Pavel Fischer

český diplomat, politik a senátor

Pavel Fischer (* 26. srpna 1965 Praha) je český politik a diplomat, který působil v týmu Václava Havla a velvyslanec ve Francii a Monaku, rovněž byl ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM. Je nositelem monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Od října 2018 je senátorem aktuálně nezařazeným do klubu a bez politické příslušnosti za obvod č. 17 – Praha 12, byl zvolen jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN, ve 2. kole senátních voleb jej podpořila i Konzervativní strana, Koruna Česká a hnutí KAN.[1] Od svého zvolení vykonává v Senátu funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.[2]

Mgr. Pavel Fischer
Pavel Fischer (2019)
Pavel Fischer (2019)
4. senátor za obvod č. 17 – Praha 12
Úřadující
Ve funkci od:
13. října 2018
PředchůdceTomáš Grulich
Předseda
Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR
Úřadující
Ve funkci od:
14. listopadu 2018
PředchůdceFrantišek Bublan
4. velvyslanec ČR ve Francii
Ve funkci:
2003 – 2010
PředchůdcePetr Janyška
NástupceMarie Chatardová
Ředitel politického odboru
Kanceláře prezidenta republiky
Ve funkci:
1999 – 2003
Stranická příslušnost
Nestraník
v Senátunezávislý (od 2018)
na prezidentanezávislý (2018)

Narození26. srpna 1965 (57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťKlára Fischerová
DětiVojtěch Fischer
Markéta Fischerová
Benedikt Fischer
Barbora Fischerová
Alma materUniverzita Karlova
Ecole Nationale d´Administration
Profesediplomat, politik
Náboženstvířímskokatolické
OceněníŘád svatého Karla (2009)
rytíř Řádu čestné legie (2010)
Webová stránkawww.pavelfischer.cz
CommonsPavel Fischer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyrůstal v Praze-Vinohradech a v roce 1990 vystudoval obor francouzština a čeština na Univerzitě Karlově a později si doplnil vzdělání v oblasti státní správy na francouzské škole E.N.A.

Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na 3. místě se ziskem 526 694 hlasů (10,23 %).[3]

RodinaEditovat

Otec Jan Fischer (zemřel 2022)[4] působil od roku 1954 jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Zabýval se fyzikou elementárních částic a byl také vedoucím oddělení fyziky vysokých energií.[5] Přes omezené možnosti uplatnění způsobené tím, že nebyl členem KSČ, se stal předním odborníkem ve svém oboru. V rámci své zahraniční vědecké spolupráce pobýval pracovně jak v zemích východní Evropy, tak zejména v Itálii, Švýcarsku, Francii, Německu a USA.[6] Věnoval se také popularizaci vědy,[7] překládal populárně vědecké a filozofické tituly. Otec také externě působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde v roce 1994 získal hodnost univerzitního profesora. Matka Jana, vystudovaná učitelka hudby a českého jazyka, se velkou část života věnovala výchově čtyř dětí.[6] Později vyučovala hudbu na Střední pedagogické škole v Praze Dejvicích.

Pavel Fischer je ženatý. S manželkou Klárou mají tři děti a dlouhodobě se věnovali celodenní péči o nejstaršího Vojtěcha, který čelil těžkému postižení, jemuž v roce 2013 podlehl.[8] Barbora, Benedikt a Markéta studují na univerzitě. Manželka Klára pracuje v Domácím hospicu Cesta domů.

 
Pavel Fischer, 2009

Studium a pracovní dráhaEditovat

V mládí se věnoval hudbě a atletice, byl rovněž členem skautského oddílu Pětka Praha, který byl před rokem 1990 registrován jako turistický oddíl mládeže ČSTV. Jeho skautské jméno je Bob. Na lidové škole umění vystudoval hru na housle, samostatně se pak naučil hře na kytaru. Během studia na gymnáziu Sladkovského náměstí v Praze na Žižkově působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a zpíval v Brixiho akademickém sboru, v letech 1988–1989 také ve World Youth Choir.[9]

V letech 1984 až 1990 vystudoval obor francouzština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Závěrečnou práci obhájil na téma „Několik poznámek k otázce galoromanismu a iberoromanismu katalánštiny". Ve studiu pokračoval na Centre International de Formation Chrétienne v Ženevě (1990–1991), kde se zabýval problematikou migrace a uprchlíků. Na prestižní vysoké škole École nationale d'Administration (E.N.A.) v Paříži si doplnil vzdělání v oblasti veřejné správy (1998–1999). Podle svých slov mluví plynně francouzsky, anglicky a katalánsky.

Pracovně začínal v letech 1983 až 1984 jako dělník geofyzikálního průzkumu v pražském závodu národního podniku Geofyzika Brno. Po absolvování vysoké školy vyučoval v roce 1990 francouzštinu na pražském Gymnáziu Jana Nerudy. V letech 1991 až 1993 byl osobním sekretářem biskupa Františka Lobkowicze a v letech 1993 až 1995 zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace.[10]

Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky – nejprve jako tiskový specialista (1995–1997), později jako zástupce mluvčího prezidenta (1997–1998) a nakonec jako ředitel politického odboru (1999–2003).[11] V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde se mj. zabýval kybernetickou bezpečností. Po odchodu z ministerstva působil jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor. V období 2014–2016 spolupracoval také s českými firmami při exportu do Francie v oblasti městské dopravy a digitální ekonomiky a s nevládními sdruženími. Působil jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku (2016) a ministra kultury ČR pro oblast zahraniční politiky (2016–2017).[9] V letech 2015–2017 působil jako ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM.[12]

Je nositelem monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010).

Působil v řadě nadací a spolků. Je předsedou Asociace bývalých českých žáků E.N.A., v období 1999–2003 pak předsedou správní rady Nadace Forum 2000, kde nadále působí. Je členem správní rady Institutu Jacquese Delorse v Paříži, byl členem (2016) expertní pracovní skupiny Institutu Montaigne pro oblast evropské obrany a bezpečnosti. Je také členem Společnosti Ferdinanda Peroutky. Je členem správní rady neziskové organizace SIRIRI, která se věnuje vzdělávacím programům ve Středoafrické republice.[9]

Politické názoryEditovat

Pavel Fischer prosazuje orientaci na Západ, je především za co nejsilnější spolupráci se sousedy v EU a dalšími klíčovými spojenci v rámci NATO, tedy například USA. Jako prezident by chtěl přezkoumat Klausovu amnestii.[13][14] Podle něj není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí měny euro, to je odpovědností vlády.[15] Je proti zákonu o obecném referendu.[16] Nejmenoval by premiérem člověka, který by byl trestně stíhán.[17][18] Zrušil by bezpečnostní kontroly na Hradě, protože ho chce otevřít veřejnosti.[19] Při debatě v Brně 13. prosince 2017 vyzval prezidenta Zemana, aby skládal účty ze svého působení a začal se zúčastňovat debat.[20] Následně v této věci poslal prezidentovi Zemanovi otevřený dopis.[21]

Ve společnosti zastává spíše konzervativní politické postoje. Při debatě v Katolickém domě Blansko na začátku prosince 2017 na dotaz uvedl, že by nejmenoval homosexuála soudcem Ústavního soudu ČR z důvodu střetu zájmů. Za výrok se následně několikrát omluvil. [22][23][24] Za největší problém Fischer v roce 2017 považoval „...vpád technologií do života a soukromí lidí. Sociální sítě nás paradoxně čím dál více odcizují, u dětí i dospělých zaznamenáváme zřetelný úbytek emocionality i tvořivosti.“[25] Sociální sítě mohou podle něj v krajním případě rozbíjet důvěru ve společnosti, podlamovat dialog a oslabit schopnost nacházet politický konsensus.

Fischer podporuje civilní držení zbraní, přičemž se vyjádřil, že považuje za "správné, aby dospělí občané měli základní zručnost při zacházení se zbraní, aby ji uměli zajistit nebo zkontrolovat, že není nabitá". Jakožto prezident by vetoval případné omezování legálního civilního držení zbraní.[26]

Kandidatura na prezidenta ČREditovat

 
Logo kampaně

Prezidentské volby 2018Editovat

Kroměřížská výzva ho roku 2016 považovala za možného kandidáta na prezidenta Česka[27]. Zúčastnil se také několika debat možných kandidátů, v Českých Budějovicích, Písku, Ústí nad Labem a v Plzni. 5. října 2017,[28] ve výročí narození Václava Havla, oznámil na tiskové konferenci, že získal podporu potřebného počtu senátorů PČR, a tudíž tak oficiálně začal svou prezidentskou kandidaturu.[29][30] V listopadu 2017 se díky podpoře 17 senátorů stal jedním z devíti kandidátů na post prezidenta.[31] Podpořili jej senátoři z řad ČSSD, KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ODS a nezávislých.[32]

Na tiskové konferenci 30. listopadu 2017, kde zahájil ostrou část kampaně, představil Fischer tyto tří hlavní pilíře svého politického programu: Rodina, bezpečí a rozvoj regionů.

Neformální hnutí na podporu Fischerovy kampaně se samo označuje jako tyrkysová revoluce.[33] Vzniklo na Moravě a během dvou dnů se prý rozšířilo po celé republice[34]. Tyrkysová barva byla zvolena podle vizuální prezentace oficiální kampaně, i když tyrkysová revoluce prý vznikla mimo plánovanou volební kampaň a nese znaky spontánnosti a dobrovolnosti. Během „tyrkysové revoluce“ začala vznikat i videa příznivců prezidentského kandidáta Pavla Fischera.[35]

 
Pavel Fischer, 1989

Po skončení prvního kola vyjádřil, spolu s dalšími neúspěšnými kandidáty Markem Hilšerem, Michalem Horáčkem, Vratislavem Kulhánkem a Mirkem Topolánkem podporu Jiřímu Drahošovi do druhého kola a vyzvali své voliče, aby ho volili. Spolu s Markem Hilšerem a Michalem Horáčkem se také v druhém kole podíleli aktivně na kampani ve prospěch Jiřího Drahoše.[36][37]

Prezidentské volby 2023Editovat

Již v listopadu 2018 Fischer oznámil, že se bude znovu ucházet o post prezidenta republiky, a to v prezidentských volbách 2023.[38] Počátkem října 2022 prohlásil, že kandidaturu oznámí v průběhu nejbližších týdnů.[39] Stalo se tak při tiskové konferenci dne 18. října 2022, kdy na tiskové konferenci oznámil svůj program a podporu celkem 51 zákonodárců.[40][41] Fischera podpořila koalice SPOLU, která zároveň podpořila kandidaturu ekonomky Danuše Nerudové a armádního generála ve výslužbě Petra Pavla.[42] Jeho program je založen na dlouhodobé perspektivě pro Česko založené na zakotvení v euroatlantickém prostoru. Chce podnítit diskusi zahrnující dlouhodobé plány v oblasti sociální a zdravotní péče, udržitelnosti důchodů, životních podmínkách v sociálně slabých regionech, rozvoje udržitelné, ekologie a ochrany klimatu, odpovědné péče o krajinu, digitalizace a modernizace dopravních sítí. Jde mu i o ozdravění veřejných financí tak, aby se „...současné dluhy neproměnily v daně, které by musely platit naše děti, a Česká republika by se mohla stát vazalským státem svých dlužníků.“ V roli prezidenta nechce ztratit kontakt se společností. Proto by prezidentskou kancelář přestěhoval do podhradí, aby se z hradních úředníků nestali „dvořané“.[40]

Senátor Parlamentu České republikyEditovat

Volební kampaňEditovat

Na konci února 2018 oznámil, že hodlá kandidovat ve volbách do Senátu PČR na podzim 2018, a to v obvodu č. 17 – Praha 12. Kandidoval jako nezávislý, ale sháněl podporu napříč politickými stranami.[43] Vyjádřily mu ji KDU-ČSL, hnutí STAN, ODS[44], TOP 09[45], Konzervativní strana, Koruna Česká a hnutí KAN.

Se ziskem 47,98 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s nestraničkou za Piráty a LES Evou Tylovou. Tu porazil poměrem hlasů 78,08 % : 21,91 % a stal se senátorem.[46]

Práce v SenátuEditovat

Do funkce předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl zvolen 14. listopadu 2018 na první schůzi výboru ve 12. funkčním období Senátu.[47] Od té doby výbor přijal na návrh svého předsedy desítky usnesení reagujících na aktuální bezpečností a zahraničně-politické události.[48]

Z pozice předsedy výboru se často účastní pietních akcí. 3. května 2019 měl v zastoupení Senátu hlavní projev na vzpomínkovém pietním aktu k stému výročí (v předvečer posledního letu) úmrtí Masarykova spolubojovníka při zakládání republiky a legií během první světové války Milana Rastislava Štefánika před jeho sochou a hvězdárnou na pražském Petříně, pořádaném společností generála M. R. Štefánika, ČSOL, Masarykovým demokratickým hnutím, hvězdárnou a dalšími demokratickými organizacemi.[49]

V říjnu 2022 výbor zaujal odsuzující stanovisko k násilnému potlačování pokojných protestů v Íránu po smrti Mahsy Amíníové. Vládu Íránu v něm vyzval, aby převzala odpovědnost za činy svých orgánů a začala naslouchat obavám vlastních občanů.[50]

Schůze výboru se v březnu 2021 účastnila i Svjatlana Cichanouská. Představitelce běloruské opozice v exilu vyjádřili senátoři podporu.[51]

Čína a Tchaj-wanEditovat

Výbor k problematice čínského vlivu uspořádal dvě veřejná slyšení.[52] První s názvem Národní bezpečnost a obchod s Čínou se konalo 25. září 2019 a propojilo bezpečnostní komunitu a politiky se zástupci velkých i malých firem, aby sdíleli zkušenosti a posílili pozici vůči zemím, v nichž je riskantní podnikat. Na slyšení vystoupil například bývalý velvyslanec při NATO Jiří Šedivý, ředitel BIS Michal Koudelka a zástupci svazů.[53]

Druhé veřejné slyšení z 25. září 2020 na téma Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům vycházelo z vlastního šetření, které výbor učinil mezi městy a obcemi, kraji, úřady a ministerstvy a ve kterém se ptal na spolupráci se zahraničními subjekty. Na slyšení vystoupili opět šéf BIS Michal Koudelka, eurokomisařka Věra Jourová, sinoložka Olga Lomová, analytici Monika Richter a Jakub Kalenský ad.[54]

Fischer se dlouhodobě staví na stranu Tchaj-wanu. V září 2020 se účastnil delegace senátorů na Tchaj-wan.[55] 4. května 2022 vyzval senátní výbor na Fischerův návrh vládu ČR, aby vyjádřila podporu účasti Tchaj-wanu na zasedáních, v mechanismech a činnostech mezinárodních organizací WHO, UNFCCC, ICAO a Interpol.[56]

Vrbětická kauza a neschopnost Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republikyEditovat

Poté, co 17. dubna 2021 došlo ke zveřejnění tzv. Vrbětické kauzy, bezpečnostní výbor podpořil vládu v jejím rozhodnutí vyhostit 18 pracovníků ruské ambasády.[57] Výbor shledal, že na straně státu došlo k pochybením, zejména v otázce informování spojenců a koordinace následných kroků s nimi.

V rámci šetření vrbětické kauzy se senátoři zabývali také činy prezidenta republiky Miloše Zemana. Podle Pavla Fischera svými výroky v televizním vysílání veřejně poškodil instituce státu, zpochybnil závěry bezpečnostních složek a relativizoval celou kauzu.[58] "V celé šíři aktivit však výrazně absentoval prezident. A když se nakonec Miloš Zeman po týdnu objevil, prokazatelně jednal proti zájmům státu a jeho bezpečnosti. Veřejně mluvil o věcech, které v zájmu vyšetřování měly zůstat tajné, a svými verzemi amatérského detektiva podkopával pozici vlády," okomentoval Fischer prezidentovo veřejné vystupování po zveřejnění kauzy.[59]

Výbor tak v červnu 2021 přijal usnesení, v němž v souladu s článkem 66 Ústavy vyslovil, že Miloš Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta republiky.[60][61] Podle tohoto ustanovení by dočasně přešly některé kompetence do rukou dalších ústavních činitelů, dokud nebude prezident republiky opět schopen vykonávat úřad.

Tento návrh výboru následně projednávaly Stálá komise senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Ústavně-právní výbor. Členové těchto orgánů se nakonec rozhodli, že hlasování o návrhu nedoporučí plénu senátu[62], čímž návrh na nějaký čas fakticky spadl pod stůl. V příštích měsících byl Miloš Zeman za podivných okolností hospitalizován, a tak se téma znovu vrátilo do veřejného prostoru, tentokrát kvůli zdravotním důvodům a nedostatečné práci Kanceláře prezidenta republiky.[63]

Závěrečnou zprávu k Vrbětické kauze, u níž byl Fischer zpravodajem, schválil výbor v lednu 2022. V závěru zprávy se senátoři ke krokům vlády postavili znovu kriticky: "V krizové situaci se ukázalo, že vláda s prezidentem a Policí ČR a bezpečnostními službami nebyli schopni se sjednotit ve výrocích a aktivitách, což vážně ohrozilo bezpečnost státu. Neexistovala jednotná strategie v postupu na úrovni vlády, ani na úrovni vlády a prezidenta, potažmo Bezpečnostní rady státu. Reakce české strany na útok byla nejednotná a nepřipravená, přestože nejvyšší ústavní činitelé a prezident měli na tuto přípravu dostatek času (stěžejní spis s utajovanými informacemi pro celý případ byl doručen KPR dne 7. dubna 2021, avšak prezident ho podle veřejných informací dostal do rukou až 13. dubna). Týden zpoždění se v tak významné kauze musel v rozhodujícím období projevit na slabé koordinaci mezi vládou a nedostatečně informovaným prezidentem. Nekoordinované a nedostatečné bylo rovněž získávání podpory našich spojenců." [64]

Události na UkrajiněEditovat

Senátní zahraničně-bezpečnostní výbor projednával dění na Ukrajině již před vpádem ruských vojsk v únoru 2022.[65] [66]

Fischer absolvoval od vypuknutí konfliktu dvě cesty na okupovanou Ukrajinu. Jednal s představiteli ukrajinského parlamentu a navštívil místa, která byla zničena ruskou armádou.[67][68]Zvěrstva, která se odehrála například v Buči, jsem viděl na vlastní oči a jsou nepopsatelná. O to víc mě šokuje, že se u nás najdou lidé, kteří je popírají. Je proto důležité, aby přímo na místo jezdili představitelé evropských států a vysvětlovali svým občanům, co tam viděli,” okomentoval Fischer svůj dojem z cesty a dodal, že „Ukrajině musíme pomáhat, jde tu také o naši vlastní suverenitu. Dlouho vedlo Rusko na seznamu nepřátel jen USA a Českou republiku. Nesmíme zapomínat, jak moc nás nenávidí. Je naší povinností Putina zastavit.[69]

Energetická bezpečnostEditovat

Výbor se v letech 2020 a 2021 intenzivně věnoval plánované stavbě nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. Vyzýval vládu, aby do tendru nepřizvala uchazeče z Ruské federace a Čínské lidové republiky. Tedy země, jak tvrdí senátoři, "jejichž samotnou přítomnost v tendru lze v souladu se strategickými dokumenty státu označit za rizikovou".[70] Jednání výboru k této problematice se účastnili Jaroslav Míl, bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, šéf BIS Michal Koudelka, Jan Beroun, ředitel Vojenského zpravodajství, Karel Řehka, ředitel NÚKIB (pozn.: 2021) a další zástupci bezpečnostních složek.[71] Postoj vlády se změnil na základě odhalení údajných pachatelů výbuchu ve Vrběticích.[72]

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 došlo k rapidnímu růstu cen energií, zejména v souvislosti s dodávkami plynu. Výbor se možným řešením energetické krize věnoval opakovaně. Apeloval na vládu ČR, aby u svých německých a polských protějšků prosazovala výstavbu další plynové infrastruktury, nebo aby na úrovni EU prosadila společné nákupy plynu.[73] Vyvázání se ze závislosti na ruském plynu je dle senátorů primární otázka suverenity a národní bezpečnosti.[74]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Společné tiskové prohlášení Konzervativní strany, Koruny České a Klubu angažovaných nestraníků – 2. kolo voleb do Senátu 2018 http://www.konzervativnistrana.cz/stanoviska/tiskove-zpravy/tz/article/2-kolo-voleb-do-senatu.html
  2. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: Senát PČR [online]. 2022 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  3. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  4. CHÝLA, Jiří. Odešel prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc. [online]. Praha: FÚ AVČR, 2022-03-02 [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  5. Niederle J., Chýla. J. Profesor Jan Fischer pětasedmdesátníkem. Československý časopis pro fyziku. 2007, roč. 57, čís. 4, s. 229. 
  6. a b JOSEF, Beránek. Hledání jádra. Universum. 2015, roč. 25, čís. 1, s. 10–13. [ww.krestanskaakademie.cz/casopis-universum/ Dostupné online]. 
  7. FISCHER, Jan. Průhledy do mikrokosmu. Praha: Mladá fronta, 1986. 
  8. Přišel s tím Václav Havel. Klára Fischerová o prezidentské kandidatuře svého manžela – Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  9. a b c Hlavní strana | Pavel Fischer. Pavel Fischer [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  10. Pavel Fischer (2003 – 2010) [online]. Velvyslanectví České republiky v Paříži [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  11. Jsem hrdý na to, že si mě Havel v klíčové době vybral, říká poslední kandidát na prezidenta Fischer. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-05 [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  12. Pavel Fischer: Politika je jako desetiboj, slabá disciplína vás pohřbí. deník.cz [online]. 2017-07-15 [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  13. VAVERKOVÁ, Karolína. Už se na to nemůžu dívat, říká kandidát na Hrad Fischer. Echo.cz [online]. 2017-10-06. Dostupné online. 
  14. Pavel Fischer: diplomat, výzkumník, outsider. Euro.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2017-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-15. 
  15. Má Česko přijmout euro? 'Mělo by se o tom diskutovat,' míní většina uchazečů o post prezidenta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  16. 'Dezinfekce Hradu i účelovka.' Prezidentští kandidáti v přeplněné univerzitní aule hýřili bonmoty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  17. Chci Zemana v důchodu, on může za mizerné platy v Česku, říká prezidentský kandidát Fischer – Info.cz. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. 
  18. Uprchlíky by Fischer přijal, dal by si pozor jmenovat premiérem stíhaného. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-05. Dostupné online. 
  19. Prezidentské volby 2018: Kandidát Pavel Fischer – Info.cz. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-22. 
  20. PAVEL FISCHER – PREZIDENT 2018. Vyzývám Miloše Zemana. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  21. Opovrhujete přímou volbou, kritizuje Fischer Zemana – E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-20]. 
  22. Homosexuála bych ústavním soudcem nejmenoval, řekl kandidát Fischer. Za výrok se omluvil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-16 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  23. Nešťastný výrok, omlouvá se kandidát na Hrad Fischer za slova o homosexuálech. Echo24.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  24. Ústavním soudcem bych homosexuála nejmenoval, řekl kandidát Fischer. Pak se omluvil. Blesk.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  25. Pavel Fischer – kandidát pro prezidentské volby 2018 – Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-02]. 
  26. Postoje prezidentských kandidátů k civilnímu držení zbraní. zbrojnice.com [online]. Dostupné online. 
  27. Jako kandidáty na Hrad Kroměřížská výzva vidí Fischera a Hilšera. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-15 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 
  28. Fischer potvrdil kandidaturu na Hrad. Nabízím své zkušenosti, řekl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-05 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  29. Bývalý diplomat a Havlův poradce Fischer bude kandidovat na prezidenta. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-10-04 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  30. Do boje o Hrad jde i exvelvyslanec Pavel Fischer. Získal podpisy senátorů. Lidovky.cz [online]. 2017-10-04 [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  31. Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. mvcr.cz, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  32. Bývalý velvyslanec Fischer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořili ho senátoři z ČSSD, KDU-ČSL, STAN či TOP 09. iHNed.cz [online]. 2017-10-05 [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  33. Tisková zpráva: Tyrkysová revoluce. Pavel Fischer. 2018-01-04. Dostupné online [cit. 2018-01-07]. 
  34. Pavla Fischera dostaneme na Hrad tyrkysovou revolucí, slibovali v Brně jeho příznivci. Aktuálně.cz. Economia, 2018-01-07. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. 
  35. JIŘÍ BRŮŽEK. Tyrkysová revoluce – Pavel Fischer #PF2018 #PavelFischer #FischerNaHrad #tyrkysovarevoluce [online]. 2018-01-06 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  36. Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-01-15]. 
  37. Každý hlas může rozhodnout, burcoval Drahoš na konci kampaně v Lucerně. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-23]. 
  38. Chci znovu kandidovat na prezidenta, oznámil Pavel Fischer po zvolení do Senátu. ČT 24 [online]. Česká televize [cit. 2022-4-18]. Dostupné online. 
  39. PRIMA, F. T. V. Fischer chce znovu zabojovat o Pražský hrad. Do prezidentských voleb ho pošlou kolegové. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  40. a b PERKNEROVÁ, Kateřina. Pavel Fischer chce euro. I zákon o manželství pro všechny by podepsal. Deník.cz. 2022-10-18. Dostupné online [cit. 2022-10-24]. 
  41. ŠIMEK, David. Oficiální vyhlášení kandidatury na prezidenta 2023 [online]. 2022-10-19 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  42. MENŠÍK, Jan. Vládní koalice SPOLU podpořila hned tři kandidáty na prezidenta. Vlastního nepostaví. www.novinky.cz [online]. 2022-10-04 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. 
  43. Fischer bude kandidovat do Senátu v Praze 12, opřel se do Zemana. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-02-22 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  44. ODS představila kandidáty do Senátu [online]. ODS, 2018-05-26 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  45. BACK2TOP! Postavíme se za vás, nabízíme kvalitní osobnosti [online]. TOP 09, 2018-06-14 [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. 
  46. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 17 – Praha 12 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. ,
  47. 2. usnesení z 1. schůze, konané dne 14. listopadu 2018 k volbě předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost [online]. Senát PČR, 2018 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  48. Senát PČR: Dokumenty Senátu - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost - Usnesení [online]. Senát PČR [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  49. Pavel Fischer uctil odkaz Milana Rastislava Štefánika u jeho sochy na Petříně – Pavel Fischer [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  50. 215. usnesení z 32. schůze, konané dne 11. října 2022 k násilnému potlačování pokojných protestů v Íránu po vraždě Mahsy Aminiové [online]. Senát PČR, 2022-10-11 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  51. 38. usnesení z 8. schůze, konané dne 10. března 2021 k situaci v Bělorusku [online]. Senát PČR, 2021-03-10 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  52. Senát PČR: Dokumenty Senátu - Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost - Veřejná slyšení [online]. Senát PČR [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  53. Pozvánka na veřejné slyšení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve středu 25. září 2019 od 10:00 hodin ve Frýdlantském salónku Valdštejnského paláce „A“ Národní bezpečnost a obchod s Čínou [online]. Senát PČR, 2019 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  54. POZVÁNKA na veřejné slyšení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v pátek 25. září 2020 od 9:00 hodin Jednací sál Valdštejnského paláce vstup „A“ Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům [online]. Senát PČR, 2020 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  55. ŠEBOK, Filip. Vystrčilova cesta na Tchaj-wan znamená významný předěl i ve vztazích Číny a EU. denikreferendum.cz [online]. 2020–09–07 [cit. 2022–11–24]. Dostupné online. 
  56. 176. usnesení z 26. schůze, konané dne 4. května 2022 k zapojení Tchaj-wanu do zasedání, mechanismů a činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO), Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Interpolu [online]. Senát PČR, 2022–05–04 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. 
  57. 45. usnesení z 11. schůze, konané dne 19. dubna 2021 k otázce národní bezpečnosti v souvislosti s rozhodnutím vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace [online]. Senát PČR, 2022-04-19 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  58. Senátor Pavel Fischer bilancuje: další dva roky v roli předsedy bezpečnostního výboru – Pavel Fischer [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  59. O Vrběticích a Miloši Zemanovi – Pavel Fischer [online]. 2022-06-14 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  60. 66. usnesení z 13. schůze, konané dne 2. června 2021 k vyslovení neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky [online]. Senát PČR, 2021-06-02 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  61. Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta, míní senátní bezpečnostní výbor — ČT24 — Česká televize. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2021-06-02 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  62. 80. usnesení z 19. schůze konané dne 20. července 2021 k žádosti OV o projednání a přijetí stanoviska k usnesení VZOB č. 66 ze dne 2. června 2021 - k vyslovení neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky [online]. Senát PČR, 2021-07-20 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  63. Ústavní právník: Prezidenta může zbavit pravomocí jen Parlament, samotná hospitalizace k tomu nestačí | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. www.irozhlas.cz [online]. 2021-10-10 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  64. Vrbětice a dopady na bezpečnost ČR – zpráva senátora zpravodaje Pavla Fischera [online]. Senát PČR, 2022-01-19 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  65. 55. usnesení z 12. schůze, konané dne 19. května 2021 k aktuální situaci na území suverénního státu Ukrajina okupovaném vojsky Ruské federace [online]. Senát PČR, 2021-05-19 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  66. 112. usnesení z 19. schůze, konané dne 7. prosince 2021 k mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny [online]. Senát PČR, 2022-12-07 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  67. Vystrčil, Růžička a Fischer jsou na Ukrajině, předseda Senátu cestu oznámil na twitteru | iROZHLAS - spolehlivé zprávy. www.irozhlas.cz [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-24-11]. Dostupné online. 
  68. FISCHER, Pavel. Moje druhá válečná cesta na Ukrajinu. blog.aktualne.cz [online]. 2022-09-14 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  69. Senátor Pavel Fischer bilancuje: další dva roky v roli předsedy bezpečnostního výboru – Pavel Fischer [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  70. 8. usnesení z 2. schůze, konané dne 18. listopadu 2020 k národní bezpečnosti a přípravě tendru na stavbu jaderných bloků [online]. Senát PČR, 2020-10-18 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  71. 43. usnesení z 9. schůze, konané dne 30. března 2021 k národní bezpečnosti a postupu vlády ve věci výběru dodavatele nového jaderného bloku Dukovany [online]. Senát PČR, 2021-03-30 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  72. Vláda vyloučila ruský Rosatom z tendru na dostavbu bloku v Dukovanech - Deník.cz. www.denik.cz [online]. 2021-04-21 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  73. 185. usnesení z 27. schůze, konané dne 14. června 2022 k národní bezpečnosti a embargu na dovoz ruského plynu, ropy a uhlí [online]. Senát PČR, 2022-06-14 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  74. 210. usnesení z 31. schůze, konané dne 13. září 2022 k posílení energetické bezpečnosti během ruské války proti Ukrajině, aktuálně před začátkem topné sezóny 2022 - 2023 [online]. Senát PČR, 2022-09-13 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat