Kostel svaté Markéty (Šonov)

Kostel svaté Markéty je římskokatolický kostel v Šonově v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Kostel je chráněný jako kulturní památka a od 1. července 2022 také jako národní kulturní památka. Je jedním z broumovské skupiny barokních kostelů.

Kostel svaté Markéty
Kostel svaté Markéty
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Náchod
Obec	Šonov
Souřadnice	50°35′25,44″ s. š., 16°23′48,12″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	Náchod
Farnost	Broumov
Zasvěcení	Markéta Antiochijská
Architektonický popis
Architekt	Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1727–1730
Specifikace
Délka	31 m
Šířka	12 m
Stavební materiál	kámen
Další informace
Kód památky	36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní kostel

Původní kostel svatého Jana Evangelisty stál na místním hřbitově v obci. Na jeho místě je nyní kaple Panny Marie Růžencové. Tento zděný kostel je zmiňován v roce 1354 a opravován byl v letech 1547 a 1688, shořel v roce 1775. Dvě kamenné tabule se jmény kostelních funkcionářů a trojúhelný štítek sanktuáře byly zazděny v ohradní zdi hřbitova, nyní jsou vystaveny v broumovském klášteře. Teprve pak přešla farnost ke kostelu sv. Markéty.

Historie

Stavbu prováděl zřejmě Kilián Ignác Dientzenhofer, i když to vyplývá jen z jeho tehdejší činnosti pro broumovské benediktiny a z vysoce kvalitního půdorysného a objemového řešení včetně všech detailů. Za svůj vznik vděčí zejména broumovskému opatovi Otmaru Zinkemu. Kostel byl postaven v letech 1727–1730.

Stavba

Stavba je orientována štítovou zdí s průčelím k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty nebo z věží. Půdorys kostela je členitý, na východě z lodi vyčnívá sakristie a depozitář, na západní průčelní straně jsou úhlopříčně věže. Střecha je sedlová, zvalbená nad kněžištěm. Věže jsou čtyřboké, dvoupatrové, zakončené bání. Loď je dlouhá 25 metrů a široká 12 metrů. Kněžiště má rozměry 5 × 5 metrů. Kostel má šest vchodů s ostěními, tři do předsíně a tři do lodi. Okna mají kamenné ostění. Kostel měl původně čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které odlila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly kromě jediného během druhé světové války zabaveny. Poslední zvon z roku 1629 byl později převezen a zavěšen na zvonovou věž klášterního kostela v Broumově.

Na hřbitově pod návrším byl v ohradní zdi na západní straně zazděn kamenný pilířek s reliéfem zvaným sv. Vojtěch. Kámen je z červenohnědého pískovce, jeden metr vysoký a 0,35 m široký. Reliéf zobrazuje bezvousého muže sedícího na vysoké stolici a držícího biskupskou hůl a kříž. K. J. Bienenberg zmiňuje ještě letopočet 1112, ten však již není patrný. Může se jednat o starý hraničník klášterních pozemků. Kámen je dnes vystaven v broumovském muzeu.

Bohoslužby

Bohoslužby se v kostele nekonají, probíhají v kapli Panny Marie Růžencové na místním hřbitově.

Galerie

• 
  Věž
• 
  Kostel od severozápadu
• 
  Kostel od jihozápadu
• 
  Kostel od jihovýchodu
• 
  Chór
• 
  Ochoz
• 
  Oltář
• 
  Kazatelna
• 
  Varhany
• 
  Oltář z chóru
• 
  Detail okna
• 
  Půdorys

Literatura

• CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295–301. 
• PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 28–29. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Markéty na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Křesťanství