Otevřít hlavní menu

Benátsko (italsky Veneto [ˈvɛːnɛto] IPA) je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Friuli-Venezia Giulia a Jadranem. V letech 19351963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea. Region má rozlohu 18 391 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 7 provincií. Hlavním městem jsou Benátky (Venezia), dalším významným pak Padova. Od roku 2007 je druhým oficiálním jazykem regionu, vedle Italštiny, také Benátština.

Benátsko
Regione Veneto
Benátská laguna, Lido a Benátky
Benátská laguna, Lido a Benátky
Benátsko – vlajka
vlajka
Geografie
lokalizace oblasti
lokalizace oblasti
Hlavní město Benátky
Souřadnice
Rozloha 18 407,42 km²
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 4 921 134 (2015)
Hustota zalidnění 267,3 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celek Itálie
Druh celku Region
Podřízené celky • 7 provincií (Belluno, Padova, Rovigo, Treviso, Venezia, Verona, Vicenza)
• 579 obcí
Vznik 1970
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 IT-34
NUTS ITD3
Oficiální web www.regione.veneto.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Benátsko 1796

V období římské republiky byla krajina osídlena indoevropskými Venety, odtud pochází i nynější název. Pronikali sem Etruskové, Řekové, v 4. století Germáni. Právě před nimi obyvatelstvo uprchlo až k moři. V roce 810 zde byly založeny Benátky.[1]

Většina území Veneta byla v letech 697–1797 součástí Benátské republiky. Mírem v Campo Formio z roku 1797 se stala většina území Benátska součástí Habsburské monarchie, jíž zůstala až do konce prusko-rakouské války, kdy byla po porážce Rakouského císařství začleněna do území Italského království.

Po tomto připojení nebyla benátština uznána jako oficiální jazyk, kterým byla určena italština a i státní úředníci působící ve Venetu byli najímání z jiných částí Itálie. Na území probíhaly těžké boje za první i druhé světové války.

V letech 19351963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea.

Po zániku království a vzniku Italské republiky předpokládala nová ústava, přijatá roku 1947 a v platnost vstoupivší roku 1948, vytvoření italských regionů, k němuž ale došlo až v roce 1970.

V roce 2014 proběhlo neoficiální internetové referendum o nezávislosti Benátského regionu.

GeografieEditovat

 
jezero Alleghe, Belluno
 
delta Pádu

Benátsko leží v severovýchodní části Itálie, severně od ústí největší italské řeky Pádu do Jaderského moře. Severní část Benátska je hornatá, nachází se zde část Dolomit a Karnských Alp, jižní přímořská část je naopak pokračováním Pádské nížiny a má rovinatý charakter. Z hlediska povrchu lze Benátsko rozdělit ne sedm jednotlivých celků: alpské, předalpské a podalpské pásmo, horní a dolní nížinu a systém lagun a deltu Pádu. Sever Benátska tvoří Karnské Aply a východní Dolomity s nejvyšším vrcholem Marmoladou (3 342 m) náležící do alpského pásma. Předalpské pásmo tvoří okolí vrcholu Monte Baldo u jezera Lago di Garda, skupina Monte Lessini, Pasubio, okolí vrcholu Monte Grappa a vrcholy okolo města Belluno. Do podalpského pásma náleží vrchy v okolí jezera Lago di Garda, skupina Asolo a vrchy okolo města Conegliano. Nížinnou oblast tvoří Benátská nížina, pramení zde řeky Bacchiglione a Sila. Pro dolní část nížiny jsou charakteristické rozsáhlé zavodňovací systémy. Benátské laguny bývaly členitější. Dnes se nachází dvě laguny u měst Caorle a Bibione, největší laguna leží v okolí Benátek. Deltu Pádu tvoří kultivovaná údolí, laguny, mokřady, malé ostrůvky a porosty rákosu. Žije zde velké množství ptačích druhů, např. volavky či kolihy.[2]

ŘekyEditovat

Administrativní celky a regionální samosprávaEditovat

 
Provincie

Provincie a obceEditovat

Benátsko se skládá ze sedmi provincií a 581 obcí. Nejlidnatější je provincie Padova s 905 100 obyvateli, naopak nejméně obyvatel má provincie BellunoAlpách a to 213 060.

Regionální prezident a vládaEditovat

V čele regionu stojí prezident Benátska (Presidente della Regione), jež je zároveň předsedou Benátské regionální vlády (Giunta Regionale del Veneto), jejíž členy i sám vybírá a jmenuje. Dříve byl prezident regionu jmenován, od roku 2000 je volen občany Benátska a jeho funkční období trvá 5 let.

Regionální radaEditovat

Benátská regionální rada (Consiglio Regionale del Veneto) je regionální parlament, vznikl v roce 1970 spolu se samotným regionem. Funkční období rady je 5 let, ale pokud prezident regionu rezignuje, zemře během výkonu funkce, nebo mu je Radou vyhlášena nedůvěra, potom je Rada rozpuštěna a nové volby do ní probíhají zároveň s volbou nového Benátského prezidenta. Rada má 60 členů, standardně je 47 z nich voleno za volební okrsky v Benátsku (1 zástupce za každý okrsek), 12 je voleno v celém regionu ze speciální listiny sestavené kandidátem na prezidenta a 1 místo je rezervované pro druhého nejúspěšnějšího kandidáta na prezidenta (tomu, kdo skončí druhý za vítězem prezidentských voleb). V případě, že podporovatelé vítězného kandidátka na prezidenta získají více, jak 55 % ze 47 okrsků, potom je 12 míst připadajících na prezidentskou kandidátskou listinu sníženo na 6 a o zbylých 6 je rozšířen počet okrsků na 53.

Hlavní centra BenátskaEditovat

BenátkyEditovat

 
Panorama Benátek

Ostrovní město v Benátské laguně, jímž protéká množství kanálů, nejznámější je Canal Grande. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří náměstí Svatého Marka, Bazilika svatého Marka, Dóžecí palác a množství kostelů jako například Santa Maria dei Frari, La Salute a San Giorgio Maggiore.

Je zde významná galerie Galleria dell'Accademia a galerie moderního umění Galleria Peggy Guggenheim a prestižní univerzita Ca' Foscari.

Každoročně se zde pořádá karneval, přehlídka moderního umění Biennale a filmový festival.

Od roku 1987 jsou Benátky součástí světového dědictví UNESCO.

VeronaEditovat

 
Aréna ve Veroně

Mezi nejvýznamnější památky tohoto města na Adiži patří bezesporu římská aréna, Castel vecchio, Basilica di San Zeno Maggiore, Dóm a kostel Chiesa di Santa Anastasia. Další turisticky atraktivní památkou je balkon Romea a Julie.

Město je od roku 2000 součástí světového dědictví UNESCO.

PadovaEditovat

 
Eliptický kanál
na náměstí Prato della Valle, Padova

Dalším významným centrem Benátska je Padova. Je sídlem jedné z nejstarších světových univerzit (nejstarší po univerzitě v Bologni).

Padově se nachází Basilica di Sant’Antonio, Capella degli Scrovegni, Palazzo della Ragione, Donatellova jezdecká socha Gattamelata. Centrem města je náměstí Prato della Valle.

Patronem města je svatý Antonín Paduánský

VicenzaEditovat

 
Bazilika
ve Vicenze

Ve Vicenze působil především významný sochař Andrea Palladio. K jeho dílům patří Bazilika, divadlo Teatro Olimpico, Palazzo Chiericati a slavná Villa Rotonda. Město Vicenza je od roku 1994 součástí světového dědictví UNESCO.

TrevisoEditovat

 
Dóm v Trevisu

Ve městě se nachází gotický kostel San Nicolò, Palazzo dei Trecento, Loggia dei Cavalieri, Dóm a kostel Svatého Františka.

Město je také sídlem mnoha muzeí a galerie Ca’ dei Carraresi.

BellunoEditovat

Bellunu najdeme Dóm a Palazzo dei Rettori.

Další turisticky významná městaEditovat

 
Chioggia,
letecký pohled

Opevněná městaEditovat

 
Montagnana
 
Montagnana
 
Soave

Přímořská letoviskaEditovat

 
Svatyně v Caorle

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Veneto (Benátky), s. 16. 
  2. PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. ISBN 978-80-86236-12-4. S. 105 – 108.

Externí odkazyEditovat