Otevřít hlavní menu

Achát (z řeckého achates) je minerál, jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes Dirillo) na Sicílii.[1] Jedná se o koncentricky jemně i hrubě vrstevnatou odrůdu chalcedonu (křemene). Přísně vědecky vzato není achát jeden minerál, ale směs proužků křemene, chalcedonu a opálu. Charakteristickým, okem viditelným znakem achátu je pestrobarevnost; mezi nejběžnější zbarvení patří bílo-šedá, bledě modrá, oranžovo-červená a černá. Na Mohsově stupnici tvrdosti má stupeň tvrdosti 6-7.

Achát
Achát

Achát

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva Červená, oranžová, hnědá až černá, modrá, šedomodrá, bílá, výjimečně i nazelenalá


Tvrdost 6-7
Lesk skelný, matný, hedvábný
Štěpnost neštěpný
Index lomu 1,52 - 1,53 (o) / 1,54 (e)
Vryp bílý
Hustota 2,5 - 2,7 g⋅cm−3
Rozpustnost kyselina fluorovodíková
Ostatní nerovný nebo lasturnatý lom

OdrůdyEditovat

Známe několik odrůd achátu například pseudoachát, achát mechový (dendritická textura), achát korálový, achát zříceninový, achát bleskový a další. Ve středu achátu se někdy nachází dutiny obvykle vyplněné krystaly ametystu, záhnědy, kalcitu nebo zeolitů. Výsledné zbarvení achátu pak závisí na množství takzvaných inkluzí jiných minerálů nebo příměsi jiných prvků ve struktuře. Některé acháty se dají barvit i uměle - dařilo se to již ve starém Řecku a Římě. Jednotlivé charakteristické kresby kamenů pak mají i vlastní názvy.

  • Různé textury vybroušených achátů:

VznikEditovat

Acháty vznikají nejčastěji ve formě koncentrických pecek (vyplněných dutin) v bazaltech a melafyrech (paleobazaltech). Dutiny ve vulkanitech jsou postupně vyplňovány horkými roztoky, které přináší velké množství oxidu křemičitého. V závislosti na momentálních podmínkách tak postupně vznikají v dutinách různobarevné proužky, které po řadě opakování tohoto procesu vytvoří typický proužkovaný achát. Acháty však vznikají také z roztoků na achátových žílách, obvykle jako pozdní výplň drcených křemenných žil, často s hematitem a ametystem, někde také s barytem a fluoritem.

České acháty z Podkrkonoší jsou nejčastěji vázány na melafyry (paleobazalty) permského stáří. Díky tomu jsou velmi husté a bohužel často také popraskané, díky vysoké hustotě je obvykle nelze barvit. Krušnohorská oblast je zase typická výskytem žilných achátů.

VyužitíEditovat

Z achátu se vyrábějí šperky a ozdoby, dále se achát používá pro výrobu dalších dekorativních předmětů jako perořízků, kalamářů a pečetidel. Pro svoji mechanickou odolnost a odolnost vůči kyselinám se z něj vyrábějí hmoždíře a třecí misky pro drcení a míchání chemikálií. Využívá se i k zahlazení vrstvičky zlata při zlacení.

VýskytEditovat

Výskyt achátů ve světěEditovat

Acháty se nacházejí po celém světě. Jedny z velice pěkně barevných například v Číně nebo mongolské části pouště Gobi. Největší ložiska se nacházejí na území Brazílie a v Uruguayi, vynikající acháty pochází také z Argentiny, Botswany a Nového Mexika (USA). Známý výskyt je ale i v celé Africe včetně ostrova Madagaskar, ve většině Evropy a asijské části Ruska, stejně tak Jižní i Severní Americe. Acháty z různých nalezišť se liší především barvou.

Evropské lokalityEditovat

BelgieEditovat

BulharskoEditovat

FrancieEditovat

IslandEditovat

ItálieEditovat

MaďarskoEditovat

NěmeckoEditovat

Příklady známějších lokalit:

Acháty se vyskytují na celém území Německa s výjimkou spolkových zemí Šlesvicka-Holštýnska a Meklenburska-Předního Pomořanska. Za zmínku stojí, že v některých lokalitách jde o naleziště achátů transportovaných na tato místa vodními toky ze značných vzdáleností. Konkrétním příkladem jsou lokality v Braniborsku, kde se nacházejí acháty původem z Čech.

NizozemskoEditovat

PolskoEditovat

RakouskoEditovat

RumunskoEditovat

RuskoEditovat

ŘeckoEditovat

SlovenskoEditovat

ŠpanělskoEditovat

ŠvýcarskoEditovat

Velká BritánieEditovat

1. Anglie

2. Skotsko

Ve skotských hrabstvích Ayrshire, Perthshire, Montrose a Fife, v okolí St. Andrews a v dalších lokalitách ve Skotsku a na přilehlých ostrovech jsou celkem nejméně tři desítky míst s doloženými nálezy achátů.

Naleziště achátů v České republiceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. 1.. vyd. Praha: Granit, 2010. 199 s. ISBN 978-80-7296-075-0. S. 8. 

LiteraturaEditovat

  • KOUŘIMSKÝ, Jiří. Drahé kameny ve sbírce Národního muzea v Praze. Národní muzeum Praha 1968.
  • KOUŘIMSKÝ, Jiří, BAUER,Jaroslav . Atlas drahých kamenů. Praha 1972.
  • ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. Svět drahých kamenů. Vydání třetí. Granit: Praha 2002. ISBN 80-7296-018-0
  • ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. Drahé kameny. Granit: Praha 2003.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. Granit: Praha 2010, 199 s.

Cizojazyčná literaturaEditovat

  • ZENZ, Johann. Achate I - III. Bode Verlag: Salzhemmendorf 2005 - 2011 (německy)
  • RUSTEMEYER, Paul. Achate - geboren aus Vulkanen. (extra Lapis No. 39). Christian Weise Verlag: München, 2010, 98 s. (německy)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat