Otmar Daniel Zinke
Otmar Daniel Zinke (10. srpna 1664 Strzegom – 8. září 1738 Broumov) byl benediktin a v letech 1700–1738 opat břevnovsko-broumovského opatství. Byl všestranným milovníkem historie, kultury a výtvarného umění.
| Otmar Daniel Zinke OSB | |
|---|---|
| břevnovsko-broumovský opat | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Tomáš Sartorius |
| Nástupce | Benno II. Löbel |
| Zasvěcený život | |
| Institut | benediktini |
| Noviciát | 1870-1871 |
| Sliby | 23. března 1871 |
| doživotní | 1. dubna 1685 |
| Opatská benedikce | 1700 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 10. srpna 1664 |
| Místo narození | Střehom, Slezsko,  České království |
| Datum úmrtí | 8. září 1738 |
| Místo úmrtí | Broumov, České království |
| Národnost | slezská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se jako syn obchodníka Daniela Zinkeho ve Střihomi, v knížectví svídnickém. Po otcově smrti se vdova Zuzana s dětmi přestěhovala do Broumova, kde se podruhé vdala za Kaspara Sachse. Syn Daniel studoval klášterní gymnázium v Broumově, v němž již po nástupu roku 1670 vstoupil k benediktinům do noviciátu, 25. března 1871 složil dočasné sliby mnicha a přijal řeholní jméno Otmar. Ve studiu pokračoval a po absolutoriu vstoupil do arcibiskupského semináře v Praze. Studium filozofie a teologie tam dovršil v červenci 1689 obhajobou 43 univerzitních tezí z oboru dogmatiky a mravní teologie. Oponenty jeho práce byli dva františkáni z kláštera v Kladsku a cisterciák z Křešova. 15. srpna 1689 byl Otmar Daniel Zinke vysvěcen na kněze a stal se v Broumově kaplanem.[1]
Od roku 1690 vyučoval na klášterním gymnáziu v Broumově a také svým spolubratřím přednášel filozofii, kanonické právo a morální teologii. Opat Tomáš Sartorius si jej oblíbil a pověřil jej diplomatickou misí: Otmar byl vyslán jako zástupce břevnovsko-broumovského opatství na císařský dvůr ve Vídni a k papežovu apoštolskému nunciovi. S dalším spolubratrem se zúčastnil benedikce křešovského opata Dominika Geyera, zastupoval broumovské opatství. 23. září 1697 jej opat Sartorius pověřil vedením úřadu hospodářského správce (provisora).
Po Sartoriově smrti byl dne 13. října 1700 Otmar zvolen většinou hlasů (42 z 51) opatem kláštera břevnovsko-broumovského. V čele kláštera prosazoval jeho hospodářské pozvednutí, mimo jiné založením klášterních pivovarů v Břevnově i v Broumově a podporou broumovských městských řemesel i venkovského tkalcovství - plátenictví. Prosazoval také exempci svých klášterů, tj. vynětí z pravomoci pražského arcibiskupa a přímé podřízení papeži.
Stavební činnost editovat
Patří k nejvýznamnějším opatům břevnovsko-broumovských benediktinů. V době, kdy byl opatem, inicioval a vedl
- stavbu kostela sv. Markéty a břevnovského kláštera[2]
- přestavbu Broumovského kláštera
- přestavbu mariánského kostela a proboštství benediktinů v Polici nad Metují
- výstavbu kostela a kláštera benediktinů v lehnickém Poli v dolním Slezsku
- výstavbu broumovské skupiny barokních kostelů stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, do které patří[3]:
- kostel svaté Máří Magdaleny (Božanov)
- kostel Všech svatých (Heřmánkovice)
- kostel svatého Jiří a svatého Martina (Martínkovice)
- kostel svaté Barbory (Otovice)
- kostel svatého Jakuba Většího (Ruprechtice)
- kostel svaté Markéty (Šonov)
- kostel svatého Michaela archanděla (Vernéřovice)
- kostel svaté Anny (Vižňov)
- kostel svatého Prokopa (Bezděkov nad Metují)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rudolf Walter, Othmar Daniel Zinke (1664–1738), in: Schlesische Lebensbilder, svazek 7, s. 78–84, ISBN 3-7995-6198-6
- ↑ Horyna (B), 1993, s. 177-180
- ↑ Horyna (A), 1993, s. 82-98
Literatura editovat
- Mojmír HORYNA (A), Stavebníci a stavitelé břevnovsko-broumovského kláštera v období baroka, in: Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově (993-1993), sborník k miléniu, Dagmar Hejdová-Pavel Preiss-Libuše Urešová (editoři) a kolektiv autorů, Vydalo opatství u sv. Markéty v Břevnově. Praha 1993, s. 77–98.
- Mojmír Horyna (B), Barokní “znovuzaložení“ benediktinského kláštera v Břevnově. Otmar Zinke a jeho architekti – poznámka k problematice vztahu stavebníka a architekta, Zprávy památkové péče, č. 5, Praha 1993, s. 177-180
- Mojmír HORYNA, Barokní rozkvět Broumovska, in: Broumovsko – interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku, Broumov 2003, s. 32–37.
