Archangelská oblast
Archangelská oblast (rusky Архангельская область, Archangeľskaja oblasť) je oblast na severním pobřeží evropské části Ruska. Byla vyhlášena 23. září 1937. Má rozlohu 587 400 km² (z toho 176 700 km² připadá na Něnecký autonomní okruh a 104 400 km² na ostrovy – zejména Novou zemi a zemi Františka Josefa). Roku 2010 měl asi 1,19 mil. obyvatel, k roku 2018 se odhaduje pokles na 1,15 milionu. Hlavním městem je Archangelsk (asi 350 tisíc obyvatel, tj. bezmála třetina všech obyvatel oblasti), dalšími většími městy jsou Severodvinsk na pobřeží nebo Kotlas ve vnitrozemí. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu. Od 90. let 20. století je oblast neoficiálně nazývána Pomoří.[2]
| Archangelská oblast Архангельская область | |
|---|---|
.jpg) Solovecký klášter | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Archangelsk |
| Souřadnice | 63°30′ s. š., 43° v. d. |
| Rozloha | 589 900 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 291 400 |
| Hustota zalidnění | 2,2 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové 95,2%, Ukrajinci 2% |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 6 městských okruhů, 19 rajónů, Nová země, Něnecký autonomní okruh (1 městský okruh, 1 rajón) |
| Vznik | 1937 |
| Gubernátor | Igor Orlov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-ARK |
| Označení vozidel | 29 |
| Oficiální web | dvinaland |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografická polohaEditovat
Oblast haničí s Karelskou republikou na západě, s Vologdskou oblastí na jihu a jihozápadě, krátce s Kirovskou oblastí na jihovýchodě, s Republikou Komi na východě a Něnecký autonomní okruh hraničí na severovýchodě také s Jamalskoněneckým autonomním okruhem Ťumenské oblasti. Dlouhé a členité pobřeží omývají (od západu) Bílé moře, Barentsovo moře, Pečorské moře a Karské moře. Oblast zahrnuje souostroví Novou zemi a zemi Františka Josefa v Severním ledovém oceánu a Solověcké ostrovy v Bílém moři.
Oblast se nachází na severovýchodním okraji Východoevropské roviny. Ve střední části (mezi Timanským krjažem a Oněgou) se rozprostírá zvlněná rovina, rozčleněná širokými říčními údolími (Severní Dvina, Piněga, Mezeň). Úseky bažinatých rozvodí mají nadmořskou výšku 150 až 270 m (Konošská a Njandomská vysočina a Bělomořsko-Kulojská planina). Mezi Oněgou a Severní Dvinou a v povodí Kuloje jsou rozvinuté krasové formy reliéfu. Východně od Timanského krjaže se rozkládá rozsáhlá bažinatá Pečorská nížina, jejíž převážnou část vyplňuje Bolšezemelská a Malozemelská tundra (v centrálních částech dosahují morénové valy výšek 250 až 275 m). Na severozápadě se táhne horské pásmo Větrný Pojas (do 344 m) a východně Timanský krjaž (do 303 m), Kanin Kameň (do 242 m), hřbet Paj-Choj (do 467 m).
OstrovyEditovat
Administrativní děleníEditovat
- Městské okruhy - Archangelsk, Korjažma, Kotlas, Mirnyj, Narjan-Mar,[pozn. 1] Novodvinsk, Severodvinsk
- Rajóny - Hornotoemský, Cholmogorský, Kargopolský, Konošský, Kotlaský, Krasnoborský, Lenský, Lešukonský, Mezenský, Nová země,[pozn. 2] Ňandomský, Oněžský, Piněžský, Plesecský, Primorský,[pozn. 3] Šenkurský, Usťjanský, Velský, Vilegodský, Vinogradovský, Zapolární rajón[pozn. 4]
Obydlená místaEditovat
- Centrum oblasti - město Archangelsk.
- Další města - Kargopol, Korjažma, Kotlas, Mezeň, Mirnyj, Narjan-Mar, Novodvinsk, Ňandoma, Oněga, Severodvinsk, Solvyčegodsk, Šenkursk, Velsk.
- Další větší sídla (nad 5000 obyvatel) - Bereznik, Iskatělej, Konoša, Krasnoborsk, Kuloj, Lešukonskoe, Okťabrskij, Pleseck, Savinskij, Severooněžsk, Vyčegodskij.
Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Archangelská oblast.[3]
KlimaEditovat
Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v Amděrmě je -18,4 °C, v Archangelsku -12,5 °C a v Kotlase -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží Bílého moře jsou časté mlhy (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí. Průměrné roční množství srážek je v Něneckém autonomním okruhu 300 až 400 mm a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně zmrzlá půda.
Vodní zdrojeEditovat
Pobřežní části moře jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny řeky (s výjimkou Ileksy) patří k úmoří Severního ledového oceánu. Největší z nich je Severní Dvina (s přítoky Vyčegda, Pinega, Vaga), Oněga, Mezeň a dolní Pečora. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce jezer, která jsou soustředěná převážně v povodí Oněgy a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou Lača, Kenozero, Kožozero, Golodnaja guba a Golcovo.
Půdy a flóraEditovat
V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné šířkové zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna tundry, která se dělí na podzóny arktickou, mechově-lišejníkovou a jižní keřovitou. Půdy jsou zde tundrové lepkavé a tundrové bažinaté. Zóna lesotundry je charakteristická kombinací řídkých lesů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy rašelinová lepkavá půda a mírně podzolové. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu severské a střední tajgy. V lesích rostou převážně smrky a borovice. Na východě jsou široce rozšířené listnaté lesy a vyskytují se zde také jedle. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny rašeliníkovými bažinami. Půdy jsou podzolové lepkavé a rašelinově bažinaté. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou podzolové, podzolově bažinaté a místy (na jihozápadě) drnově podzolové. V dolinách řek v tajze významnou plochu zaujímají zaplavované louky.
FaunaEditovat
Fauna oblasti má velký průmyslový význam. Žijí zde polární lišky, sobi, bělokur horský i rousný, veverky, polární zajíci, lišky, medvědi, vlci a lesní ptactvo (jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec).
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
ReferenceEditovat
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Архангельская область“.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Когда начинается и где заканчивается «большое Поморье» — Наука и культура. goarctic.ru [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Rusko nabízí v tající Arktidě milion hektarů zdarma, chce podpořit ekoturismus. iDNES.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Archangelská oblast na Wikimedia Commons
