Chalcedon
Chalcedon, chemický vzorec SiO2, je klencový minerál.
Název je odvozen od starověkého města Chalkedon v Malé Asii, místa konání Chalkedonského koncilu.
| Chalcedon | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, šedá... |
| Vzhled krystalu | krystaly |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 6,5–7 |
| Lesk | skelný až voskový |
| Štěpnost | žádná |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,65 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | KOH, HF |
Vznik editovat
Chalcedon (achát) se většinou tvoří v dutinách hornin různého druhu, ale převážně v chladnoucím magmatu (výplň dutin čedičových a melafyrových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Občas se setkáváme s chalcedony, které vznikají jako dehydratační produkt opálu. Možno nalézt i na trhlinách hadců, nebo vytváří hlízy ve vápencích. Jeho výskyt je tedy hojný.
Morfologie editovat
Chalcedon je kryptokrystalická odrůda křemene – je složen z tak malých krystalků, že se jeví jako celistvý. Tvoří náteky, kůry, mandle, geody. Z dutin jsou známé vrstvy s ledvinitým nebo hroznovitým povrchem, který tvoří nezřídka i úhledné krápníky a pupenité agregáty. Při mikroskopickém výbrusu je možné pozorovat mikrokrystalky, ze kterých je chalcedon složen. Krystalky jsou většinou rovnoběžné nebo paprsčitě uspořádány.
Vlastnosti editovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7 (rýpe do skla), hustota 2,65 g/cm³. Štěpnost chybí, lom nerovný, tříštivý nebo lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: šedá, šedomodrá, šedozelená, šedobílá, často pestře zbarvený různými oxidy. Některé druhy chalcedonu je možno uměle dobarvovat. Průsvitný či opakní v závislosti na jeho vnitřní struktuře. Lesk skelný, matný, mastný až hedvábný.
- Chemické vlastnosti: Složení: SiO2 100 %, příměsi Fe, Al, Mg, Ca, Ni, Cr. Lehce rozpustný v KOH i dalších zásadách.
Odrůdy editovat
Existuje několik odrůd chalcedonu, které se liší zbarvením a texturou. Rozdílné barvy jsou zřejmě způsobeny různou hustotou vláken v jeho vnitřní struktuře a příměsemi různých oxidů. Názvy variet:
- achát – různobarevné proužky na průřezu
- mechový achát
- onyx – černobílé proužkování
- plazma – tmavozeleně zbarvený
- prasem – tmavozelený
- karneol – tmavočervený
- sardonyx – hnědočervenobílé proužkování
- chrysopras – zelený
- heliotrop – zelený s červenými skvrnami
- jaspis – neprůhledný, sytě zabarvený
- enhydros – obsahuje uzavřený zbytek roztoku, ze kterého vznikl
Získávání editovat
Těžbou v lomech, či případně sběrem z naplavenin například na plážích atd.
Využití editovat
Chalcedon se využívá jako okrasný kámen a ve šperkařství jako polodrahokam. První zmínky o využití chalcedonu jako šperkařského kamene pocházejí ze starověkého Egypta, kde byly objeveny předměty s polodrahokamem při archeologických vykopávkách. Podle astroesoteriky je chalcedon kámen řečníků, který podporuje živost a řeč. V Tibetu je považován za léčivý kámen a je k léčení i využíván. Měl i omezené technické využití, používal se například na ložiska přístrojů, na výrobu břitů vah a třecích misek.
Účinky v magii editovat
Podle některých (vědecky nepotvrzených) názorů chalcedon povzbuzuje optimismus a dobrou vůli, modrý chalcedon stimuluje schopnosti učení a červený chalcedon pomáhá dosáhnout svého cíle.
Naleziště editovat
- ČR – Kozákov, Nová Paka a okolí, Krušné hory, okolí Milevska
- Slovensko – Banské, Slanec, Tri Vody, Brezina, Byšta
- Rakousko – Erzberg
- Itálie – okolí Terstu, Sardínie
- USA – státy Florida, Oregon, Arizona, Colorado…
- dále Indie, Uruguay, Mexiko, Brazílie, Kanada, Island, Dánsko, Nový Zéland, Rusko, Arabský poloostrov…
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Horniny a minerály, Chris Pellant a Hellen Pellantová, Vydavatelstvo Osvěta 1994, ISBN 80-217-0582-5
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chalcedon na Wikimedia Commons - Chalcedon na webu mindat.org (anglicky)
- Chalcedon na webu Webmineral (anglicky)
- Chalcedon v Atlasu minerálů (německy)
