Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 2013/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Zdrojování pohlednicemi

Omlouvám se, jestli se to tu už někdy řešilo. Chystám se rozšířit článek o jednom malém městě, o kterém nedokážu sehnat zdroje. Některá tvrzení (domy stojící v určité době na náměstí) by bylo možné doložit pohlednicemi. Samotné pohlednice není správné oskenovat a vložit na Commons, protože reálně nejsem schopen dohledat autora a vyžádat si od něho souhlas. Jde o pohlednice ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Podnik, který je vydal, neexistuje, autor fotografií možná zemřel a dohledat případného vlastníka autorských práv by bylo neskutečně pracné, ne-li nemožné. Na druhou stranu je zde na Wikipedii běžné zdrojovat knihami, u kterých je situace s autorskými právy obdobná. Knihu lze ovšem dohledat v knihovně, u pohlednic si neumím představit, jak budu, bez oskenování, dokládat, že takovou pohlednici vlastním a co na ní vlastně je. Dokáže mi někdo poradit fintu, jak pohlednice využít a nepochybit? --Leotard (diskuse) 8. 1. 2013, 20:03 (UTC)

A co mají ty pohlednice dokladovat? Podle mého názoru podobně jako u toho, která témata zde mají být diskutována (ta které už nějakým sekundárním autorům přišla zajímavá a popsali je), tak bychom i u otázky, které záležitosti zahrnout do článku a které ne, měli respektovat, nakolik daná věc přišla zajímavá autorům uznávaných publikací. Pokud Tchoř uvidí na pohlednici dům, který je nakřivo, a v žádných jiných pramenech o tom nic nenajde, tak by neměl do Wikipedie psát: „Zajímavostí náměstí byl v šedesátých letech dům, který byl nakřivo.“ Protože pokud to nikoho v té době ani později nezaujalo a nejsou o tom žádné zprávy, tak by to mělo blízko k vlastnímu výzkumu a prosazování svého vlastního pohledu na to, co je zajímavé. Tedy moje odpověď je taková, že zdrojovat nějakou nevýznamnou drobnost zachycenou jen a pouze na pohlednici není potřeba, protože taková nevýznamná drobnost asi do článku ani nepatří.--Tchoř (diskuse) 8. 1. 2013, 21:11 (UTC)

Možná by pomohly nové řady publikací, vydávané asi 10 let. Co kniha, to město. Vyšlo jich už mraky, půjčuji si je v knihovně. Jsou to knihy plné okopírovaných starých pohlednic s důkladným popisem. Fakt pak v hesle doprovodím refem s uvedením stránky toho popisu. Samotná pohlednice jako zdroj asi neobstojí a sám uvádíte, že jsou jen kolem 40-60 let staré. Ani svou fotkou, kde vyfotím nějakou zajímavost na venkově a do hesla ji vložím, se neodvažuji uvést jako doklad k tvrzení, že ta kaplička či jeskyně tam je. Je to na hraně vlastního výzkumu.--Zákupák (diskuse) 8. 1. 2013, 21:25 (UTC)

Trošku nesouhlasím. Co vidí objektiv, vidí i oko. Je to očividné. Pokud tedy fotím křížek, jehož polovina zmizela, nemohu sice dokázat, že ji někdo jeřábem ukradl, jak mně to sdělil místní obyvatel, ale že zmizela na základě toho snímku snad tvrdit mohu. --Rosičák (diskuse) 9. 1. 2013, 04:42 (UTC)

Pokud ovšem ta fotografie (pohlednice) byla publikována v nějakém věrohodném zdroji. Tím commons ale rozhodně nejsou. --G3ron1mo 9. 1. 2013, 05:40 (UTC)

Zdrojování neslouží jen k tomu, aby bylo vložené tvrzení něčím podepřeno, ale taky k tomu, aby bylo někým dalším teoreticky ověřitelné. A to z publikovaných důvěryhodných zdrojů. Jak správně uvedl G3ron1mo, Commons v tomto ohledu není dostatečně důvěryhodný zdroj. --Bazi (diskuse) 9. 1. 2013, 08:23 (UTC)

Nevím sice, proč jsem poučován o nedůvěryhodnosti Commons, když na to jsem se neptal, ale budiž. Respektuji, že Wikipedii není vhodné zdrojovat pohlednicemi. Neberte můj dotaz jako zdržování wikipedistů od jiných důležitých aktivit, prostě se chci vyhnout tomu, aby mi už vytvořené články někdo s alergií na pohlednice bořil. Takže vím na čem jsem a díky za názory. --Leotard (diskuse) 9. 1. 2013, 17:12 (UTC)

Možná by bylo lepší nezobecňovat tvrzení, že zdrojování pohlednicemi není vhodné. Zvlášť pohlednice z přelomu 19. a 20. století často fungovaly jako určitá obdoba pozdějších turistických průvodců a uváděly řadu cenných informací. Co se týká zdrojování obsahem fotografie na pohlednici, tak si dokážu představit situaci typu „Přesné datum zániku místního pivovaru podle literatury XYZ není známo, ale na pohlednici z roku 1934 je ještě zachycen, zatímco na pohlednici z roku 1939 již chybí.“ --Xth-Floor (diskuse) 27. 3. 2013, 12:17 (UTC)

Ta poslední věta je typická ukázka vlastního výzkumu. (Samozřejmě pokud se nenachází například v nějaké věrohodné publikaci.) --G3ron1mo 27. 3. 2013, 12:35 (UTC)

S tím zásadně nesouhlasím. Toto právě není vlastní výzkum, pouze převzetí dvou informací ze dvou zdrojů. Nedochází ke vzniku informace, která by v uvedených pramenech nebyla. Dokud z těchto dvou informací nevyvozuji žádný závěr (např. pivovar byl zbourán, odstřelen, zřítil se...), pak k žádnému výzkumu nedochází. --Xth-Floor (diskuse) 30. 4. 2013, 08:16 (UTC)

Zásadně nesouhlasit samozřejmě můžete, ale to nic nemění na faktu, že interpretujete tak, že vzniká nová jidne nepublikovaná informace. Příklad na pohlednici A z roku 1900 je budova, na pohlednici B z roku 1920 už budova není. Vy z toho vyvozujete fakt, že byla budova zbouraná. Je tento fakt někde publikovaný? Pokud ano, odkažte na onu publikaci, pokud ne, jde o vlastní výzkum. Naprosto přesně je to popsané závazným pravidlem: „Jako vlastní výzkum chápeme příspěvek, který "předkládá" myšlenky nebo argumenty některým z následujících způsobů: (…) uvádí analýzu nebo syntézu existujících faktů, myšlenek, názorů nebo argumentů způsobem, který podporuje záměr sledovaný přispěvatelem bez toho, aby závěry byly podpořeny analýzou nebo syntézou důvěryhodného zdroje.“ --G3ron1mo 30. 4. 2013, 08:28 (UTC)

Přečtěte si prosím ještě jednou můj příspěvek a řekněte mi, kde přesně v něm píšu, že budova byla zbouraná. --Xth-Floor (diskuse) 1. 5. 2013, 12:21 (UTC)

Podle jakých zákonů se česká Wikipedie řídí?

Podle českých nebo floridských, když je hostovaná na Floridě? Například na slovenské Wikipedii je zakázáno použít obecní symboly bez souhlasu obce. Ale je to tak správně, když je Wikipedie hostovaná v zahraničí se zahraničními vlastníky? --Kohelet (diskuse) 24. 1. 2013, 18:50 (UTC)

Formálně se řídí podle floridských zákonů, ale vzhledem k tomu, že převážná oblast užití obsahu české Wikipedie je v České republice, jsme povinni usilovat o to, aby obsah české Wikipedie nebyl v rozporu ani se zákony České republiky. Nejde totiž jen o online přístup, ale i o možnost vydat obsah nebo část obsahu např. na DVD. --Beren (diskuse) 24. 1. 2013, 18:59 (UTC)

Servery nově sídlí ve Virginii]... JAn (diskuse) 24. 1. 2013, 19:04 (UTC)

Česká Wikipedie zatím na DVD nevyšla a pokud vím, tak se to ani neplánuje...takže proč usilovat o to, aby obsah byl v souladu se zákony ČR? --Kohelet (diskuse) 24. 1. 2013, 20:38 (UTC)

Tak jednou otázkou je, co to vlastně znamená „usilovat o to, aby obsah byl v souladu se zákony ČR“. Do té míry, do které to znamená „usilovat, abych já jako přispěvatel přispíval v souladu se zákony ČR, ve které žiju“, je to vskutku doporučeníhodné přinejmenším pro všechny, kdo přispívají z ČR. --Mormegil ✉ 24. 1. 2013, 20:44 (UTC)

Tak třeba u toho slovenského zákona je zakázané obecní symboly pouze používat, to znamená, že uživatel, který tyto symboly pouze na Wikipedii nahraje, se ničeho nedopouští. Nicméně je každého věc, jestli zákony poruší nebo ne, to jediné, co by Wikipedii mělo zajímat, je legalita jejího vlastního obsahu. --Kohelet (diskuse) 24. 1. 2013, 21:26 (UTC)

Promiňte, kolego, při vší úctě nemůžu v žádném případě souhlasit s tvrzením, že to jediné, co by Wikipedii mělo zajímat, je legalita. To je IMHO značná redukce smyslu encyklopedie a celého našeho dobrovolného konání. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 21:33 (UTC)

Samozřejmě jsem to nemyslel obecně, ale pouze vztáhnuté na tento problém, tj. není nutné se zatěžovat zákony, které Wikipedie není povinována dodržovat. --Kohelet (diskuse) 24. 1. 2013, 22:10 (UTC)

To, že já, my nebo ostatní něco neplánují (jako vydání DVD), ještě neznamená, že to neudělá někdo jiný. Nebo že někdo jiný neužije nějak tuto encyklopedii nebo její část ve svém díle. A proč bychom mu měli vědomě působit nějaké legální problémy? Ne, naopak chceme, aby takové užití, pokud dodrží licenci, bylo co nejvíce bezproblémové. --Beren (diskuse) 24. 1. 2013, 22:22 (UTC)

A co když bude někdo chtít vydat českou Wikipedii na DVD třeba v Německu či Zimbabwe? To se budeme řídit i jejich zákony? --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 08:44 (UTC)

My třeba ne, ale vydavatel by snad mohl, ne?--frettie.net (diskuse) 25. 1. 2013, 09:19 (UTC)

To je jen polemika na to Berenovo „respektujme české zákony, co kdyby to tu chtěl někdo vydat na DVD“. Měly by se respektovat jen zákony, které musí z důsledku fyzického umístění serverů, zbytek je, jak říkáte na „vydavatelích“, ať už jsou v Česku nebo na Maledivách. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:08 (UTC)

Jenže pak jde myšlenka svobodného znovupoužití námi vytvořeného obsahu (alespoň na území, kde se dominantně užívá čeština, tj. toho, které by českou Wikipedii mělo primárně zajímat) do kytek. --Beren (diskuse) 25. 1. 2013, 12:33 (UTC)

A proč ne? Já si pod slovem svobodná představím něco jiného, než libovolné přebírání obsahu. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:42 (UTC) PS: Tedy myslím, že by odpovědnost měla ležet na přejímateli a ne na Wikipedii. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:45 (UTC)

Na přejímateli ta odpovědnost objektivně leží, to je bez debat, na nás je jen to, zda se to přejímatelům z našeho kulturního okruhu budeme snažit usnadnit anebo zda budeme vědomě dělat takový obsah, který bude možné bez problémů vydat jen v USA. --Beren (diskuse) 25. 1. 2013, 17:20 (UTC)

To jsem pochopil a jsem pro druhou možnost. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 17:33 (UTC)

Jsem zásadně proti druhé možnosti. Kdybych se chtěl podílet na encyklopedii použitelné (jen) v USA, tak budu dělat en.Wiki. Já chci encyklopedii pro české uživatele a vyhovující českým zákonům. Pohybovat se záměrně na hraně nebo i za hranou českých zákonů považuji za zcela nevhodný přístup, který se možná hodí pro warez servery, ale není hoden encyklopedie. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2013, 21:14 (UTC)

Já si myslím, že hlavní ideou Wikipedie je poskytovat informace a ne starat se o to, zda si to lidi můžou kopírovat na své webíky či jako referáty. --Sternax (diskuse) 26. 1. 2013, 09:00 (UTC)

Já vám ten názor neberu, ale neslučuje se s realitou, doporučuji k přečtení Poslání Wikimedia Foundation. Umožňovat další bezproblémové šíření námi vytvořených informací je důležité a v souladu s hlavní ideou.

Na druhou stranu nadace přímo nařizuje dodržování i lokálních (u nás českých) zákonů jen co se týká autorského práva u obrázků nepokrytých svobodnou licencí. U jiných případných lokálních zákonných omezení nad rámec omezení plynoucích z amerického práva to nadace nechává na jednotlivých projektech (tj. na nás). Pokud je začleníme do svých pravidel, nadace to hodlá respektovat (jak je vyjádřeno v dosud neoficiálních právních pravidlech). Ale to by bylo předmětem diskuse nad konkrétní věcí, můj názor je, že při takovém rozhodování bychom se měli rozhodnout tak, aby hlavní ideje projektu nebyly dotčeny. --Beren (diskuse) 26. 1. 2013, 15:51 (UTC)

Obecní znaky se řešily už tady a slovenská právní úprava je stejná jako česká. Ve stručnosti, o obecních znacích můžeme informovat, ale nesmíme je "používat", tzn. dávat např. na vizitky, razítka, vydávat je za vlastní a pod. Z toho hlediska i případné vydání DVD Wikipedie je OK i s obecními znaky.

Obecně - Wikipedie se řídí zákony USA, ale každý jednotlivý přispěvatel a uživatel je povinen se řídit vlastními zákony. Příklad - v Německu je zakázáno zobrazovat hákový kříž ale v USA a ČR ne. Takže hákový kříž může být na serveru v USA (tam je to povoleno), a historický obrázek s "hákáčem" může uploadnout do Commons Američan i Čech (obojí povoleno), ale Němec ho uploadnout nesmí (en:Strafgesetzbuch section 86a).--Yopie (diskuse) 25. 1. 2013, 10:40 (UTC)

Wikipedia does not have an article with this exact name. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:10 (UTC)

To není pravda, na slovenské wiki znaky obcí přidávají až po udělení povolení (viz sk:Wikipédia:WikiProjekt Erby#Erby slovenských miest a obcí). Takže vydání slovenské Wikipedie na DVD by nebylo OK, pokud by byly neautorizovaně použity obecní znaky. --Kohelet (diskuse) 25. 1. 2013, 14:28 (UTC)

Jen pro zajímavost, pokud bych ten znak na slovenskou Wikipedii přidal já jako Čech, jak by se postupovalo? --Ragimiri 26. 1. 2013, 16:24 (UTC)

Tak by byl smazán. Nezáleží na tom, kdo tam ten znak přidal, ale že tam je, protože slovenský zákon zakazuje používání znaků organizacemi. Podle mně by to bylo legální, protože Wikipedie je hostována v zahraničí, ale slovenští wikipedisté se zjevně rozhodli jinak.--Kohelet (diskuse) 26. 1. 2013, 17:35 (UTC)

Poštovní známky

Tak po několika letech se tu objevil problém s poštovními známkami. Na Commons nahrál uživatel Kefidlo dvě československé známky, které jsem označil ke smazání (File:Csr 353.jpg, File:Csr 354.jpg, obě myslím z doby těsně po druhé světové válce). Následoval na mé diskusní stránce dotaz od Jiřího Neumanna, na který jsem v rámci svých možností odpověděl. Prosím však o vyjádření někoho zběhlejšího v této oblasti, jak to je. Pan Neumann uvedl nějaké argumenty, proč by známky tady být mohly: Domnívám se, že u zaniklých státních útvarů, které vydávaly poštovní ceniny (známky, dopisnice, obálky s natištěnou známkou, atd.) nelze o porušování autorských práv hovořit. Obdobná analogie je například u vyobrazení mincí či bankovek těchto států. Součástí smlouvy s autorem (autory) byla (a v současnosti i je) v těchto případech klauzule o vynětí těchto státních cenin z režimu autorského zákona. V případě doby od roku 1840 do cca 50. let minulého století navíc tato problematika ve většině států světa nebyla vůbec - se samotnými autory z pohledu autorského zákona - řešena. (citace). Díky. --Harold (diskuse) 3. 3. 2013, 00:30 (UTC)

Děkuji za výše uvedené argumenty a další na stránkách pana "Harolda". Pokud jsem pochopil správně platné stanovisko "Wikikomunity" v tomto případě, je zásadní problém, že "známky nelze považovat za úřední dílo". K uvedenému odkazu na "Československo", resp. "Česká republika" je na těchto stránkách tvrzení o platnosti 70ti let trvání autorských práv u poštovních známek (v souvislosti s úmrtím rytce a grafika). Jako podpůrné stanovisko (zdroj) je uveden odkaz na stránky pana Gerharda Batze z Německa, které se věnují umělcům a rytcům známek. Pana Batze si velmi vážím, vzhledem k tomu, co dělá pro propagaci české a československé filatelie, na stranu druhou nechápu, jaký má tento odkaz relevanci...

Tedy zpět k teritoriální filatelii a možnému zveřejňování obrázků. Budeme-li vycházet z našeho území, můžeme zde hovořit o těchto státních útvarech: České republice (1993-201x), Slovenské republice (1993-201x), Československé republice (1944-1992), Zakarpatské Ukrajině (1944-1945), Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), Slovenské republice (1939-1945), Republice Karpatská Ukrajina (1939), Československé republice (1918-1939), Slovenské republice rad (1919), Maďarské republice rad (1919), Maďarské republice (1918-1919), Uherském království (1867-1918), Lombardsko-Benátském království (1815-1859/1866, známky vydávány v letech 1850-1866), a Rakouském císařství (1804-1918, známky vydávány v letech 1850-1918).

Pro Českou republiku (1993-201x) a Slovenskou republiku (1993-201x) jsem zatím podporu pro tvrzení, že "známky je možno považovat za úřední dílo" nehledal. Na přelomu let 1999/2000 jsem sice nějaké komentáře k Poštovnímu zákonu (č. 29/2000 Sb., Zákon o poštovních službách) sice psal, ale zatím jsem je nenašel, tedy tyto dva státy zatím odkládám. Ale upozorňuji, že pro oba platí (v době jejich vzniku a před platností dalších norem) zákon předchozí (č. 222/1946 Sb., o poště - poštovní zákon).

Pro Československou republiku (1944-1992) platil od roku 1946 Zákon o poště (poštovní zákon) č. 222/1946 Sb. ze dne 7. listopadu 1946, vydán ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé, částka 98 ze dne 13. prosince 1946.

V části I. Poštovní výhrada, §1 Vymezení poštovní výhrady, bodu (1) se hovoří: "Stát má výhradní právo dopravovati věci označené v § 2, jakož i zříditi a provozovati podnik k dopravě těchto věcí. Souhrn těchto práv tvoří poštovní výhradu.".

V části III. Zvláštní oprávnění pošty, §10 Ostatní oprávnění, bodu (4) se hovoří: "Poště je vyhrazeno vydávati poštovní známky a jiné poštovní ceniny...".

V části V. Trestní ustanovení, §13 Trestné činy, bodu (3) se hovoří: "Poštovním známkám a jiným poštovním ceninám (§10. odst. 4) se poskytuje trestní ochrana podle zvláštních zákonných ustanovení".

Zákon byl předkládán na prvním zasedání Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé dne 13. září 1946 jako tisk 112, který obsahoval jak Vládní návrh, tak i Důvodovou zprávu (zdroj: http://www.psp.cz/eknih/1946uns/tisky/t0112_01.htm a http://www.psp.cz/eknih/1946uns/tisky/t0112_02.htm).

Z důvodové zprávy k části I. vyplývá, že více než stoletá platnost rakouských a uherských "zmíněných zákonů lze si vysvětliti tak, že ... hodnota ... spočívala především v proklamaci poštovního regálu ..., t. j. výhradního práva státu na dopravu písemných zpráv, kteréžto právo zůstalo neotřeseno a je základem poštovnictví nejen československého, ale i jiných států. Slovem regál se označovala původně práva královská vůbec, zvláště však výhradní práva, která byla zdrojem příjmů. ... K těmto regálům patří poštovní regál. Stát si ponechává pro sebe výhradní právo na provozování pošty, ale především proto, aby zaručil dopravu bezpečnou, přesnou a rychlou, zejména však levnou a sloužící za stejných podmínek komukoliv." Tedy ve zkratce - stát má výhradní právo a od něj je třeba odvodit pojem "úřední dílo" ve vztahu k poštovním ceninám.

Z důvodové zprávy k části III. vyplývá, že "O právu pošty vydávati poštovní známky a jiné poštovní cenniny nebylo v rakouském poštovním zákoně zmínky, ježto v době jeho vydání (1837) nebyly poštovní známky ještě známy, byvše zavedeny v býv. Rakousko-Uhersku až od 1. června 1850. Ani uh. poštovní zákon z r. 1850 nemá o poštovních známkách žádného ustanovení. S ohledem na to třeba v novém poštovním zákoně toto právo pošty - ostatně zcela nepochybné a chráněné zvláštními trestními normami - výslovně stanoviti. Pod pojem "jiné poštovní cenniny" náležejí dopisnice a zálepky s vytištěnou poštovní známkou, proužky do výplatních strojů, t. zv. aršíky, vydávané poštou k významným příležitostem, a pod.". Ve zkratce - právo pošty nepochybné a chráněné, opět vyhovuje definici pojmu "úřední dílo".

Z důvodové zprávy k části V. vyplývá, že "Zákonnými předpisy, na něž se zde odkazuje, jsou: V zemích českých: vládní nařízení ze dne 24. srpna 1939, č. 244 Sb., o ochraně poštovních známek. Na Slovensku: zákon ze dne 11. února 1942, č. 23 Sl. z., o ochraně kolků, poštovních a jiných známek, cennin a značek." Tyto dva zákony odkazují na předchozí právní úpravu, platnou pro Protektorát Čechy a Morava a Slovenskou republiku, a tedy platnou i pro roky 1944-1946 pro Československou republiku. Tedy svým způsobem obdobná právní úprava definuje pojem "úřední dílo" i k vydávaným poštovním ceninám v tomto časovém úseku.

Závěr: poštovní ceniny Československé republiky (1944-1992) vzhledem k výše uvedeným platným zákonům pro období let 1944-1992 jsou vydávány státem (resp. pověřeným státním podnikem) a tedy splňují pojem "úřední dílo".

Pro Zakarpatskou Ukrajinu (1944-1945) nelze zatím spolehlivě určit, jaké platily zákony. V prvním období listopad-prosinec 1944 zcela jistě československé (alespoň teoreticky), od prosince 1944 až po definitivní předání území (de facto a de jure) do správy Sovětského svazu (1945) zřejmě zákony revoluce. První emise známek byly jako provizorní přetiskové emise, v roce 1945 bylo vytištěno i několik "definitivních" známek, byť místních - primitivních - tisků.

Pro Protektorát Čechy a Morava (1939-1945) platilo od roku 1939 Vládní nařízení o ochraně poštovních známek č. 244/1939 Sb. ze dne 24. srpna 1939, vydáno ve Stejnopisu sbírky zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, částka 90 ze dne 27. října 1939.

V §1 Poštovní známky, bodu (1) se hovoří: "Ochrany podle tohoto nařízení požívají poštovní známky (odstavec 2), které vydává veřejný úřad v oboru působnosti jemu přikázaném, ať jsou to známky zdejší či cizozemské".

V §2 Poštovní známky, bodu (2) se hovoří: "Platné jsou takové poštovní známky, které jsou způsobilé k vyplácení poštovních zásilek, nebo jichž se používá v poštovní službě k vyúčtování některých poplatků. Není přitom rozdílu mezi známkami v přítomné době vydávanými a známkami, jejichž vydávání bylo sice zastaveno, ale které nebyly dosud vzaty z oběhu. Neplatné jsou známky dřívějších emisí, jejichž vzetí z oběhu bylo vyhlášeno".

Z Důvodové zprávy k zákonu vyplývalo, že pojem "poštovní známky" byl vykládán zejména ve vztahu ke známkám výplatním, leteckým, novinovým, doručním a doplatním. Viz: Z důvodové zprávy ministerstva dopravy otištěné v HOFFMANN, J.: Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava (a býv. Česko-Slovenské republiky). Ročník I. (1939). Praha: V. Linhart, 1939, s. 1061–1063, a dále též: http://www.academia.edu/2631040/Trestni_pravo_v_Protektoratu_Cechy_a_Morava, str. 103-104.

Vzhledem k době vyhlášení tohoto zákona a ve vztahu k bodu 2) se ochrana vztahovala i na tou dobou platné československé, resp. česko-slovenské známky výplatní vydávané v letech 1929-1938, letecké (1930-1939), novinové (1918-1937), doruční (1937), doplatní (1928), pro obchodní tiskoviny (1934).

Závěr: poštovní ceniny Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) vzhledem k výše uvedenému platnému zákonu pro období let 1939-1945 jsou vydávány státem (resp. pověřeným veřejným úřadem) a tedy splňují pojem "úřední dílo".

Pro Slovenskou republiku (1939-1945) platil od roku 1942 Zákon o ochrane poštových známok, iných podobných cenín a niektorých značiek č. 23/1942 Sl.z. ze dne 11. února 1942.

V části "§ l. Ochranu podľa tohto zákona požívajú:", se hovoří: "... e) poštové ceniny (známky, známkové hárčeky a celiny, opatrené odtlačkom známky alebo kolku) a ich skúšobná tlač, taktiež v poštovej telegrafnej a telefonnej službe používané vzorce, nálepky a značky, určené pre používanie alebo pre obeh, ako aj medzinárodné poštové odpovedky, strojové výplatné odtlačky, príležitostné a iné znehodnocovacie pečiatky, a to bez ohľadu na to, či sú platné alebo z obehu vzaté a či baly dané po vyrobení do použitia, ak ich vydáva: 1. slovenský štát, župa, obec (mesto) alebo taká verejná ustanovizeň, ktorú splnomocnil zákon vydávať známky;...".

Zákon byl předkládán na šestém zasedání I. volebního období Snemu Slovenskej republiky jako tisk 473, který obsahoval jak Zákon, tak i Důvodovou zprávu (zdroj: http://www.psp.cz/eknih/1939ssr/tisky/t0473_00.htm).

Z důvodové zprávy vyplývá, že původní "zákonný článok XXXVII/1897 trestnoprávne chránil proti falšovaniu a napodobovaniu poštové známky, kolky a iné na zaistenie daní určené známky a pečiatky, ako aj puncové a ciachové značky. Citovaný zákon nevyhovuje už dnešným pomerom z týchto dôvodov:

1. použitím známky platia sa dnes okrem štátnych dani a kolkových poplatkov, samosprávne dane, dávky a poplatky, ako aj poplatky a taxy pre rozličné verejnoprávne ustanovizne;

2. okrem kolkových známok vydávajú štátne úrady a podniky známky podobné kolkom, ktoré sa používajú na platenie nekolkových poplatkov, napr. známky štatistické, železničné atď.;

3. v záujme prevádzania kontroly nad obchodom s predmetmi z drahých kovov boly zavedené značky vývozné a zásobné;

4. vývojom poštovej služby vzniklý nové predmety, ktoré rovnako slúžia na platenie poštových poplatkov a ktoré treba preto rovnako chrániť. Sú to medzinárodné poštové odpovedky a strojové výplatné odtlačky;

5. na zaistenie štátneho dôchodku slúžia, okrem už spomenutých známok, rozličné nálepky, pečiatky a tlačivá, ktoré majú rovnakú dôležitosť a zasluhujú takú istú ochranu;

6. podľa článku 81 Svetového poštového dohovoru, uzavretého v Buenos Aires dňa 23. mája 1939, smluvmé štáty sú zaviazané trestno-právnym spôsobom chrániť pred falšovaním nielen poštové známky, ale aj medzinárodné poštové odpovedky, strojové výplatné odtlačky a v poštovej službe používané nálepky. Usnesením zo dňa 21. decembra 1939 (intimát predsedníctva vlády č. 13. 048/2/39 zo dňa 23, decembra 1939) Slovenská republika pristúpila k tomuto dohovoru a je preto zaviazaná zadosť učiniť ustanoveniam spomenutého článku;"

Závěr: poštovní ceniny Slovenské republiky (1939-1945) vzhledem k výše uvedenému platnému zákonu pro období let 1942-1945 jsou vydávány státem (resp. pověřeným státním podnikem) a tedy splňují pojem "úřední dílo".

Ke zbývajícím státním útvarům doplním informace později. Jiří Neumann Jiří Neumann (diskuse) 3. 3. 2013, 14:46 (UTC)

Pěkná analýza. Doporučuji pokračovat ve shromažďování argumentů, poté shrnout věc na samostatnou stránku, poskytnout prostor pro případné námitky a nechat schválit jako povolenou výjimku v rámci Wikipedie:Licenční politika u souborů. --Beren (diskuse) 3. 3. 2013, 17:15 (UTC)

Prezidentský portrét

Jak je to s publikováním oficiálního portrétu prezidenta – commons:File:Zeman_official.jpg – a jeho volnou šiřitelností podle § 3, odstavce a) zákona č. 121/2000 Sb.? Nějak se mi nezdá, že by se to vztahovalo i na portrét. --Bazi (diskuse) 11. 3. 2013, 14:53 (UTC)

Me too. --Mormegil ✉ 11. 3. 2013, 16:31 (UTC)

Mimochodem, totéž se zřejmě týká portrétu commons:File:Milos-zeman-prezident.jpg --Bazi (diskuse) 12. 3. 2013, 19:31 (UTC)

Loga České televize

Na Commons právě probíhá (byť nikterak živě) diskuse o smazání loga kanálu ČT1. Vedle něj jsou tam ještě loga Dvojky a ČT sport. Nedávno jsem je tam objevil a označil ke smazání jako copyvio, nicméně jeden ze správců místo toho označil všechna loga jako příliš jednoduchá pro autorskoprávní ochranu (threshold of originality). Uživatel Dvorapa následně založil zmíněnou AfD, kde se posléze objevil návrh smazat a nahradit SVG verzí, která je na en.wiki jako Fair Use a má být přenesena na Commons právě v rámci threshold of originality. Osobně si pořád nemyslím, že by logo ČT nemělo být předmětem autorských práv, a neumím pojmenovat ten "jednoduchý geometrický tvar", nicméně možná si jen nechci připustit, že by ČT zaplatila 400 000 Kč za licenci k něčemu, co nemůže být pod autorskoprávní ochranou. Rozhodl jsem se na probíhající AfD upozornit i tady, kde si jí jistě všimne víc lokálních wikipedistů, než kdyby zůstala utopená mezi AfD na Commons. Přece jen se to cs.wiki asi trošku týká, neboť pokud loga na Commons zůstanou a přeberou se do článků ve Wikipedii, bude ta naše dost možná prvním místem, kde si jich někdo, kdo je o copyrightu přesvědčen, všimne. --Michal Bělka (diskuse) 13. 3. 2013, 10:05 (UTC)

Podívám-li se na zmíněné příklady, pak např. logo Windows mi přijde mnohem propracovanější než logo ČT, a přesto není chráněno. Takže u nových log ČT i ČRo bych to na smazání neviděl. --Ragimiri 13. 3. 2013, 10:19 (UTC)

Neznám podrobnosti ohledně ochrany loga Windows, ale přijde mi také, že logo ČT není „jednoduchým geometrickým tvarem“. To by pak nemohlo být chráněno ani třeba logo Wikimedia, protože je složeno z jednoduchých geometrických tvarů. Byť je logo ČT poměrně minimalistické, přijde mi, že využívá specifického písmového fontu pro číslice a tvar obrazovky mi taky nepřijde jako úplně triviální, rozhodně se nejedná jen o obyčejné závorky. --Bazi (diskuse) 13. 3. 2013, 10:34 (UTC)

Možná by byla zajímavá otázka: když jsou to tedy závorky, tak pak jaké? Mne přijde, že nejpřesněji jde o závorky složené z kulatých a hranatých, tedy o složitější útvar, souhlas s Baziho poslední větou.

Nápad stranou: ČT by své logo asi sama neuvolnila, což? --13. 3. 2013, 10:41 (UTC), Utar (diskuse)

Nemyslím si, že by své logo dobrovolně uvolnila, a psát jim e-mail ve smyslu "pokud neuvolníte logo, prohlásíme ho za neoriginální a tudíž nespadající do autorskoprávní ochrany" se mi zrovna nechce :) Značka je značka, nicméně občas si pohrávám s myšlenkou, že by se nemuseli úplně bránit uvolnění obrázků z vysílání (to, co sami nenakupují, např. screenshoty rozhovorů ze Studia ČT24). Chodí jim tam i osobnosti, které mají na Wikipedii články, ale nemají svobodné fotky. Jejich divize nových médií Wikipedii docela využívá (zejména naše statistiky přístupů viz Londýn 2012, prezidentská volba), tak si myslím, že by mohli být něčemu takovému přístupní. Jsou i jiné televize, které něco pod licencí CC uvolňují... --Michal Bělka (diskuse) 13. 3. 2013, 10:59 (UTC)

@Bazi: Jenže logo Wikimedia není chráněno: „Tento soubor nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo.“ :) --Ragimiri 13. 3. 2013, 10:57 (UTC)

OK. :) Nicméně použití podléhá schvalovacím podmínkám. Tak co třeba logo Nike, sice je taky jednoduché, ale je předmětem známkoprávní ochrany, stejně jako ČT. Jakékoli použití by zřejmě stejně mělo podléhat schválení. --Bazi (diskuse) 13. 3. 2013, 12:30 (UTC)

Schválení nevyžaduje jakékoliv použití, ale pokud jde o užívání v obchodním styku (reklama, označování zboží a služeb, nabídka zboží a služeb, užívání v obchodních listinách, ...). Jinak co se týká reprodukcí v encyklopediích, slovnících a podobně, tak tam Zákon 441/2003 Sb., o ochranných známkách, pamatuje především na to, aby nebylo matoucí, explicitně v § 9, pokud např. název chráněný ochrannou známkou vzbuzuje dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, má právo vlastník žádat, aby při následujícím vydání byla ochranná známka opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku. --Beren (diskuse) 13. 3. 2013, 13:17 (UTC)

→ Wikipedista Beren má naprostou pravdu. Z právního hlediska je hlavně důležité, aby bylo pro uživatele Wikipedie jasné, že jde o loga ČT (1, 2, Sport apod.) a samozřejmě jak s nimi má nakládat. Podle mého názoru by se loga ČT na Wikipedii vyskytovat měla a to z důvodu zcela logického. Přímo dle článku zde na Wikipedii je encyklopedie „strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů.“ Proto by i loga ČT měla být u všech článků, které se ČT týkají, protože prostě k ČT tato loga patří a každý by měl mít právo si je prohlédnout. Pro někoho může být tedy zarážející, proč jsem loga označil ke smazání. Důvodem i záminkou pro označení log k odebrání pro mě byla neúcta wikipedisty, který sem logo vložil, k České Televizi a návrhářům loga. Jestliže chci Wikipedii rozšířit o nejnovější logo jakéhokoliv subjektu, za jehož návrh jeho majitel zaplatil značnou sumu a jistí si jej i ochrannými známkami, měl bych majiteli loga prokázat alespoň tu úctu, že uvedu zdroj, majitele, původce a předmět známkoprávní ochrany (u log rozšířenějších je také dobré pro laickou veřejnost doplnit jednoduše, co to znamená pro nakládání s logem) a další důležité informace týkající se loga tak, aby nikdo z Wikipedie nemohl stáhnout logo ČT a udělat z něj vývěsní štít pro svoje potraviny, aniž by věděl, že to udělat nesmí (blbý příklad, taky příklad). Vinu za to by nesla Wikipedie, konkrétně její uživatel, který tyto informace správně nedoplnil, což by mohlo vést k poškození dobrého jména Wikipedie a to si nikdo z nás nepřeje. Wikipedie (hlavně tedy její projekt Commons) to naštěstí zjednodušuje tak, že stačí vybrat pouze správnou ochrannou známku, která se k logu váže, a o ostatní informace pro uživatele se už Wikipedie sama postará. Pro nezkušené wikipedisty trošičku oříšek (také jsem se s tím kdysi pral), lepší je to nechat někomu zkušenějšímu nebo se do toho ponořit a stát se zkušenějším sám (klíčová věc pro psaní skvělých článků). Jde mi čistě o princip a úctu, nikoliv o nějaké handrkování nad skrýváním loga - myslím, že si to ani vedení ČT nepřeje, aby bylo její logo schováváno, spíše naopak - z důvodu přehánění významu známkoprávní ochrany. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2013, 19:30 (UTC)

Loga seriálů

S tím částečně souvisí otázka použití log různých televizních seriálů, např. Dr. House, Dexter ad. Nechci zpochybňovat jejich umístění na Commons, pokud to vyhovuje americkým zákonům, ale máme právo je použít i na stránkách české Wikipedie (pokud bychom se chtěli řídit českými zákony)? --Bazi (diskuse) 13. 3. 2013, 12:30 (UTC)

Pokud (oprávněně) licenčně vyhovují pro umístění na Commons, není důvod mazat zde.--Rosičák (diskuse) 13. 3. 2013, 19:35 (UTC)

Fotky vinylů

Zdravím, jak je to s fotkama gramodesek? Viz [1] --Ben Skála (diskuse) 18. 3. 2013, 15:08 (UTC)

Špatně, i když někdy jde o graficky poměrně jednoduché ztvárnění, často jsou tam loga vydavatelů. --Beren (diskuse) 18. 3. 2013, 17:57 (UTC)

Těžká otázka v případě vinylů vydaných v zahraničí - (Austrálie). Asi bych to řešil případ od případu na Commons.--Rosičák (diskuse) 18. 3. 2013, 18:33 (UTC)

Audio na nádraží

Může se toto uvolnit pod licencí CC BY-SA 3.0, když je tam to hlášení?--Juandev (diskuse) 22. 3. 2013, 10:08 (UTC)

Nedokážu si představit, že by hlášení bylo autorským dílem. Tedy: Ano.
http://www.youtube.com/watch?v=Bt9zSfinwFA

--Mormegil ✉ 22. 3. 2013, 10:59 (UTC)

Recitace či jiná hlasová reprodukce textu se nezřídka za předmět autorskoprávní ochrany považuje a to tím spíš, jsou-li na namlouvání těchto textů zpravidla najímání profesionálové (byť obsah textu v tomto případě snad nikoho chránit nenapadne). To by vám asi u soudu vysvětlili, pokud byste například ve svých autobusech bez souhlasu tvůrců použil hlášení nahraná pro konkurenčního dopravce. Nicméně jsem jedině rád, že aspoň v této věci nepůjde fanatismus ochrany autorských práv ad absurdum. --ŠJů (diskuse) 11. 7. 2013, 20:08 (UTC)

Docela by mě zajímalo, zda o nějakém takovém soudu víte, rád bych to viděl. Pořád si totiž nedokážu představit, že by se u hlášení „Příští stanice Florenc“ (navíc typicky sestavené počítačem z fragmentů) jednalo o umělecké dílo. Což ovšem nic nemění na tom, že by „ukradení“ hlášení konkurenčnímu dopravci a jejich používání ve vlastních autobusech bylo IMHO nekalosoutěžním jednáním zcela bez ohledu na autorská práva. --Mormegil ✉ 12. 7. 2013, 07:00 (UTC)

Prezidentský portrét podruhé

V článcích Gustáv Husák a Seznam prezidentů Československa se objevil ([2] [3]) nový portrét: File:Gustáv Husák - oříznuto.JPG. I když má ověření OTRS, nějak se mi to nezdá. Jako zdroj, ke kterému se asi váže i OTRS, je odkazován plakát k divadelní inscenaci divadla Aréna, který v sobě zahrnuje Husákův prezidentský portrét. Na Commons je ale z plakátu vyříznutý jen ten portrét. Mám vážné pochybnosti o tom, že by divadlo Aréna (nebo kdo dal ten souhlas) bylo vlastníkem autorských práv k samotnému portrétu. Ten IMHO využilo v rámci nějaké umělecké licence, v jejímž rámci bychom možná mohli na commons použít plakát jako celek (?): File:Gustáv Husák - Divadlo Aréna.JPG. Ale nezdá se mi, že by to šlo aplikovat takto na vyříznutý portrét. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2013, 10:14 (UTC)

Podíval jsem se do OTRS a tam je vše v pořádku. Pokud existuje nějaký vlastník autorských práv k tomu portrétu, je na něm, aby se obrátil na nás, nebo na Divadlo v případě, že bylo dílo použito bez jeho souhlasu.--Juandev (diskuse) 12. 4. 2013, 10:31 (UTC)

Co to proboha znamená „tam je vše v pořádku“?? Kdo tam dal souhlas k čemu přesně? --Mormegil ✉ 12. 4. 2013, 11:51 (UTC)

Je tam prohlášení o autorství/držení copyrightu dvou souborů. Přinejmenším to vypadá, že se vztahuje i na ten portrét. (Je/byl oficiální portrét hlavy státu vůbec předmětem copyrightu?). Miraceti 27. 4. 2013, 21:57 (UTC)

Nevidím důvod, proč by neměl být. O státní symboly se nejedná, fotografův autorský vklad tam patrný je (není to průkazková fotka z automatu). --Bazi (diskuse) 27. 4. 2013, 22:06 (UTC)

Protože lidi občas nemluví pravdu? Jinak o úřední dílo možná i může jít, protože u tohoto portrétu zřejmě byl veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Miraceti 28. 4. 2013, 20:20 (UTC)

Veřejný zájem? A to na základě čeho? Pokud se nepletu, existenci, natož používání „oficiálního“ prezidentského portrétu žádný právní předpis vůbec neřeší, není např. nijak povinné na školách či úřadech mít vyvěšen prezidentský portrét, tím méně tento konkrétní „oficiální“. --Mormegil ✉ 29. 4. 2013, 07:29 (UTC)

Momentálně vyvěšování prezidentského portrétu povinné samozřejmě není, ale nebylo to povinné za komunistů? V takovém případě by tu jasný veřejný zájem byl. --Vachovec1 (diskuse) 29. 4. 2013, 10:55 (UTC)

Po zbezne Google Images resersi se mi zda, ze ten Husakuv divadelni "portret" je opravdu dilko originalni pro ucely plakatu, kdyz ty originalni portrety vypadaji vzda krapet jinak (napr. [4], [5] nebo [6]). Zda ovsem ten divadelni portret vznikl monatazi nejakeho z tech snimku nebo vyfocenim radne naliceneho dvojnika bohuzel nepoznam. Divadlo tedy muze byt vlastnikem autorskych prav k tomu "portretu" (zvlaste pokud by slo o druhy pripad) a tipoval bych, ze pritomnost ciziho autorskeho dila na divadelnim plakatem si divadlo ohlidat dokaze. --Jklamo (diskuse) 29. 4. 2013, 12:02 (UTC)

Popisky pořadů

Do stránky o radiu jsem vložil popisky pořadů. Radio už zaniklo, autoři popisků jsou buďto šéfové bývalého radia, kteří s uveřejněním nemají problém nebo autoři pořadů, dnes veskrze neznámí. Věřím, že zrovna u této stránky s tím není problém, ale jak je to obecně ? --Vladcz (diskuse) 18. 4. 2013, 18:19 (UTC)

Jako, že jste opsal popisky pořadů z webových stránek, nebo od někud jinud?--Juandev (diskuse) 19. 4. 2013, 05:16 (UTC)

Vymazanie oscanovanych clankov

dobry den, nahral som par oscnaovanych starych vystrizkov clankov o kapele Queryen ktorej robim na wikipedii stranku a cakam na povolenie/suhlas od autorov danych clankov, no jednemu uz realn ehrozi vymazanie do par hodin, tj ovela skor ako tych 7 dni *- preco? Ved to sa neda stihnut... :-(

Okrem toho ako a koho mam poziadat o povolenie v pripade, z epovodny autor/vlastnik clanku (lokalne noviny) uz vela rokov neexistuju a nie je ani ziadny ich nastupca navyse jasne som uviedol ku kazdemu credit (vlastnik i autor clanku) s tym ze ja si nerobim ziadny narok na vlastnictvo, su to jedine exemplare danych clankov (scanov), niokde na webe s anedaju najst dokonca uz nefiguruju ani v archivoch tych autorov co este ziju - napr. Rock&Pop drzi svoj archiv iba od roku 2005 (vsetko su to clanky z 90-tych rokov), ako riesit toto? --Bublible (diskuse) 18. 4. 2013, 20:53 (UTC)

A odkud jsou oskenované? Z novin, časopisů? Pak je autorem, ten kdo to napsal a ten by měl dát povolení ke zveřejní pod naší licencí.--Juandev (diskuse) 19. 4. 2013, 05:19 (UTC)

Aha, teď vidím, že tam máte skeny z tištěných médií, fotky z televize a audionahrávky. Pokud nejste autorem, tak je jedno, jestli to bylo někde publikováno nebo ne. K dílu drží autorská práva autor, případně organizace ve které pracoval. A jen ta může rozhodnout o umístění na Wikipedii - respektive o šíření pod licencí (např. Creative Commons Uveďte autora zachovejte licenci). Pokud autor nebyl členem organizace a je mrtví, pak někdo po něm drží autorská práva 70. let. Teď mluvím hlavně o fotkách a textech. Jak je to u přefocování televize, nebo u audionahrávek, vám poradí kolegové.--Juandev (diskuse) 19. 4. 2013, 05:27 (UTC)

To, že jde o jediné exempláře nebo je autor mrtvý a není koho kontaktovat nehraje roli. Ani není možné "uvest credit" a myslet si, že se tím řeší problém autorských práv. Na Commons patří pouze a jen svobodná média a toho nelze dosáhnout jinak, než souhlasem autora se svobodnou licencí (ani "souhlasím s použitím na Wikipedii" nestačí, protože autor musí souhlasit s tím, že bude fotografie atd použita kdekoliv a pro jakýkoliv účel dle použité svobodné licence). Dělat fotky z televize tímto způsobem skutečně nejde. --Kyknos (labuť stěhov (diskuse) 19. 4. 2013, 06:37 (UTC)

A už vůbec nelze taková média označovat jako "own work". To je s prominutím podvod. --Kyknos (labuť stěhov (diskuse) 19. 4. 2013, 06:40 (UTC)

Konference také o autorských právech

Ve svém oblíbeném časopise jsem narazil na akci věnovanou průmyslovému právu. Součástí akce jsou také přednášky o autorském právu: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=47767 --Leotard (diskuse) 21. 4. 2013, 18:30 (UTC)

Fotografie pohárů

Jsou přípustné či nepřípustné fotografie sportovních pohárů, např. poháru pro vítěze fotbalové Gambrinus ligy nebo hokejové extraligy? Jestliže jsou přípustné, jsou nějaká omezení (např. místo focení, podrobnost záběru atd.)? Děkuji za radu. --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2013, 17:16 (UTC)

Je nějaký důvod si myslet, že přípustné nejsou? Místo focení nemá na autorská práva přímý vliv. Pokud je ale někde fotografování omezeno, můžeš porušit smlouvu uzavřenou s provozovatelem. Miraceti 27. 4. 2013, 22:00 (UTC)

Důvod mě napadá ten, že pohár je umělecké dílo, které není natrvalo nikde vystavené. Podobně různé sošky pro udílení cen apod.--Ben Skála (diskuse) 27. 4. 2013, 22:41 (UTC)

Tuším, že by mohla být přípustná fotka někoho jak drží ten pohár, typicky toho oceněného, případně předávajícího. Pak by byl hlavním objektem fotky ten člověk, a nikoli pohár. Nepřípustný (za předpokladu, že platí co píše Ben Skála) by ovšem byl výřez z takové fotky, v němž by se pohár stal hlavním objektem. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2013, 09:54 (UTC)

Proto se raději ptám, než něco takového uploadnu. Jak vidno, názory nejsou jednotné, takže počkám a budu nadále sledovat debatu. --Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2013, 10:59 (UTC)

Např. Davis Cup tady normálně je. Jinak ty výřezy se mi nezdají (viz např. nedávná debata o Husákovi). Když je fotka uvolněna, tak přece musí platit, že je možno z ní dělat výřezy (a jinak ji upravovat). Pokud ne, tak nemůže být uvolněna, ne?--Ben Skála (diskuse) 28. 4. 2013, 11:12 (UTC)

Pravda, to z ní logicky. Ale myslím, že jestli mě licence opravňuje udělat z fotky výřez, ještě mě automaticky neopravňuje k tomu, abych onen výřez zveřejnil zase pod stejnou licencí bez návaznosti na původní fotku. Příklad: Můžu udělat fotku ulice. Po ulici jde ale člověk s obrazem nebo třeba s knížkou v ruce. Můžu udělat výřez a zveřejnit tak obal knížky nebo ten obraz? Nebo naopak nemůžu zveřejnit ani tu celkovou fotku kvůli tomu obrazu? Řekl bych, že někde bude hranice a tu bych tušil právě v míře rozpoznatelnosti, potažmo tedy i v tom, je-li dílo hlavním objektem fotky. Nebo jiný příklad: Soubor:Queer knihovna Studu.jpg. Na fotkce je knihovna plná knih, kde by se mohlo vyskytnout i nějaké autorské dílo. Určitě bude autorským dílem plakát nalepený na skříňce, logo Kofoly na lahvi nebo logo Opavia na krabici. Můžu z takové fotky svobodně udělat výřez a dál ho šířit? Nebo naopak by neměla být ani tato fotka zveřejněná pod svobodnou licencí? Tady je to IMHO vcelku zřejmé, protože knížky nejsou rozpoznatelné a loga natolik malá, že by z nich asi nikoho nenapadlo dělat výřezy. Husákův portrét představoval celkem podstatnou část plakátu, snadno rozpoznatelnou, takže buď by autor plakátu neměl disponovat právem k jeho šíření pod touto licencí, anebo by se z něj neměly dělat výřezy. Tak to intuitivně cítím. Ale je možné, že to striktně podle práva bude jinak. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2013, 11:54 (UTC)

Vizte např. commons:Commons:De minimis, případně i některé části Wikipedie:Nefoťte obálky. --Mormegil ✉ 28. 4. 2013, 12:39 (UTC)

Ehm, co si z toho mám vybrat? Co třeba tohle?

Fotografie trojrozměrných předmětů se na Wikipedii považují za akceptovatelné, přestože jejich design může být chráněn autorským právem. (Například snímek mobilního telefonu je přijatelný, ačkoli jeho design je jako užitým uměním autorským dílem.) (z Wikipedie: Nefoťte obálky)

To se myslím vtahuje na tuto situaci. --Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2013, 12:47 (UTC)

Jinak z toho celkem jasně plyne, že foto 2D díla je nepřijatelné, pokud je dané dílo hlavním objektem na snímku (tedy to, co tady zmiňoval kolega Bazi - plakát, logo, apod.). Totéž platí pro výřez, kde by 2D dílo bylo hlavním objektem. --Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2013, 12:54 (UTC)

Otisk razítka

Je otisk razítka volné dílo? Nemělo by se vyžádat potvrzení přes OTRS. Tady totiž koukám, že to má licenci CC BY-SA 3.0, což může být neznalost autora.--Juandev (diskuse) 26. 5. 2013, 07:35 (UTC)

Nese to znaky autorského díla jako každé jiné výtvarné dílo. Takže by se s tím mělo taky stejně zacházet. Miraceti 12. 6. 2013, 21:08 (UTC)

U razítek institucí státní správy a samosprávy, by se mohlo jednat o úřední dílo. U razítek s textem o nicotné (nechráněné) ztvárnění. V tomto případě však souhlasím s Miracetim.--Rosičák (diskuse) 13. 6. 2013, 03:17 (UTC)

Doplnění databáze herců z Wikipedie

V rámci mého projektu Česko-slovenské kritiky filmů budu doplňovat databázi herců o informace z wikipedie. Prosím o názor, zdali v rámci správného Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported Creative Commons, které wikipedie používá, je tento odkaz: Příklad vyplněného profilu herce správně vyplněn.

Moc děkuji za odpověď. --Simca (diskuse) 18. 6. 2013, 11:09 (UTC)

Teď budu trošku offtopic ( i když si myslím, že Ragimiri má pravdu), ale četl jsem místo kritiky "Kaitiky" i to logo mi přijde jako CSKA.--frettie.net (diskuse) 18. 6. 2013, 13:06 (UTC)

Tak prosím podívejte se, jestli je vše v pořádku. Winona Ryder na ČSKR Případně napište, co tam dodat, aby to bylo OK! Moc děkuji --Simca (diskuse) 1. 8. 2013, 07:09 (UTC)

Možná se dívám blbě, ale informace o licenci nikde nevidím. --Ragimiri 1. 8. 2013, 08:17 (UTC)

Ten odkaz na Wikipedii by měl být v nějakém místě klikatelný. JAn (diskuse) 1. 8. 2013, 08:26 (UTC)

Skript upraven -> Prosím znovu o kontrolu.--Simca (diskuse) 1. 8. 2013, 09:22 (UTC)

Kopírování Wikipedie bez uvedení zdroje a licence

Nevím, kam to nahlásit, tak začnu tady: Narazil jsem na stránky http://www.cs-free.info/ kopírující obsah české Wikipedie, ovšem bez uvedení zdroje a licence (na té titulní stránce je vidět, že je to Wikipedie, ale kamkoli dál kliknete, už to k vyčtení není). Máme tu někoho, kdo se takovými věcmi zabývá? --Mmh (diskuse) 3. 7. 2013, 00:18 (UTC)

Lze zapsat k podobným případům na Wikipedie:Špatná převzetí obsahu Wikipedie. Ale funguje to spíše jako Kategorie:Pahýly než Wikipedie:Porušení práv, moc lidí se tím nezabývá pravidelně; některými se zabýval třeba Juandev. Přes právo tu pak obecně je hlavně Mormegil. --3. 7. 2013, 06:37 (UTC), Utar (diskuse)

Tak jsem to tam tedy připsal. Sám se v tom nevyznám natolik, abych si troufl někomu externě něco psát, to chce právnickou formulaci (navíc nutno dopátrat, nemají tam žádný kontakt). --Mmh (diskuse) 3. 7. 2013, 07:22 (UTC)

Kdysi jsem si všiml něčeho podobného, tak jsem napsal na info-en zavin wikimedia.org, a oni to pak předali nějakému jejich právnímu oddělení. Další odpověď jsem už nedostal, ale stránka po nějaké chvíli zmizela. Možná by se dalo napsat i rovnou na to jejich právní oddělení, adresa se určitě dá zjistit. Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 7. 2013, 09:00 (UTC)

Může legální použití části textu být copyvio?

(z hlavního stolu přesunul --Mates (diskuse) 11. 7. 2013, 13:48 (UTC))

Došel jsem k závěru že jsem při práci na wikipedii vytvářel copyvia. Je možné že jsem i porušoval autorská práva (fakticky spíše práva Ochranného svazu autorů) ale nejspíše ne. Rád bych se dobral faktu zda jsem tvořil copyvia, či ne. Mám vážné podezření. Jeden z wikipedistů mi doporučil, abych se o radu obrátil sem. Ale možná to byl jen vtip, který jsem nepochopil.

Pracoval jsem s částmi drobných děl a knih a v některých případech (ojediněle) neměnil slovosled a slova za synonyma, jak zde bývá doporučeno (což je zbytečné nebo nezákonné, tedy z hlediska zákona stejně tvorba plagiátu, odvozeniny, porušování autorského práva, navíc zcela zjevný úmyslný a promyšlený pokus o zastírání skutku). Vytvářel jsem tak z více děl nové celky (jinak to tady asi nejde) o kterých jsem předpokládal, že jsou to legální díla:
§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

Příkladem budiž třeba Ralstonia solanacearum kdy je v sekci „Historie“ celý odstavec beze změn oproti zdroji http://eagri.cz/public/web/file/58323/Hneda_hniloba_bramboru_web.pdf - vložen. Když jsem si procházel mejl, kdy mi mluvčí vydavatele odpovídal, že vydavatel (SRS) nemá nic proti použití textu na letáku. Naopak. A že použití upravuje zákon o autorském právu, jako uvedení autora a tak. Já předpokládám že text je legálně použit a nic nehrozí. Přestože jednotlivých vět je neupravených v textu použito jednotlivě dokonce víc. Celý odstavec jesm myslím u letáků SRS použil aspoň třikrát. Nevidím problém v správnosti a férovosti nebo legálnosti. Ale mám podezření že jsem přinejmenším za svou letošní kariéru na wikipedii vytvořil především hromadu copyvií.

Celek obvykle sice tvoří dílo, které se od původního liší, tak jak to předpokládá tvůrce zákona a výklad zákona. Výsledek použití části díla má být nové tvůrčí dílo, nikoliv mechanická transkripce vznikající parazitováním na autorovi.

Nicméně stejné věty (třeba použití jiných sloves a stejných údajů) jsou na wikipedii i ve zcela jiném díle (pojatém jinak, kde je použití část díla jen dílčí informací) myslím považováno za copyvio. Mám tedy podezření že na wikipedii vznikne podezření, že jde o copyvia a tenhle odstavec v Ralstonia solanacearum a sem tam nějaké věty v dalších budou muset pryč. Jsou tam jistě některé stejné věty. I v Ralstonia solanacearum je pět stejných vět plných stejných údajů. Nemá smysl mluvit o tom, že když použiju jiná slova a stejné údaje, že to nebude k autorovi nějak víc fér nebo víc legální. O to nejde. Wikipedie prostě bude spokojenější když použiju jiná slova a stejné údaje. Jsou použité věty uprostřed textu, tak jak jsem je použil já, jednotlivě uprostřed jiných textů, copyvio? A tři věty? Já to nevím, mám ale docela vážné podezření, že jsem vytvářel copyvia. Ačkoliv zjišťuji, že pořádně nevím co to vlastně je. Pokud jsem použitým tónem nebo něčím z těchto vět, někoho urazil nebo naštval, opravdu to nebyl úmysl. Přeji Vám hezký den a budu rád za vyjasnění otázky.

P.S. :Prozatím jsem si odepřel privilegium olepit všechny svoje články šablonou "podezření na copyvio", myslím že by to bylo čtenáři k ničemu, já o tom podezření vím, vy, wikipedisté teď taky, a jde jen o jednu věc. Zda jsou copyvio, nebo ne. Šablona je, tedy alespoň já myslím, zbytečná. --I.Sáček, senior (diskuse) 11. 7. 2013, 13:43 (UTC)

S těmi copyvii máte bohužel pravdu. K § 31, odst. 1 podotýkám, že věta za středníkem je důležitým upřesněním celého předchozího souvětí s větami oddělenými čárkami, označených písmeny a), b) i c). Tedy aby něco mohlo být citací, musí to jako citace vypadat (musí být být uveden autor, název díla ..., a měla by být doslovná) a z textu vět zákona je zřejmé, že citace ve všech případech musí plnit nějaký účel (např. něco dokládat, ilustrovat, ...), který je odůvodnitelný (tedy docílit stejného efektu vlastními slovy by s veškerou snahou bylo nemožné, nesnadné nebo pro čtenáře méně hodnotné).

Paušálně říct, co je copyvio a co není, nelze. Záleží na kontextu. Pokud někdo jednu větu ve Wikipedii dokládá zdrojem, v němž je tato informace reprezentována také jednou větou, lze jejich podobnost nebo stejnost z dobrých důvodů tolerovat. Několik vět po sobě se stejnou strukturou už bych ale viděl jako problém.

Chápu, že žádný učený z nebe nespadl a vyznat se v zákonech dělá občas problémy i odborníkům. Jak z toho ven? Určitě se nesnažte převzaté odstavce upravovat nějakým přehazováním slov. Máte naprostou pravdu, že by to bylo zbytečné, stejně by dál porušovaly autorská práva. Nejsnažší cestou je příslušné odstavce smazat se shrnutím editace, které ozřejmí důvod smazání (aby to tam zas někdo nevrátil). Lepší cestou by bylo zamyslet se nad tématem daného odstavce nebo delšího textu, najít si ve zdrojích fakta týkající se dané věcí, vypsat si je heslovitě na papír, zamyslet se nad strukturou textu, provést selekci nejvhodnějších z připravených fakt (relevantnost k tématu, zda se na nich shodne vícero kvalitních zdrojů, ...), a použít je v textu vlastními slovy. Tímto způsobem copyvio nevznikne. Je to časově náročné, na druhou stranu tím vznikají kvalitnější texty. --Beren (diskuse) 11. 7. 2013, 23:33 (UTC)

Díky za odpověď. To je docela velký posun. Byl jsem dosud přesvědčen, že jde jen copyvio, že autorská práva neporušuje ani vložený odstavec, ani je lim použit samostatně, je li smysluplnou součástí díla které se liší od předchozího a neporušuje li zvyklosti akademického světa. Zda jsou u citace z díla použity nebo nepoužity uvozovky a kurzíva nebo ne, na tom podle mého nesešlo. Označovat jako copyvia dvě nebo tři věty (s údajem autora a díla, tedy se zdrojem), jen protože mají stejná slova, jsem považoval z uvedené citace zákona za rozmar wikipedie, že je papežštější než papež. Takže velice děkuji za ozřejmění, Váš právní výklad se lišil od mého, laického a proto zjevně ten rozpor mezi domnělou legálností a copyviem.

Nejsem si jist jestli pomůže u autorského díla uvést jiná slova, že copyvio nevznikne, protože kontext a smysl, zůstává. Nejde sice už ani o výňatek, ale je to jako napsat totéž úplně stejně, jen vlastními slovy, jinými větami se stejným smyslem a obsahem. Podle mne je to zcela stejné obcházení zákona jako změnit jen několiv slov. Je to stejné jako překlad z angličtiny. Používáte vlastní slova a přesto taky porušíte autorské právo, pokud text přeložíte a publikujete bez souhlasu autora. Považuji to tedy spíše za maskování zločinu než za nápravu. Nicméně je to jen můj názor a Váš názor respektuji, jako (předpokládám) právní rozbor a budu se jím řídit. Zřejmě je jen málo jiných možností jak alespoň zachovat existenci wikipedie než přijde některý Autorský svaz nebo vydavatel nebo vlastně kdokoliv, kterýkoliv troll, který začne usilovat o nápravu stavu. Tedy podkud nepřijdou dřív komunisté nebo Pyšná princezna a nezruší zákaz zpěvu.

Asi bych měl udělat něco pro nápravu v textech které jsem vytvářel. Nicméně alespoň zatím jsem vůbec nepotřeboval šablonu "Podezřelé copyvio". Teď budu asi potřebovat šablonu "Copyvio". Ale asi ani to ne. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 7. 2013, 06:39 (UTC)

Pro Wikipedii je velmi praktické dodržovat velmi striktní výklad AZ. Snižuje to šanci, že by se někdo mohl cítit poškozený. Proto se obecně má za to, že okopírování několika vět už problém je.

Beren ale nepíše, že stačí uvést jiná slova. To právě nestačí, jak správně vypichuje. Je třeba, aby text měl i vlastní strukturu. Vlastně právě struktura je rozhodující. Při vlastní struktuře text bude jen velmi těžko obsahovat stejná slova jako zdroj. Pokud se používá vícero zdrojů, je šance, že struktura bude stejná, podstatně redukovaná, aniž by se o to člověk nějak explicitně snažil.

Kontext a smysl závisí na dané informaci, kterou se článek snaží předat, a informace nepodléhají autorskému právu. Takže v tomto problém není.

Miraceti 12. 7. 2013, 06:57 (UTC)

Možná dochaází k dezinterpretaci. U těch podezření nejde o celý článek, ale obvykle věty v textu, dvě tři v sekci která jich obsahuje třeba celkem deset. V jednom případě, to je právě Ralstonia solanacearum (první odstavec v sekci s názvem Historie) je ale okopírován celý odstavec. Právěže jsem uvažoval že v kontextu zákona, jak bych ho jako laik vykládal, by takové smysluplné použití informace bylo snad v pořádku, ale podle wikipedie ne. A když jsem předpokládal, že když SRS prostřednictvím mluvčího souhlasí s použitím textu na wikipedii, není vůbec žádný problém.

Když už jsem u toho jde o text:

Poprvé původce tohoto onemocnění popsal v USA v roce 1896 zakladatel fytobakteriologie E. F. Smith jako Bacillus solanacearum na základě izolace bakterie z brambor, rajčete a lilku. Roku 1914 převedl původce choroby do rodu Pseudomonas. V roce 1947 Moraes popsal v Portugalsku druh Ralstonia solanacearum izolovaný z brambor, který se lišil okruhem hostitelských rostlin (neinﬁkoval například tabák) a také optimální teplotou růstu 27 °C místo 35-37 °C a minimální růstovou teplotou 8-10 °C místo 10 °C. Haywordovy biochemické studie (1964) vedly k rozlišení různých biotypů, zatímco studium okruhu hostitelů vedlo k rozlišení různých ras. Pro evropské podmínky má praktický význam rasa 3, biovar 2 (tzv. bramborový typ).[3]

Tenhle případ u Ralstonia solanacearum je extremní, jinde jde jen o jednu, dvě, tři, věty. Ozdrojované. Tedy lze je najít a sjednat bez zbytečného prodlení nápravu. Podle mne s odstavcem u Historie Ralstonia solanacearum lze smysluplně aby text vyhovoval, nebo se vyhnul Autorskému zákonu udělat toto: Upravit slova ve větách a rozprášit informace do jiného zkopírovaného textu tak, aby nebylo možné odhalit že jde o zkopírovaný text a ozdrojovat to třeba zcela jiným zdrojem, kde se podobné informace nenacházejí a tím zcela zamaskovat trestný čin a čekat až tam někdo pověsí šablonu s požadavkem na zdroj. Protože stejné informace (historie Ralstonia solanacearum) jsem na netu nenašel ani v angličtině, jen podobné a v češtině je problém najít i název hesla. Nebo text vymazat. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 7. 2013, 10:07 (UTC)

Takže aby byla jistota a zabránilo se zbytečnému prodlení a bez ohledu na povolení od SRS

...pro jistotu jsem hovořil s naším právníkem, a nevidíme problém v citaci celého znění větších odstavců, nebo celého díla, samozřejmě za předpokladu citace zdroje. Naopak budeme rádi, když budete propagovat tímto způsobem naši organizaci a dělat rostlinolékařskou osvětu u široké veřejnosti

mažu a promazávám a upravuju výňatky z textu. Protože potřeba dodržovat pravidla wikipedie mluví jasně. Stejně by to někdo promazal aby ochránil na wikipedii autory. Takhle budu mít hezký pocit, že to mažu opravdu, ale opravdu dobře. --I.Sáček, senior (diskuse) 12. 7. 2013, 14:58 (UTC)

jak doložit významnost?

Dobrý den, jak mám doložit významnost? děkuji za odpověď.Vojtako (diskuse) 15. 7. 2013, 19:15 (UTC)

Nejlépe pomocí 2 nezávislých a netriviálních zdrojů o předmětu článku. Příště takový dotaz lépe směřovat na Wp:Potřebuji pomoc. --Mates (diskuse) 15. 7. 2013, 19:45 (UTC)

Vyčlenění textu pod OTRS do nového článku

Dobrý den, nedávno jsem vyčlenil z článku Duo Teres životopisy umělců do samostatných článků Tomáš Honěk a Lucia Kopsová. Kolega mě pak upozornil, že na diskusi původního článku je povolení OTRS, čímž vzniká potenciální nebezpečí, že text v nových článcích může někdo v budoucnu označit jako Copyvio. Co dělat v podobném případě? Protože šablonu {{Potvrzení OTRS}} můžou vkládat pouze členové OTRS, pak pravděpodobně kontaktovat přímo někoho z týmu? Díky za odpověď. S pozdravem --Mario7 (diskuse) 21. 7. 2013, 22:01 (UTC)

Samozřejmě, nejlépe kontaktovat člena OTRS týmu, který zná přesný obsah povoleného textu a dokáže určit, jestli byla jeho část přenesena do cílového hesla. V podstatě to lze zjistit pohledem do historie článku, podívat se, jaký text byl označen za copyvio a pak obnoven. Poté by mělo následovat vložení OTRS šablony také na diskusi cílového článku, do kterého byl text vyčleněn.--Kacir 21. 7. 2013, 22:07 (UTC)

Fair use

Je možné použít soubor Soubor:Velvet Underground lp's.JPG, když je tam obal alba, který spadá pod fair use? Obrázek byl teď do jednoho článku přidán a nějak se mi to nezdá. --Marek Koudelka (diskuse) 30. 7. 2013, 09:02 (UTC)

Podle mě jde o porušení autorských práv. Označím to tak i na Commons. --Tlusťa 30. 7. 2013, 09:03 (UTC)

Díky, myslel jsem si to. --Marek Koudelka (diskuse) 30. 7. 2013, 10:02 (UTC)

Přiznání autorství při přebírání informací

Dobrý den, rád bych se zeptal, zda pro naplnění licence Wikipedie (CC BY-SA 3.0) postačuje při zakládání článku, který využívá informací z cijozayčných Wikipedií, uvést ve shrnutí pouze „s využitím údajů na en.wiki“ bez jakéhokoliv odkazu. --G3ron1mo 20. 8. 2013, 11:31 (UTC)

Pokud se nejedná o překlad textu, ale jen o využití základních údalů (např. do infoboxu), určitě nedochází k porušování autorského práva. Zcela nevhodná je pro tento účel {{Překlad}}, která tvrdí nepravdivou informaci. --Jowe (diskuse) 20. 8. 2013, 11:51 (UTC)

Zbytečná ztráta času. Jowe přece jen kopíruje infoboxy a účastní se 90% diskusí na wikipedii. refaktorizováno. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 46.135.32.5 (diskuse)

Záleží na tom, co se přebírá, samotná data autorskoprávně chráněna samozřejmě nejsou. I v rámci přebírání jen dat by alespoň ve shrnutí odkaz na zdrojový článek měl být. Je to slušné vůči původním autorům a pomáhá to ostatním při kontrole. Přebírání byť i minima textu by šablonou {{překlad}} označeno samozřejmě být mělo. Stejně tak je samozřejmé dodat zdroje. --Tlusťa 20. 8. 2013, 12:51 (UTC)

Pro použití šablony {{překlad}} by mělo být rozhodující, zda se skutečně jedná o překlad, nebo zda jsou jen volně využity informace z textu. Plně souhlasím se způsobem, který v založených článcích používá Jan Sokol, včetně zakomentované informace, viz článek Seligenstadt. --Jowe (diskuse) 20. 8. 2013, 13:46 (UTC)

Vytvořil jsem {{převzato}}, která funguje stejně jako {{překlad}}, jen má přesnější text a v případě chyby vyplnění používá jinou kategorii. Prosím povšimněte si, že když jsem šablonu založil na jiném díle, tak jsem to uvedl ve shrnutí, přesně jak to vyžaduje licence. Ukázka je zde:

--G3ron1mo 21. 8. 2013, 09:29 (UTC)

Dobrá, pravděpodobně bude vhodné uvádět jí na začátku referencí, stejně jako {{Překlad}}. Možná by bylo na místě uvést to v dokumentaci, aby nevznikl chaos. --Mario7 (diskuse) 21. 8. 2013, 12:54 (UTC)

Dokumentaci ani onu zmiňovanou kategorii jsem ještě nezakládal, protože jsem čekal, co na to wikipedistvo. Umístění by mělo být totožné. --G3ron1mo 21. 8. 2013, 15:35 (UTC)

Přiznám se, že si nejsem jistý k čemu má tato šablona sloužit. Ačkoliv nejspíš v šabloně spatřuji splnění snu Jana Sokola, zaroveň vidím v existenci dvou šablon velké nebezpečenství právě pro čtenáře (o kterého vždy J. Sokolovi snad šlo především) a částečně i autora. Kudy má vést hranice mezi "převzetím" a "překladem"? Ačkoliv funkce obou šablon nejspíš budou diametrálně odlišné, zároveň se obávám, že v 90 případů prostě nebude vůbec možné vést jednoznačnou hranici mezi těmito dvěma pojmy. --marv1N (diskuse) 21. 8. 2013, 15:12 (UTC)

Myslím, že problém v nezřetelné hranici je mnohem menší, než problém porušení licence. Gró problému leží v tom, že je třeba odkazovat na autory, nikoliv v tom, co je přesně napsáno v šabloně, jak se snaží tvrdit Jowe. Viděl bych to tak, že pokud někdo bude opravdu překládat článek, dá šablonu překladu. Pokud jen vycucne informace (například pro infobox, nebo pro vyplnění timeline), vloží šablonu převzetí. --G3ron1mo 21. 8. 2013, 15:35 (UTC)

Tady je vidět, že by možná bylo vhodné ujasnit si terminologii. Pokud vím, tak například Jan Sokol přebíral informace, které samozřejmě autorskoprávně chráněny nejsou a jím uváděné Článek obsahuje informace z... nevyplývá z autorského práva, ale z vědecké cti (zde tedy narážíme spíše na problém ověřitelnosti, ale to je jiná pohádka, která se - asi - v tomto vlákně neřeší). Chápu správně, že znáte případy, kdy došlo k "převzetí článku" tak, že sice nedošlo k "překladu článku", ale zároveň autorskoprávní ochrana ve prospěch původních autorů zůstala? --marv1N (diskuse) 21. 8. 2013, 16:14 (UTC)

Ano, ono totiž není chráněn pouze text, ale celé dílo, které může být třeba infoboxem nebo timeline. Já sám jsem několikrát čerpal z en.wiki a místo toho, abych se na práva úplně vykašlal a dílo si přisvojil jako svoje vlastní, tak jsem raději vložil nepřesnou šablonu {{překlad}}. --G3ron1mo 21. 8. 2013, 16:37 (UTC)

Pokud je odněkud převzán infobox, nechť je to uvedeno ve shrnutí editace při jeho založení nebo v jeho dokumentaci. Je nesmysl každý článek s takovým infoboxem označovat šablonou. --Jowe (diskuse) 22. 8. 2013, 05:09 (UTC)

Samozřejmě to tak bylo myšleno. --G3ron1mo 22. 8. 2013, 06:54 (UTC)

Páni kolegové, ale když převezmete třeba právě ten Vámi tak milovaný ibox, stejně musíte údaje z původního iboxu nejen překlopit do českého, protože ten původní na cswiki nefunguje, ale též přeložit, byť by se jednalo jen o pár údajů ─ popisek obr., jména měst či zemí atd. Chápu však, že údaj překlad je v tomto případě poněkud nepřesný, nikoli však nepravdivý, jak tvrdí Jowe. Jen se nevztahuje k celému článku. A pokud jde o pouhé „přebírání informací“ pro založení nového článku zde, je to podle mne veskrze ošemetná formulace, neboť většina takto „převzatých“ informací je vlastně sice nikoli přímo přesným překladem, ale převyprávěním vlastními slovy (ne každý je toho však mocen natolik, jako pan profesor Sokol), což je forma překladu, a tedy tam šablona překlad patří. Není tedy podle mě třeba zavádět další, v podstatě duplikující šablonu.--Feťour (diskuse) 22. 8. 2013, 08:04 (UTC)

Stále se obávám, že se zde z hlediska autorského práva (v rámci licence CC), wikiověřitelnosti a možná i z dalších hledisek mohou objevovat značně odlišné případy, proto se pokusím nějak tyto případy konkretizovat a snad mi někdo odpoví kvůli jakým případům vznikla nová šablona Převzetí.

1) Jasný je případ překladu, kdy se uvede š. Překlad.

1b) Mezistupeň mezi případem 1 a 2 (vizte níž): Cizí článek přeložím, ale před publikací ho výrazně doplním a na základě dalších zdrojů přepracuji, podstatné: stále zůstává vidět původní linka. V tomto případě bych použil Překlad, nebo se má zde používat Převzetí?

2) Na opačné straně stojí to, co činí J. Sokol (a řadu textů jsem takto vytvořil i já), tedy že např. vezmu Ottu, vytáhnu z něho něco důležitého a tento text doplním informacemi z (en/de) Wikipedie - z ciczích Wikipedií tedy přebírám pouze několik informací, aniž bych jakkoliv zasahoval do práv původních autorů. Sám na takové případy upozorňuji ve shrnutí založení (když jsem přebíral více a podezřele jsem se přiblížil bodu 1b), radši jsem použil Překlad), jak na to upozorňuje Sokoljan už víme. Patřila by šablona Převzetí i sem? 3) A pak zde jso už pouze hypotetické případy: Když zakládám článek, podívám se do cizí Wikipedie, kde mají fajn strukturu a tu převezmu, ale vlastní text si napíši podle vlastních zdrojů. Mám tam vkládat Převzato? Pokud ano, bude to fungovat i na články na české Wikipedii (budu psát biografii a inspiruji se v čl. Henri de Toulouse-Lautrec aj.)?

4) Napíši článek zcela samostatně, ale pro infobox si vytáhnu statistické údaje z cizího infoboxu. Zde chápu, že pokud se jedná o rozsáhlý infobox, pak jeho celým převzetím na mě ulpívá trochu práva původního autora, ale pokud převezmu dvě tři položky, tak asi těžko. Má cenu pro tyto případy zavádět nvou šablonu, zvláště pokud není možné určit, kdy by uvádění mělo být "obligatorní", navíc, doufejme, pro případy, které "do půl roku" budou řešeny přes Wikidata a šablona bude k ničemu.

Snad jsem uvedl nejdůležitější typy případů odehrávajícíh se v hlavní jmenném prostoru. Chápu, že v bodech 1, 2, 4 může být uvedení cizího článku s revizí (jedno jakým způsobem) vhodné kvůli ověřitelnosti, ale jestli to chápu správně, to tady neřešíme. --marv1N (diskuse) 22. 8. 2013, 09:16 (UTC)

Zdá se mi, že se tu míchá autorské právo (a licence) a ověřitelnost. Když článek pouze přeložím nebo přeložím a nějak upravím či doplním, použiju {{překlad}} pro splnění podmínek licence. Nicméně z hlediska Wikipedie:OV je takový článek neověřený, pokud nebyly převzaty z původního článku i reference (pokud jsou, někdy tam být ani nemusí). Když článek napíšu sám (např. jen pahýlek) a třeba z en: (kde je třeba rozsáhlejší článek) si jenom vytáhnu základní informace do textu nebo třeba z infoboxu pár základních údajů (a vložím je u nás do již hotového infoboxu), pak tyto údaje bez referencí jsou sice neověřené, ale autorskoprávní licenci tím nijak neporušuji. To jsou jednotlivé informace, ty nejsou chráněny autorským právem. Tudíž pro takovou situaci je imho nesmyslné zakládat novou šablonu, viz dokumentace {{převzato}}: „Šablonu použijte vždy, když do české verze Wikipedie přebíráte informace z článku z jiné jazykové verze Wikipedie. Uvedení původu je nezbytné k tomu, aby byla naplněna licence Wikipedie (viz Wikipedie:Autorské právo)...“. Ta druhá věta se podle mě neopírá o žádný výklad zákona, licence, místní pravidlo či zvyklost. Uvedení původu informace je nezbytné pro naplnění WP:OV, nikoliv autorskoprávní licence. Domnívám se však, že šablona {{převzato}} může ale mít smysl například při zkopírovaní infoboxů či jiných šablon do cs:, tam je ten termín "překlad" asi ne úplně vhodný. --Harold (diskuse) 22. 8. 2013, 09:41 (UTC)

111. přikázání praví Nezkopíruješ – viz můj příspěvek výše.--Feťour (diskuse) 22. 8. 2013, 13:44 (UTC)

Ta "druhá věta" G3ron1movi důvodové zprávy pro jeho šablonu nejenom, že se "neopírá o žádný výklad zákona, licence, místní pravidlo či zvyklost", ale dokonce bych se obával, že útočí na jeden ze základů Wikipedie, tedy ten, který jasně praví, že informace nemůže být chráněna žádným autorským zákonem, nikdo si nemůže nárokovat autorské právo k informaci. --marv1N (diskuse) 22. 8. 2013, 16:06 (UTC)

Informaci ne, ale ke strukturované informaci už ano. Pokud převezmu datum narození, je to samozřejmě ok, pokud ale převezmu ¾ obsahu infoboxu a použiji ho, již jsem zasáhl do autorského práva, neboť to vnziklo vytvořením oné struktury. (Teď se bavím o údajích z infoboxu, nikoliv o šabloně.) --G3ron1mo 22. 8. 2013, 16:44 (UTC)

No pokud přebírám infobox i s chlupama, tak ochrana asi záleží na tom, jak moc je ten infobox sofistikovaný. Ale pokud vezmu jen jeho obsah a převedu ho do jiné struktury vyskytující se na české Wikipedii, tak jsem přebral jen informace a to mechanickým způsobem do předepsané struktury a kdokoliv jiný by dostal za úkol tuto strukturu vyplnit, tak by to i na základě jiných zdrojů provedl nakonec se stejným výsledkem. Tedy není zde žádný autorský vklad (o právech k databázi se nebavím, ta nejsou přímo autorská, ale jiná, a týkají se spíše rozsáhlých převzetí a jejich držitelem by beztak byla WMF, čili je nemá smysl brát při přebírání mezi projekty v úvahu). --Beren (diskuse) 22. 8. 2013, 17:07 (UTC)

Abychom se zde nebavili jen čistě teoreticky, dám příklad z praxe: Pokud převezmu toto do tohoto, měl bych na to první odkázat. --G3ron1mo 22. 8. 2013, 17:16 (UTC)

Jen pro upřesnění, myslíte zde infobox nebo vývoj počtu obyvatel ? --Jowe (diskuse) 22. 8. 2013, 17:25 (UTC)

(s edit. koflikt., a k Joweho připomínce: domníval jsem se, že G3ron1mův dotaz je k vývoji počtu obyvatel) Z hlediska poctivé práce se zdroji je jistě dobré náležitě uvést, odkud jsem čerpal, protože ten zdroj na anglické Wikipedii se mohl mýlit, pokud jsem si to přímo nezkontroloval na ISTAT, tak případnou chybu šířím na svou odpovědnost dál, což je špatně. Ale z hlediska autorského práva to problém neuvést není, protože každý, kdo dostane za úkol zmapovat demografický vývoj pomocí "timeline" na Wikipedii, vytvoří +- totéž, data ze sčítání lidu určitě použije stejná, pro nějaký unikátní autorský počin zde kromě snad šířky sloupců a trochu barvy (nejsme omalovánkami) prostor prakticky žádný není. --Beren (diskuse) 22. 8. 2013, 17:38 (UTC)

Tím příkladem jsem myslel oba celé články. --G3ron1mo 22. 8. 2013, 18:35 (UTC)

Osobně bych tam překladovou šablonu pro jistotu dal, ale je to na hraně, jsou to velmi triviální věty, možná až roboticky vkládatelné. A podobně je to i s dalšími prvky, takže s trochou snahy by šlo opačné stanovisko také obhájit. --Beren (diskuse) 22. 8. 2013, 19:42 (UTC)

Můj názor je víceméně stejný. Při případném zakládání tohoto typu pahýlovitých článků o obcích tam tu bych překladovou šablonu "radši" dal, nicméně těch pár vět na en: je opravdu velmi jednoduchých a jednotlivé statistické údaje jsou vkládány do již připravených místních šablon (infobox) nebo se z nich dělá triviální sloupcový graf (timeline), tam podle mě není moc co autorsky chránit. Pokud překladovou šablonu ne, bylo by asi vhodné alespoň uvést ve shrnutí při založení, že ty údaje byly použity podle en:. --Harold (diskuse) 22. 8. 2013, 21:26 (UTC)

Dvě poznámky po rychlém prolétnutí výše uvedeného:

Šablona {{převzato}} je k ničemu. Jiné verze Wikipedie jako zdroj informací sloužit nemohou. K ničemu jinému ta šablona není.
I strojově vkládané věty mohou být chráněny autorským právem. Že je vložil stroj, neznamená, že nejsou produktem tvůrčí činnosti.

Miraceti 23. 8. 2013, 12:23 (UTC)

Já bych dodal pouze, že spojení „Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku...“ je teď obsaženo v 637 článcích, což je celkem dost. Neumím nic o licencích a nedokážu posoudit oprávněnost existence takového spojení na cswiki, ale jedno vím určitě, že, pokud se komunita usnese, že to má být vůbec uvedeno (a nemá to být kompletně roboticky smazáno), tak normálně, „hezky“ v šabloně. Když je to v článku uvedeno takhle:

<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.''

není to IMHO nikterak úžasné. Jsem proto celkem rád, že byla proto vytvořena normální šablona (opakuji, nevyjádřuji se tím k uvádění samotného tvrzení v článcích). Smazat, nebo uvádět normálně, ale nikoliv tak, jak se to uvádí teď. --Mario7 (diskuse) 23. 8. 2013, 19:05 (UTC)

Problém je, že užití šablony kolega G3ron1mo vymezil zcela nesmyslně, takže ji není možné použít v případech, kdy Jan Sokol píše o převzatých informacích. Kvůli onomu zmatku, který tímto vláknem diskuse a svoji šablonou kolega G3ron1mo napáchal, je teď nutné poměrně dosti složitě se dohodnout, co vlastně s novou šablonou (abychom si rozuměli, v současné podobě je nepoužitelná v jakémkoliv případě), skoro si myslím, že by bylo nejjednodušší šablonu smazat a pokusit se pokračovat v diskusi, která již probíhala u šablony Překlad. --marv1N (diskuse) 24. 8. 2013, 11:34 (UTC)

Šablona plní úlohu prostě přiznat, odkud jsem čerpal. Nenahrazuje skutečné ověření a o autorská práva nejde. Má z hlediska čtenáře jen jednu vadu, společnou se šablonou Překlad, a to je číslo verze. Když čtenář klikne na odkaz, ukáže se mu stará verze s upozorněním, což jistě nepodpoří jeho důvěru. Argument, že je to dobré k dohledání, moc nesedí, protože verze se dá snadno dohledat z data editace. Ostatně pokud člověk opravdu čerpá informace z enwiki nebo dewiki, je velmi málo pravděpodobné, že by se od verze k verzi tolik měnily. Takže G3ron1movi za ni děkuju, ale asi zůstanu u toho, co podle Mario7 sice "není úžasné", ale tuhle vadu to nemá. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 25. 8. 2013, 18:35 (UTC)

Licence u Masarykova onkologického ústavu

Ač je text článku Masarykův onkologický ústav kompilací z vícero zdrojů a web MOU není citován jako zdroj (copyvio), přesto mají ofic. stránky v zápatí uvedenou licenci: Creative Commons. Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported. [7]. Je tato varianta v souladu s Wikipedií? Ústav je uveden i jako autor u obrázků nahraných na Commons, což bych taky vyřešil.--Kacir 31. 8. 2013, 15:46 (UTC)

Nejsem odborník na autorské právo, ale CC-BY je sice v pořádku, ale NC (nekomerčně) a ND (nezasahujte) je v rozporu s licencí Wikipedie (věci z Wikipedie lze využívat i komrčně a měnit). Viz též Creative Commons. JAn (diskuse) 31. 8. 2013, 21:05 (UTC)

Díky, předpokládal jsem, že zřejmě nebude v pořádku (nemožnost dílo měnit a jeho nekomerční užití), ale nebyl jsem si úplně jistý danou licencí. Tebou odkazovaná tabulka to (mj. u licence CC BY-NC-ND) shrnuje jasně.--Kacir 31. 8. 2013, 21:55 (UTC)

Žlutý čaj

Jeden editor zjistil, že článek Žlutý čaj je kopií stránky http://cajroom.webnode.cz/druhy-caje/zluty-caj/ Text byl v článku ~~čtyři a půl roku~~ 2 roky a nebyl tam uvedený zdroj, proto nevím, zda náhodou nebyl zkopírován na danou stránku. Vzpomínám si na jednu stránku, kde se podobné věci hlásí/řeší, jenže si na ni nepamatuji a stejně si to netroufám řešit, proto do aspoň píšu sem. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 9. 10. 2013, 19:03 (UTC)

Odkazy na cizí autorská díla

Před časem jsme vedli diskusi o tom, zda je přípustné v externích odkazech odkazovat na cizí autorská díla. Zastával jsem názor, že vzhledem k tomu, že obvykle nelze rozhodnout, zda jde o legálně, či nelegálně šířené dílo, můžeme v dobré víře linky uvádět. Bohužel, musel jsem tento názor přehodnotit po té, co jsem si přečetl 1, 2 a 3. Z těchto textů (a zvláště [3] je velmi relevantní) podle mě plyne, že odkazy podle českých soudů nejsou informacemi, jejichž šíření je chráněno Listinou základních práv a svobod. Naopak link je užitím linkovaného díla! Ve velmi striktním výkladu lze tak asi i říct, že uvedením odkazu na cizí dílo se vystavujeme riziku trestního stíhání, a to dokonce i v případě, že na námi uvedeném odkazu jde o legálně šířené dílo! Miraceti 11. 10. 2013, 22:10 (UTC)

Já v diskusi sice zastával opatrnější postoj, ale soud zvolil takový výklad zákona, že se mu podařilo ještě o míle předčit mé obavy :-(. Je sice pravda, že soud odůvodnil své rozhodnutí hlavně embedded linky, které označil za další sdělování díla (jde o odkazy, kdy z pohledu uživatele to vypadá, že díla běží na našem webu, i když ve skutečnosti se nacházejí a jsou přístupné na jiných webech, kde je k nim třeba reklama, či jiné metody získání finančních prostředků). Podrobněji se nezabýval pro nás běžnými inline linky, které odkazují na cizí web rovnou. Technicky je ten rozdíl ale malý, a zejména pokud by inline link odkazoval přímo na dílo a nikoliv na cizí stránku, tam se rozdíl proti embedded linku i co do důsledků prakticky ztrácí. Takže obavy jsou při podobném výkladu na místě i pro nás. Ale přizpůsobit se mu do důsledků nejde, nelze žádat autory o právo sdělovat dílo při každém linku na dílo (i oprávněně vystavené). Soud nic nevyřešil, jen posunul hranice, které jsou dále neostré, v náš neprospěch. Budu volit Piráty. --Beren (diskuse) 12. 10. 2013, 00:06 (UTC)

No, tak Miraceti už je s tím i tady, takže opravdu musím vytáhnout velkého Telce a citovat z části Linking: "Platí zásada autorskoprávní neodvislosti jednotlivých aktů užití díla, kde každý akt sdělení díla veřejnosti je samostatným způsobem užití díla a uživatel k takovému užití potřebuje souhlas majitele autorského práva." (s. 227) Z toho by to vypadalo, že byste mohli mít pravdu, že linkovat se bez souhlasu autora vůbec nikdy nesmí. Jenže Telec (a NS v Miracetim citovaném materiálu na Telce odkazuje) pokračuje: "Za zásah do výlučného autorského práva je třeba považovat jakékoli zpřístupnění díla veřejnosti způsobem, že kdokoli k němu může mít přístup k němu na místě a v čase podle své vlastní volby, tj. i prostřednictvím pouhého 'linku' nezávisle na vlastnictví či užívání rozmnoženiny díla, která je prostřednictvím 'linku' zpřístupněna (tzn. zpřístupnění jako tzv. mirror downloading nebo embedded link). V tomto ohledu se jedná o další užití díla, ke kterému je zásadně nutný souhlas majitele autorského práva k zpřístupněnému dílu. Odlišné postavení v tomto ohledu zřejmě mají komunikační prostředky, které nezpřístupňují rozmnoženinu díla, ale zpřístupňují jiný materiál (zejména webovou stránku), jež toto zpřístupnění následně umožňuje. V tomto případě nedochází ze strany osoby, která 'link' umístila k zásahu do autorského práva, neboť jeho prostřednictvím nedochází k zpřístupnění díla veřejnosti, ale k zpřístupnění jiného materiálu." (s. 228)

Ještě spoustu dalších věcí tam Telec rozebírá, ale vesměs je přináší s otazníky ve smyslu, že záleží na dalších okolnostech, kupř. jaká je licence autora díla, se kterým dílo linkovaný web zveřejnil (pokud je tedy na webu přímo návod, jak na web odkazovat, dá se to IMO brát za důvod k tomu, aby linkující web postupoval s čistým svědomím. Nebo je tam formulace, že pokud linkující web navádí k zásahu do autorských práv, tak to je naopak důvod k postihu. Po přečtení obou textů (NS a Telec) mám celkem jasný dojem, že spolu souznějí a že NS nepřináší nějaký zásadně nový právní názor. Můžete se na to samozřejmě zeptat i právniček, se kterými spolupracuje WM ČR... Okino (diskuse) 12. 10. 2013, 02:45 (UTC)

To je všechno hezké, ale právo vykládá soud, nikoli Telec. A ačkoli se NS na Telce odkazuje, nijak z jeho rozhodnutí nevyplývá, že má na mysli právě jen embedded linky. Můžeme si to myslet, bylo by to logičtější, ale je nutno být obezřetný. Zvlášť po tom, co NS konstatoval, že dotyčný zpřístupňoval díla umístěné na jiných serverech, za které by zájemce musel na těchto serverech zaplatit, což asi není pravda (nic jiného k tomu nenasvědčuje) a ukazuje to, že soud prostě nevěděl, o co vlastně jde. Je potřeba také říci, že autorskými díly jsou i celé stránky, nikoli jen na nich umístěné obrázky či videa. V takových případech se obyčejným linkem nezpřístupňuje jiný materiál, ale právě ten chráněný. A jsme tam, kde jsme byli - linkování na cizí obsah je nebezpečné, bez souhlasu majitele autorských práv k danému dílu protiprávní.

Že zrcadlení a vestěvěný link je z technického hlediska zcela něco jiného asi netřeba rozebírat. Jen v té souvislosti vzpomenu na křižácké tažení proti torrentům ospravedlňované právě tím, že stahovaní v torrent síti je technicky něco jiného a tudíž je postižitelný i konzument obsahu (i když o principu fungování torrentu nemusí vůbec nic vědět).

Miraceti 12. 10. 2013, 07:00 (UTC)

Jen velmi stručně. Když je ve formulacích patrná souvislost mezi Telcem a NS a když tu souvislost NS dokonce sám otevřeně uvádí, přijde mi zbytečné obávat se nebezpečí, která nám vyjdou z interpretací, které tvrdí, že z té souvislosti vlastně nic nevyplývá a že není jasné, jestli to NS myslel tak, jak to myslel Telec. Také dodám, že je absurdní obávat se linkování na webové stránky. Miraceti znovu abstrahuje tuhle úvahu z toho, že tu byl případ, kdy byl linkovaný obsah chráněný (a neprávem zveřejněný) obsah - jenže webové stránky takto až na výjimky chráněné nejsou. Samozřejmě že ve chvíli, kdy někdo dokáže prolinkovat třeba placený obsah nějakého archivu tak, aby byl veřejně dostupný, tak nastává tento problém, ale jinak - no, však se o tom bavte klidně dál, ale myslím, že smysl to nemá pražádný a že naše pravidlo o zákazu uvádění externích odkazů na nelegální autorský obsah je zcela dostačující. --Okino (diskuse) 12. 10. 2013, 09:07 (UTC)

Ty ale operuješ s tím, že ten obsah byl původně placený a on se jim vlámal do systému a uživatelům zprostředkoval stream bez placení. Takhle to v tom rozsudku je sice napsané, ale nevěřím tomu, že tomu tak bylo. Podobný útok vyžaduje totiž obvykle znalosti o řád vyšší (ochrana před ukradením takového streamu se obvykle děje jinak než jen obstrukcí - "prolinkovat placený obsah nějakého archivu" je tedy v zásadě blbost, pokud je daný poskytovatel služby alespoň trošku příčetný) než v případě odkazování na jinak dostupná videa. (Kromě toho spousta videoserverů poskytuje připravený kód pro embedded odkazy, takže to pak nevyžaduje znalosti téměř žádné.) Podle mě je tohle kachna, která se NS do rozsudku dostala kvůli nepochopení problematiky. Samozřejmě se můžu mýlit, ale kdyby tomu tak bylo, byl by dotyčný nejspíš stíhaný pro jiné trestné činy.

Tak můžeme si myslet, že naše úprava nám může stačit, ale je třeba vědět, že situace je, nebo alespoň může být mnohem komplikovanější. A NS to zkomplikoval řádně. Miraceti 12. 10. 2013, 19:05 (UTC)

Problém je v tom, že to, jestli je link povahou inline nebo embedded nemusí být vůbec jasné, ba dokonce stejný odkaz na stránce může být v jednom softwarovém nástroji zobrazen jako embedded a v jiném inline. Jak se to pak bude rozhodovat. Postavit na této skutečnosti trestnost jednání je velmi vachrlaté. Soud se měl v daném případě zabývat problémem z úplně jiného hlediska. Tedy zda díla byla na těch cizích serverech vystavena oprávněně či ne a pokud ne, tak zda a v jaké míře šlo o napomáhání tomuto deliktu (popřípadě trestnému činu v závislosti na rozsahu). A pokud byla vystavena oprávněně, zda se např. nedopouštěl obcházení technických prostředků ochrany práv. Namísto toho prohlásil jeho jednání trestným i bez tohoto zkoumání. Velmi si tím zjednodušil práci, ale zkomplikoval situaci do budoucna. Bohužel takto naše nejvyšší soudní instituce rozhodují často. --Beren (diskuse) 12. 10. 2013, 10:12 (UTC)

Možnou cestou, jak se vyhnout většině úskalí vyplývajících z toho, jak soud věc pojal, by bylo neodkazovat (nedoporučit odkazovat) na díla přímo, ale výhradně přes stránku někoho, kdo dílo vystavil, čímž do hry jasně vstupuje jeho odpovědnost a není možné ji nebrat v potaz. Což je rozdíl mezi tímto: správný nepřímý odkaz a tímto: nesprávný přímý odkaz. --Beren (diskuse) 12. 10. 2013, 13:24 (UTC)

Pro upřesnění - o jakých konkrétně (wiki)odkazech se tu vede debata? Můžete uvést nějaké příklady? Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 12. 10. 2013, 20:31 (UTC)

Jde o externí odkazy v článcích na cizí autorská díla. Původní debata (o níž se na začátku zmínil Miraceti, nevím, kde momentálně je) se týkala těch, u nichž si nejsme stoprocentně jisti, zda neporušují autorská práva. Rozhodnutí soudu ale (alespoň v případě embedded odkazů) staví na roveň odkázání na dílo a sdělování díla veřejnosti (vyžadovalo by tak souhlas autora). Což může představovat potenciální problém pro odkazování vůbec, tedy i odkazování na díla vystavená na internetu se souhlasem autora. Diskutuje se, jak se k tomu nejlépe postavit. --Beren (diskuse) 12. 10. 2013, 20:49 (UTC)

Tak jsem se nad věcí ještě jednou zamyslel.

Být na místě soudu, asi bych se soustředil na to, co držitelům práv nejvíce vadí. Tedy to, že zveřejněním odkazů a jejich uspořádáním a soustředěním na jedno místo se velmi usnadnilo porušování práv. Toto porušování práv mají ovšem v prvé řadě na svědomí uživatelé, kteří filmy umístili na dané servery, obžalovaný pouze tomuto trestnému činu napomáhal. Pak se ovšem použití embedded odkazů vs přímých odkazů příliš neliší a obé by při tomto výkladu bylo postižitelné. Embedded odkazy možná umožňují začlenit film přímo na svou stránku a přidat tam např. vlastní reklamu, jenže vzhledem ke zvyklostem při sledování filmů to není žádná zvláštní výhoda. Uživatelé zpravidla při sledování filmu jej ihned zobrazí na celé obrazovce a z okolní reklamy pak už nevnímají nic. Servery hostující video to řeší tím, že umísťují reklamu přímo "in stream", takže tím, že někdo využije embedded odkazu, vůbec nic neztrácejí. Proto v tomto případě rozlišování odkazů nedává valný smysl.

Můj výše uvedený výklad je sice (doufám) logičtější, ale při praktické aplikaci u soudu by narazil na dva problémy. Jednak by bylo asi nutné při vyhodnocení napomáhání trestnému činu tento čin jasně popsat, což by vedlo k zdlouhavému mapování toho, jak se ta videa na ony servery dostala ... a to by se mohlo táhnout na roky. A za druhé by mohlo dojít i ke kriminalizaci užívání nejen embedded odkazů, ale i přímých, což by narazilo na svobodu slova a jakékoliv rozhodnutí by muselo být "váženo na lékárnických vahách".

Soudy možná tyto problémy viděly a proto se soustředily na podle mého marginální porušení práv tím, že obžalovaný začlenil filmy do svých stránek a toto postavili na roveň tomu, jako by je sám vystavil na internetu. Nevím a děsím se toho, jak by se soud stavil k situaci, kdyby si někdo zřídil podobné stránky jen k tomu, aby poskytoval přímé odkazy ke stahování, žádné embedded odkazy. Podle mě škody by byly stejné a stejně tak jeho profit by byl téměř stejný. Ale to soud naštěstí zatím řešit nemusel.

Soud tím, že nezvolil přímou cestu a vyhnul se řešení podstatných problémů, pro nás rozhodl prozatím bezpečněji. Protože my externí embedded odkazy (na rozdíl od například uživatelů na Facebooku) nepoužíváme. --Beren (diskuse) 30. 10. 2013, 23:12 (UTC)

Lecyklopaedia

Dobrý večer, prosím nemáte někdo představu, jak je to s autorskými právy Lecyklopaedie? Nováče totiž přidal článek, který byl doslovným opisem, na naše poměry však subpahýlem. Článek jsem přepsal, ale stále je tam revize se zcela původní verzí. Jedná se o článek Pánev Etosha a jeho první verzi. Díky za odpovědi, s pozdravem --Mates (diskuse) 3. 11. 2013, 19:46 (UTC)

Dobrý večer, konkrétní informace nemám, ale stránky Lecyklopaedie jsem prošel a žádné informace o autorských právech tam nevidím. Všeobecně platí, že pokud toto není uvedeno, pak je standardně veškerý obsah plně chráněn autorskými právy, čímž je jeho doslovné přebírání do Wikipedie nepřípustné. Dokud není někde stanoveno jinak. — Loupežník (diskuse) 3. 11. 2013, 20:08 (UTC)

Chápu, myslel jsem si to. Nemohl bys prosím tedy skrýt první revizi toho článku (viz historie)? Díky, --Mates (diskuse) 3. 11. 2013, 20:11 (UTC)

Mile rád, hotovo. — Loupežník (diskuse) 3. 11. 2013, 20:17 (UTC)

Antonín Novotný

Možná by někdo ze zdejších právníků mohl odpovědět na dotaz v tamní diskusi? --Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2013, 12:40 (UTC)

Veřejný dokument?

Co z tohoto a případně jak podrobně mohu opsat? Jsou to krajské stránky a podle všeho jde o doslovnou citaci z onoho rozhodnutí Ministerstva kultury. --Vachovec1 (diskuse) 27. 11. 2013, 16:31 (UTC)