. 7] | 28. 7. 1894 Čechy pod Kosířem[29] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Zemřel mlád. | ||
2. 1. 1895 Čechy pod Kosířem | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) | ||||||
6. | 7. | Alois Silva-Tarouca[pozn. 8] | 12. 3. 1892 Čechy pod Kosířem[30] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Padl za první světové války. | ||
30. 7. 1917 Breaza, padl v bitvě | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) | ||||||
7. | (5.) | Helena Kálnokyová z Köröspataku[pozn. 9] | 2. 6. 1835 Letovice[31] | Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec |
24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:[25] August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) |
Dvorní dáma princezny Štěpánky Belgické, vdovy po korunním princi Rudolfovi.[32] Bezdětná. | |
10. 8. 1931 Čechy pod Kosířem | Alžběta ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova | ||||||
8. | (6.) | Gabriela ze Schwarzenbergu | 9. 10. 1856 Praha | Karel III. ze Schwarzenbergu 5. 8. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha |
23. 5. 1882 Praha-Nové Město:[33] František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) |
Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma.[34] Sestra Karla IV. knížete Schwarzenberga.
Narodily se jí následující děti: | |
4. 12. 1934 Čechy pod Kosířem | Vilemína z Oettingen-Wallersteinu 30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha | ||||||
9. | 6. | František Josef II. Silva-Tarouca[pozn. 10] | 13. 3. 1858 Čechy pod Kosířem[13] | August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) | 23. 5. 1882 Praha-Nové Město:[33] Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) |
C. k. komoří a nadporučík u hulánského pluku č. 13, dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918, do roku 1907 doživotní), od roku 1872 majitel fideikomisu.[36] | |
4. 8. 1936 Brno | Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) | ||||||
10. | 7. | František Arnošt Silva-Tarouca[pozn. 11] | 18. 7. 1890 Čechy pod Kosířem[37] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Jako jediný z rodu se za druhé světové války přihlásil k české národnosti.[10] | ||
7. 12. 1943 Čechy pod Kosířem | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) |
Podle uložení
editovatUprostřed se nachází náhrobek. Po každé straně je po pěti nebožtících.[6] Vpravo byl pohřben František Josef II., jeho manželka a synové. Čísla odpovídají pořadí úmrtí v tabulce výše.
2. | 1. | 4. | 3. | 7. | náhrobek | 6. | 5. | 8. | 9. | 10. |
Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu | Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu | Kristina Kálnokyová z Köröspataku | August Alexander Silva-Tarouca | Helena Kálnokyová z Köröspataku | Alois Silva-Tarouca | Vilém Silva-Tarouca | Gabriela ze Schwarzenbergu | František Josef II. Silva-Tarouca | František Arnošt Silva-Tarouca | |
1791–1870 | 1824–1864 | 1831–1877 | 1818–1872 | 1835–1931 | 1894–1917 | 1894–1895 | 1856–1934 | 1858–1936 | 1890–1943 |
Příbuzenské vztahy pohřbených
editovatNásledující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Silva-Tarouců. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Tučně jsou zvýrazněni majitelé, případně správci panství a později velkostatku Čechy pod Kosířem. Modře je orámován zakladatel rakouské rodové větve Emanuel Silva-Tarouca (1691–1771), který zakoupil panství Čechy pod Kosířem a nechal z něho zřídit rodinné fideikomis. Oranžově je orámován majitel velkostatku Průhonice a tamějsího parku Arnošt Emanuel Silva-Tarouca (1860–1936), zakladatel průhonické linie. Zeleně je orámována Theresia, roz. Silva-Tarouca (1920–1947), jejíž tři děti nesly jméno Graf/Gräfin von Silva-Tarouca.[9][38] Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
Emanuel Teles da Silva-Tarouca 1691/1696–1771 | Johanna Amálie ze Schleswig-Holstein-Sondenburg-Becku 1718–1774 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Štěpán Silva-Tarouca 1750–1797 | Marie Kristina ze Schönborn-Heussenstammu 1754–1797 | Marie Terezie Josefa Silva-Tarouca 1741–? | František Jiří z Wurmbrand-Stuppachu 1737–1806 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Josef I. Silva-Tarouca 1773–1835 | 2. Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu 1797–1870 | Jiří Silva-Tarouca 1775–1839 LINIE SILVA-TAROUCA-UNWERTH | Marie Kristýna z Unwerthu 1778–1841 | Evžen Silva-Tarouca Eugen 1778–1842 | Alžběta Silva-Tarouca 1782–1842 | Emanuel Silva-Tarouca Eugen 1783–? | Amélie Silva-Tarouca Eugen 1784–1852 | Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 1799–1884 | Alžběta ze Schrattenbachu 1809–1875 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Silva-Tarouca 1812–1830 | Ervín Silva-Tarouca 1815–1846 | Bedřich Silva-Tarouca 1816–1881 | Kristýna Silva-Tarouca 1819–1872 | Karel O'Hagerty 1801–1882 | I. 1. Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu 1824–1864 | 3. August Alexander Silva-Tarouca 1818–1872 | II. 7. Helena Kálnokyová z Köröspataku 1835–1931 | 4. Kristina Kálnokyová z Köröspataku 1831–1877 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Marie Henriette Silva-Tarouca 1856–1920 | 9. František Josef II. Silva-Tarouca 1858–1936 | 8. Gabriela ze Schwarzenbergu 1856–1934 | Arnošt Emanuel Silva-Tarouca 1860–1936 PRŮHONICKÁ LINIE | Marie Antonie z Nostitz-Rienecku 1863–1934 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Karl Silva-Tarouca 1883–1958 | Egbert Silva-Tarouca 1887–1971 | Eleonore Hoyos-Stichsenstein 1894–1993 | 10. Franz Ernst Silva-Tarouca 1890–1943 | 6. Aloysius Silva-Tarouca 1892–1917 | 5. Wilhelm Silva-Tarouca 1894–1895 | Friedrich Silva-Tarouca 1888–1968 | Maria von Wimpffen 1894–1969 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Theresia Silva-Tarouca 1920–1947 | Anton Kraus[pozn. 12] 1916–1991 | Maria Kunigunde Silva-Tarouca 1921–1947 | Georg Paul 1922–1960 | Gabriele Silva-Tarouca 1922–1957 | Eduard Neuman de Végvár 1904–1970 | Franz Silva-Tarouca 1925–1945 | Beatrix Silva-Tarouca 1930–1956 | Fritz Berg 1930–? | Karl Silva-Tarouca 1921–1945 | Helene Silva-Tarouca 1923–2002 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Zámecký areál má v současnosti rozlohu 21,5 hektaru.[1]
- ↑ Červená věž byla postavena v roce 1842 v historizujícím slohu.[5]
- ↑ Majitel panství Čechy pod Košířem, trpěl depresemi a spáchal sebevraždu.[18]
- ↑ Kněz a podporovatel národního obrození na Moravě.[18]
- ↑ Pokřtěn 14. dubna 1818 jako August Alexander Karl.[22]
- ↑ Pokřtěna 29. července 1831 jako Christina Maria Anna Elisabetha.[26]
- ↑ Pokřtěn 31. července 1894 jako Vilhelm August Maria Josef Ignatius Alfons Johannes Raymund Thomas Hubert Jiří Antonius.[29]
- ↑ Pokřtěn 16. března 1892 jako Alois Jan Nepom. Karel Bor. František Xav. Antonín Josef Maria Ida Ignác Alfons Jiří Hubert.[30]
- ↑ Pokřtěna 4. června 1835 jako Helena Anna Maria Barbara Isabella.[31]
- ↑ Pokřtěn 14. března 1858 jako Maria Anna Franz Seraph. Joseph Friedrich Ernest Günther Aloys Anton von Padua Georg Wilhelm Augustin.[13]
- ↑ Pokřtěn 22. července 1890 jako František Seraph. Arnošt Maria Josef Vincenc Bedřich Jiří Hubert Alfons Ignác Antonín.[37]
- ↑ V roce 1984 přijal titul hrabě Silva Tarouca,[9][38] protože v roce 1980 rod Silva-Tarouců vymřel po meči.
Reference
editovat- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem. Olomouc: Olomoucký kraj, 2021. 26 s. Dostupné online. S. 1. Dále jen Zámek Čechy pod Kosířem.
- ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 259. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích.
- ↑ SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 49.
- ↑ a b Historie zámku a jeho majitelé [online]. Zámek Čechy pod Kosířem [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Zámek Čechy pod Kosířem, s. 12
- ↑ a b Průvodce zámeckým parkem v Čechách pod Košířem [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 11
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Na zámku v Čechách pod Kosířem se přetahoval majitel s úřady o nebožtíky [online]. Novinky.cz, 2016-08-17 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Silva-Tarouca [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 20
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 393.
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1864, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 2 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Matrika narozených 1836–1859, rok 1858, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 199 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1836–1859, rok 1856, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 178 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika oddaných 1763–1840, rok 1811, Zásmuky 11, fol. 260 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1870, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 30 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1815, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 61 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 5
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1816, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 73 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1819, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 93 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika zemřelých 1805–1863, rok 1835, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8826, fol. 88 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených 1805–1835, rok 1818, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 83 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1872, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 38 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ KALOVÁ, Tereza. Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Opava, 2022 [cit. 2024-11-22]. 79 + přílohy s. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Radmila Dluhošová. s. 25. Dále jen Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika oddaných 1838–1897, rok 1865, Brodek u Prostějova, číslo knihy 8791, fol. 50 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených 1805–1836, rok 1831, Letovice, číslo knihy 475, fol. 280 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných 1838–1897, rok 1862, Brodek u Prostějova, číslo knihy 8791, fol. 42 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1877, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 58 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1894, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 51b [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1892, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 27 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika narozených 1805–1836, rok 1835, Letovice, číslo knihy 475, fol. 345 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt, s. 26
- ↑ a b Matrika oddaných 1866–1883, rok 1882, Praha-Nové Město, kostel Nejsvětější Trojice v ulici Spálená, TRS O5, fol. 255 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 341. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ Horn Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Silva-Tarouca, Franz Josef Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-29. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených 1889–1907, rok 1890, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 13 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Po stopách rodu Silva Tarouca. Volnočasový produkt, s. 28