Otevřít hlavní menu
Tento článek je o hoře. O vesnici pojednává článek Kozákov (Radostná pod Kozákovem).

Kozákov (744 m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.

Kozákov
Pohled na Kozákov z Klokočských skal (Průchody)
Pohled na Kozákov z Klokočských skal (Průchody)

Vrchol 744 m n. m.
Prominence 284 m ↓ Štikov (Nová Paka)[1]
Izolace 12,7 km → Černá Studnice
Seznamy Nejprominentnější hory CZ #46
Ještědsko-kozákovské hory
Poznámka naleziště polodrahokamů
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Ještědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Komárovský hřbet / Žlábecký hřbet / Kozákovská část[2]
Souřadnice
Kozákov
Kozákov
Hornina čedič, melafyr, pískovec
Povodí Jizera (Chuchelský potok, Libuňka, Stebenka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

GeologieEditovat

 
Historie sopečné činnosti v ČR.

Největší část území Kozákova je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.[3]

Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.[4]

Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový kamenolom zvaný Votrubcův lom. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé Muzeum drahých kamenů. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit.[5]

 
Pohled z rozhledny Kozákov na jihovýchod

Geomorfologické zařazeníEditovat

Využití krajinyEditovat

Ve vrcholové části a na východních svazích jsou louky a orná půda, na západě a severu jsou převážné smrkové porosty s příměsí dubu a břízy (na sutích), na pískovcovém podkladu rostou borové porosty.

HistorieEditovat

Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Později se zde shromažďovaly tisícové tábory lidu. Roku 1901 navrhoval turnovský malíř Jan Prousek na vrcholu stavbu buď novorománské kaple sv. Cyrila a Metoděje anebo více než 20 metrů vysokou slovanskou mohylu s umělou jeskyní vysázenou zdejšími polodrahokamy. Po vzniku Československa zde hořela každý rok 28. října vatra.[3] Po úmrtí Františka Ladislava Riegra roku 1903 vznikla myšlenka uctít jeho památku výstavbou Riegrovy mohyly. O rok později zahájilo „Družstvo pro stavbu Riegrovy mohyly“ úspěšnou celonárodní sbírku. Později spolu soutěžily dvě koncepce: mohyla nebo mauzoleum versus turistická chata s restaurací a Riegrovým památníkem. Druhé varianty se chopil Klub českých turistů. Základní kámen chaty byl položen 29. srpna 1926. Chata byla postavena ze sbírek, darů a příspěvků od okolních měst. Slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Za druhé světové války byla chata obsazena německou a po ní československou armádou. Po únoru 1948 byla chata znárodněna a předána podniku Restaurace a jídelny. V květnu roku 1964 chata vyhořela. Roku 1994 Klub českých turistů v Semilech chatu v desolátním stavu vykoupil od státu. Roku 1995 byla na vrcholu otevřena rozhledna o výšce 40 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů. Rozhledna slouží zároveň jako kovový telekomunikační stožár armádě, policii a hasičům. Od roku 2002 je Kozákov součástí CHKO Český ráj. Roku 2003 byla Riegrova chata po generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena.[3] Z rozhledny se nabízí výhledy na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Jizerské hory a Lužické hory, Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory a případně i výběžky Českomoravské vrchoviny.[3]

Národní přírodní památkaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kozákov (národní přírodní památka).

Od roku 1985 je jihozápadní část Kozákova o rozloze 162,83 hektarů chráněna jako národní přírodní památka Kozákov.

 
Kozákov z Mužského

Místa na svazíchEditovat

  • Drábovna – ve skalním balvanu je nahoře vytesána světnička, která snad dříve sloužila jako hláska.
  • Babí jeskyně a Kudrnáčova pec – pseudokrasové jeskyně, v kterých byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení.
  • Měsíční údolí (Proskalí) – romantické údolí se soutěskovým vyústěním, skálami a skalními útvary (Měsíční stěna, Závraťová stěnka, Kozákovská věž atp.)
  • Radostná studánka s kapličkou z roku 1841. Dříve se ze studánky zásobovala pomocí trkače Riegrova chata vodou. Trkač je nyní v museu techniky v Loukově.

PřístupEditovat

Automobilem lze po zpevněné silnici vyjet přímo na samotný vrchol, kde je parkoviště. Přes vrchol vedou turistické značky červená a zelená, začínají zde žlutá a modrá, které odtud vedou na západ.[6]

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. a b c d Český ráj - Semilsko: Kozákov: 744 m n. m.. Semily: Město Semily a Město Železný Brod, 2011. 
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  5. Votrubcův lom a muzeum drahých kamenů [online]. Kudykam.com [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  6. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat