Kamenné moře je rozsáhlý plošný balvanový pokryv (chaotická kumulace) na temenech horských hřbetů a na svazích. Většinou je výsledkem rozpadu skalních výchozů, řícení, postupného hromadění a gravitačního přemísťování úlomků hornin na svazích. Kamenná moře mohou mít podobu souvislých ploch pokrytých kameny či většími balvany až bloky, protáhlých kamenných proudů a řek, tzv. drolin z nevelkých kostkovitých kamenů sopečného původu či kamenných stád (řidší skupiny balvanů).[1] Dělí se na autochtonní (původní) a na alochtonní (zavlečené z jiného místa).

Pohled na kamenné pole v okolí obce Hrazany na Písecku na území přírodní památky Kněz u Hrazan
Žulové kamenné moře na Mařském vrchu v okrese Prachatice
Křemencové kamenné moře na Ztracených kamenech
Droliny na Plešivci
Kamenné moře nad Odrou ve vojenském újezdu Libavá

Vznik editovat

Vznik kamenných moří závisí zejména na druhu horniny, sklonu svahu a geologických podmínkách (průběh puklin a ploch břidličnatosti nebo vrstev, způsob odlučnosti a podobně). Kamenná moře vznikala zpravidla mrazovým zvětráváním (tzv. gelivace) skalních výchozů v periglaciálním klimatu starších čtvrtohor (klima před kontinentálním ledovcem), avšak pomaleji se vytváří i v současné době. Úlomky uvolněné mrazovým zvětráváním se vyznačují ostrými hranami a říká se jim proto též hranáče. V menší míře se podpovrchovým chemickým zvětráváním podpořeným žokovitým, bochníkovitým, až kulovitým rozpadem horniny a následným odnosem jemných zvětralin utvářejí kamenná moře v podobě seskupení z dokonale oblých balvanů až bloků často přemístěných půdotoků desítky až stovky metrů daleko od místa vzniku. Výjimečně se na vzniku některých kamenných moří podílejí náhlé, až katastrofální události např. výrazná skalní řícení, vyloučit nelze ani účinky někdejších zemětřesení. V některých lokalitách balvany z kamenných moří sestupují až do říčních koryt, kde na ně působí evorze (vymílání balvany a jinými materiály pohybovanými vířící vodou).[2]

Kamenná moře autochtonní editovat

Vyskytují se na místě svého vzniku nebo v bezprostřední blízkosti vzniku. Dosahují mocnosti až desítek metrů. Za původní druh se považuje např. Andezitové kamenné moře (CHPV) u Malé Lehotky v Pohronském Inovci, vzniklé rozpadem lávového proudu.

Kamenné moře alochtonní editovat

Kameny přemístěné půdotokem, plovoucí v hliněném materiálu a často porostlá vegetací. Někteří autoři pokládají za tzv. „pravá kamenná moře“ právě kamenná moře alochtonní, kde jsou od sebe jednotlivé kameny vzdálené a pokrývají povrch alespoň z 50%. Jejich mocnost na rozdíl od autochtonních bývá velmi malá, několik desítek centimetrů až metr. Nacházíme je spíše na úpatí mírných svahů.

Suťová pole editovat

Suťová pole jsou podobná kamenným mořím, avšak jsou málo stabilní, složená ze suťového materiálu přemístěného vlivem gravitace, saltací apod. na svazích o větším sklonu (zpravidla přes 20 %).

Horniny editovat

Balvanové moře nejčastěji tvoří tvrdé horniny s kvádrovitým, deskovitým, nebo sloupovitým rozpadem, tedy zejména žuly, ruly a svory, křemence, tvrdší pískovce, čediče, andezity apod.

Výskyt editovat

Kamenná moře mohou být buď na místě svého vzniku nebo „plovoucí“, kdy se kameny přemístily pohybem půdy (soliflukcí), nebo vlastní tíží. Nacházíme je na vhodných místech ve středohorských a vysokohorských polohách celého světa. V subpolárních oblastech zvláště v místech skalních výchozů, které nebyly pokryty kontinentálním ledovcem.

Česko:

 
Kamenné moře na území PP Obří zámek

Slovensko:

Svět – v hornatých oblastech Sibiře, Dálného východu a Kanady

Význam editovat

Balvanová moře představují zejména problémy pro turisty při překonávání horských hřebenů. Také jde o nevhodná místa k zástavbě nebo obhospodařování. Kamenná moře o větší mocnosti však mají mikroklimatický význam, protože se v nich udržuje po celý rok podobná teplota, a tak prostory mezi balvany slouží jako úkryt mnoha druhům horské zvěře, např. svišťům.

Reference editovat

  1. Kamenná moře, Jan Vítek, Publikováno: Vesmír 76, 458, 1997/8
  2. evorze - Geologická encyklopedie. www.geology.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat