Otevřít hlavní menu
melafyr
melafyr v terénu

Melafyr, moderně zvaný bazaltandezit či paleobazalt, je výlevná vyvřelá hornina bazaltovéhoandezitového složení. Hornina pochází z období karbonutriasu. Má barvu šedočernou, melafyrové mandlovce spíše červenohnědou.

PopisEditovat

Melafyr obsahuje tzv. mandle – protáhlé pecky zelené barvy, představující výplně dutin po sopečných plynech, kde později vznikly převážně amorfní křemenné polodrahokamy (chalcedony a acháty). Melafyr se skládá hlavně z plagioklasu, pyroxenu, olivínu a amfibolu.[1]

Podrobné rozděleníEditovat

  • Emanuel Bořický rozdělil melafyry podle poměrného množství vykrystalovaných součástí na melafyry plagioklasové a ortoklasové. Každé z nich pak opět na melafyry augitem bohaté, augitem chudé a augitu prosté.
  • Harry Rosenbusch přihlížel také ke struktuře a rozeznává:
    • navity, tj. melafyry struktury porfyrické, převládá plagioklas
    • augitofyry čili porfyrity augitické, které jsou se strukturou rovněž porfyrickou, ale augit převládá
    • tholeiity a olivinické tholeiity struktury intersertální
  • Ferdinand Zirkel přidružuje k melafyrům též Rosenbuschovy weiselbergity, horniny chudé olivínem, tu a tam obsahující kosočtverečné pyroxeny, se strukturou porfyrickou a s velmi malým množstvím základní skelné hmoty.[2]

Výskyt v ČREditovat

V ČR se melafyry vyskytují převážně v podkrkonošském permokarbonu: Kozákov, Babí, okolí Nové Paky, Lomnice nad Popelkou a u Rožmitálu.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Melafyr [online]. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. [cit. 2014-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16. 
  2. a b Melafyr [online]. leccos.com [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.