Ladinština
Ladinština (ladinsky ladin, italsky ladino, německy Ladinisch) je románský jazyk, jímž se mluví v italských provinciích Bolzano, Trento a Belluno. Název jazyka vznikl zkomolením názvu samotné latiny, z níž jsou odvozeny všechny románské jazyky.
Ladinština (ladin) | |
---|---|
Trojjazyčná směrová tabule ve Val Gardena (ladinština, němčina, italština)
- | |
Rozšíření | Tridentsko-Horní Adiže, Benátsko (Itálie) |
Počet mluvčích | 30 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Istitut Ladin Micurà de Rü |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | roa (B) lld (T) |
ISO 639-3 | lld |
Ethnologue | lld |
Wikipedie | |
lld.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je těsně spjata s jazyky furlanštinou (oblast Furlanska-Julského Benátska – okolí města Udine) a rétorománštinou (Švýcarsko). Tyto jazyky lze považovat za dialekty téhož jazyka.
Příklady
editovatGardena | Comelico | Val Badia | Agordin | d'Ampezzo | Fascia | Fodom | Col | Česky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
un | un | un | un | un | un | un | un | jeden |
doi | doi | dui | doi | doi | doi | doi | doi | dva |
trëi | tröi | trëi | trëi | tre | trei | trei | trei | tři |
cater | cuatro | cater | cuater | cuatro | cater | cater | cuater | čtyři |
cinch | zinche | cinch | zinch | zinche | cinch | cinch | zinch | pět |
sies | siö | sis | siei | sié | sie | siech | siei | šest |
set | sete | set | set | sete | set | set | set | sedm |
ot | oto | ot | ot | oto | ot | vot | ot | osm |
nuef | növe | nü | nof | noe | nef | nuof | nuof | devět |
diesc | diös | diesc | dies | diesc | diesc | diesc | dies | deset |
Otčenáš (modlitba Páně)
ladinsky (Gardena) |
Pere nost che te ies tl ciel, l sibe santificà ti inuem, |
ladinsky (Comelico) |
Pare nos ch t és su in ziel, al to nome söia bandöto, |
ladinsky (Val Badia) |
Nosc Pere sö al Cil, al sides santifiché to inom, |
ladinsky (Agordin) |
Pare nost che t'es sun ziel, sìe santificà l to inom, |
ladinsky (d'Ampezzo) |
Pere nosc che te sos inz'i ziele. See santificà l to gnon. |
ladinsky (Fascia) |
Père nosc che te's sun ciel, sie santificà tie inom, |
ladinsky (Fodom) |
Pere nost, che t'es ntel ziel l sebe santifiché tuo inom, |
ladinsky (Col) |
Pare nost che t'es sun ntel ziel, siebe santificà l tuo inom, |
=== Všeobecná deklarace lidských práv ===
ladinsky (Gardena) |
Duta la jënt ie nasciuda liedia y à la medema denità y i medemi dërc. I à na mënt y na cuscienza y dëssa cunviver coche fredesc. |
ladinsky (Comelico) |
Duce cuance i omin nasse libere e conpains zla dignité e zi derite. Löre inà la reson e la cossenzia e dovaraa tnisse duce a une conpagn de frades. |
ladinsky (Val Badia) |
Dötes les porsones nasc lëdies y cun la medema dignité y i medemi dërć. Ares à na rajun y na cosciënza y mëss s’incuntè öna cun l’atra te n spirit de fraternité. |
ladinsky (Agordin) |
Tuti i omegn i nas liberi e valif per degnità e derit. I é fornii de reson e cossienza e i avarave da se cegnì un col auter compagn che fradiei. |
ladinsky (d'Ampezzo) |
Dute i ome i nasce libere e garie par degnità e derite. I é fornide de ston e coscienza e i aarae da se tienì un co l outro conpain de fardiei. |
ladinsky (Fascia) |
Duc i omegn i nasc lediesc e valives te la dignità e di deric. I á na rejon e na coscienza e i cognessa conviver desche frèdes. |
ladinsky (Fodom) |
Duta la jent l'é nasciuda libera e l'à la medema degnité e i medemi dërc. I à na rejon e na coscïenza e i assa da convive coche fradiei. |
ladinsky (Col) |
Duta la jent la é nassuda libera e l'à la medema dignità e i medemi deric. La na ment na coscienza e duc i avesse da viva come fradiei. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu ladinština na Wikimedia Commons