Šonov

obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji
Tento článek je o vesnici u Broumova v okrese Náchod. O části obce Provodov-Šonov pojednává článek Šonov u Nového Města nad Metují.

Obec Šonov (německy Schönau) se nachází nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 300[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes 7 kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[2] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.[3]

Šonov
Kostel sv. Markéty v Šonově
Kostel sv. Markéty v Šonově
Znak obce ŠonovVlajka obce Šonov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0523 574511
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Broumov
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 300 (2020)[1]
Rozloha 20,74 km²
Katastrální území Šonov u Broumova
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 549 71
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Šonov 318
54971 Šonov u Broumova
sonov@obec.cz
Starosta Vladimír Grusman
Oficiální web: www.sonov.cz
Šonov
Šonov
Další údaje
Kód části obce 162906
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676
 
Šonov (Schönau) na Müllerově mapě Čech z roku 1720

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému proboštství, osídlena byla osadníky německého původu.

V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[2]

Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. Bezprostředně po osvobození Československa došlo k násilnostem. V srpnu 1945 byli v lese za obcí zastřeleni farář Julius Prause a kněz Alphons Schmitt.[4] V září bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[2] Po druhé světové válce a následném vysídlení německého obyvatelstva začala obec upadat.

DemografieEditovat

Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[2]

Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.[5]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[2][6]
1763 1776 1783 1798 1849 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1071 1407 1498 1612 1786 1959 1786 1556 1364 1258 1150 1085 494 429 355 305 308 322 322

Podle statistických údajů zde na počátku roku 2016 žilo 298 obyvatel a jejich průměrný věk byl 40,2 roku.[7]

Hospodářství a infrastrukturaEditovat

Těžba nerostůEditovat

U obce byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901-1902. Oba byly neúspěšné.[2]

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel svaté Markéty,[8]
  • Fara čp. 83,[9] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[10][11]
  • Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
  • Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[12][13]
  • Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.[14]
  • Venkovská usedlost čp. 34,[15]
  • Venkovská usedlost čp. 158,[16]
  • Venkovská usedlost čp. 255.[17]

Sochy a křížeEditovat

  • Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.[18]
  • V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[19])

Přírodní zajímavostiEditovat

Geologické lokalityEditovat

  • Asi 1,2 km severovýchodně od středu obce se nachází geologicky pozoruhodná lokalita Kamenec, navržená k ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o skály, skalní sruby a výchozy andezitoidů (melafyrů). Zdejší masív je tvořen černošedými weiselbergity, které z hlediska chemického složení jsou označovány za nejbazičtější horniny permokarbonského vulkanismu.[21]
  • Další podobnou geologickou lokalitou je Rudný vrch (654 m n. m.), který se nachází severovýchodně od severního konce Šonova.[22]
  • Třetí zajímavou geologickou lokalitou je Vysoká skála, která se nachází v nejsevernějším výběžku katastrálního území Šonova. Jedná se o výrazný skalnatý hřbet tvořený tufy a permskými vulkanity – ignimbrity.[23]
  • Čtvrtou lokalitou je takzvaná „Šonovská sopka“ na vrchu Homole (649 m n. m.) východně od obce, zhruba 500 metrů od česko-polské státní hranice.[24]

RodáciEditovat

  • V Šonově se narodil Miroslav Khun (1926–2014), český publicista, scenárista, režisér a dramaturg.[25]

GalerieEditovat

  • Kostel sv. Markéty

  • Místní hřbitov

  • Jeden z křížů

  • Achát z lokality u Šonova

  • Hřbitovní kaple Panny Marie

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ a b c d e f BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146. 
  3. ↑ Šonov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 50 Šonov, s. 426. 
  5. ↑ http://www.dsobroumovsko.cz/clenske-obce/sonov/
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Přehled počtu obyvatel v obcích ČR k 1. 1. 2016
  8. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295-301. 
  9. ↑ památka 36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr)
  10. ↑ památka 28587/6-1898 (Pk•MIS•Sez•Obr)
  11. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294-302. 
  12. ↑ Informační tabule na kapličce.
  13. ↑ kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  14. ↑ kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  15. ↑ památka 35529/6-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr)
  16. ↑ památka 27345/6-1900 (Pk•MIS•Sez•Obr)
  17. ↑ památka 23843/6-1899 (Pk•MIS•Sez•Obr)
  18. ↑ Milan Lašťovka. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163. 
  21. ↑ PLNÁ, Věra. Šonov - Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ PLNÁ, Věra. Rudný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  23. ↑ PLNÁ, Věra. Vysoká skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ PLNÁ, Věra. Pseudosopka - Šonov [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ Miroslav Khun ve Filmové databázi

LiteraturaEditovat

  • BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. 
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294-302. 
  • DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online. 
  • KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3 P/Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Šonov, s. 501-502. 

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: ge230175 | GND: 7500903-1 | VIAF: 248306710
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šonov&oldid=19494318“