Hrobka Silva-Tarouců (Čechy pod Kosířem)
Hrobka rodu Silva-Tarouca je pohřebiště původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov. Ve 20. letech 20. století ji v podobě jednoduchého rodinného hřbitova založil František Josef II. Silva-Tarouca. Silva-Taroucové vlastnili panství a později velkostatek Čechy pod Kosířem v letech 1768–1945. Zámecký park s hrobkou i zámek jsou majetkem Olomouckého kraje a spravuje je Vlastivědné muzeum v Olomouci.[1]
Hrobka Silva-Tarouců | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Čechy pod Kosířem |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′53,08″ s. š., 17°2′13,27″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatV roce 1760 získal rod Silva-Tarouca český inkolát.[2] V roce 1768 koupil Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1696–1771), zakladatel rakouské rodové větve, panství Čechy pod Kosířem se zámkem a statky Drahanovice a Krakovec od Jiřího Antonína svobodného pána Grechtlera.[3][4] Kolem zámku byla založena barokní zahrada, která byla v 1. polovině 19. století proměněna v romantický anglický park.[pozn. 1]
Hrobka se nachází poblíž Červené věže.[pozn. 2] Silva-Taroucové bývali původně pohřbeni v kryptě pod kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1921 po velkých deštích stoupla spodní voda a podzemní kryptu zatopila. Tehdy František Josef II. Silva Tarouca nechal přenést ostatky svých předků a příbuzných na nově založený hřbitov v zámeckém parku.[6][7] Následkem pozemkové reformy a špatným hospodařením Egberta Silva-Taroucy (1887–1971), který převzal správu velkostatku po první světové válce, se rod dostal do tíživé finanční situace a reprezentativní hrobka v barokním duchu se vzhledem k vysokým nákladům nemohla realizovat. Dominantou malého rodinného hřbitova se tak stal pouze starší kamenný náhrobek s křížem, který nechal František Josef II. přemístit z obecního hřbitova a který původně připomínal zesnulého příbuzného – hraběte Gallenberga.[7]
Přesun ostatků se ovšem neobešel bez komplikací. František Josef II. záměr neohlásil úřadům a někdo ho udal. Úředníci nařídili navrácení ostatků, a tak byly přes odpor hraběte za policejního dozoru převezeny zpět. Po několikaleté bitvě s úřady byly ostatky uloženy do hrobky v parku teprve v roce 1927.[5][8]
Popis
editovatPohřebiště je ohraničeno živým plotem, na hrobech roste vegetace. Na náhrobku vzadu je vytesán latinský nápis:
QVI MARIAM ABSOLVISTI ET LATRONEM EXAVDISTI MIHI QVOQVE SPEM DEDISTI PIE IESV DOMINE DONA EIS REQVIEM REQVIEM AETERNAM AMEN[5]
Český překlad zní: Ty, který jsi Marii zprostil viny a zločince jsi vyslechl, také mně jsi dal víru. Zbožný Pane Ježíši, daruj jim klid, klid věčný, Amen. V textu je obsažen kryptogram MLLMVVVVI, tedy rok 1921.[5]
Na přední straně se nachází původní text náhrobku v němčině:
Hier ruhet Friedrich Graf Gallenberg, geb. 29. 12. 1809, gest. 16. 10. 1862, R. I. P.[5]
Český překlad zní: Zde odpočívá Friedrich hrabě Gallenberg, nar. 29. 12. 1809, zemř. 16. 10. 1862, [Requiescat in pace] Ať odpočívá v pokoji.[5]
Seznam pohřbených
editovatNa rodinném hřbitově bylo pochováno deset členů Silva-Tarouců nebo jejich příbuzných.
Chronologicky podle data úmrtí
editovatV tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů.[10] Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznám rakouský hraběcí stav.[2] Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca.[11] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Po-řa-dí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | (5.) | Gisela ze Stolberg-Stolbergu | 7. 5. 1824 Visk, Uhersko | Kristián Arnošt ze Stolberg-Stolbergu 30. 7. 1783 Tremsbüttel – 22. 5. 1846 Lvov |
24. 8. 1847 Nordkirchen: August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) |
Pohřbena 22. 2. 1864.[12] | V matrikách jsou uvedena jména Maria Isabella Sophia.[12][13] Amatérská malířka, kterou vyučoval Josef Mánes.[4] Zemřela ve věku 39 let na obstrukci dolního břicha.[12] Narodily se jí následující děti:
|
19. 2. 1864 Čechy pod Kosířem[12] | Josefína z Gallenbergu 10. 5. 1784 Štýrský Hradec – 19. 3. 1839 Tišnov | ||||||
2. | (4.) | Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu | 10. 7. 1791 Praha | František Josef ze Sternberg-Manderscheidu 4. 9. 1763 Praha – 5. 4. 1830 Praha |
23. 11. 1811 Zásmuky: František Josef I. Silva-Tarouca 27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem |
Pochována 17. 12. 1870 v rodinné hrobce pod farním kostelem svým synem – Bedřichem Silva-Taroucou, radou knížecí arcibiskupské konzistoře olomoucké.[15] | Zemřela ve věku 80 let na sešlost.[15] Manžel byl skutečným císařským komořím a rytířem Císařského rakouského řádu Leopoldova, majitelem panství Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Krakovec a Jesenec.[15] Narodily se jí následující děti: |
15. 12. 1870 Čechy pod Kosířem[15] | Maria Františka z Schönborn-Heussenstammu 28. 7. 1763 Vídeň – 20. 10. 1825 Praha | ||||||
3. | 5. | August Alexander Silva-Tarouca | 14. 4. 1818 Čechy pod Kosířem[19] | František Josef I. Silva-Tarouca 27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem |
24. 8. 1847 Nordkirchen: Gisela ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) |
Pohřben 26. 10. 1872 v rodinné hrobce pod farním kostelem.[20] | C. k. komoří a rytmistr.[20] Majitel panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Krakovec a Hluchov.[20] Zemřel ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[20] |
24. 10. 1872 Čechy pod Kosířem[20] | Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu (č. 2) | 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova: Helena Kálnokyová z Köröspataku (č. 7) | |||||
4. | Kristina Kálnokyová z Köröspataku | 28. 8. 1831 Letovice | Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec |
7. 7. 1862 Brodek u Prostějova: Günther ze Stolberg-Stolbergu zu Bramstedt 22. 11. 1820 Prešpurk (Bratislava) – 3. 8. 1895 Průhonice |
Pohřbena 17. 4. 1877 na hřbitově v Čechách pod Kosířem.[21] | Sestra Heleny (č. 7), švagrová Gisely (č. 1). Zemřela bezdětná ve věku 46 let na sešlost.[21] | |
14. 4. 1877 Baden u Vídně[21] | Isabella ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova | ||||||
5. | 7. | Vilém Silva-Tarouca | 28. 7. 1894 Čechy pod Kosířem[22] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Zemřel mlád. | ||
2. 1. 1895 Čechy pod Kosířem | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) | ||||||
6. | 7. | Alois Silva-Tarouca | 12. 3. 1892 Čechy pod Kosířem[23] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Padl za první světové války. | ||
30. 7. 1917 Breaza, padl v bitvě | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) | ||||||
7. | (5.) | Helena Kálnokyová z Köröspataku | 2. 6. 1835 Letovice | Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec |
24. 8. 1865 Brodek u Prostějova: August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) |
Bezdětná. | |
10. 8. 1931 Čechy pod Kosířem | Isabella ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova | ||||||
8. | (6.) | Gabriela ze Schwarzenbergu | 9. 10. 1856 Praha | Karel III. ze Schwarzenbergu 5. 8. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha |
23. 5. 1882 Praha: František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) |
Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma.[24] Sestra Karla IV. knížete Schwarzenberga.
Narodily se jí následující děti: | |
4. 12. 1934 Čechy pod Kosířem | Vilemína z Oettingen-Wallersteinu 30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha | ||||||
9. | 6. | František Josef II. Silva-Tarouca | 13. 3. 1858 Čechy pod Kosířem[13] | August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) | 23. 5. 1882 Praha: Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) |
C. k. komoří a nadporučík u hulánského pluku č. 13, dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918, do roku 1907 doživotní), od roku 1872 majitel fideikomisu.[26] | |
4. 8. 1936 Brno | Gisela ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) | ||||||
10. | 7. | František Arnošt Silva-Tarouca | 18. 7. 1890 Čechy pod Kosířem[27] | František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) | Jako jediný z rodu se za druhé světové války přihlásil k české národnosti.[10] | ||
7. 12. 1943 Čechy pod Kosířem | Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) |
Podle uložení
editovatUprostřed se nachází náhrobek. Po každé straně je po pěti nebožtících.[6] Vpravo byl pohřben František Josef II., jeho manželka a synové. Čísla odpovídají pořadí úmrtí v tabulce výše.
2. | 1. | 4. | 3. | 7. | náhrobek | 6. | 5. | 8. | 9. | 10. |
Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu | Gisela ze Stolberg-Stolbergu | Kristina Kálnokyová z Köröspataku | August Alexander Silva-Tarouca | Helena Kálnokyová z Köröspataku | Alois Silva-Tarouca | Vilém Silva-Tarouca | Gabriela ze Schwarzenbergu | František Josef II. Silva-Tarouca | František Arnošt Silva-Tarouca | |
1791–1870 | 1824–1864 | 1831–1877 | 1818–1872 | 1835–1931 | 1894–1917 | 1894–1895 | 1856–1934 | 1858–1936 | 1890–1943 |
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem. Olomouc: Olomoucký kraj, 2021. 26 s. Dostupné online. S. 1. Dále jen Zámek Čechy pod Kosířem.
- ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 259. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích.
- ↑ SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 49.
- ↑ a b Historie zámku a jeho majitelé [online]. Zámek Čechy pod Kosířem [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Zámek Čechy pod Kosířem, s. 12
- ↑ a b Průvodce zámeckým parkem v Čechách pod Košířem [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 11
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Na zámku v Čechách pod Kosířem se přetahoval majitel s úřady o nebožtíky [online]. Novinky.cz, 2016-08-17 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Silva-Tarouca [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 20
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 393.
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1864, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 2 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených 1836–1859, rok 1858, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 199 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1836–1859, rok 1856, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 178 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1870, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 30 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1815, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 61 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1816, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 73 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1819, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 93 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1818, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 83 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1872, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 38 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1877, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 58 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1894, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 51b [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1892, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 27 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 341. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ Horn Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Silva-Tarouca, Franz Josef Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-29. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1890, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 13 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.