Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Váš příspěvek k tvorbě encyklopedie.
Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:
Několik základních rad:
- Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky
~~~~nebo je vložit kliknutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují. - Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Další informace najdete na portálu Wikipedie.
Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.
--Poko 20:12, 14. 2. 2007 (UTC)
BuqoyEditovat
Dotaz:
Dobrý den, snažím se s vámi spojit. Omlouvám se jestli to píši špatně, ale tahle forma diskuze s wikipedistou mě úplně nevyhovuje. Případně mě můžete navést jak a kde s vámi komunikovat.
Nyní k věci.
Chtěl bych se vás zeptat na pár věcí k diskuzi na kterou jste reagoval www.wikiwand.com/cs/Diskuse:Buquoyov%C3%A9 osobně mi to přišlo zajímavé a mám k tomu několik dotazů. Budu tedy rád, když mi odpovíte. Předtím bych uvedl pár dat a chvíli vypsal mé poznatky, nežli se vás zeptám.
Takže: V diskuzi se diskutovalo o rodu Buquoy. Přispíval tam pan Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, který se považuje za potomka Berwid-Buquoy rodu. Již jsem měl tu čest s ním komunikovat, když jsem hledal informace o tomto rodu a hlavně rodokmen, protože předci mojí ženy pocházejí z rodu Bukvoj z Radkova. Po pár mailech mi řekl, že si mám koupit jeho knížku. Když jsem se ptal je li tam rodokmen, tak už neodepsal. Což mi přišlo dost podezřelé. V diskuzi psal, že jeho předek "Syn Matěj (Mattheus) se oženil v roce 1701 s Dorotou Berwidovou a odstěhoval se k ní do Radkova čís. 11. Měl s ní celkem tři děti." Tuto svatbu jsem však v matrice opravdu nenašel. Naopak jsem tam našel svatbu předka mé ženy Matěje Bukvaje z roku 1693, kde si bere Dorotu Dvořákovou z Náchoda. Mají pak kupu dětí kde další je Jan Bukvaj, který si bere 25.11.1721 Johanu Balkovou dceru Matouše Balka z Balkové Lhoty (čili minimálně svobodného člověka s majetkem (pokud nešlo o nějakého zemana, či rytíře...)) Další syn Matouše Balka si bere v roce 1703 Dorotu Berwidovou od Karla Berwidy. Jestli jsem pochopil dobře Berwida je také nějaký šlechtický rod? Čili rozhodně nejde o svatby obyčejných poddaných. Nicméně zpět na začátek. Matěj Bukvaj měl tedy dle matriky otce Jana více jsem nezjistil, ale našel jsem v jiném rodokmenu pokračování tohoto rodu, kde tvrdí, že Jan byl synem Matěje z Liderovic a že se dokonce narodil 8.12.1644. (Pro toto datum není již matrika, takže netuším kde tyto informace získal) Každopádně čím víc hledám tím divnější mi to přijde. Protože hrabata by se nezahazovali s obyčejnou šlechtou. Ano mohli mít nějaké bastardy. A teď tedy ty otázky.
Bastard od Buquoye ať už od jakékoli linie mohl asi převzít jeho jméno a jmenovat se dále Bukvaj? Tomu asi nic nebrání? Těch Bukvojů, Bervidů je v matrice celkem nemalé množství. Několik jich tam je. Asi netušíte jaký vztah k Buquoyum mohli mít? Přišli s ním jako důstojníci a tak měli jméno po něm? Nebo to byli nějací jejich potomci? Nebo nevím co? Jak se píše v diskuzi tak nějaký Alexandr Buquoy minimálně opravdu existoval a zdržoval se v Liderovicích. V této době bylo celkem běžné mít 7-14 dětí. Co jsem viděl rodokmen Buquoyu, tak tam je vždy jen jeden potomek. Mohli ti ostatní mít jiná privilégia? Myslím tím, že si mohli vzít méně známé šlechtice a tedy po dvou až třech kolenech se z nich mohli stát jen nositelé jména bez titulu? To by totiž vysvětlovalo ten počet Buquoyů v této oblasti.
Budu rád za každou vaší odpověď. S pozdravem Hošek.--Butr (diskuse) 21. 5. 2021, 12:16 (CEST)
Dobrý den, dějiny Buquoyů jsou zajímavé a pro podrobnější informace odkazuji na knihu Buquoyové, stručné dějiny rodu. Bohužel, pan Berwida zcela jistě není jejich potomek, jak ostatně plyne z diskuse a jak jste sám seznal, jeho informace jsou nepodložené a chování zvláštní. Pokud se týká levobočků, přechod příjmení záležel na mnoha okolnostech, přechod erbu a titulu záležel na králi - bez jeho souhlasu levoboček nemohl zdědit titul a erb (obvykle upravený). Například Opavští Přemyslovci zdědili "příjmení", ale měli jiný erb a byli pouze vévodové. Co se týká Bukvajů a Berwidů, existovala relativně rozsáhlá skupina obyvatel mezi pravou šlechtou a poddanými (často potomků zemanů, kteří neudrželi panství), kteří byli osobně svobodní a jednalo se o dědičné rychtáře, mlynáře, svobodníky a podobně a asi bych na Vašem místě zaměřil pátrání tímto směrem.--Yopie (diskuse) 30. 7. 2021, 14:08 (CEST)