Wikipedie

Archangelská oblast

Archangelská oblast (rusky Архангельская область – Archangeľskaja oblasť) je oblast na severním pobřeží evropské části Ruska. Byla vyhlášena 23. září 1937. Má rozlohu 587 400 km² (z toho 176 700 km² připadá na Něnecký autonomní okruh a 104 400 km² na ostrovy – zejména Novou zemi a zemi Františka Josefa). Roku 2010 měl asi 1,19 mil. obyvatel, k roku 2018 se odhaduje pokles na 1,15 milionu. Hlavním městem je Archangelsk (asi 350 tisíc obyvatel, tj. bezmála třetina všech obyvatel oblasti), dalšími většími městy jsou Severodvinsk na pobřeží nebo Kotlas ve vnitrozemí. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.

Архангельская область
Archangelská oblast
Solovecký klášter
Solovecký klášter
Архангельская область Archangelská oblast – znak
znak
Архангельская область Archangelská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Map of Russia - Arkhangelsk Oblast.svg
Hlavní městoArchangelsk
Souřadnice63°30′ s. š., 43° v. d.
Rozloha589 900 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 291 400
Hustota zalidnění2,2 obyv./km²
Jazykruština
Národnostní složeníRusové 95,2%, Ukrajinci 2%
Správa regionu
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkuoblast
Podřízené celky6 městských okruhů, 19 rajónů, Nová země, Něnecký autonomní okruh (1 městský okruh, 1 rajón)
Vznik1937
GubernátorIgor Orlov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2RU-ARK
Označení vozidel29
Oficiální webdvinaland.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická polohaEditovat

Oblast haničí s Karelskou republikou na západě, s Vologdskou oblastí na jihu a jihozápadě, krátce s Kirovskou oblastí na jihovýchodě, s Republikou Komi na východě a Něnecký autonomní okruh hraničí na severovýchodě také s Jamalskoněneckým autonomním okruhem Ťumenské oblasti. Dlouhé a členité pobřeží omývají (od západu) Bílé moře, Barentsovo moře, Pečorské moře a Karské moře. Oblast zahrnuje souostroví Novou zemi a zemi Františka Josefa v Severním ledovém oceánu a Solověcké ostrovy v Bílém moři.

Oblast se nachází na severovýchodním okraji Východoevropské roviny. Ve střední části (mezi Timanským krjažem a Oněgou) se rozprostírá zvlněná rovina, rozčleněná širokými říčními údolími (Severní Dvina, Piněga, Mezeň). Úseky bažinatých rozvodí mají nadmořskou výšku 150 až 270 m (Konošská a Njandomská vysočina a Bělomořsko-Kulojská planina). Mezi Oněgou a Severní Dvinou a v povodí Kuloje jsou rozvinuté krasové formy reliéfu. Východně od Timanského krjaže se rozkládá rozsáhlá bažinatá Pečorská nížina, jejíž převážnou část vyplňuje Bolšezemelská a Malozemelská tundra (v centrálních částech dosahují morénové valy výšek 250 až 275 m). Na severozápadě se táhne horské pásmo Větrný Pojas (do 344 m) a východně Timanský krjaž (do 303 m), Kanin Kameň (do 242 m), hřbet Paj-Choj (do 467 m).

OstrovyEditovat

Administrativní děleníEditovat

Obydlená místaEditovat

KlimaEditovat

 
Mapa Bílého moře

Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v Amdermě je -18,4 °C, v Archangelsku -12,5 °C a v Kotlase -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží Bílého moře jsou časté mlhy (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí. Průměrné roční množství srážek je v Něneckém autonomním okruhu 300 až 400 mm a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně zmrzlá půda.

Vodní zdrojeEditovat

Pobřežní části moře jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny řeky (s výjimkou Ileksy) patří k úmoří Severního ledového oceánu. Největší z nich je Severní Dvina (s přítoky Vyčegda, Pinega, Vaga), Oněga, Mezeň a dolní Pečora. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce jezer, která jsou soustředěná převážně v povodí Oněgy a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou Lača, Kenozero, Kožozero, Golodnaja guba a Golcovo.

Půdy a flóraEditovat

V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné šířkové zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna tundry, která se dělí na podzóny arktickou, mechově-lišejníkovou a jižní keřovitou. Půdy jsou zde tundrové lepkavé a tundrové bažinaté. Zóna lesotundry je charakteristická kombinací řídkých lesů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy rašelinová lepkavá půda a mírně podzolové. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu severské a střední tajgy. V lesích rostou převážně smrky a borovice. Na východě jsou široce rozšířené listnaté lesy a vyskytují se zde také jedle. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny rašeliníkovými bažinami. Půdy jsou podzolové lepkavé a rašelinově bažinaté. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou podzolové, podzolově bažinaté a místy (na jihozápadě) drnově podzolové. V dolinách řek v tajze významnou plochu zaujímají zaplavované louky.

FaunaEditovat

Fauna oblasti má velký průmyslový význam. Žijí zde polární lišky, sobi, bělokur horský i rousný, veverky, polární zajíci, lišky, medvědi, vlci a lesní ptactvo (jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. ↑ Hlavní město Něneckého autonomního okruhu
  2. ↑ Nemá status rajónu, ale je zvláštní administrativní jednotkou
  3. ↑ Zahrnuje i Solovecké ostrovy, zemi Františka Josefa a ostrov Viktorija
  4. ↑ Je tvořen územím Něneckého autonomního okruhu, kromě jeho hlavního města

ReferenceEditovat

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Archangelská_oblast&oldid=20471641“