Jasuhiro Jamašita
Jasuhiro Jamašita (1. června 1957 Jamato, Japonsko) je bývalý japonský zápasník–judista, všeobecně považovaný za největšího japonského judistu všech dob. Je devítinásobným mistrem Japonska v kategorii bez rozdílu vah, olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa v těžké váze.
| Jasuhiro Jamašita | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. června 1957 (66 let) Kumamoto |
| Alma mater | Univerzita Tókai |
| Povolání | judista |
| Ocenění | People's Honour Award (1984) Medaile cti s fialovou stuhou (2007) Řád cti Řád přátelství grand prix Serge-Kampf de l'Académie des sports … více na Wikidatech |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| zlato | LOH 1984 | bez rozdílu vah |
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | MS 1979 | těžká váha |
| zlato | MS 1981 | těžká váha |
| zlato | MS 1983 | těžká váha |
| MS v judu - bez rozdílu vah | ||
| zlato | MSbrv 1981 | bez rozdílu vah |
Sportovní kariéra editovat
S judem začínal na základní škole v rodné horské obci Jamato v prefektuře Kumamoto v deseti letech. V dětství poutal pozornost zavalitou postavou a záhy si ho vyhlédl sensei úspěšného školního týmu v hlavním městě regionu Kumamoto Reisuke Širaiši. Po dlouhém přemlouvání ho sensei Širaiši s rodiče přemluvili k přesunu do Kumamota, kde se judu začal věnovat vrcholově. V tomto období získal své stravovací návyky, které novinářům popisoval jeho blízký přítel, osobní trenér (spartingpartner) a tiskový mluvčí Radomir Kovačević. Sensei Širaiši s ním měl velké plány a během čtyř let ho vykrmil na váhu až 130 kilogramů. Jeho rozměry neunikly pozornosti skautů daleko bohatšího sportu sumó, ale zisk zlaté olympijské medaile ho přiměl u juda vydržet. V sedmnácti letech ho zlákalo lepší tréninkové zázemí univerzity Tókai v Tokiu, kde nejprve dokončil středoškolská studia na Tókai Sagami.
Na univerzitě Tókai se ho ujal dvojnásobný mistr světa Nobujuki Sató, pod jehož vedením se v roce 1975 dostal do japonské seniorské reprezentace. Pod vedením Nobujuki Satóa zdokonalil své ne-waza (boj na zemi), ale především se naučil stabilizovat svoji váhu (cca 125 kg), při které zvládal fyzicky náročné, taktické zápasy s evropskými obranáři. Proti Evropanům, jejichž fyzické dispozice činily japonským těžkým vahám od šedesátých let nemalé problémy (Nizozemci, Sověti, Němci) mu pomohl i skoro dvoumetrový Srb Radomir Kovačević, který na univerzitě Tókai studoval. Od října 1977 se datovala jeho neporazitelnost, která trvala do konce jeho sportovní kariéry v roce 1985 a činí 203 vyhraných zápasů v řadě. Do této bilance se počítá 7 remíz, které v judu znamenají vítězství/prohra po hantei (praporky).
Jeho mezinárodní sportovní kariéru do velké míry ovlivnila politika konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let – olympijské hnutí versus profesionalismus ve sportu, studená válka, vzestup politiky Číny, rasismus. V roce 1976 se jako junior do japonského olympijského týmu pro olympijské hry v Montréalu nevešel. V roce 1977 ho o účast na později zrušeném mistrovství světa v Barceloně připravily spory Španělska s Mezinárodní judistickou federací. V roce 1980 ho o účast na olympijských hrách v Moskvě připravil bojkot zemí sympatizujících s politikou Spojených států amerických. Nevyřešenou otázkou tak zůstalo v jaké formě by na olympijských hrách v Moskvě startoval. Dva měsíce před začátkem soutěží si koncem května, během japonského mistrovství těžkých vah v zápase s Sumio Endóem zlomil levý kotník.[1].
V roce 1984 startoval na svých prvních olympijských hrách v Los Angeles. Cestu za vysněnou zlatou olympijskou medailí mu neulehčil ani bojkot zemí Východního bloku. V zápase druhého kola s Němcem Arthurem Schnabelem si natáhl pravý lýtkový sval. V zápalu boje zápas dokončil vítězstvím na submisi škrcením. V semifinále však viditelně kulhal a Francouz Laurent Del Colombo se toho snažil hned v úvodu využít pravým útokem o-soto-gari, který jen s problémy ustál. Ve druhé minutě zápasu vykouzlil své překrásné o-uči-gari, poslal Francouze na zem a nasadil mu osae-komi. Ve finále proti Egypťanu Mohamedu Rašvánovi po minutě boje okontroval jeho pokus o levé o-soto-gari a na zemi mu nekompromisně nasadil osae-komi. Získal zlatou olympijskou medaili.
V roce 1985 po sérii vleklých zranění oznámil v 28 letech v červnu konec sportovní kariéry. Po skončení sportovní kariéry pracoval jako asistent a později jako profesor na univerzitě Tókai. Působil u japonské seniorské reprezentace, je pravidelně volen do komisí v Mezinárodní judistické federaci. Je držitelem 8 danu.
Jamašitovo kouzlo osobnosti nespočívalo jen v jeho šibalském úsměvu. Žádný jiný japonský judista nevyhrál vysoce prestižní japonské mistrovství bez rozdílu vah tolikrát co on. Všech svých sportovních úspěchů dosáhl svojí technickou vybaveností jak v postoji tak na zemi, zápasnickým entusiasmem, ale i taktikou. Byl mistrem kontrachvatů. Jako pravák bojoval z levého úchopu, na který ho přeorientoval jeho první sensei Širaiši. Na těžkou váhu se uměl pohybovat a pro většinu soupeřů byla smrtící jeho kombinace levých aši-waza (o-uči-gari, o-soto-gari, sasae apod.) s technikami v boji na zemi.
Výsledky editovat
Váhové kategorie editovat
| Turnaj | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1984 | 1983 | 1984 | 1985 | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | ||||||||||||
| těžká váha | ||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | — | |||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | 1. | 1. | 1. | — | |||||||||||||||||
| Mistrovství Japonska | ? | 3. | 1. | 1. | 1. | 1. | — | 1. | 1. | — | — | |||||||||||
| MS juniorů | 1. | |||||||||||||||||||||
Bez rozdílu vah editovat
| Turnaj | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | |
| Olympijské hry | — | — | 1. | ||||||||
| Mistrovství světa | — | — | 1. | — | — | ||||||
| Mistrovství Japonska | 3. | ? | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. |
Podrobnější výsledky editovat
Olympijské hry editovat
| Rok | Kategorie | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 1984 | bez rozdílu vah | výhra L. Coly |
výhra A. Schnabel |
výhra L. Del Colombo |
výhra M. Rašván
|
Mistrovství světa editovat
| Rok | Kategorie | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MS 1979 | těžká váha | výhra Gowok |
výhra Korocu |
výhra I. Varga |
výhra A. Ťurin |
výhra J.-L. Rougé
| |
| MS 1981 | těžká váha | výhra K. Gíslason |
výhra J. Salonen |
výhra P. Soler |
výhra Čo J.-č. |
výhra G. Veričev
| |
| MS 1983 | těžká váha | volný los | výhra W. Reszko |
výhra C. Biktašev |
výhra H. Stöhr |
výhra W. Wilhelm
|
Mistrovství světa - bez rozdílu vah editovat
| Rok | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MSbrv 1981 | volný los | výhra L. Moura |
výhra M. Berger |
výhra R. Van de Walle |
výhra D. Mitchell |
výhra W. Reszko
|
Reference editovat
- ↑ Mezi lidmi a na internetu koluje dezinformace, že technika kani-basami (kani-hasami), po které praskl Jamašitův kotník, byla vzápětí zakázána. Pravdou však je, že technika kani-hasami je zakázána od roku 1991, je zařazena do kinši-waza a za její použití se v soutěžním zápase automaticky uděluje hansoku-make.
- Smith G.: There's Gold on His Menu, Sports Illustrated 1984
- Adams A.: Japan's Gold Medal Threat, Black Belt 1984
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jasuhiro Jamašita na Wikimedia Commons - Jasuhiro Jamašita v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Jasuhira Jamašity na Judoinside.com
