Příbor (okres Nový Jičín)

město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji

Příbor (německy Freiberg[4] in Mähren[5]) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 8 400[1] obyvatel. Je znám zejména jako rodiště psychiatra Sigmunda Freuda. Zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příbor
Příbor, v pozadí Šostýnské vrchy a Moravskoslezské Beskydy
Znak města PříborVlajka města Příbor
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPříbor
Obec s rozšířenou působnostíKopřivnice
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 364 (2023)[1]
Rozloha22,15 km²[2]
Nadmořská výška278 m n. m.
PSČ742 58
Počet domů1 753 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.4
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřadunám. S. Freuda /19
742 58 Příbor
info@pribor-mesto.cz
StarostaIng. arch. Jan Malík
Oficiální web: www.pribor.eu
Příbor
Příbor
Další údaje
OceněníHistorické město roku (2015)
Kód obce599808
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Výklad názvu města je dodnes sporný. Původ názvu města je bud' německý, Vriburch resp. Freiburg („svobodný hrad“), což bylo v tomto výběžku Moravy v té době běžným jevem (srov. Brušperk, Frenštát apod.) anebo český, Příbor nebo Předbor, znamenající místo při či před borem (před borovým lesem). Později se německý název ustálil jako Freiberg, s přídomkem in Mähren (na Moravě. Český název Příbor nemá nic společného s jídelním příborem.[5]

Geografie editovat

Příbor se nachází v Podbeskydské pahorkatině na říčce Lubině, v nadmořské výšce 270–320 metrů. Nejvyšším bodem je vrch Kopčanka (370 m) na jihovýchodní hranici katastru. Na západě na území města zasahuje Přírodní park Podbeskydí. Sousedními obcemi sídla jsou Hukvaldy, Kateřinice, Sedlnice, Kopřivnice, Skotnice a Závišice.

Příbor leží zhruba na půli cesty mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem, asi 20 km jižně od Ostravy a nedaleko letiště Leoše Janáčka. Jeho zástavba bez výraznějšího předělu přechází do sousedních obcí Skotnice (na severu) a Kopřivnice (část Lubina, na jihu). Celá kopřivnicko-příborská aglomerace dosahuje zhruba 35 tisíc obyvatel.

Historie editovat

 
Náměstí Sigmunda Freuda

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci (jakožto Vriburch) pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435–1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438–1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452–1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.

Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.

Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě – město se stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902. Počátkem května 1907 tam měl přednášku „O živnostenské otázce“ profesor T. G. Masaryk. [6]

Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo vzpurná převážně německy mluvící města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se převážně česky mluvící Příbor stal součástí Třetí říše, na konci druhé světové války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Historická část města byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací. Již přes sto let, zde působí Masarykovo gymnázium, původně reálka, založená v roce 1902.

Obyvatelstvo editovat

Počátkem roku 2015 zde žilo 8 486 obyvatel, ještě v roce 2007 jich bylo 8 789.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 6 281 6 546 6 634 7 242 8 354 7 811 7 701 6 149 7 409 8 378 9 878 8 887 8 754 8 754 8 222
Počet domů 828 855 868 835 937 975 1 149 1 278 1 276 1 361 1 388 1 491 1 546 1 629 1 753
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Muzea editovat

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Příboře.
 
Budova Masarykova gymnázia

Doprava editovat

Příbor leží na významné křižovatce silnic I/48 a I/58, před dostavbou dálnice D1 se právě zde cestou od Brna či Olomouce odbočovalo na Ostravu. Obě tyto trasy jsou již vedeny po obchvatech. Městem dále prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Studénka–Veřovice, se stanicí Příbor jižně od centra města.

Mosty editovat

Příborem protéká řeka Lubina, přes kterou jsou postaveny v obci čtyři mosty. Od severu jde o most evropské silnice E462 (obchvat), dále most ulice Místecká (stará státní silnice), pěší a cyklistickou lávku z roku 2018 a menší silniční most u nádraží, spojující ulice Frenštátská a Větřkovská.

Významní rodáci a osobnosti spjaté s městem editovat

Části města editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 704. 
  5. a b LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1.. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 249. 
  6. ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 23
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Bayerová Marie - Oficiální stránky Turistické informační centrum Příbor. turista.pribor.eu [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  10. V Příboře zemřel farář P. Mgr. Pavel Dvořák. www.doo.cz [online]. 2010-02-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  11. rudolf jarnot. www.rudolfjarnot.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  12. EXTERNÍ, autor. Vzpomínka na fotografa a sportovce Rudolfa Jarnota. Novojičínský deník. 2021-11-25. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 
  13. Pavoučci myšlenek, Irena Kopecká. Čtvrteční chvilka poezie | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  14. Kopecká Irena - Oficiální stránky Turistické informační centrum Příbor. turista.pribor.eu [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  15. KVASNIČKOVÁ, Alena. To, že cestování rozšiřuje obzory, není jen fráze. Zápraží. 2021-03-21, roč. XV, čís. 3, s. 4–5. Dostupné online. 
  16. Nadporučík LOHRER-LOM Jaroslav (Emil) | Ministerstvo obrany. mocr.army.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  17. NEDOMOVÁ, Irena. Npor. Jaroslav Lohrer-Lom, příborský rodák - mladý hrdina od Sokolova [online]. Příbor: pribor.eu, prosinec 2016 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  18. БАРНА, В. Лішка Антон In Ternopilský encyklopedický slovník. Тернопіль : Видавничо-поліграфічний комбінат «Збруч», 2005. t. 2 : К — О. 696 s. ISBN 966-528-199-2. S. 382. (ukrajinsky)
  19. Josef Petřek. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  20. Vladimír Putna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  21. Josef V. Štivar, osobní profil a životopis - Čeští RAFáci
  22. Hrdinové válečného nebe - F/O Josef Václav Štivar, narozen 8. března 1919 v Příboře.. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  23. Štyvar Jan František - Oficiální stránky Turistické informační centrum Příbor. turista.pribor.eu [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  24. O AUTORCE :: martasvajdova. www.martasvajdova.cz [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  25. PJENTAK, Martin. Šperkařka tvoří krásu i z plísní. Nechám ji růst, a pak ji zaliji, líčí. iDNES.cz [online]. 2019-09-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  26. TOMAŠKOVIČ, Jiří. Jan Veselý přišel mezi mladé basketbalisty – Basketbalový klub Příbor z. s. [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KÄMMERLING, Josef. Die Geschichte der Stadt Freiberg. Freiberg: Programm des Staats-Untergymnasiums in Mähr., 1880. 
  • POKORNÝ, Ferdinand. Příborský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1917. (Vlastivěda moravská). S. 56–157. 
  • L. Loukotka, Dějiny města. Příbor. Nástin historického a kulturního vývoje města, Příbor 1968.
  • LOUKOTKA, Lubomír. Dějiny Příbora v datech - Příborské pověsti. Příbor: Městský úřad v Příboře, 2000. 
  • M. Mocek, Příbor 1251 - 1650, Nový Jičín 1992.
  • J. Jurok a kol., Příbor historický a současný, Příbor 1992.
  • LOUKOTKA, Lubomír; PETER, Václav. Procházka starým Příborem: Příbor na dobových pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Peter Václav - Nakladatelství VAPE, 1998. 
  • J. Jurok - S. Kovářová - L. Loukotka - J. Urbanec - B. Vlach, Dějiny města Příbora, Nový Jičín - Příbor 2002, ISBN 80-238-9541-9.

Související články editovat

Externí odkazy editovat