Příbor (okres Nový Jičín)

město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji

Příbor (německy Freiberg[3] in Mähren[4]) je město na východě Moravy v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 8 500[1] obyvatel. Je znám zejména jako rodiště světoznámého psychiatra Sigmunda Freuda. Zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příbor
Příbor, v pozadí Šostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy
Znak města PříborVlajka města Příbor
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0804 599808
Pověřená obec Příbor
Obec s rozšířenou působností Kopřivnice
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 8 476 (2020)[1]
Rozloha 22,14 km²
Nadmořská výška 278 m n. m.
PSČ 742 58 až 742 59
Počet domů 1 629 (2011)[2]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 15
Kontakt
Adresa městského úřadu nám.S.Freuda /19
74258 Příbor
info@pribor-mesto.cz
Starosta Ing. arch. Jan Malík
Oficiální web: www.pribor.eu
Úřední web: www.pribor.urad.cz
Příbor
Příbor
Další údaje
Ocenění Historické město roku (2015)
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Hukvaldy, Kateřinice, Sedlnice, Kopřivnice, Skotnice a Závišice.

NázevEditovat

Prvotní název města je německý, Vriburch resp. Freiburg („svobodný hrad“), což bylo v tomto výběžku Moravy v té době běžným jevem (srovnej Brušperk, Frenštát apod.). Později se název ustálil jako Freiberg, s přídomkem in Mähren (na Moravě) pro odlišení od řady jiných míst téhož názvu. Český název Příbor je jen fonetickou nápodobou názvu německého a nemá nic společného s jídelním příborem ani polohou „při boru“.[4]

GeografieEditovat

Příbor se nachází v Podbeskydské pahorkatině na říčce Lubině, v nadmořské výšce 270–320 metrů. Nejvyšším bodem je vrch Kopčanka (370 m) na jihovýchodní hranici katastru. Na západě na území města zasahuje Přírodní park Podbeskydí.

Příbor leží zhruba na půli cesty mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem, asi 20 km jižně od Ostravy a nedaleko letiště Leoše Janáčka. Jeho zástavba bez výraznějšího předělu přechází do sousedních obcí Skotnice (na severu) a Kopřivnice (část Lubina, na jihu). Celá kopřivnicko-příborská aglomerace dosahuje zhruba 35 tisíc obyvatel.

HistorieEditovat

 
Příbor, náměstí Sigmunda Freuda

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci (jakožto Vriburch) pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435–1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438–1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452–1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.

Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.

Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869.

6. května 1856 se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856–1939). Z dalších významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie Řehoře Volného (1793–1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788–1839), historika Bertolda Bretholze (1862–1933) a geologa Mořice Remeše (1867–1959). V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě – město se stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902.

Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo vzpurná převážně německy mluvící města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se převážně česky mluvící Příbor stal součástí Třetí říše, na konci druhé světové války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací. Již přes sto let, zde působí Masarykovo gymnázium, původně reálka, založená v roce 1902.

ObyvatelstvoEditovat

Počátkem roku 2015 zde žilo 8 486 obyvatel, ještě v roce 2007 jich bylo 8 789.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 6 281[2] 6 546[2] 6 634[2] 7 242[2] 8 354[2] 7 811[2] 7 701[2] 6 149[2] 7 409[2] 8 378[2] 9 878[2] 8 887[2] 8 754[2] 8 754[2]
Počet domů 828[2] 855[2] 868[2] 835[2] 937[2] 975[2] 1 149[2] 1 278[2] 1 276[2] 1 361[2] 1 388[2] 1 491[2] 1 546[2] 1 629[2]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

MuzeaEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příboře.
 
Budova Masarykova gymnázia

DopravaEditovat

Příbor leží na významné křižovatce silnic I/48 a I/58, před dostavbou dálnice D1 se právě zde cestou od Brna či Olomouce odbočovalo na Ostravu. Obě tyto trasy jsou již vedeny po obchvatech. Městem dále prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Studénka–Veřovice, se stanicí Příbor jižně od centra města.

MostyEditovat

Příborem protéká řeka Lubina, přes kterou jsou postaveny v obci čtyři mosty. Od severu jde o most evropské silnice E462 (obchvat), dále most ulice Místecká (stará státní silnice), pěší a cyklistickou lávku z roku 2018 a menší silniční most u nádraží, spojující ulice Frenštátská a Větřkovská.

OsobnostiEditovat

  • Bertold Bretholz – historik, editor, archivář
  • Josef Ignác Buček — ekonom
  • Bonifác Buzek – filozof, národní buditel
  • Sigmund Freud – lékař, psycholog, zakladatel psychoanalýzy
  • Jan Gillar – architekt
  • Jaroslav Lohrer-Lom — voják, hrdina od Sokolova
  • Anton Liška — středoškolský učitel, básník[5]
  • Mořic Remeš — geolog
  • Josef V. Štivar (1919–1974), válečný letec[6]
  • Gregor Wolný – benediktin, historik, spisovatel a středoškolský učitel
  • Vladimír Putna (1874-1958), zemský četnický velitel Brně v létech 1928 - 1935, generál četnictva

Části městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 704. 
  4. a b LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1.. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. ISBN 23-042-82. S. 249. 
  5. БАРНА, В. Лішка Антон In Ternopilský encyklopedický slovník. Тернопіль : Видавничо-поліграфічний комбінат «Збруч», 2005. t. 2 : К — О. 696 s. ISBN 966-528-199-2. S. 382. (ukrajinsky)
  6. Josef V. Štivar, osobní profil a životopis - Čeští RAFáci

LiteraturaEditovat

  • KÄMMERLING, Josef. Die Geschichte der Stadt Freiberg. Freiberg: Programm des Staats-Untergymnasiums in Mähr., 1880. 
  • POKORNÝ, Ferdinand. Příborský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1917. (Vlastivěda moravská). S. 56-157. 
  • L. Loukotka, Dějiny města. Příbor. Nástin historického a kulturního vývoje města, Příbor 1968.
  • LOUKOTKA, Lubomír. Dějiny Příbora v datech - Příborské pověsti. Příbor: Městský úřad v Příboře, 2000. 
  • M. Mocek, Příbor 1251 - 1650, Nový Jičín 1992.
  • J. Jurok a kol., Příbor historický a současný, Příbor 1992.
  • LOUKOTKA, Lubomír; PETER, Václav. Procházka starým Příborem: Příbor na dobových pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Peter Václav - Nakladatelství VAPE, 1998. 
  • J. Jurok - S. Kovářová - L. Loukotka - J. Urbanec - B. Vlach, Dějiny města Příbora, Nový Jičín - Příbor 2002, ISBN 80-238-9541-9.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat