Tento článek je o druhu nádobí. O střelné zbrani pojednává článek Moždíř (zbraň).
Mosazný hmoždíř

Hmoždíř (či moždíř) je nádoba, sloužící k roztloukání a drcení koření nebo krystalických látek. Jeho příslušenstvím je podlouhlá palička s rozšířeným koncem, která se nazývá tlouk, tlouček nebo trdlo.

V přeneseném významu se slovo moždíř používá i pro označení krátkého děla velké ráže, které střílí vrchní skupinou úhlů.

Obsah

HistorieEditovat

 
Kamenný hmoždíř

Historikové jsou přesvědčeni, že nejstarší nalezené hmoždíře pochází z doby 35 000 let před naším letopočtem. První hmoždíře měly podobu jen kamenného důlku s kamenným tloučkem.[zdroj?]

Používal se ve středověkých kuchyních, ale jistě ho lze nalézt i na půdách prababiček.

Kovové hmoždířeEditovat

MosazEditovat

Nejčastěji jsou hmoždíře vyrobeny z mosazi. Většina mosazných hmoždířů má na spodní straně vyraženo číslo které značí velikost hmoždíře. Pokud najdete v zemi mosazný hmoždíř, tak s největší pravděpodobností sloužil k uzemnění rádia.

BronzEditovat

 
Bronzový hmoždíř odlit do pískové formy

Méně často jsou hmoždíře vyrobeny z bronzu. Bronzové hmoždíře bývají dražší než mosazné. Používal se v lékárnách. Většinou se dělaly ze zvonoviny nebo z bronzu s 10% cínu. Bronz na hmoždíře nesmí obsahovat olova a jiné jedovaté přísady. Dříve se mohlo stát že slévárník chtěl ušetřit drahý cín pro sebe a namísto toho dal do slitiny olovo.

ZinekEditovat

Původní lékárenské hmoždíře se vyráběly ze zinku, který se dal povrchově dobře upravovat. Zinkové hmoždíře nejsou tak pevné jako bronzové, takže když spadly na zem mohly prasknout.

LitinaEditovat

 
Litinový hmoždíř

Litinové hmoždíře se ve velkém začaly dělat až během první světové války je lidé dostávali výměnou za mosazné, ze kterých se pak dělaly výstelky do kanónů, proto se jim říká náhražkové. Litina se nehodí na výrobu hmoždířů kvůli rychlé korozi, pokud se hmoždilo něco kyselého, tak začaly brzy reznout.

Ostatní kovyEditovat

Ostatní kovy jako cín se nehodí na hmoždíř z důvodu malé pevnosti.

V laboratořích se používají spíše porcelánové misky než speciální titanové hmoždíře.

Ostatní materiályEditovat

Porcelán a keramikaEditovat

V dnešní době se už většinou kovové hmoždíře nevyrábí z důvodu vysoké ceny a možné koroze.

Porcelán je levný materiál a chemicky netečný k potravinám a chemikáliím.

 
Porcelánový hmoždíř

Kvůli chemické netečnosti se používá na hmoždíře také kámen a sklo.

DřevoEditovat

Dřevo je velice levný materiál, který se používá především na velké hmoždíře. Tlouk může mít na konci ocelovou kouli.

Dodnes ho používají v kuchyních afrických států a rozvojových zemích, například Senegal. Používá se mimo jiné na výrobu másla; takovýto hmoždíř se nazývá máselnice.