Archangelská oblast

Archangelská oblast (rusky Архангельская область [Archangelskaja oblasť]) je oblast na severu evropské části Ruska. Byla založena 23. září 1937. Má rozlohu 587 400 km² (z toho 176 700 km² připadá na Něnecký autonomní okruh a 104 400 km² na ostrovy). Má 1 443 300 obyvatel (2001). Hlavním městem je Archangelsk. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.

Архангельская область Archangelská oblast
Solovecký klášter
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Archangelsk
Souřadnice	63°30′ s. š., 43° v. d.
Rozloha	589 900 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 291 400
Hustota zalidnění	2,2 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové 95,2%, Ukrajinci 2%
Správa regionu
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	6 městských okruhů, 19 rajónů, Nová země, Něnecký autonomní okruh (1 městský okruh, 1 rajón)
Vznik	1937
Gubernátor	Igor Orlov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-ARK
Označení vozidel	29
Oficiální web	dvinaland.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Geografická poloha

Hraničí s Karelskou republikou na západě, s Vologdskou oblastí na jihu a jihozápadě, s Kirovskou oblastí na jihovýchodě, s Republikou Komi na východě a Něnecký autonomní okruh hraničí na severovýchodě také s Jamalskoněneckým autonomním okruhem Ťumenské oblasti. Pobřeží omývají na severu Bílé moře, Barentsovo moře, Pečorské moře a Karské moře. Oblast zahrnuje souostroví Nová země a země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu a Solověcké ostrovy v Bílém moři.

Oblast se nachází na severovýchodním okraji Východoevropské roviny. Ve střední části (mezi Timanským krjažem a Oněgou) se rozprostírá vlnitá rovina, rozčleněná širokými říčními údolími (Severní Dvina, Piněga, Mezeň). Úseky bažinatých rozvodí mají nadmořskou výšku 150 až 270 m (Konošská a Njandomská vysočina a Bělomořsko-Kulojská planina). Mezi Oněgou a Severní Dvinou a v povodí Kuloje jsou rozvinuté krasové formy reliéfu. Východně od Timanského krjaže se rozkládá rozsáhlá bažinatá Pečorská nížina, jejíž převážnou část vyplňuje Bolšezemelská a Malozemelská tundra (v centrálních částech dosahují morénové valy výšek 250 až 275 m). Na severozápadě se táhne horské pásmo Větrný Pojas (do 344 m) a východně Timanský krjaž (do 303 m), Kanin Kameň (do 242 m), hřbet Paj-Choj (do 467 m).

Ostrovy

• Kolgujev
• Nová země
• Solověcké ostrovy
• Vajgač
• Viktorija
• země Františka Josefa

Administrativní dělení

• Městské okruhy - Archangelsk, Korjažma, Kotlas, Mirnyj, Narjan-Mar, Novodvinsk, Severodvinsk
• Rajóny - Hornotoemský, Cholmogorský, Kargopolský, Konošský, Kotlaský, Krasnoborský, Lenský, Lešukonský, Mezenský, Nová země, Njandomský, Oněžský, Piněžský, Plesecský, Primorský, Šenkurský, Usťjanský, Velský, Vilegodský, Vinogradovský, Zapolární rajón

Obydlená místa

• Centrum oblasti - město Archangelsk.
• Další města - Kargopol, Korjažma, Kotlas, Mezeň, Mirnyj, Narjan Mar, Novodvinsk, Njandoma, Oněga, Severodvinsk, Solvyčegodsk, Šenkursk , Velsk.
• Další větší sídla (nad 5000 obyvatel) - Bereznik, Iskatělej, Konoša, Krasnoborsk, Kuloj, Lešukonskoe, Okťabrskij, Pleseck, Savinskij, Severooněžsk, Vyčegodskij.

Klima

Mapa Bílého moře

Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v Amdermě je -18,4 °C, v Archangelsku -12,5 °C a v Kotlase -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží Bílého moře jsou časté mlhy (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí. Průměrné roční množství srážek je v Něneckém autonomním okruhu 300 až 400 mm a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně zmrzlá půda.

Vodní zdroje

Pobřežní části moře jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny řeky (s výjimkou Ileksy) patří k úmoří Severního ledového oceánu. Největší z nich je Severní Dvina (s přítoky Vyčegda, Pinega, Vaga), Oněga, Mezeň a dolní Pečora. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce jezer, která jsou soustředěná převážně v povodí Oněgy a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou Lača, Kenozero, Kožozero, Golodnaja guba a Golcovo.

Půdy a flóra

V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné šířkové zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna tundry, která se dělí na podzóny arktickou, mechově-lišejníkovou a jižní keřovitou. Půdy jsou zde tundrové lepkavé a tundrové bažinaté. Zóna lesotundry je charakteristická kombinací řídkých lesů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy rašelinová lepkavá půda a mírně podzolové. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu severské a střední tajgy. V lesích rostou převážně smrky a borovice. Na východě jsou široce rozšířené listnaté lesy a vyskytují se zde také jedle. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny rašeliníkovými bažinami. Půdy jsou podzolové lepkavé a rašelinově bažinaté. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou podzolové, podzolově bažinaté a místy (na jihozápadě) drnově podzolové. V dolinách řek v tajze významnou plochu zaujímají zaplavované louky.

Fauna

Fauna oblasti má velký průmyslový význam. Žijí zde polární lišky, sobi, bělokur horský i rousný, veverky, polární zajíci, lišky, medvědi, vlci a lesní ptactvo (jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec).

Odkazy

Poznámky

Reference

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Архангельская область“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Archangelská oblast ve Wikimedia Commons

Portály: Rusko