Wikipedie

Ústí nad Orlicí

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji
(přesměrováno z Wildenschwert)

Ústí nad Orlicí (v místním nářečí Oustí, německy Wildenschwert) je město na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi 10 km severoseverozápadně od České Třebové. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 340 m n. m. Žije zde přibližně 14 tisíc[1] obyvatel. Leží ve stejnojmenném okresu a je pátým největším městem Pardubického kraje. Ústím nad Orlicí prochází první a třetí tranzitní železniční koridor a silnice I/14.

Ústí nad Orlicí
Mírové náměstí
Mírové náměstí
Znak města Ústí nad OrlicíVlajka města Ústí nad Orlicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecÚstí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Orlicí
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°58′26″ s. š., 16°23′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel14 098 (2024)[1]
Rozloha36,37 km²[2]
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ562 01, 562 03, 562 04, 562 06
Počet domů2 419 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.9
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduSychrova 16
Ústí nad Orlicí
562 01 Ústí nad Orlicí 1
podatelna@muuo.cz
StarostaPetr Hájek (SNK – Oušťáci)
Oficiální web: www.ustinadorlici.cz
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
Další údaje
Kód obce579891
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město se nachází v geomorfologickém okrsku Ústecká brázda, který spadá do Českotřebovské vrchoviny. Nad městem, na Andrlově chlumu (560[4] m n. m.), se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice.

K významným stavbám ve městě patří zejména Roškotovo divadlo, Hernychova vila a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se zde také nejrůznější sportoviště, například krytý plavecký bazén, skatepark, aquapark, fotbalový stadion, tenisové kurty, a hustá síť cyklostezek, cyklotras a turistických cest.

Název

editovat

V nejstarších písemných zmínkách se město objevuje pod dvěma názvy, které nejsou významově totožné. Vedle českého Ústí (odkaz na soutok Třebovky a Tiché Orlice, v jehož blízkosti se zřejmě rozkládalo první historické sídliště) bylo užíváno také německého názvu Wilhelmsuerde, resp. Wilhelmswerd nebo Wilhelmswert, který měl význam „Vilémův ostroh“ (tj. vyvýšenina, vybíhající k západu z pláně mezi Tichou Orlicí a Třebovkou, na níž se rozkládalo historické jádro města) a odkazovalo k zakladateli, kterým mohl být Vilém z Drnholce.[5] Německý název Wildenschwert (doslova „divoký meč“, „meč divochů“), užívaný v novověku a v moderní době, vznikl zkomolením původního Wilhelmswerd a nemá vzhledem k historii města žádný logický význam.[6]

Polský název města zní Uście nad Orlicą.

Části města

editovat

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Dlouhá Třebová a Řetůvka.[7]

Historie

editovat
 
Ústí nad Orlicí a vstup do údolí Tiché Orlice v roce 1845.

K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První spolehlivá zpráva o městě pochází z roku 1292, kdy se villa forensis Wilhelmswerd (tj. trhová ves Wilhelmswerd; současně je zde uveden i český název Ústí) objevuje na donační listině, kterou král Václav II. potvrzuje nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi částí lanšperského panství. V roce 1304 je civitas Wilhelmswerd (obec, město Wilhelmswerd) uvedeno na listině, která potvrzuje a upravuje předchozí nadání. V obou případech je Ústí označeno jako jedno ze správních center lanšperského panství, ve stejné funkci je v obou listinách zmíněna i Česká Třebová.[8] Užívání dvou názvů města, českého a německého, souvisí podle některých historiků s existencí o něco málo staršího osídlení v prostoru soutoku Třebovky a Tiché Orlice, zvaného Ústí, přičemž označení Wilhelmswerd se mělo vztahovat na nové sídliště založené na pravidelném půdorysu na nedalekém ostrohu.[9] V 15.–16. století patřilo město postupně k panství Pernštejnů a Kostků z Postupic.

V době reformace zdejší farní chrám převzali utrakvisté, od konce 15. století zde působil, stejně jako v Kunvaldu, sbor Jednoty bratrské, jehož zděná budova byla postavena v letech 1553–1555; poslední bratrský kazatel odešel do exilu roku 1626. Dále zde bylo činné literátské bratrstvo, které si objednalo dodnes dochovaný iluminovaný kancionál od Jiříka Sezemského ze Sezemic. Roku 1498 město zachvátil první velký požár, při kterém shořela většina budov a došlo ke zničení nejstarších písemností města. V době pobělohorské až do roku 1786 město a panství vlastnili Lichtenštejnové. Většina obyvatel se v minulosti živila hlavně zemědělstvím a domácím tkalcovstvím.

K rozmachu textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19. století v souvislosti se stavbou železnice Olomouc–Praha. První textilní továrnu založil v roce 1855 faktor Jan Hernych. Jeho syn Florián Henrych vybudoval mechanickou tkalcovnu, další budovy areálu přibyly na konci 19. století, budovu při Svatojánské ulici ve 20. letech 20. století upravil arch. Pavel Janák.[10] Konkurenční závod vedl Václav Vincenc. V roce 1943 nacisté oba závody zabrali pro výrobu leteckých motorů, v roce 1946 byla firma znárodněna a stala se závodem 01 n.p. Perla.

Roku 1945 bylo Ústí prohlášeno okresním městem.

Současnost

editovat
  • V roce 1963 do městské části Kerhartice dopadl meteorit o velikosti 12x8 cm a váze 1280 gramů, je vystaven v Národním muzeu v Praze.
  • V roce 1997 bylo město zasaženo povodňovou vlnou, nejvíce postižené oblasti byly Kerhartice, Hylváty a podměstí.
 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
 
Nejstarší dům v Ústí nad Orlicí (1553-1555)
 
Radnice a domy na Mírovém náměstí

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ústí nad Orlicí.

Církevní památky

editovat

Světské památky

editovat

Muzea

editovat
  • Městské muzeum – ulice 17. listopadu 72; mj. expozice lidových betlémů

Fotografie

editovat
  •  
    Severní část náměstí s barokní radnicí
  •  
    Mírové náměstí
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Fara kostela
  •  
    Hernychova vila s městským muzeem
  •  
    Roškotovo divadlo
  •  
    Stará nádražní budova Ústí nad Orlicí
  •  
    Železniční zastávka město (pohled z kolejiště)
  •  
    Železniční zastávka město (pohled z ulice)
  •  
    Historická část města s tkalcovskými chalupami (ul. Zahradní)
  •  
    Památník odboje
  •  
    Křížová cesta z Ústí nad Orlicí na Andrlův chlum
  •  
    Celkový pohled na město z rozhledny na Andrlově chlumu

Obyvatelstvo

editovat

Demografický vývoj

editovat
Rok 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 2016 2021
Počet obyvatel 12 062 15 466 15 953 15 641 15 319 15 268 15 191 14 918 14 648 14 226 14 053

Struktura populace

editovat
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011

Průmysl

editovat
  • V roce 1967 Výzkumný ústav bavlnářský ve spolupráci v národním podbiku KOVOSTAV zahájil provoz první bezvřetenové přádelny na světě.[17]
  • Perla a.s. – bývalý výrobce bavlněných tkanin a bytového textilu
  • Rieter CZ s.r.o. – výrobce strojů pro textilní průmysl
  • VUB a.s. – textilní výzkum a strojírenská výroba
  • FPOS a.s. – kovovýroba, vývoj a výroba motocyklů
  • ACE Trade s.r.o. – distributor a dodavatel surovin pro chemický a potravinářský průmysl
  • Intech s.r.o. – dodavatel tvářecích strojů pro strojírenství – obchodní zastoupení Skandinávských firem
  • Schaltag CZ s.r.o.
  • EWE s.r.o.
  • Advantech Czech s.r.o. - vývoj a výroba průmyslových LTE/5G routerů[18]

Školství

editovat

Mateřské školy

editovat
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Pod Lesem 290
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Sokolská 165
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Černovír 96
  • Mateřská škola KLUBÍČKO Ústí nad Orlicí, Dělnická 67
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Na Výsluní 200
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Heranova 1348
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Knapovec 8
  • Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Nerudova 136

Základní školy

editovat
  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Bratří Čapků 1332
  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11
  • Základní škola Ústí nad Orlicí, Třebovská 147
  • Základní škola Ústí nad Orlicí – Kerhartice, Školní 75
  • Speciální základní škola Ústí nad Orlicí, Lázeňská 206

Střední školy

editovat

Základní umělecká škola

editovat
  • Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí, Smetanova 1500

Kultura

editovat
  • V roce 1803 zde byla založena Cecilská hudební jednota, nejstarší dosud existující sbor v Evropě.
  • Na podzim roku 2016 začala vysílat z Ústí nad Orlicí regionální rozhlasová stanice Rádio Orlicko.
  • Kocianova houslová soutěž – od r. 1959 tradiční mezinárodní soutěž mladých houslistů
  • Heranova violoncellová soutěž
  • Městská akce „Město v pohybu“ (koná se každý rok)
  • České vize – festival studentských a amatérských filmů se koná každoročně v Roškotově divadle od roku 2020
  • NADOTEK – filmový festival dokumentární tvorby se sociální tematikou
  • Jeden Svět – filmový festival pořádaný zapsaným spolkem SPOUSTI z.s.
  • ČESKÝ LVÍČEK – celostátní soutěž neprofesionální filmové tvorby
  • Ústecká staročeská pouť
  • Ústecké Vánoce
  • Městská knihovna

Sport

editovat
  • Ústecká „21“ – mezinárodní automobilová soutěž závodů do vrchu.
  • Rieter Open – mezinarodni turnaj ITF futures mužů v tenise.
  • Skiinterkriterium – mezinárodní závod žákovských kategorií ve slalomu a obřím slalomu, který pořádá Ski klub Ústí nad Orlicí (koná se v Říčkách v Orlických Horách).
  • Ústecký desetiboj – od r. 1945 na atletickém stadionu pořádán nejstarší závod desetibojařů v ČR.
  • TFA – „Nejtvrdší hasič přežívá“, soutěž pro hasiče konaná na Andrlově chlumu.
  • Roku 2017 se místní fotbalový klub poprvé v historii probojoval do třetí nejvyšší fotbalové soutěže v ČR.

Sportovní kluby

editovat
  • Florbalový klub FBK OT
  • Systema Ústí nad Orlicí
  • Junior klub (letecké modelářství)
  • Klub orientačního běhu Ústí nad Orlicí
  • Aero klub
  • TTC – stolní tenis
  • SK Shotokan Karate Ústí nad Orlicí
  • Jiskra Ústí nad Orlicí – fotbal a atletika
  • Tenisový klub Ústí nad Orlicí

Účastníci Olympijských her z Ústí nad Orlicí

editovat
  • Václav Čevona (nar. 1922), OH 1948 a OH 1952 (atletika – 1500 m)
  • Luboš Adamec (nar. 1959), OH 1988 a OH 1992 (střelba)
  • Roman Dostál (nar. 1970), ZOH 2002, ZOH 2006 a ZOH 2010 (biatlon)
  • David Egydy (nar. 1983), ZOH 2018 (boby)
  • Petr Hladík (nar. 1948), OH 1968 (cyklistika)
  • Daniel Krčmář (nar. 1971), ZOH 1994 (biatlon)
  • Milan Křen (nar. 1965), ON 1988 (cyklistika)
  • Tomáš Kučera (nar. 1977), OH 2000 (fotbal)
  • Jaroslav Kulhavý (nar. 1985), OH 2004, OH 2008, OH 2012, OH 2016 (cyklistika na horských kolech)
  • Klára Moravcová (nar. 1983), ZOH 2014 (běh na lyžích)
  • Ondřej Moravec (nar. 1984), ZOH 2006, ZOH 2010, ZOH 2014, ZOH 2018 (biatlon)
  • Michal Šlesingr (nar. 1983), ZOH 2006, ZOH 2010, ZOH 2014, ZOH 2018 (biatlon)
  • Denis Špička (nar. 1988), OH 2008, OH 2012 (cyklistika)
  • Lubomír Sršeň (nar. 1954), OH 1980 (vzpírání)
  • Ondřej Valenta (nar. 1973), ZOH 1994 (běh na lyžích)
  • Jaromír Vaňous (nar. 1955), OH 1980 (atletika - 50 km chůze)
  • Iveta Zelingerová-Fořtová (nar. 1972), ZOH 1992, ZOH 1994, ZOH 1998 (běh na lyžích)[19]

Sociální služby

editovat
  • Domov důchodců Ústí nad Orlicí (disponuje rovněž oddělením pro uživatele s Alzheimerovou chorobou)

Zdravotnictví

editovat
  • Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Orlickoústecká nemocnice (dříve Okresní nemocnice Ústí nad Orlicí), byla otevřena v nové budově z roku 1939. Řadí se na druhé místo za Pardubickou krajskou nemocnici a spolu s ní tvoří páteř krajského zdravotnictví. Spádovost je až 140 000 obyvatel.
  • V roce 2008 byl v budově nemocnice zřízen Babybox (v rámci ČR sedmý). O rok později byla do něho odložena holčička.
  • Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje, výjezdové stanoviště Ústí nad Orlicí. (2× RZP, 1× RLP-RV).

Významné osobnosti

editovat

Zajímavosti

editovat

Ve městě se zčásti natáčely filmy:

  • Roku 1958 Kasaři (L. Pešek, J. Pivec, R. Hrušínský a další), který se z části natáčel také v Ústí.
  • Roku 2015 Já, Olga Hepnarová (M. Olszańská, M. Šopovská, K. Melíšková a další)

Pověst

editovat
  • Ve městě údajně každou noc strašil duch lanškrounského hejtmana Dešvendy (de Sienne). Jednou mu místní kantor sebral odložený kabát a uprchl s ním na zvonici. Dešvenda ho pronásledoval a když už ho tak tak dostihl, učitel zazvonil na zvon a přízrak se rozpadl v prach.

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. S. 83. 
  6. ↑ MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 2. díl. In: Oustecké střípky 1 (2011), s. 9–12.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96 a 461.
  8. ↑ Musil 2011, s. 8–10.
  9. ↑ MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 1. díl. In: Oustecké střípky, 2010, s. 22-23.
  10. ↑ Textilní továrna v Památkovém katalogu NPÚ
  11. ↑ SLAVNOSTNĚ JSME OTEVŘELI PARK ZA KOSTELEM - Město Ústí nad Orlicí. www.ustinadorlici.cz [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Živý betlém byl letos bez obecenstva [online]. Město Ústí nad Orlicí, 2020-12-26 [cit. 2020-12-28]. Video. Dostupné online. 
  13. ↑ Historie – Sbor Jednoty bratrské v Ústí nad Orlicí [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Petice proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. www.stop-demolici.wz.cz [online]. [cit. 2008-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-19. 
  15. ↑ Nádraží v Ústí nad Orlicí bude na třetí pokus kulturní památkou Archivováno 18. 6. 2010 na Wayback Machine. ČT24, 23. 3. 2010.
  16. ↑ LATISLAV, Radek. Památkově chráněné nádraží hyzdí reklamy. Musíme platit daně, hájí se vlastníci. iDNES.cz [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ http://www.vaclavklicka.org/images/Kniha.pdf
  18. ↑ Advantech 4G, 5G Cellular Routers & Gateways for IoT applications - Engineering Portal. icr.advantech.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ZEINER, Emanuel Karel: Města Ústí nad Orlicí dějepisné památky. 1880
  • Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí. Ústí n.O. 1937, 1.
  • Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí. část 1., 2. ad., 2000–2007.
  • HACKENSCHMIED, Václav Zdeněk: Z lidového vypravování na Lanškrounsku a Ústecku n. O. In: Český lid 1930, str. 255–259.
  • STEJSKAL, Martin, MARENČIN, Albert: Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústí_nad_Orlicí&oldid=24378579“