Svatokřížské vojvodství

Svatokřížské vojvodství (województwo świętokrzyskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství. Vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: Kieleckého a části Tarnobřežského a Radomského.

Svatokřížské vojvodství
Województwo świętokrzyskie
Sandomierz
Svatokřížské vojvodství – znak
znak
Svatokřížské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Swietokrzyskie in Poland (+rivers).svg
Hlavní městoKielce
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha11 710,5 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 241 546 (2018)
Hustota zalidnění106 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Podřízené celkyOkresy
 • Městské okresy: 1
 • Zemské okresy: 13
Gminy
 • Městské gminy: 5
 • Městsko-venkov. gminy: 39
 • Venkovské gminy:58
VojvodaAgata Wojtyszek
MaršálekAndrzej Bętkowski
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-26
NUTSPL72
Označení vozidelT
Oficiální webwww.kielce.uw.gov.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

OkresyEditovat

zemské okresyEditovat

městský okresEditovat

ZeměpisEditovat

Administrativní polohaEditovat

Vojvodství se nachází v jihovýchodním Polsku a hraničí s těmito vojvodstvími:

Jako čistě vnitrostátní vojvodství nemá nikde hranici shodnou se státní hranicí.

Poloha fyzickozeměpisnáEditovat

Svatokřížské vojvodství se rozkládá v oblasti Malopolské vysočiny, na její části zahrnující:

Část hranice vojvodství je přirozená – na jihovýchodě ji tvoří Visla, na západě Pilica. Téměř celý region (s výjimkou jedné z partií Sandoměře) se nachází v levostranné části povodí Visly.

TopografieEditovat

Polohu vojvodství vyznačují jeho krajní body:

Obyvatelstvo a rozlohaEditovat

Údaje z 31. prosince 2010:

Celkem Ženy Muži
jednotka osoby % osoby % osoby %
obyvatel 1 266 014 100 649 552 51,3 616 462 48,7
rozloha 11 710,50 km²
hustota zalidnění/km² 108,1 55,5 52,6

PaleontologieEditovat

Na území tohoto vojvodství byly v uplynulých dvou desetiletích objeveny četné otisky fosilních stop neptačích dinosaurů z období svrchního triasu a jury.[1] Okolo některých stop se v minulosti vytvořily mýty a legendy, například v případě tříprstých stop dinosaura druhu Moyenisauropus karaszevskii, objevených v roce 2005 na pískovcové desce nedaleko obce Kontrewers. Petroglyfy (rytiny na kamenech a skalách) z dávné doby zde možná zobrazují domnělého původce zkamenělých stop, může se však také jednat o zosobnění zlých sil na místě dávných okultních rituálů.[2]

Objeveny zde byly také koprolity (zkamenělý trus) raně jurských dinosaurů.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.jurapark.pl [online]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-25. 
  2. http://www.osel.cz/10936-dinosauri-certi-z-polska.html
  3. Maria Barbacka, Artur Górecki, Grzegorz Pacyna, Grzegorz Pieńkowski, Marc Philippe, Károly Bóka, Jadwiga Ziaja, Agata Jarzynka, Martin Qvarnström & Grzegorz Niedźwiedzki (2022). Early Jurassic coprolites: insights into palaeobotany and the feeding behaviour of dinosaurs. Papers in Palaeontology. 8 (2): e1425. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1425

Externí odkazyEditovat