Otevřít hlavní menu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956. Pořadatelem je Mezinárodní judistická federace založená v roce 1951.

Předolympijská forma mistrovství světa před rokem 1964 byla v disciplíně bez rozdílu vah. V průběhu let však tato disciplína byla ve sportovním (olympijském) judu zcela vytlačena soutěžemi ve vahových kategoriích. Poslední sportovní disciplínou v judu je vysoce prestižní soutěž týmů.

Obsah

HistorieEditovat

Sportovní zápolení v judu (šiai) zaznamenalo velký rozmach v 50. letech 20. století. Kvůli nejednotnému systému udělování technických stupňů v Evropě (EJU), Asii (Kodokan) apod. se na prvních mistrovství světa bojovalo pouze v kategorii bez rozdílu technických stupňů později bez rozdílu vah.

První mistrovství světa se konalo v roce 1956 a se začleněním juda na olympijské hry se poprvé zavedli váhové kategorie. Nejprve čtyři a od roku 1967 do roku 1975 bylo kategorií šest. Po letních olympijských hrách v roce 1976 přibyly další dvě kategorie a tento počet osmi kategorií trvá do dnešní doby. V posledních letech je pouze snaha judisticky méně atraktivní kategorii bez rozdílu vah vyčlenit z hlavního turnaje mistrovství světa.

Od roku 1956 do roku 1975 mohli startovat v jednotlivých kategoriích dva reprezentanti z jedné země. Se zvýšením počtu kategorií od roku 1977 se počet snížil na jednoho reprezentanta z dané země. Od roku 1998 došlo k velmi podstatné změně limitů váhových kategorií, se kterou se řada výborných judistů nedokázala poprat. Další podstatnou změnou byl rok 2010, kdy se opět zavedla možnost startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii. Pro kategorii bez rozdílu vah byl tento počet zvýšen na čtyřy reprezentanty.

Ženy se původně judu věnovali v rámci sebeobrany a zdravého životního stylu. Od 70. let začali soupeřit i mezi sebou a v roce 1980 měli své první mistrovství světa. V prvních letech dominovali především západní judistky (Evropanky a Američanky). Ve východních zemích včetně Japonska byl tento proces pomalejší. V Japonsku například zpopularizovala ženské judo až v 90. letech 20. století Rjóko Taniová.

V 60. letech byl za mistrovství světa považován olympijský turnaj v roce 1964, ale v té době ještě nebylo zcela zřejmé zdali bude judo v budoucnosti olympijským sportem. V dnešní době se podle všech dostupných informací se turnaj na LOH 1964 za mistrovství světa nepovažuje.

Jednotlivé ročníky a vítězové ve váhových kategoriíchEditovat

MužiEditovat

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1965   Rio de Janeiro   H. Macuda   I. Okano   A. Geesink
1967   Salt Lake C.   T. Šigeoka   H. Minatoja   E. Maruki   N. Sató   W. Ruska
1969   C. de México   J. Sonoda   H. Minatoja   I. Sonoda   F. Sasahara   Š. Suma
1971   Ludwigshafen   T. Kawaguči   H. Cuzawa   Š. Fudžii   F. Sasahara   W. Ruska
1973   Lausanne   J. Minami   T. Nomura   Š. Fudžii   N. Sató   Č. Takagi
1975   Vídeň   J. Minami   V. Něvzorov   Š. Fudžii   J.-L. Rougé   S. Endó
1977   Barcelona zrušeno z politických důvodů (neudělení víz judistům Tchaj-wanu)
1979   Paříž   T. Rey   N. Soloduchin   K. Kacuki   Š. Fudžii   D. Ultsch   T. Chubuluri   J. Jamašita
1981   Maastricht   J. Moriwaki   K. Kašiwazaki   Pak Čong-hak   N. Adams   B. Tchoullouyan   T. Chubuluri   J. Jamašita
1983   Moskva   C. Tleceri   N. Soloduchin   H. Nakaniši   N. Hikage   D. Ultsch   A. Preschel   J. Jamašita
1985   Soul   Š. Hosokawa   J. Sokolov   An Pjong-kun   N. Hikage   P. Seisenbacher   H. Sugai   Čo Jong-čchol
1987   Essen   Kim Če-jop   J. Jamamoto   M. Swain   H. Okada   F. Canu   H. Sugai   G. Veričev
1989   Bělehrad   A. Totikašvili   D. Bečanović   T. Koga   Kim Pjong-ču   F. Canu   K. Kurtanydze   N. Ogawa
1991   Barcelona   T. Košino   U. Quellmalz   T. Koga   D. Lascău   H. Okada   S. Traineau   S. Kosorotov
1993   Hamilton   R. Sonoda   J. Nakamura   Čong Hun   Čon Ki-jong   J. Nakamura   A. Kovács   D. Douillet
1995   Čiba   N. Ožogin   U. Quellmalz   D. Hidešima   T. Koga   Čon Ki-jong   P. Nastula   D. Douillet
1997   Paříž   T. Nomura   Kim Hjok   K. Nakamura   Čo In-čchol   Čon Ki-jong   P. Nastula   D. Douillet
1999   Birmingham   M. Poulot   L. Benboudaoud   J. Pedro   G. Randall   H. Jošida   K. Inoue   Š. Šinohara
2001   Mnichov   A. Lounifi   A. Mir'esmaejlí   V. Makarov   Čo In-čchol   F. Demontfaucon   K. Inoue   A. Michajlin
2003   Osaka   Čchö Min-ho   A. Mir'esmaejlí   I Won-hui   F. Wanner   Hwang Hui-te   K. Inoue   J. Muneta
2005   Káhira   C. Fallon   J. Derly   Á. Braun   G. Elmont   H. Izumi   K. Suzuki   A. Michajlin
2007   Rio de Janeiro   R. Houkes   J. Derly   Wang Ki-čchun   T. Camilo   I. Cirekidze   L. Corrêa   T. Riner
2009   Rotterdam   G. Zantaraija   C. Cagánbátar   Wang Ki-čchun   I. Nifontov   I Kju-won   M. Rakov   T. Riner
2010   Tokio   R. Sabirov   D. Morišita   H. Akimoto   Kim Če-pom   I. Iliadis   T. Anai   T. Riner
2011   Paříž   R. Sabirov   M. Ebinuma   R. Nakaja   Kim Če-pom   I. Iliadis   T. Chajbulajev   T. Riner
2013   Rio de Janeiro   N. Takató   M. Ebinuma   Š. Óno   L. Pietri   A. González   E. Mammadov   T. Riner
2014   Čeljabinsk   G. Boldbátar   M. Ebinuma   R. Nakaja   A. Črikišvili   I. Iliadis   L. Krpálek   T. Riner
2015   Nur-Sultan   J. Smetov   An Pa-ul   Š. Óno   T. Nagase   Kwak Tong-han   R. Haga   T. Riner
2017   Budapešť   N. Takató   H. Abe   S. Hašimoto   A. Wieczerzak   N. Majdov   A. Wolf   T. Riner
2018   Baku   N. Takató   H. Abe   An Čchang-im   S. Mollaei   N. Šerazadišvili   Čo Ku-ham   G. Tušišvili
2019   Tokio
2021   Vídeň
2023   Dauhá

ŽenyEditovat

rok místo superlehká pololehká lehká polostřední střední polotěžká těžká
1980   New York   J. Bridgeová   E. Hrovatová   G. Winklbauerová   A. Stapsová   E. Simonová   J. Triadouová   M. De Calová
1982   Paříž   K. Briggsová   L. Doyleová   B. Rodriguezová   M. Rottierová   B. Deydierová   B. Claßenová   N. Lupinová
1984   Vídeň   K. Briggsová   K. Jamagučiová   A.-M. Burnsová   N. Hernándezová   B. Deydierová   I. Berghmansová   M. T. Mottaová
1986   Maastricht   K. Briggsová   D. Brunová   A. Hughesová   D. Bellová   B. Deydierová   I. de Koková   Kao Feng-lien
1987   Essen   Li Čung-jün   S. Rendleová   C. Arnaudová   D. Bellová   A. Schreiberová   I. de Koková   Kao Feng-lien
1989   Bělehrad   K. Briggsová   S. Rendleová   C. Arnaudová   C. Fleuryová   E. Pierantozziová   I. Berghmansová   Kao Feng-lien
1991   Barcelona   C. Nowaková   A. Giungiová   M. Blascová   F. Eickhoffová   E. Pierantozziová   Kim Mi-čong   Mun Či-jun
1993   Hamilton   R. Taniová   L. Verdeciaová   N. Fairbrotherová   G. Vandecaveyeová   Čo Min-son   Leng Čchun-chuej   J. Hagnová
1995   Čiba   R. Taniová   M.-C. Restouxová   D. Gonzálezová   Čong Song-suk   Čo Min-son   D. Lunaová   A. Serieseová
1997   Paříž   R. Taniová   M.-C. Restouxová   I. Fernándezová   S. Vandenhendeová   K. Howeyová   N. Annová   C. Cicotová
1999   Birmingham   R. Taniová   N. Narazakiová   D. Gonzálezová   K. Maedaová   S. Veranesová   N. Annová   B. Maksymowová
2001   Mnichov   R. Taniová   Kje Sun-hui   Y. Lupeteyová   G. Vandecaveyeová   M. Uenová   N. Annová   Jüan Chua
2003   Osaka   R. Taniová   A. Savónová   Kje Sun-hui   D. Krukowerová   M. Uenová   N. Annová   Sun Fu-ming
2005   Káhira   Y. Bermoyová   Li Jing   Kje Sun-hui   L. Décosseová   E. Boschová   Y. Labordeová   Tchung Wen
2007   Rio de Janeiro   R. Taniová   Š' Ťün-ťie   Kje Sun-hui   D. Gonzálezová   G. Émaneová   Y. Labordeová   Tchung Wen
2009   Rotterdam   T. Fukumiová   M. Nakamuraová   M. Riboutová   J. Uenová   Y. Alvearová   M. Verkerková   Tchung Wen
2010   Tokio   H. Asamiová   J. Nišidaová   K. Macumotová   J. Uenová   L. Décosseová   K. Harrisonová   M. Sugimotová
2011   Paříž   H. Asamiová   M. Nakamuraová   A. Satóová   G. Émaneová   L. Décosseová   A. Tcheuméová   Tchung Wen
2013   Rio de Janeiro   M. Uranceceg   M. Kelmendiová   R. Silvaová   J. Džerbiová   Y. Alvearová   Sol Kjong   I. Ortízová
2014   Čeljabinsk   A. Kondóová   M. Kelmendiová   N. Udakaová   C. Agbegnenouová   Y. Alvearová   M. Aguiarová   I. Ortízová
2015   Nur-Sultan   P. Paretová   M. Nakamuraová   K. Macumotová   T. Trstenjaková   G. Émaneová   M. Umekiová   Jü Sung
2017   Budapešť   F. Tonakiová   Ai Šišimeová   D. Sumijá   C. Agbegnenouová   Č. Araiová   M. Aguiarová   Jü Sung
2018   Baku   D. Bilodidová   U. Abeová   C. Jošidaová   C. Agbegnenouová   Č. Araiová   Š. Hamadaová   S. Asahinaová
2019   Tokio
2021   Vídeň
2023   Dauhá

Pořadí národůEditovat

  • 1965-2017
  • do pořadí národů nejsou započítány výsledky ze soutěží bez rozdílu vah a soutěží týmů.
  • medaile již neexitujících zemí (Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie) jsou rozdělené mezi nástupnické země podle klíče, kde se judista v daném období vrcholově připravoval. V případě Vladimíra Kocmana a Pavla Petřikova to bylo v Banské Bystrici, proto jsou jejich medaile z roku 1981 započítané Slovensku.
  • reprezentantům Kosova není v některých zemích umožněnho startovat pod svojí vlajkou, startují tak pod vlajkou mezinárodní judistické federace a při vítězství hraje olympijská hymna. Získané medaile jsou však v tabulce započítané dohromady pod Kosovo.
Pořadí Stát Muži Ženy Muži + Ženy Celkem První
medaile
Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz Zlato Stříbro Bronz
1   Japonsko 77 44 43 40 38 39 117 82 82 281 1965
2   Francie 20 16 20 27 15 40 47 31 60 138 1971
3   Jižní Korea 24 7 36 5 1 15 29 8 51 88 1965
4   Spojené království 3 3 13 13 10 18 16 13 31 60 1967
5   Kuba 2 6 7 13 14 26 15 20 33 68 1973
6   Čína 0 0 3 15 9 9 15 9 12 36 1984
7   Rusko 13 14 40 0 1 8 13 15 48 76 1965
8   Německo 8 12 31 4 10 20 12 22 51 85 1967
9   Nizozemsko 5 10 7 6 9 28 11 19 35 65 1965
10   Brazílie 4 7 14 3 5 12 7 12 26 45 1971
11   Gruzie 7 11 25 0 0 0 7 11 25 43 1967
12   Itálie 0 4 9 5 3 8 5 7 17 29 1975
13   Severní Korea 0 3 4 5 2 4 5 5 8 18 1975
14   Belgie 0 4 7 4 8 9 4 12 16 32 1979
15   Spojené státy 2 3 7 2 5 9 4 8 16 28 1965
16   Mongolsko 2 2 8 2 1 6 4 3 14 21 1989
17   Rakousko 1 1 3 3 1 5 4 2 8 14 1980
18   Španělsko 1 2 2 2 6 8 3 8 10 21 1989
19   Polsko 2 1 13 1 1 9 3 2 22 27 1971
20   Řecko 3 2 1 0 0 1 3 2 2 7 2005
21   Írán 3 0 5 0 0 0 3 0 5 8 2001
22   Kolumbie 0 0 0 3 0 3 3 0 3 6 2009
23   Maďarsko 2 4 7 0 2 5 2 6 12 20 1979
24   Ukrajina 1 5 10 1 1 1 2 6 11 19 1973
25   Kazachstán 2 4 3 0 0 1 2 4 4 10 2001
26   Argentina 0 0 0 2 2 1 2 2 1 5 1995
27   Uzbekistán 2 1 5 0 0 0 2 1 5 8 1999
28   Kosovo 0 0 0 2 0 0 2 0 0 2 2013
29   Ázerbájdžán 1 5 9 0 0 3 1 5 12 18 1991
30   Slovinsko 0 1 0 1 2 8 1 3 8 12 2005
31   Izrael 0 1 2 1 2 2 1 3 4 8 1991
32   Černá Hora 1 1 0 0 0 0 1 1 0 2 1989
33   Česko 1 0 3 0 0 1 1 0 4 5 1991
34   Tunisko 1 0 2 0 0 1 1 0 3 4 2001
35   Venezuela 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1984
36   Srbsko 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 2017
37   Rumunsko 0 1 4 0 3 5 0 4 9 13 1981
38   Portugalsko 0 0 2 0 4 2 0 4 4 8 1995
39   Austrálie 0 0 0 0 3 3 0 3 3 6 1982
40   Kanada 0 2 6 0 0 1 0 2 7 9 1965
41   Turecko 0 2 3 0 0 2 0 2 5 7 1995
42   Švýcarsko 0 2 1 0 0 1 0 2 2 4 1993
43   Estonsko 0 2 1 0 0 0 0 2 1 3 1999
44   Bělorusko 0 1 6 0 0 1 0 1 7 8 1985
45   Egypt 0 1 3 0 0 0 0 1 3 4 1985
46   Bulharsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1981
47   Moldavsko 0 1 2 0 0 0 0 1 2 3 1997
48   Slovensko 0 1 1 0 0 0 0 1 1 2 1981
49   Norsko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1982
50   Alžírsko 0 1 0 0 0 1 0 1 1 2 2005
51   Portoriko 0 0 0 0 1 1 0 1 1 2 1986
52   Švédsko 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1986
53   Litva 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 1981
54   Spojené arabské emiráty 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 2014
55   Finsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981
56   Chorvatsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1981
57   Nový Zéland 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1986
58   Tchaj-wan 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1987
59   Lotyšsko 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1997
60   Tádžikistán 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2007
61   Arménie 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 2009
61   Bosna a Hercegovina 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 2018

Externí odkazyEditovat