Glauchau
Glauchau (česky dříve též Hluchov[2] či Hluchava[3]) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Náleží k zemskému okresu Cvikov a má přibližně 22 tisíc[1] obyvatel.
| Glauchau | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°49′24″ s. š., 12°32′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 266 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Cvikov |
| Administrativní dělení | 7 místních částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,6 km² |
| Počet obyvatel | 21 951 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 425,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Peter Dresler (nezávislý) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 1 08371 Glauchau |
| Telefonní předvolba | 03763 |
| PSČ | 08371 |
| Označení vozidel | Z, GC, HOT, WDA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Historie editovat
Mezi lety 1994 a 2008 bylo Glauchau okresním městem zemského okresu Chemnitzer Land. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.
Geografie editovat
Zeměpisná poloha editovat
Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.
Rozloha území města editovat
Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým[zdroj?] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.
Sousední obce editovat
Hraničícími obcemi jsou Callenberg, město Lichtenstein, město Meerane, Remse, Sankt Egidien, město Waldenburg, Deneřice, Mlseň a okresní město Zwickau.
Politika editovat
Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).
Partnerská města editovat
Pamětihodnosti editovat
- Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.
- Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.
- Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
- Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
- Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
- Luteránský kostel
- Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.
Rodáci editovat
- Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
- Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
- Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, sestavil Jindřich Metelka, Vídeň 1900, str. 41
- ↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 135.
Literatura editovat
- Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glauchau na Wikimedia Commons
