Brixen

italská obec

Brixen (italsky Bressanone, v ladinském jazyku Persenon nebo též Porsenù) je s počtem přes 20 000 obyvatel třetím největším městem italské autonomní provincie Bolzano (Alto Adige). Pro více než 2/3 obyvatel města je mateřským jazykem němčina. Město Brixen je historické, umělecké, kulturní, ekonomické, společenské a administrativní centrum okresu Valle Isarco.

Brixen
Gemeinde Brixen
Comune di Bressanone
Bressanone Brixen.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška538 - 2 576 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
regionTrentino-Alto Adige
provincieBolzano
Brixen na mapě
Poloha Brixenu v provincii Bolzano
Brixen
Brixen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha84,87 km²
Počet obyvatel22 528 (2019)
Hustota zalidnění265,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaAlbert Pürgstaller
Oficiální webwww.brixen.it
PSČ39042
Označení vozidelBZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

 
Situace města v údolí
 
Historické centrum s katedrálou

Město se rozkládá na dně údolí v nadmořské výšce kolem 560 metrů, na soutoku řek Rienza (něm. Rienz) a Isarco (něm. Eisack), ze severu je obklopené Sarntalskými Alpami. Směrem na východ se tyčí Plose s horou Monte Telegrafo (něm. Plosegipfel) a vrcholem v nadmořské výšce 2504 m n. m. Na západní straně tvoří horské panoráma Cima Cane (něm. Hundkopf) a Monte Pascolo (něm. Königsangerspitze) s vrcholem 2439 m n. m..

Brixen se nachází asi 40 km severně od hlavního města provincie Bolzana, asi 45 km jižně od Brennerského průsmyku (it. Passo del Brennero), což je od roku 1919 italsko-rakouská hranice, a 35 km západně od města Brunico/Bruneck (v údolí Val Pusteria).

MillandEditovat

V části Milland se nachází farní kostel sv. Josefa Freinademetze a starý farní kostel Panny Marie v písku. Milland leží jihovýchodně od centra. První zmínky o něm jsou z roku 893, patřil ke staré faře sv. Ondřeje (St. Andrä). Kolem roku 1300 byl postaven první kostel „Naší nejdražší paní“ v Millandu. Albert z Plače si v něm v roce 1341 objednal denní mše a s nimi byl zřízen i kaplanský úřad. Ve 2. polovině 15. století byl kostel Naší nejdražší paní na písku nově vystavěn a v roce 1464 dokončen. Za časů moru, v roce 1640 se stal oblíbeným poutním kostelem a vzniklo lidové rčení: „Marie na písku je nejsilnější v celém kraji.“ V průběhu 17. století byl gotický kostel Matky Boží v Millandu, jako mnoho dalších kostelů uvnitř barokizován a vybaven velkolepým oltářem, sochami a malbami. Roku 1788 se Milland od farnosti sv. Ondřeje oddělil a osamostatnil. V roce 1800 měla osada 200 obyvatel. Roku 1891 byla povýšena na farnost. Okolo roku 1900 měl Milland asi 500 obyvatel, a při vypuknutí 2. světové války už to bylo 800 lidí. Po válce začal velmi čilý stavební ruch. Během dvou desítek let vzrostl počet obyvatel na téměř 5000. To vedlo k nutnosti výstavby farního centra s novým farním kostelem. Moderní stavba architekta Othmara Treffera z Bruneku má tvar stanu, byla 19. října 1985 vysvěcena diecézním biskupem Josephem Gargitterem a zasvěcena misionáři v Číně, páteru Josefu Freinademetzovi.

 
Historické centrum

Staré městoEditovat

V historickém centru se nachází brixenská katedrála a k ní přiléhající ambit (křížová chodba) se dvěma menšími svatyněmi, dále biskupský hrad s palácem (někdejší sídlo říšských biskupů), kněžský seminář, dvě uličky se středověkými domy s podloubími, mateřinec brixenských terciářek, klášter klarisek, Kapucínský klášter a farní kostel archanděla Michaela se hřbitovem.

StufelsEditovat

Stufels je původním sídelním centrem Brixenu, nachází se východně od řeky Isarca a je odBiskupského náměstí vzdálen cca 5 minut chůze. Systematické archeologické průzkumy zde doložily nástroje a nádoby z mladší doby kamenné. Středověká centrum tvoří architektonicky cenné a památkově chráněné domy.

Zinggen-RosslaufEditovat

Severně od Starého města mezi řekou Isarkem a nemocnicí se nachází Rosslauf, jenž se v posledních letech značně rozrostl. Zde se nachází jediné výškové obytné bloky (s více než 10 patry) ve městě. Počet obyvatel činí asi 5 000. Hora Plose je odtud turisty hojně navštěvovaná.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel

Doplňující údajeEditovat

HistorieEditovat

 
Biskupský hrad Hofburg
 
Brixen na vedutě Matthiase Meriana (1649)

Území bylo osídleno již od pravěku, z mladšího paleolitu pocházejí archeologické nálezy, vystavené v muzeu. tato lokalita byl v roce 67 n.l. obsazena Římany, kteří byli v době stěhování národů vytlačeni Bavory. Germánská osada se postupně rozrostla na město Brixen, jehož založení bylo v roce 901 potvrzeno udělením práv darovací listinou Ludvíka IV. Dítěte, posledního krále dynastie Karlovců. Název města se během první poloviny 10. století vyvinul ze starohornoněmeckého Prihsna na Prixina (935–955) a Bricsina (952). Až do roku 1803 zůstalo město pod knížecí správou římskokatolické církve. Společně s Bolzanem je nejstarším městem celého Tyrolska.

Po staletí byl Brixen daleko za zemskými hranicemi v jižním Tyrolsku vlivným sídlem knížecího biskupa. Významnými činiteli byli ve středověku biskupové: Poppo byl po svém působení roku 1048 dokonce zvolen papežem a krátce vládl pod jménem Damasus II.. Mikuláš Kusánský (1450–1464) a Georg Golser (1464–1488). Po pádu Rakouské monarchie a skončení první světové války v roce 1918 připojila Brixen ke svému území Itálie. Národnostní rozdíly mezi obyvateli přetrvávaly po celé 20. století, například roku 1950 se konaly protiitalské demonstrace

SoučasnostEditovat

Brixen je se svými 12 chrámy nadále křesťanským duchovním střediskem, římskokatolická církev má společné biskupské kompetence s Bolzanem (diecéze Bolzano-Brixen (italsky Diocesi Bolzano-Bressanone, v ladinském nářečí Diozesa Bulsan-Persenon). V roce 2001 oslavil Brixen jubileum 1100 let trvání. V roce 2018 Brixen obdržel ocenění pod názvem Alpské město 2018, jehož se účastnili i čeští politikové.[1]

SymbolyEditovat

Ve znaku města je od roku 1267 stojící bílý Beránek boží, držící na žerdi bílé vexillum s červeným křížem, na červeném pozadí. Stejně jako vlajka města je náboženským a historickým symbolem Brixenského biskupského knížectví.

Bílozelený prapor mužstva házenkářů má navíc žlutý pruh (symbolizující církev) na bíločervené vlajce tyrolské.

PamátkyEditovat

 
Katedrála a Biskupské náměstí
 
Nádvoří biskupského paláce
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie – první chrámová stavba na tomto místě pocházela z 10. století, katedrální půdorys měla teprve stavba románská, nynější dóm je výsledkem barokní přestavby z 1. poloviny 18. století, vyniká rokokovými freskami na klenbě, od Paula Trogera
    • Kostel Panny Marie v křížové chodbě u katedrály – trojlodní gotická stavba s barokním vybavením
    • Kaple sv. Jana v křížové chodbě u katedrály - cenné pozdně románské a gotické nástěnné malby
  • Bývalý kapucínský klášter
  • Bývalý podvojný klášter klarisek a minoritů
  • Biskupský hrad – v letech 12651803 opevněné sídlo brixenských biskupů; stavba na gotickém hranolovém půdorysu prošla několika přestavbami, jádrem stavebního komplexu je biskupský palác: má renesanční arkádové křídlo nádvoří a barokní interiéry, je sídlem Diecézního muzea
  • Farní kostel archanděla Michaela se starým farním hřbitovem
  • Budova kněžského semináře, který byl založen roku 1607 jako filozoficko-teologická vysoká škola, nejstarší univerzita v Tyrolském hrabství
  • Bílá věž (La Torre bianca) – 78 metrů vysoká věž farního kostela, sídlo regionálního muzea
  • zbytky pevnosti z 15.-16. století, vystavěné na břehu řeky proti Turkům
  • Rakousko-uherský vojenský hřbitov – rozsáhlé pohřebiště obětí První světové války, na němž leží mnozí čeští vojáci
  • Lékárnické muzeum – sídlí v historické lékárně
  • Muzeum tortury – expozice je věnovaná praktikám mučení od konce středověku (podle trestních zákonů císaře Maxmiliána I.) až po zrušení ttortury za císaře Josefa II. roku 1787.
  • Dům Karla Havlíčka Borovského — v letech 18511855, kdy bylo město součástí rakouského Tyrolska, pobýval zde v politickém vyhnanství Karel Havlíček Borovský. Zde napsal své Tyrolské elegie, a na později přestavěném domě má pamětní desku.[2]
  • Kavárna Zlatá růže (Cafeteria Rosa d'Oro) – historický interiér, nejstarší dosud fungující podnik ve městě
  • Památky v okolí: Opatství augustiniánů Novacella

ŠkolstvíEditovat

 
Bolzanská univerzita v Brixenu

Brixen je sídlem římskokatolické diecéze oblasti Bolzano-Brixen a nejvýznamnějším městem isarského údolí. Je též externím sídlem Svobodné univerzity Bolzano Libera Università di Bolzano (LUB) s věhlasnou fakultou nauk výtvarných umění.

DopravaEditovat

Městem vede Brennerská dálnice A22 (Autostrada del Brennero), s výjezdem 5 km dále na sever (Bressanone Val Pusteria/Brixen-Pustertal) a dalším 8 km dále na jih (Chiusa/Klausen). V železniční stanici zastavují všechny vlakové spoje.

HospodářstvíEditovat

Jižně od města se nachází průmyslová zóna Brixenu, v níž sídlí různé závody pro výrobu stavebních materiálů. Mezi dalšími podniky jmenujme např. lisovny hliníku a Durst AG, jejíž výrobky z oblasti fototechniky jdou ve světě dobře na odbyt.

V Hlavní ulici na severu města se nachází první tiskárna a její dřívější právní sídlo Athesie (od roku 2004 v Bolzanu). Její předchůdkyni bylo nakladatelství Tyrolia. Nejstarším vydavatelstvím mohla být firma A. Weger (dříve Fürstbischöfliche Hofbuchdruckerei - Knížebiskupská dvorní tiskárna) na Starém městě. Brixenský mléčný dvůr (Brimi) se nalézá pár metrů přes Brixenskou obecní hranici průmyslové zóny Vahrnu.

1 908 pracovišť města (včetně NPO) zaměstnávalo k 22. říjnu 2001 10 453 osob. 1 podnik zaměstnává přes 250 zaměstnanců, 11 dalších přes 100. Brixen je tudíž po Bolzanu počtem pracovních míst druhým největším hospodářským sídlem Jižního Tyrolska. Ovšem podle počtu zaměstnaných byl v roce 2001 až třetím, neboť v Brunicu bylo ke stejnému datu zaměstnáno o 239 lidí více.

SportEditovat

 
Pohled na Brixen z Plose

Obzvláště oblíbené jsou brixenský bazén Aquarena a lyžařské centrum Plose. Brixenský Sportovní svaz (SSV Brixen) je úspěšný zejména v házené, gymnastice a plavání. FC Südtirol-Alto Adige (jediný profesionální fotbalový klub Jižního Tyrolska) má od svého založení sídlo v Brixenu, ale hraje v Bolzanu, kam také chce své působiště přesunout (stav k roku 2005)

Osobnosti – rodáciEditovat

Osobnosti s městem spjatéEditovat

Partnerská městaEditovat

 
Panorama alpského údolí s Brixenem

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Například náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Jana FischerováNEUWIRTHOVÁ, Eva. Jihotyrolský Brixen slaví a ke gratulaci se připojil i Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-27 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bressanone, s. 42. 

LiteraturaEditovat

  • Josef Gelmi, Geschichte der Stadt Brixen, vydal A. Weger, Bressanone 2000

Externí odkazyEditovat