Wikipedie

Mezinárodní reakce na válku Izraele s Hamásem

Reakce států a mezinárodních organizací zveřejněné ihned po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 byly zejména odsouzením činu Hamásu. Arabské země volaly po zdrženlivosti, zatímco Západ vyjadřoval Izraeli podporu při obraně země. Írán, tradiční spojenec šíitských islamistů, vyjádřil z teroristického činu potěšení.

Hlasování (proběhlo 27.10.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří mezi oběma stranami konfliktu. Česká republika byla proti, Slovensko se zdrželo hlasování.

Během následné války mezi Izraelem a Hamásem se ovšem podpora Izraele na mezinárodním poli začala snižovat, a to zejména od jara 2024, kdy na území Pásma Gazy začala propukat vážná humanitární krize. Postup Izraele postupně několikrát odsoudilo OSN, Evropská unie i jednotlivé země celého světa. Některé země (jako Česko, Rakousko nebo Maďarsko) však zůstávaly spojencem Izraele i v mezinárodních organizacích. Jiné, jako například Spojené státy americké, zůstávaly jasným izraelským spojencem na poli zbrojení a hlasování v Radě bezpečnosti OSN, i když ho diplomaticky kritizovaly za jeho postup v Pásmu Gazy.[1][2]

Na Summitu EU v březnu 2024 jednohlasně vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Šlo o první jednomyslné rozhodnutí EU od vypuknutí války.[3] V březnu 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří.[4] Valné shromáždění OSN většinově přijalo dne 10. května 2024 rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace.[5]

Válka vyvolala vlnu demonstrací po celém světě. Demonstranti pro Izrael podporovali jeho právo na obranu a vyjadřovali zděšení z terorismu Hamásu. Demonstranti na podporu Palestiny upozorňovali na dlouholetou blokádu a okupaci území a na postup Izraele během války, který prohluboval humanitární krizi. Mezi protestujícími obou stran byli radikálové zastávající antisemitismus na straně jedné a odpor vůči muslimům na straně druhé. V dubnu 2024 se konaly masivní protesty studentů amerických univerzit, které vedly k více než 2000 zatčených osob.[6] Studentské protesty se rozlily i do dalších západních zemí.

V Izraeli se po teroristickém činu propadla důvěra v schopnosti vlády Benjamina Netanjahua na historické minimum. Izraelci následně ve většinovém mínění tlačili na vládu, aby zejména zajistila propuštění zadržovaných rukojmí. Od jara 2024 se v zemi konaly masové protesty proti Netanjahuovi a za urychlené vyjednání propuštění rukojmích.[7][8]

Reakce států a mezinárodních organizací

editovat
 
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu projednává podnět Jihoafrické republiky, podle nějž Izrael porušuje mezinárodní právní úmluvy a páchá v Gaze genocidu.

První reakce států

editovat
  • Brazílie  Brazílie: Brazílie svolá mimořádné zasedání rady bezpečnosti OSN.[9]
  • Česko  Česko: Premiér Petr Fiala útok odsoudil a uvedl, že... myslí na nevinné oběti násilí, a popřál našim izraelským přátelům co nejrychlejší zvládnutí situace a naplnění jejich ambicí žít v míru a bezpečí.[10] Útok dále odsoudila ministryně obrany Jana Černochová,[11] předseda Senátu Miloš Vystrčil,[12] poslanec Andrej Babiš[13] a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.[14] Premiér Fiala dne 11. ledna 2024 odmítl tvrzení Jihoafrické republiky, že se Izrael dopouští na Palestincích v Gaze genocidy, a varoval před pokusy politizovat Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu.[15]
  • Čína  Čína: ministerstvo zahraničí vyzvalo zúčastněné strany, aby... zůstaly v klidu, zachovaly se zdrženlivě a okamžitě ukončily nepřátelské akce na ochranu civilistů a zabránilo se dalšímu zhoršování situace. Základní cesta z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého Palestiny.[16]
  • Egypt  Egypt: ministerstvo zahraničí varovalo před vážnými následky a vyzvalo k... maximální zdrženlivosti a vyvarování se vystavení civilistů dalšímu nebezpečí.[16] Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům v Gaze.[17]
  • Francie  Francie: prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie... stojí za Izraelem a Izraelci. Ministerstvo zahraničí potvrdilo... naprosté odmítání terorismu a svůj závazek k bezpečnosti Izraele[18]
  • Indonésie  Indonésie: požaduje, aby... násilné činy okamžitě přestaly, aby se předešlo narůstajícím lidským obětem. Kořen konfliktu, totiž okupace palestinských území Izraelem, musí být vyřešen podle parametrů dohodnutých OSN.[16]
  • Itálie  Itálie: italská vláda v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou vydala prohlášení, ve kterém se uvádí, že... vláda se znepokojením sleduje vývoj situace... zvláštní pozornost je věnována bezpečnosti židovské komunity v zemi.[16]
  • Írán  Írán: nejvyšší íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí prohlásil, že... dá-li Bůh, bude rakovina uzurpátorského sionistického režimu vymýcena rukou palestinského lidu a sil odporu v celém regionu.[19] Poradce nejvyššího vůdce Jahjá Safavi prohlásil, že... budeme stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma. Násir Kanaani, mluvčí ministerstva zahraničí prohlásil, že... v této operaci byl použit prvek překvapení a další kombinované metody, které ukazují důvěru palestinského lidu tváří v tvář okupantům.[16]
  • Japonsko  Japonsko: premiér Fumio Kišida řekl, že... Japonsko důrazně odsuzuje útoky, které těžce zranily nevinné civilisty...Ozbrojenci údajně unesli řadu lidí. Japonsko takové činy důrazně odsuzuje a vyzývá k jejich okamžitému propuštění. Japonsko je také hluboce znepokojeno řadou obětí v Gaze.[16]
  • Jordánsko  Jordánsko: jordánský král Abdalláh II. odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům.[17]
  • Kanada  Kanada: premiér Justin Trudeau prohlásil, že... Kanada důrazně odsuzuje současné teroristické útoky proti Izraeli. Tyto násilné činy jsou naprosto nepřijatelné. Stojíme při Izraeli a plně podporujeme jeho právo na obranu. Naše myšlenky jsou s každým, kterého se to týká. Civilní životy musí být chráněny.[16]
  • Katar  Katar: ministerstvo zahraničí uvedlo, že... za pokračující násilí vůči palestinskému lidu je odpovědný pouze Izrael.[16]
  • Keňa  Keňa: hlavní tajemník ministerstva zahraničí Korir Sing'oei prohlásil, že...i když má Izrael právo na odvetu, je naléhavě žádána mírová cesta k vyřešení tohoto nešťastného vývoje.[16]
  • Kuvajt  Kuvajt: vyjádřil... znepokojení nad vývojem mezi Izraelem a Palestinci a obvinil Izrael z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“.[16]
  • Maroko  Maroko: vyjádřilo... hluboké znepokojení a odsoudilo útoky na civilisty, kdekoliv jsou.[16]
  • Nizozemsko  Nizozemsko: premiér Mark Rutte prohlásil, že se jedná o... bezprecedentní útok na Izrael.[18]
  • Palestinská autonomie  Palestinská autonomie: prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že... palestinský lid má právo bránit se proti teroru osadníků a okupačních jednotek.[16]
  • Polsko  Polsko: prezident Andrzej Duda sdělil, že... je šokován brutálními útoky Hamásu na Izrael. Raketové útoky a zadržování civilistů jako rukojmích vzbuzuje náš nejhlubší odpor. Polsko důrazně odsuzuje všechny násilné činy.[16]
  • Rusko  Rusko: náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov sdělil, že... Rusko je v kontaktu s Izraelem, Palestinci a arabskými zeměmi... dále pak... vyzval ke zdrženlivosti.[16]
  • Saúdská Arábie  Saúdská Arábie: ministerstvo zahraničí... vyzvalo k okamžitému ukončení násilí.[16]
  • Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty: ministerstvo zahraničí... vyzývá k maximální zdrženlivosti a okamžitému příměří, aby se předešlo vážným následkům.[16]
  • Spojené království  Spojené království: premiér Rishi Sunak, prohlásil, že... je šokován útokem Hamásu a dále řekl, že... Izrael má absolutní právo bránit se.[18]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: ministr zahraničí Anthony Blinken prohlásil, že... neexistuje žádné ospravedlnění pro terorismus. Jsme solidární s vládou a lidem Izraele a vyjadřujeme naši soustrast nad izraelskými životy ztracenými při těchto útocích. Ministr obrany Lloyd Austin řekl, že... během nadcházejících dnů bude ministerstvo obrany pracovat na tom, aby Izrael měl, co potřebuje, aby se bránil a chránil civilisty před nevybíravým násilím a terorismem.[16]
  • Německo  Německo: kancléř Olaf Scholz prohlásil, že... jeho země je hluboce šokována raketovou palbou z Gazy a eskalujícím násilím. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že... násilí a rakety proti nevinným lidem musí okamžitě skončit. Izrael má naši plnou solidaritu a podle mezinárodního práva má právo bránit se proti teroru.[18]
  • Turecko  Turecko: prezident Recep Tayyip Erdoğan vyzval všechny strany ke zdrženlivosti.[16] Erdoğan prohlásil, že Izrael je okupant a Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.[20]
  • Uganda  Uganda: prezident Yoweri Museveni řekl, že...vypuknutí obnoveného násilí v Izraeli a Palestině je politováníhodné. Proč obě strany nerealizují řešení dvou států?[16]
  • Ukrajina  Ukrajina: prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že... teror by neměl mít na světě místo , protože je to vždy zločin.[18]

První reakce organizací

editovat
  • Africká unie  Africká unie: předseda Moussa Faki Mahamat řekl, že... popírání základních práv palestinského lidu, zejména práva na nezávislý a suverénní stát je hlavní příčinou trvalého izraelsko-palestinského napětí.[16]
  • Evropská unie  Evropská unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že... je to terorismus ve své nejohavnější podobě. Izrael má právo bránit se proti takovým ohavným útokům. Útok odsoudili i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a předseda Evropské rady Charles Michel.[18]
  • Hizballáh  Hizballáh: ve svém prohlášení uvedl, že událost je... rozhodující odpověď na pokračující izraelskou okupaci a zpráva těm, kdo usilují o normalizaci s Izraelem.[16]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: ...toto je nebezpečná propast a já apeluji na všechny, aby se stáhli od této propasti, řekl vyslanec OSN pro mír na Blízkém východě Tor Wennesland. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Tuerk prohlásil, že... tento útok má hrozný dopad na izraelské civilisty... civilisté nikdy nesmí být terčem útoku.[16]

Reakce států a mezinárodních organizací v průběhu války

editovat
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby schválil mimořádnou vojenskou pomoc Izraeli ve výši 14,3 miliardy dolarů.[21] Izrael již dostává 3,8 miliardy dolarů ročně ve formě vojenské pomoci ze Spojených států.[22]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: USA na konci října vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi Hamásem a palestinskými civilisty. Izraeli to vzkázal bezpečnostní poradce prezidenta USA. Konkrétně řekl: „My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem – teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli – a civilisty, kteří jimi nejsou.“[23]
  • Španělsko  Španělsko: V říjnu 2023 španělská místopředsedkyně vlády a ministryně práce Yolanda Díaz uvedla, že „mezinárodní společenství nemůže situaci přehlížet a EU musí vyvíjet tlak, aby Izrael nepáchal v Gaze masakr.“[24]
  • Brazílie  Brazílie a Mexiko  Mexiko: Brazílie a Mexiko volaly po uzavření příměří a zastavení vraždění civilistů.[25][26] Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva opakovaně prohlásil: „To, co dělá izraelská vláda, není válka, je to genocida. Děti a ženy jsou vražděny.“[27]
  • Bolívie  Bolívie: Na konci října přerušila Bolívie diplomatické styky s Izraelem. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o projev „odmítnutí a odsouzení agresivní a nepřiměřené izraelské vojenské ofenzívy probíhající v Pásmu Gazy.“[28]
  • Chile  Chile a Kolumbie  Kolumbie: Na začátku listopadu Chile a Kolumbie povolaly své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy. „Rozhodl jsem se povolat našeho velvyslance v Izraeli. Pokud Izrael nezastaví masakr Palestinců, nemůžeme tam být,“ uvedl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Chilské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, které označilo za „kolektivní trestání“ civilního obyvatelstva.[29]
 
Francouzský prezident Emmanuel Macron a izraelský prezident Jicchak Herzog v Jeruzalémě dne 24. října 2023
  • Francie  Francie: V listopadu 2023 francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Izrael, aby přestal zabíjet civilisty. „De facto – dnes jsou bombardováni civilisté – de facto. Tyto malé děti, tyto ženy, tito staří lidé jsou bombardováni a zabíjeni. Takže pro to není důvod a žádné oprávnění. Naléháme proto na Izrael, aby přestal,“ řekl Macron. Současně ale uvedl: „Sdílíme bolest (s Izraelem). A sdílíme jejich odhodlání zbavit se terorismu. My ve Francii víme, co terorismus znamená,“ zdůraznil Macron, který Izrael označil za „partnera a přítele“.[30] V lednu 2024 Macron obvinil Hamas z používání palestinských civilistů jako lidských štítů a prohlásil, že Izrael má právo se bránit. Francie odmítla obvinění, že se Izrael dopouští genocidy palestinského obyvatelstva v Gaze.[31]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: V listopadu 2023 se členské země Organizace spojených národů shodly na přijetí rezoluce vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Pro hlasovalo celkem 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování a 14 bylo proti. Pokud jde o členské země Evropské unie, nejvíce z nich, celkem 15, se zdrželo hlasování, osm hlasovalo pro, mezi nimi například Francie, Španělsko, Portugalsko, Belgie a Irsko, proti byly pouze čtyři – Česko, Maďarsko, Rakousko a Chorvatsko.[32]
  • Egypt  Egypt, Írán  Írán, Katar  Katar, Saúdská Arábie  Saúdská Arábie, Turecko  Turecko: V listopadu 2023 arabské a islámské země na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Pásmu Gazy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil: „V Gaze nepotřebujeme několikahodinové přestávky v bojích, ale trvalé příměří.“ Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí zdůraznil, že „politika kolektivního trestání obyvatel Gazy je nepřijatelná a nemůže být ospravedlňována právem Izraele na sebeobranu či jakýmikoli jinými tvrzeními.“ Katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání se dotazoval: „Jak dlouho bude ještě mezinárodní společenství jednat s Izraelem, jako by stál nad mezinárodním právem?“ Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán vyzval k ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a umožnění dodávek humanitární pomoci do tohoto hustě obydleného území. Podotkl také, že Izrael je zodpovědný za „zločiny“ spáchané na palestinském lidu. Íránský prezident Ebráhím Raísí ve svém nepřátelském projevu v Rijádu ocenil aktivity Hamásu namířené proti Izraeli: „Není jiná cesta než Izraeli vzdorovat a my líbáme ruce Hamásu za jeho odpor vůči Izraeli,“ řekl.[33]
     
    Americký ministr zahraničí Antony Blinken a izraelský prezident Herzog v Tel Avivu 9. ledna 2024
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: V listopadu 2023 americký prezident Joe Biden odmítl výzvy k trvalému příměří, ale řekl, že podporuje dočasné „humanitární pauzy“, aby mohla být lidem v Gaze poskytnuta pomoc.[34] V prosinci v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyjádřil obavu o zbývající izraelská rukojmí držené Hamásem v Pásmu Gazy. Zároveň vyzval k ochraně palestinských civilistů na místě a k otevření humanitární pomoci.[35]
  • Francie  Francie, Německo  Německo a Spojené království  Spojené království: V prosinci 2023 ministři zahraničí Spojeného království, Německa a Francie vyzvali Izrael k udržitelnému příměří. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna uvedla, že „je zabíjeno příliš mnoho civilistů“.[36]
  • Rusko  Rusko: Rusko v prosinci 2023 vyzvalo ke zřízení mezinárodní monitorovací mise do Pásma Gazy, aby zhodnotila humanitární situaci, a prohlásilo, že je nepřijatelné, aby Izrael využil útok Hamásu jako ospravedlnění pro potrestání palestinského lidu.[37]
  • Jižní Afrika  Jižní Afrika: Jihoafrická republika koncem roku 2023 podala na Mezinárodní soudní dvůr žalobu na Izrael z páchání genocidy. Soud v Haagu v lednu 2024 předběžným opatřením vyzval Izrael, aby okamžitě zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a způsobovat jim vážnou fyzickou a mentální újmu.[38]
  • Vatikán  Vatikán: Papež František opakovaně vyzýval k ukončení války. V prosinci 2023 řekl: „Ať (mír) zavládne v Izraeli a Palestině, kde válka ničí životy lidí. Myslím na ně na všechny, zvlášť pak na křesťanské komunity v Gaze a v celé Svaté zemi.“[39] V lednu 2024 dodal: „Žádám, aby palestinské obyvatelstvo dostalo humanitární pomoc a aby nemocnice, školy a modlitebny dostaly potřebnou ochranu.“[40]
  • Chile  Chile a Mexiko  Mexiko: V lednu tyto země požádaly Mezinárodní trestní soud, aby prozkoumal události od 7. října a stanovil „potenciální trestní odpovědnost“ za válečné zločiny spáchané jak Hamásem, tak Izraelem.[41]
  • Francie  Francie a Jordánsko  Jordánsko: V lednu 2024 Francie spolu s Jordánskem z letadel shodila do Pásma Gazy sedm tun humanitární pomoci. Jordánsko takto shodilo humanitární pomoc do Pásma Gazy už několikrát, poprvé začátkem listopadu 2023. V případě Francie šlo o první takový způsob doručení. Francie jinak poslala do Pásma Gazy od října pomoc pozemní cestou.[42]
  • Spojené království  Spojené království: 14. ledna 2024 prohlásil britský ministr zahraničí David Cameron, že „Izrael jedná v sebeobraně“ a popřel, že by se dopouštěl v Gaze válečných zločinů. Odmítl jihoafrické obvinění z genocidy Palestinců jako „nesmysl“ a řekl, že Izrael je „demokracie, země s právním státem, země s ozbrojenými silami, které jsou odhodláni dodržovat zásady právního státu“.[43]
  • Česko  Česko: Prezident Petr Pavel při návštěvě Izraele vyjádřil plnou podporu Izraeli a za viníka všech civilních obětí označil Hamas, který si podle Pavla bere palestinské civilisty jako lidské štíty. Ocenil Izrael, který podle Pavla „dělá vše, aby se i palestinským civilistům dostala humanitární pomoc.“[44] Slíbil uvolnit 10 milionů korun na pomoc zdravotnickým organizacím. Polovina by měla být přidělena palestinským organizacím a druhá polovina izraelským.[45]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Na začátku února 2024 americký prezident Joe Biden prohlásil: „Jsem toho názoru, jak víte, že postup při reakci v Pásmu Gazy byl přehnaný.“ Dále řekl: „Je tu spousta nevinných lidí, kteří hladoví, spousta nevinných lidí, kteří mají problémy a umírají, a to musí přestat.“ Dal také najevo, že tlačí na obě strany konfliktu, aby dosáhly dlouhodobého přerušení bojů.[46]
  • Austrálie  Austrálie, Kanada  Kanada a Nový Zéland  Nový Zéland: V polovině února v reakci na plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyzvaly k humanitárnímu příměří. Požadovaly ochranu civilistů a aby Izrael zastavil ofenzivu a Hamás složil zbraně a propustil civilisty.[47]
  • Irsko  Irsko a Španělsko  Španělsko: V polovině února premiéři Irska a Španělska ve společném dopise vyzvali Evropskou komisi k přijetí kroků k zamezení útoku Izraele na město Rafáh. „Vzhledem ke kritické situaci v Rafahu Irsko a Španělsko právě požádaly Evropskou komisi, aby urychleně přezkoumala, zda Izrael dodržuje své závazky dodržovat lidská práva v Gaze,“ prohlásil Pedro Sánchez.[48]
  • Čína  Čína: Čína v polovině února 2024 vyzvala Izrael, aby co nejdříve zastavil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy a zabránil tak ještě větší humanitární katastrofě.[49]
  • Evropská unie  Evropská unie: Celkem 26 z 27 zemí Evropské unie v druhé polovině února 2024 vyzvalo k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy, která by vedla k „udržitelnému příměří“. Proti bylo jen Maďarsko, které rovněž zablokovalo jednání o sankcích vůči radikálním židovským osadníkům.[50]
  • Německo  Německo: V polovině února 2024 německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že „bezpečnost lidí v Izraeli je stejně důležitá jako přežití Palestinců.“ Současně ovšem zopakovala, že Německo podporuje právo Izraele na obranu před „teroristy, kteří se jako zbabělci schovávají za civilisty.“ Vedle toho uvedla, že „pokud Izrael zahájí rozšířenou vojenskou operaci v Rafahu, byla by to předvídatelná humanitární katastrofa.“[51]
  • Spojené království  Spojené království: Koncem února 2024 britský princ William vyzval k co nejrychlejšímu ukončení bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Uvedl: „Jsem nadále hluboce znepokojen strašlivými lidskými oběťmi konfliktu na Blízkém východě od teroristického útoku Hamásu 7. října. Příliš mnoho lidí bylo zabito. Stejně jako mnoho dalších si přeji, aby boje co nejdříve skončily. Je zoufale nutné zvýšit humanitární pomoc Gaze. Je velmi důležité, aby se pomoc dostala dovnitř a aby rukojmí byli propuštěni.“[52]
  • Spojené království  Spojené království: Britská vláda konzervativního premiéra Rishiho Sunaka v únoru 2024 oznámila, že vyčlení 31 milionů liber (727 milionů Kč) mimo jiné na více osobních strážců a policejních hlídek pro ochranu britských poslanců hájících Izrael.[53]
     
    Americký ministr obrany Lloyd Austin a izraelský ministr obrany Jo'av Galant 18. prosince 2023
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze. Šlo již o třetí takové americké veto od začátku války. USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafáh.[54]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Dne 18. prosince 2023 prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin, že americká podpora Izraeli je „neotřesitelná“.[55] Na konci února 2024 Lloyd Austin uvedl, že počet palestinských žen a dětí zabitých Izraelem od začátku války v Pásmu Gazy přesahuje 25.000. Později dodal, že Izrael by měl více dbát na ochranu civilistů a že USA Izraeli poskytnuly přibližně 21.000 kusů přesně naváděné munice. Následně mluvčí Pentagonu jeho slova korigovala, že šlo o celkové počty obětí, u nichž není možné spolehlivě určit podíl žen a dětí.[56]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Na konci února 2024, po incidentu, při kterém izraelští vojáci pálili do davu, který se shromáždil kolem konvoje s humanitární pomocí, mluvčí kanceláře amerického prezidenta Olivia Daltonová uvedla: „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny dnešním úmrtím desítek lidí během distribuce humanitární pomoci v Pásmu Gazy a budou žádat prošetření okolností neštěstí.“ Incident odsoudilo také vedení OSN, Itálie, Německo či Kanada.[57]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: V březnu 2024 americká viceprezidentka Kamala Harris obvinila Izrael z toho, že nedělá dost pro zmírnění „humanitární katastrofy“.[58] Současně požadovala, aby teroristické hnutí Hamás souhlasilo s okamžitým vyhlášením šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy.[59]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Na začátku března zareagovaly Spojené státy americké na humanitární krizi v Pásmu Gazy vysláním letadel C-130 Hercules s potravinami, které na území shodily.[60] Jednalo se ovšem o nedostatečnou pomoc, která byla schopna nahradit pouze několik kamionů s potravinami.[61]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Dne 7. března 2024 Spojené státy americké uvedly, že během následujících týdnů postaví v Gaze dočasné přístavní molo pro distribuci humanitární pomoci od moře. Náklad bude z bezpečnostních důvodů vždy kontrolován v přístavu Larnaka na Kypru. Zástupce vlády Spojených států uvedl: „Nečekáme na Izraelce. Nastal čas, aby se USA postavily do vedení. Proto budujeme koalici zemí, abychom nastalou naléhavou situaci řešili.“[62]
  • Evropská unie  Evropská unie: Dne 8. března předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru prohlásila, že do pár dnů se otevře námořní koridor s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy. Do zásobování se zapojí EU, Spojené království, Spojené státy americké a Spojené arabské emiráty.[63] První loď z Kypru vyplula dne 12. března.[64]
  • Evropská unie  Evropská unie: Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil v březnu Izrael před Radou bezpečnosti OSN z toho, že používá hlad jako válečnou zbraň. Řekl: „Je to krize způsobená člověkem. A když hledáme alternativní způsoby poskytování podpory po moři nebo letecky, musíme připomenout, že to musíme dělat, protože přirozený způsob poskytování podpory po silnicích je uzavřen - uměle uzavřen - a hladomor je používán jako válečná zbraň.“
  • Evropská unie  Evropská unie: Na Summitu EU v březnu 2024 jednohlasně vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Šlo o první jednomyslné rozhodnutí EU od vypuknutí války. Předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyenová hovořila o „pokraji hladomoru“ v Pásmu Gazy a nezbytnosti dvoustátního řešení.[65]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: Generální tajemník OSN António Guterres při návštěvě hraničního přechodu Rafáh v březnu 2024 prohlásil, že zablokování nákladních aut s humanitární pomocí na egyptské straně hranice s Pásmem Gazy, kde lidé čelí hladu, je „morální nehoráznost“.[66]
  • Francie  Francie: Ke konci března 2024 francouzský prezident Emmanuel Macron varoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že nesouhlasí s plánovanou izraelskou ofenzivou v Rafáhu. Nucený přesun obyvatelstva by podle něj byl válečným zločinem.[67]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: Dne 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[68]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Americký prezident Joe Biden na začátku dubna 2024 ostře zkritizoval izraelský zásah konvoje organizace World Central Kitchen rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy. Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“ a vyzval Izrael, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky.[69]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dne 5. dubna 2024 schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. UNHRC také vyzývá k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo. Šest hlasovalo proti, včetně Spojených států nebo Německa.[70]
  • Česko  Česko: Český ministr zahraničí Jan Lipavský na začátku dubna 2024 uvedl, že česká vláda uvolní dalších deset milionů korun pro Světový potravinový program (WFP) na humanitární pomoc v Gaze. „Nemůžeme nečinně přihlížet zhoršující se humanitární situaci v Gaze, kde reálně hrozí hladomor. Proto jsem dnes rozhodl o uvolnění další pomoci v podobě deset milionů korun pro WFP. Navazujeme tím na náš příspěvek z ledna ve výši pět milionů korun,“ uvedl Lipavský.[71]
  • Spojené království  Spojené království: Britský premiér Rishi Sunak na začátku dubna 2024 pronesl: „Nadále hájíme právo Izraele zničit hrozbu ze strany teroristů z Hamásu a bránit svou bezpečnost, avšak celé Spojené království je šokováno krveprolitím a zděšeno vraždou statečných britských hrdinů, kteří dováželi jídlo potřebným.“ Okomentoval tak izraelský útok na humanitární konvoj World Central Kitchen. „Tento strašný konflikt musí skončit. Rukojmí musí být propuštěni. (Pásmo Gazy) musí být zaplaveno humanitární pomocí, kterou se ze všech sil snažíme dopravovat po zemi, vzduchem i po moři,“ dodal.[72]
  • Španělsko  Španělsko: V polovině dubna 2024 španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že Evropa je připravena uznat palestinský stát. Současně uvedl, že španělská vláda má v úmyslu nejpozději v červenci samostatný palestinský stát uznat.[73]
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Dne 18. dubna 2024 USA v Radě bezpečnosti vetovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN. Spojené království a Švýcarsko se hlasování zdržely a zbývajících 12 členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo. Palestina krok Washingtonu odsoudila, Izrael ho naopak ocenil.[74]
     
    Dodávky amerických zbraní do Izraele zahrnovaly bomby Mark 84
  • Spojené státy americké  Spojené státy americké: Dne 24. dubna 2024 prezident Joe Biden schválil další zahraniční vojenskou pomoc Izraeli. Návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů.[75] Dodávky amerických zbraní zahrnovaly bomby Mark 84, jejichž používání izraelskou armádou vyvolávalo obavy ze zbytečných civilních obětí v Gaze.[76] V prvním květnovém týdnu ale Biden pozastavil dodávku bomb do Izraele, a to z důvodu pokračujících příprav na ofenzívu do Rafáhu. Biden uvedl, že pokud Izrael vpadne do Rafáhu, USA budou dodávat již jen obrannou munici.[77]
  • Turecko  Turecko: Turecko v květnu 2024 na protest proti postupu Izraele v Gaze a prohlubující se humanitární krizi zastavilo veškerý obchod s Izraelem. Ten měl v roce 2023 hodnotu 120 miliard korun.[78][79]
  • Rusko  Rusko: Rusko začátkem května 2024 uvedlo, že válka v Pásmu Gazy nově eskaluje kvůli izraelské invazi do Rafáhu a že zatím nejsou vidět žádné vyhlídky na mírové řešení v Pásmu Gazy nebo i šířeji na Blízkém východě, který válka destabilizuje.[80]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů: Valné shromáždění OSN přijalo dne 10. května 2024 rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. V předchozím měsíci v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy. Na zasedání Valného shromáždění se pro dokument vyslovilo 143 zemí, 25 se zdrželo a proti vedle České republiky hlasovalo dalších osm států (Argentina, Izrael, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA).[81]
  • Evropská unie  Evropská unie: Evropská unie v polovině května 2024 vyzvala Izrael, aby okamžitě ukončil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Vedla podle ní k dalšímu narušení humanitární pomoci, vysidlování obyvatel a lidskému utrpení. Josep Borrell uvedl: „V Rafáhu a jeho okolí se nachází více než milion civilistů, kteří byli vyzváni k evakuaci do oblastí, které podle OSN nelze považovat za bezpečné. EU uznává právo Izraele na obranu, Izrael však musí postupovat v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zajistit bezpečnost civilistů.“[82]
  • V téže době třináct zemí podepsalo výzvu, aby Izrael nezahajoval vojenskou operaci do Rafáhu a umožnil příliv humanitární pomoci do Pásma Gazy. Signatáři dopisu byli ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Finska, Dánska, Švédska, Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje, Japonska a Kanady.[83]
  • Evropská unie  Evropská unie a Francie  Francie: Šéf diplomacie Josep Borrell odsoudil útok Izraele na uprchlický tábor u Rafáhu, který se odehrál ke konci května 2024, a to v době, kdy Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavení ofenzívy do Rafáhu.[84] Stejně tak francouzský prezident Macron volal po zastavení ofenzívy, dodržvání nařízení soudu a po okamžitém příměří.[85]
  • Organizace spojených národů  Organizace spojených národů, Africká unie  Africká unie a Irsko  Irsko: Izraelský nálet na uprchlický tábor u města Rafáh odsoudil také vyslanec OSN na Blízkém východě Tor Wennesland. Africká unie obvinila Izrael z porušování rozsudku Mezinárodního soudního dvora. Irský ministr zahraničí Micheal Martin označil izraelský útok za barbarský.[86]
  • Itálie  Itálie a Německo  Německo: Italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl, že s ohledem na Rafáh je izraelské válečné tažení „již neospravedlnitelné“, a poznamenal, že „Izrael musí přestat“. Německý vicekancléř Robert Habeck v reakci na útok na uprchlický tábor u Rafáhu poprvé kritizoval Izrael za „jeho nepřiměřený přístup v pásmu Gazy,“ a dodal, že jednání Izraele bylo „neslučitelné s mezinárodním právem“.[87]
  • Irsko  Irsko, Norsko  Norsko, Španělsko  Španělsko: Dne 28. května 2024 Irsko, Norsko a Španělsko uznaly Stát Palestina. Počet členských zemí EU, které uznaly Palestinu se tím zvýšil na čtyři (již v roce 2014 stát uznalo Švédsko).[88][89] O uznání se v téže době začalo mluvit také ve Slovinsku, na Maltě a v Belgii.[90]
  • Dánsko  Dánsko: Dne 28. května 2024 dánský parlament nepřijal návrh čtyř levicových stran na uznání nezávislosti Státu Palestina.[91][92]
  • Rusko  Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin v červnu 2024 odsoudil boje v Pásmu Gazy a zároveň navrhl, že Moskva může být užitečným prostředníkem při ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Putin uvedl: „To, co se nyní děje v Gaze v reakci na teroristický útok na Izrael, nepřipomíná válku. Je to druh totální destrukce civilního obyvatelstva.“ Válku označil za „totální selhání“ zahraniční politiky Spojených států amerických.[93]

Reakce veřejnosti

editovat

Reakce v Izraeli

editovat

Průzkumy veřejného mínění

editovat

Devatenáct dní po vypuknutí války s Hamásem se podle průzkumu Israel Democracy Institute podpora izraelské vlády mezi občany Izraele propadla na historické minimum 18 %. Mezi židovskou populací Izraele měla vláda Netanjahua podporu 20 %, zatímco mezi arabskou populací Izraele jen 7 %. Naopak důvěra v izraelskou armádu vzrostla o 2 procentní body.[94]

Podle průzkumu Israel Democracy Institute, který byl zveřejněn v listopadu 2023, celkem 44,6 % Izraelců preferovalo vyjednání propuštění rukojmích bez čekání na sjednání příměří. Ovšem 26,6 % Izraelců uvádělo, že by izraelská vláda neměla s Hamásem vyjednávat vůbec. Podle Peace Indexu Telavivské univerzity, rovněž z listopadu 2023, se podpora mírových jednání s Palestinci mezi Izraelci propadla z 47 % (září 2023) na 24,5 % (ke konci října 2023).[95]

Podle pravidelného průzkumu Agam Institute, který sledoval veřejné mínění v Izraeli od října 2023 do ledna 2024, si 56 % židovských obyvatel Izraele myslelo, že Netanjahu propojuje své osobní politické zájmy s válkou. Současně se ukázalo, že ve sledovaném období vzrostl u židovské populace Izraele podíl osob, kteří si myslí, že za válku je odpovědný Netanjahu ze 17 % na 35 %. Celkem tři čtvrtiny osob si myslely, že je alespoň částečně či zcela odpovědný.[96]

Dle výsledků z průzkumu Pew Institute z března 2024 jen 19 % židovských Izraelců věřilo v možnost koexistence s Palestinci, což bylo nejméně od začátku měření v roce 2013. V průzkumu byla polžena otázka, kdo by měl vládnout Pásmu Gazy po válce. Polovina židovských respondentů odpověděla, že Izrael. Pouze 23 % respondentů by vládu nechalo na Palestincích, ovšem bez Hamásu. Naopak arabští Izraelci v odpovědích z 66 % uvedli, že Palestinci, v 9 %, že Hamás, pouze 3 % uvedla Izrael.[97]

Protipalestinské protesty

editovat

V říjnu 2023 se sešel dav krajně pravicových Izraelců před palestinskou kolejí Netanya Academic College s skandovali slogan „smrt Arabům“. Podle neověřeného tvrzení protestujících došlo na univerzitě k incidentu, kdy palestinští studenti házeli vajíčka na židovské studentky. Proti protestu zasáhla policie.[98]

V listopadu 2023 vydalo izraelské drillové duo Ness a Stilla proválečnou píseň „Harbu Darbu“, která se následně umístila na vrcholu izraelské hitparády. V písni duo podporuje izraelskou armádu a přeje smrt vůdcům Hamásu, ale také západním celebritám, jako Bella Hadid, Mia Khalifa a Dua Lipa, které kritizovaly Izrael.[99]

Ke konci prosince 2023 izraelští demonstranti blokovali konvoj humanitární pomoci u přechodu Kerem Šalom.[100] Běhemn následujících měsíců se opakovaly další a další protesty proti dodávání humanitární pomoci Palestincům v Pásmu Gazy (včetně blokád a ničení nákladu). Řadu z nich vedly rodiny izraelských rukojmích.[101][102][103] V květnu byli zadrženi čtyři Izraelci během ničení nákladu humanitární pomoci u hraničního přechodu na Západním břehu Jordánu.[104]

V lednu 2024 se na internetu objevilo video z protestu aktivních záloh izraelské armády, na kterém demonstrovaly za tvrdší úder na Pásmo Gazy.[105] V květnu vzbudilo pozornost další video s údajnými členy aktivních záloh izraelské armády, ve kterém voják upozorňuje izraelskou vládu, že nehodlá předat Pásmo Gazy Palestincům a pokud k tomu bude nucen, vzbouří se proti ministrovi obrany. Izralská armáda následně spustila vyšetřování případné vzpoury.[106]

V červnu 2024, při příležitosti svátku Jom Jerušalajim, prošel Muslimskou Čtvrtí Jeruzaléma průvod tisíců nacionálně orientovaných Izraelců. V průvodu byly také skupiny krajně pravicových Izraelců, kteří skandovali hesla „smrt Arabům“ a „ať vaše vesnice shoří“. Napadali také místní obyvatele. Policie zatkla osmnáct osob. Krajně pravicový ministr Itamar Ben Gvir při průvodu vystoupil s projevem, ve kterém řekl: „Jeruzalém je náš, Damašská brána je naše, Chrámová hora je naše. Dá-li Bůh, celkové vítězství je naše.“[107]

Protivládní protesty

editovat

Na začátku února 2024 tisíce lidí vyšly do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tentokrát demonstranti vládu jasně kritizovali za to, že je podle nich lhostejná k osudu rukojmích. V Tel Avivu se konaly protesty na několika místech, někde se skupinky demonstrantů střetly s policií, když protestující blokovali silnice. Lidé nesli transparenty s fotografiemi unesených a také s výzvami k odstoupení Netanjahua.[108]

V Jeruzalémě se na konci března 2024 sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Protestující žádali vypsání nových voleb, vyzývali k propuštění rukojmích unesených palestinským hnutím Hamás a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes 100 000 lidí. Některá izraelská média napsaly, že jde o největší demonstraci od začátku války Izraele s Hamásem.[109][110][111]

Na začátku května 2024 tisíce Izraelců opět protestovaly a požadovaly, aby premiér Benjamin Netanjahu přijal dohodu o příměří s radikálním palestinským hnutím Hamás, na jejímž základě by se zbývající izraelští rukojmí vrátili domů z Pásma Gazy. Na shromáždění v Tel Avivu příbuzní a příznivci více než 130 rukojmích, kteří jsou stále v zajetí, prohlásili, že je třeba udělat vše pro jejich návrat domů. Shromáždění se konalo v době, kdy se představitelé Hamásu setkali v Káhiře s egyptskými a katarskými zprostředkovateli.[112] V polovině května se v Tel Avivu konaly další masové demonstrace požadující předčasné volby a okamžité dojednání propuštění rukojmích.[113] O pár dní později se v Izraeli konal další protivládní a protiválečný protest.[114] Binjamin Ganc (Státní tábor) následně prohlásl, že pokud nebude do tří týdnů schválen strategický plán pro ukončení války v Pásmu Gazy, který bude zahrnovat body obnovy Pásma Gazy, opustí válečný kabinet. Netanjahu to v médiích odmítl.[115]

Demonstranti se v centru Tel Avivu začali scházet pravidelně každou sobotu. Dne 1. června 2024 se demonstrace proti vládě a za přijetí dohody o příměří představené americkým prezidentem Joe Bidenem, účastnilo dle organizátorů 120 000 osob.[116]

Dne 8. června 2024 izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí. Protesty Izraelců v tento den oslavovaly osvobození rukojmí, ale současně vyzvaly vládu k vyjednání propuštění všech rukojmí a nadále volaly po předčasných volbách. Policie při protestech zatkla 33 osob.[117] Binjamin Ganc v reakci na zveřejnění zprávy o osvobození rukojmích odvolal svou tiskovou konferenci ke konci ultimáta o svém působení ve válečném kabinetu, které v květnu dal premiérovi Netanjahuovi.[118] Ganc nakonec opustil izraelský válečný kabinet o den později. Zároveň Netanjahua vyzval ke stanovení data předčasných voleb. Premiér byl podle Gance překážkou vítězství ve válce proti Hamásu.[119] Válečný kabinet opustil také Gadi Eizenkot (Státní tábor), který v něm měl roli pozorovatele.[120]

Reakce v Česku

editovat

Průzkum agentury Median pro CNN Prima NEWS v listopadu 2023 zjistil, že přibližně 30 % Čechů bezvýhradně podporovalo operace izraelské armády na území Gazy, 22 % dotázaných bylo názoru, že „Izrael měl právo provést akci k potlačení Hamásu, jeho reakce je ale přehnaná“, 10 % dotázaných neschvalovalo akce izraelské armády, pokud při nich dochází k ohrožení životů civilistů, 7 % respondentů odmítlo jakoukoli vojenskou akci Izraele na území Gazy, a téměř 31 % dotázaných situaci nedokázalo posoudit nebo na otázku nechtělo odpovědět.[121]

Ivan Cuker a Přemysl Čech ze společnosti Median uvedli, že „Se silnými odvetnými opatřeními i za cenu civilních obětí souhlasí zejména zástupci vládních stran, podporovatelé Petra Pavla a neparlamentní opozice. Ke konfliktu na Blízkém východě se neumí vyjádřit zejména lidé, kteří se nezajímají o politiku nebo nedůvěřují politickým stranám, ale také voliči sněmovní opozice a Andreje Babiše.“ Vojenské operace Izraele na území Gazy podporovali výrazně častěji muži, zastánci členství České republiky v Evropské unii a lidé podporující ukrajinské obranné úsilí vůči ruské invazi.[121]

Průzkum agentury Median pro institut CEDMO v lednu 2024 zjistil, že 39,6 % Čechů schvalovalo úroveň české podpory Izraele ve válce v Gaze, 5,1 % dotázaných si myslelo, že Česko nepodporuje Izrael dostatečně, 21,2 % dotázaných bylo názoru, že Česko podporuje Izrael příliš moc, a 34,1 % respondentů na otázku neodpovědělo. Izrael častěji podporovali muži, voliči vládních stran a vysokoškolsky vzdělaní lidé.[122]

Někteří uživatelé českých sociálních sítí vyzývali ke genocidě Palestinců v Gaze.[123] Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný označil Palestince za „opice“ a „zrůdy“ a vyzval k jejich „vybombardování“.[124] Podle některých komentátorů vnímá část české veřejnosti izraelsko-palestinský konflikt značně černobíle.[125]

Podle průzkumu Herzlova centra izraelských studií, který porovnával odpovědi Čechů mezi lednem 2023 a lednem 2024, ukázal meziroční zvýšení zájmu o téma Izraele, posílení příklon k dvoustátnímu řešení konfliktu a také, že se Češi ve větší míře domnívali, že za vznik a trvání konfliktu mohou Palestinci, nebo obě strany stejně.[126]

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2024 dvě pětiny respondentů kladlo odpovědnost za vznik a vystupňování tohoto konfliktu mezi Izraelem a Palestinci na obě znesvářené strany rovným dílem. Jen Palestincům připisuje hlavní díl viny 22 procent respondentů, naopak Izraeli šest procent. Více než pětina neměla na věc žádný názor. Desetina se domnívala, že za konflikt může někdo jiný.[127]

Více než 80 českých osobností, například kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, lídr Prahy sobě Pavel Čižinský, spisovatel a ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol, filozof Jan Bierhanzl, historik a publicista Petr Placák, spisovatelka Radka Denemarková, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo spisovatelka Petra Hůlová, v otevřeném dopise nazvaném "Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě" kritizuje vládu Petra Fialy, která „bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu,“ čímž rezignuje na lidskoprávní rozměr české zahraniční politiky a „de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.“ Podle signatářů dopisu "Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky" a postoj Fialovy vlády je "nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva."[128][129]

V březnu 2024 na svém instagramovém profilu zveřejnil video týkající se války v Gaze český písničkář Tomáš Klus. Na diváky se obracel s dotazy, zda nelze postup Izraele během války v Pásmu Gazy považovat za etnickou čistku a obvinil Izrael z blokády zdrojů a humanitární pomoci Pásmu Gazy. Současně obvinil česká média, že se tématu nevěnují dostatečně a objektivně.[130][131] Jeho vyjádření vyvolalo celou řadu kontroverzí.[132][133]

Reakce ve světě

editovat
 
Propalestinský protest v Bristolu, 4. listopadu 2023
 
Proizraelský protest ve Washingtonu, D.C., 14. listopadu 2023

Protestu na podporu Palestiny v Londýně, který vyrazil od Hyde Parku směrem k americké ambasádě, se 11. listopadu 2023 zúčastnilo přibližně 300 tisíc lidí.[134] Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová označila propalestinské protesty za „pochody nenávisti“ a obvinila londýnskou metropolitní policii ze vstřícnosti k demonstrantům. Premiér Rishi Sunak ji kvůli jejím výrokům odvolal z kabinetu. Předseda britské Labouristické strany Keir Starmer pro svůj proizraelský postoj musel čelit kritice ze strany některých členů své vlastní strany.[135]

Protesty a blokády postihly zbrojařské firmy ve Spojených státech a Spojeném království, které během války v Gaze dodávaly zbraně Izraeli, včetně Lockheed Martin,[136] General Dynamics,[137] Textron,[138] Boeing,[139] Raytheon Technologies a Northrop Grumman.[140] Dne 10. listopadu 2023 odboráři v Rochesteru v Kentu zablokovali vchody do továrny BAE Systems, která vyráběla součástky do izraelských vojenských letadel.[141]

 
Část Američanů začala Joe Bidena přezdívat „Genocidní Joe“ pro jeho podporu Izraele ve válce v Gaze.[142]

Dne 13. listopadu 2023 podala americká organizace Center for Constitutional Rights jménem Palestinců ve Spojených státech a v Gaze u federálního soudu žalobu na administrativu prezidenta Bidena a obvinila ho ze spoluúčasti na genocidě Palestinců v Pásmu Gazy.[143][144]

Podle článku zpravodajského serveru iDnes.cz z května 2024 docházelo v arabských zemích k potírání demonstrací souvisejících s válkou Izraele s Hamásem, a to z důvodu obavy z přelivu demonstrací do protistátních. Například v Jordánsku takto policisté v březnu rozehnali shromáždění před izraelskou ambasádou v Ammánu. Jordánská média naznačovala, že palestinské hnutí Hamás a jordánské islamistické skupiny se snaží zatáhnout jordánskou veřejnost do války v Pásmu Gazy. Dále marocký soud poslal v březnu na pět let do vězení propalestinského aktivistu Abdula Rahmana Zankada za jeho kritika normalizace vztahů Maroka s Izraelem. Maroko tím dalo jasně najevo, že nehodlá ohrozit tzv. Abrahámovské dohody z roku 2020. V egyptské Káhiře došlo v dubnu 2024 k zatčení čtrnácti aktivistů. Podle jejich obhájce se režim bál, že propalestinské demontrace přerostou do dalšího arabského jara.[145]

Poté, co v květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli ukončit ofenzívu v Rafáhu a následném náletu izraelské armády na uprchlický tábor v Rafáhu, který sklidil kritiku některých představitelů mezinárodního společenství, se konalo několik masových demonstrací. V Paříži se sešlo deset tisíc protestujících proti postupu Izraele. Další masové protesty se konaly v Madridu a Barceloně.[146] V téže době se část demonstrantů z dvou sotvek protestujících před izraelskou ambasádou v Mexiku střetla s policií.[147]

Studentské protesty

editovat

Brzy po vypuknutí války se objevilo pnutí na kampusech amerických vysokých škol, kde proti sobě vystupovali aktivisti kritizující postup Izraele v Pásmu Gazy včetně obvinění z páchání genocidy a způsobení humanitární krize, a také aktivisti obviňující protestující z antisemitismu. V říjnu 2023 vydali palestinští studenti Harvardovy univerzity v Bostonu prohlášení, ve kterém uvedli, že za válku je odpovědný stát Izrael. Tento dokument podepsalo 4000 studentů. Rektorka univerzity Claudine Gayová následně musela vydat vlastní prohlášení, že jakékoliv studentské organizace nemluví za celou univerzitu.[148] Následně rezignovala v lednu 2024 poté, co byla obviněna z plagiátorství a neposkytla dostatečně jasnou odpověď na dotaz, zda výzvy ke genocidě Židů, které měly zaznít v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem, porušují etický kodex její univerzity.[149] K dalšímu vyhrocení v areálech amerických univerzit došlo v dubnu 2024 Kolumbijská univerzita například zrušila kvůli protestům přednášky, dále došlo k zatýkání desítek osob na Newyorské univerzitě a Yaleově univerzitě, kde se protestů účastnily stovky studentů a studentek. Harvardova univerzita byla uzavřena pro veřejnost.[150]

 
Propalestinská studentská demontrace na kampusu americké univerzity v Berkeley, duben 2024
 
Stánky na podporu Izraele na kampusu Stanfordovy univerzity, prosince 2023
 
Stánek s transparenty na podporu Palestiny na kampusu Stanfordovy univerzity, prosince 2023

Od začátku konfliktu v Pásmu Gazy část studentů žádala své univerzity, aby přerušily kontakty s izraelskými vysokými školami a vědeckými středisky. V druhé polovině dubna 2024 Joe Biden varoval v poselství, které zveřejnil v předvečer židovského svátku Pesach před nárůstem antisemitismu na univerzitách.[151] Při protiizraelských protestech v bostonské Emerson College bylo zatčeno 108 osob. V Univerzitě Jižní Kalifornie dalších 93 osob.[152] Již dříve bylo zatčeno sto osob při propalestinském protestu na Kolumbijské univerzitě. Protesty se projevovaly obdobně jako hnutí occupy.[153] Po deseti dnech okupačních protestů kampusu začala Kolumbijská univerzita podmíněně vylučovat protestující studenty. Na Texaské univerzitě v Austinu mezitím došlo ke střetům studentů a policistů, které vedly k čtyřiceti zatčením.[154] Během dubna 2024 bylo při okupačních protestech na amerických vysokých školách policií zadrženo více než 2100 osob.[155]

Studentské protesty se koncem dubna 2024 rozšířily také do dalších zemí. Například v areálu pařížské Sorbonny zasahovala policie proti stovce propalestinských demonstrantů, kteří svým protestem vyjadřovali také solidaritu americkým studentům.[156] V Paříži policisté zasahovali také proti okupačnímu protestu studentů Pařížského institutu politických věd.[157] Solidární studentské protesty se dále konaly v několika městech Spojeného království (v Londýně, Manchesteru, Bristolu Leedsu nebo Newcastelu).[158] Na irské Trinity College Dublin v květnu 2024 skončil pětidenní protest, poté, co univerzita uvedla, že „se odpoutá od investic do izraelských společností, které působí na okupovaném palestinském území a jsou kvůli tomu zařazeny na černou listinu OSN“.[159] V Nizozemsku došlo v téže době k zatýkání propalestinských studentů, a to při vyklízení jejich tábora na Amsterdamské univerzitě policií.[160]

V Česku se první studentský propalestinský protest odehrál na začátku května 2024, kdy se skupina aktivistů a aktivistek s palestinskými vlajkami a hesly proti genocidě shromáždila u Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Neohlášenou demonstraci organizovala skupina Academics against apartheid a samotní organizátoři nebyli ani studujícími fakulty, ani samotné univerzity. Děkanka fakulty následně vydala prohlášení, kterým akci odsoudila a distancovala se od ní. Podle vyjádření je fakulta otevřená svobodnému vyjadřování názoru, ale tato forma mezi ně nepatří. V prohlášení dále uvedla, že akademická půda je a má být prostorem vzájemného respektu a dialogu - to ale na této demonstraci neviděla.[161][162]

Mediální pokrytí

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Mediální pokrytí války Izraele s Hamásem.

Mediální pokrytí válečného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem se od počátku věnovala celá škála médií od tradičních mediálních domů až po osobní účty na sociálních sítích jako jsou Facebook, Instagram, Telegram, TikTok, X a další. Součástí pokrytí jsou nejen nestranné informace, ale i šíření zavádějících informací, propagandy a hoaxů či fake news. Zatímco účty Hamásu byly na většině sociálních sítí zablokovány, významnou pozornost si získali tvůrci obsahu žijící přímo v Gaze a dokumentující svou osobní zkušenost s konfliktem.

Americká televizní stanice CNN čelila kritice svých vlastních zaměstnanců kvůli redakční politice, která podle nich vedla k nekritickému přejímání izraelské propagandy a cenzuře palestinských perspektiv ve zpravodajství o válce v Gaze.[163] Analýza amerického zpravodajského serveru The Intercept došla k závěru, že hlavní deníky ve Spojených státech, jako například The New York Times, The Washington Post nebo Los Angeles Times, informovaly o konfliktu vesměs jednostranně, byly zaujaté protipalestinsky a preferovaly izraelský pohled na válku. Přestože podle úřadů v Pásmu Gazy (ovládaných Hamásem), jejichž údaje jsou dlouhodobě považovány za spolehlivé,[164][165] bylo ve válce zabito více než 10,000 palestinských dětí v Gaze, tak pouze dva titulky z více než 1100 novinových článků ve studii zmiňují slovo „děti“ v souvislosti s dětmi z Gazy.[166]

Z proizraelské zaujatosti byly obviněny také česká soukromá i veřejnoprávní média. Například server Novinky.cz po dvou hodinách od zveřejnění smazal rozhovor s česko-palestinskou designérkou a ukončil spolupráci s jednou z autorek rozhovoru. Vedení Novinek to zdůvodnilo tím, že rozhovor byl „propalestinský“ a neshoduje se s „jednotností“ zpravodajství na Novinkách. Rozhovor se stejnou česko-palestinskou umělkyní, který zahrnoval i telefonát s její příbuznou v Gaze, udělali také redaktoři pořadu 168 hodin na ČT1, ale nakonec nebylo umožněno tento rozhovor odvysílat. Podle Jana Motala, experta na mediální etiku z MUNI a UPOL, v českých médiích se neobjevují příběhy civilistů z Palestiny a „redakce navíc směšují Palestince, což jsou mimochodem i lidé na Západním břehu, s Hamásem. To je samozřejmě teroristická organizace, která páchá zločiny. Chybou médií je, že dávají mezi civilisty a Hamás rovnítko.“[167] Závěry analýzy Masarykovy univerzity, kterou si nechala zpracovat Česká televize, uváděly, že vysílání ČT mohlo přispět k polarizaci veřejnosti, ignorovalo širší souvislosti a k palestinské straně přistupovalo dehumanizujícím způsobem. Generální ředitel ČT Jan Souček výsledky analýzy odmítl a autory bez předložení důkazů obvinil ze zaujatosti. Ti následně žádali omluvu.[168]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Biden podepsal vojenskou pomoc Ukrajině. ‚Vybavení začneme posílat během hodin,‘ prohlásil. iROZHLAS [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ EWE, Koh. U.S. Blocks U.N. Resolution to Recognize Palestine. TIME [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Valné shromáždění schválilo návrh na členství Palestiny v OSN, ČR byla proti. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Při protiizraelských protestech v USA zatkli přes 2000 studentů. Antisemitské útoky ‚prudce narostly‘. iROZHLAS [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ V Jeruzalémě protestovaly proti Netanjahuově vládě desetitisíce lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ ‚Ukončete válku, hladomor je válečný zločin.‘ V Izraeli lidé opět protestovali proti Netanjahuovi. iROZHLAS [online]. 2024-05-19 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ataques em território israelense. Ministério das Relações Exteriores [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. (portugalsky) 
  10. ↑ Petr Fiala. X [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ https://twitter.com/jana_cernochova/status/1710578767825915944. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://twitter.com/Vystrcil_Milos/status/1710565724291240204. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ https://twitter.com/AndrejBabis/status/1710565963492401515. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://twitter.com/market_a/status/1710559075258245551. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Fiala a Nehammer varují před politizací Mezinárodního soudního dvora. Český rozhlas [online]. 11. ledna 2024. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v World reacts to Hamas attack on Israel [online]. Reuters [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Obava z rozšíření bojů i odsouzení ,kolektivní viny‘. Hlavy Egypta a Jordánska jednaly o Gaze. Český rozhlas [online]. 19. října 2023. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e f EU condemns Hamas attack on Israel as ‘terrorism in its most despicable form’ [online]. Politico [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Post [online]. X [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Erdogan legitimizoval Hamás a Izrael označil za okupanta před stovkami tisíc svých podporovatelů. Česká televize [online]. 29. října 2023. Dostupné online. 
  21. ↑ SHEAR, Michael D.; DEMIRJIAN, Karoun. Biden Requests $105 Billion Aid Package for Israel, Ukraine and Other Crises. The New York Times. 20 October 2023. Dostupné online. 
  22. ↑ US House passes $14.5bn military aid package for Israel. Al Jazeera. 3 November 2023. Dostupné online. 
  23. ↑ USA vyzvaly Izrael, aby rozlišoval mezi Hamásem a civilisty. Deník N [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  24. ↑ Spain’s deputy PM urges Europe to help stop ‘massacre’ in Gaza. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  25. ↑ Rozdělená Latinská Amerika. Lula i Kolumbie mluví o izraelské genocidě, z Argentiny zní podpora. Lidovky.cz [online]. 2023-11-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ Chile a Kolumbie povolávají velvyslance z Izraele kvůli operaci v Pásmu Gazy. Deník N [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ Brazil’s Lula doubles down on claim Israel committing genocide in Gaza. timesofisrael.com [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ RAMOS, Daniel. Bolivia severs ties with Israel, others recall envoys over Gaza. Reuters.com [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ Pásmo Gazy je odstřiženo od světa, hlásí Palestinci. Chile a Kolumbie odvolaly své velvyslance. iROZHLAS [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ Macron vyzval Izrael, aby přestal zabíjet malé děti a ženy. www.novinky.cz [online]. 2023-11-10 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  31. ↑ France Rejects Genocide Accusations Against Israel in Gaza. The New York Times. 17 January 2024. Dostupné online. 
  32. ↑ Válka dělí Evropu, část zemí drží s Izraelem, další straní Palestincům. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ Islámské země na summitu vyzvaly k okamžitému ukončení vojenských operací v Gaze. iROZHLAS [online]. 2023-11-11 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ BENDERY, Jennifer. Joe Biden On The Chances Of A Gaza Cease-Fire: 'None. No Possibility.'. HuffPost. November 9, 2023. Dostupné online. 
  35. ↑ Biden vyzval k ochraně palestinských civilistů. Otevře se přechod mezi Izraelem a Gazou. iROZHLAS [online]. 2023-12-08 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  36. ↑ Velká Británie, Německo a Francie vyzvaly Izrael k příměří. Deník N [online]. 2023-12-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  37. ↑ Russia calls for international monitoring mission in Gaza. reuters.com [online]. 2023-12-10 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  38. ↑ Zabraňte genocidě v Gaze, nařídil Izraeli haagský soud. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  39. ↑ Papež vyzval k ukončení války v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  40. ↑ Papež vyzval k příměří v Gaze a odsoudil útok Hamásu ze 7. října. Deník N [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  41. ↑ Mexico, Chile refer Israel and Hamas to ICC over possible war crimes. www.timesofisrael.com [online]. timesofisrael.com, 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  42. ↑ Francie s Jordánskem shodily do Gazy letecky sedm tun humanitární pomoci. Deník N [online]. 2024-01-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  43. ↑ Lord Cameron denies suggesting Israel has committed war crimes in Gaza. The Independent. 14 January 2024. Dostupné online [cit. 3 February 2024]. 
  44. ↑ Petr Pavel podpořil Izrael v těžké chvíli. Hamás je ztělesněním zla, prohlásil. Deník.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  45. ↑ Česko pošle humanitární pomoc civilistům v Gaze, řekl Pavel v Izraeli. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  46. ↑ Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje Biden za přehnaný, tlačí na příměří. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  47. ↑ Kanada, Austrálie a Nový Zéland vyzývají kvůli Rafáhu k příměří v Gaze. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  48. ↑ O'CARROLL, Lisa. Ireland and Spain demand EU reviews Israel trade deal over rights obligations. The Guardian. 2024-02-14. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  49. ↑ Čína vyzvala Izrael, aby zastavil operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  50. ↑ 26 z 27 členských zemí EU vyzvalo k humanitární pauze v Pásmu Gazy. Proti bylo údajně jen Maďarsko. iROZHLAS [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  51. ↑ Is Germany’s support for Israel’s military campaign in Gaza wavering?. POLITICO [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ ‚Příliš mnoho lidí bylo zabito.‘ Princ William vyzval k ukončení bojů v Gaze, navrhuje zvýšit pomoc. iROZHLAS [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  53. ↑ Britská vláda vyčlení 31 milionů liber na ochranu poslanců kvůli Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  54. ↑ USA vetovaly v RB OSN alžírský návrh žádající humanitární příměří v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  55. ↑ Austin says US support for Israel unshakeable as Gaza ceasefire calls grow. Al Jazeera. 2023-12-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-06. 
  56. ↑ Pentagon korigoval Austinova slova o zabitých ženách a dětech v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  57. ↑ USA žádají prošetření úmrtí při distribuci pomoci v Gaze. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  58. ↑ Kamala Harris ostře kritizuje Izrael za „humanitární katastrofu“ v Gaze [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  59. ↑ Americká viceprezidentka Kamala Harris požaduje, aby teroristické hnutí Hamás souhlasilo s okamžitým vyhlášením šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Deník N [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  60. ↑ Zdroje: Americká letadla shodila nad Pásmem Gazy první humanitární pomoc. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  61. ↑ Airdropping aid is inefficient — so why is the U.S. doing it in Gaza anyway?. NPR. March 6, 2024. Dostupné online. 
  62. ↑ MAGID, Jacob. US to build pier off Gaza coast that will enable maritime aid shipments — officials. timesofisrael.com [online]. 2024-03-07 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  63. ↑ O víkendu začne fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy. Pomoc bude proudit z Kypru. iROZHLAS [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  64. ↑ Z Kypru vyplula první loď s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  65. ↑ Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  66. ↑ Šéf OSN označil zablokovanou pomoc pro Gazu za morální nehoráznost. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  67. ↑ Macron varoval Netanjahua, že přesun obyvatelstva by byl válečný zločin. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  68. ↑ Rada bezpečnosti OSN poprvé od začátku konfliktu v Gaze vyzvala k okamžitému příměří. www.novinky.cz [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  69. ↑ Biden kritizoval zásah konvoje v Gaze, Izrael přiznal vážnou chybu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  70. ↑ Rada OSN pro lidská práva odsoudila Izrael kvůli možným etnickým čistkám v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  71. ↑ ČR uvolní dalších deset milionů korun na humanitární pomoc Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  72. ↑ Británie je šokována krveprolitím, válka v Pásmu Gazy musí skončit, řekl Sunak. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  73. ↑ Evropa je podle španělského premiéra připravena uznat palestinský stát. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  74. ↑ USA v Radě bezpečnosti vetovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  75. ↑ Biden podepsal vojenskou pomoc Ukrajině. ‚Vybavení začneme posílat během hodin,‘ prohlásil. iROZHLAS [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  76. ↑ The US admits its heavy bombs cause civilian deaths in Gaza, makes 'powerful' move to halt Israeli supplies. ABC (Australian Broadcasting Corporation) [online]. 9. května 2024. Dostupné online. 
  77. ↑ Izrael bombami zabíjel civilisty v Gaze, zdůvodnil Biden zastavení dodávek. iDNES.cz [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  78. ↑ Turecko na protest proti situaci v Gaze zastavilo obchod s Izraelem. Nařízení se týká veškerého zboží. iROZHLAS [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  79. ↑ Izrael začne po tureckém zákazu hledat nové dodavatele, zvažuje i ČR. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  80. ↑ Russia says Gaza war is escalating and no sign of any peace settlement. reuters.com [online]. 2024-05-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  81. ↑ Valné shromáždění schválilo návrh na členství Palestiny v OSN, ČR byla proti. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  82. ↑ EU vyzvala Izrael, aby okamžitě ukončil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  83. ↑ Třináct zemí vyzvalo Izrael, aby rozsáhlou ofenzivu v Rafáhu nezahajoval. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  84. ↑ Soud v Haagu nařídil zastavit ofenzivu, Izrael vzápětí v Rafáhu bombardoval. iDNES.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  85. ↑ EU’s Borrell, France’s Macron express ‘outrage,’ ‘horror’ over fiery strike in Rafah. timesofisrael.com [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  86. ↑ UN calls on Israel to probe Rafah strike as criticism builds. timesofisrael.com [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  87. ↑ ‘No longer justifiable’: European leaders condemn Israel’s strike on refugee camp. POLITICO [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Španělsko, Norsko a Irsko schválily Palestinu. Podpora genocidy, zuří Izrael. iDNES.cz [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  89. ↑ Španělsko, Irsko a Norsko uznaly Palestinu jako samostatný stát. Deník N [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  90. ↑ Gaza war: Spain, Ireland and Norway formally recognise Palestinian state. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Dánský parlament dnes zamítl návrh zákona na uznání Palestiny samostatným státem. Deník N [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  92. ↑ Danish parliament rejects proposal to recognise Palestinian state. The Irish Times [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Putin says Gaza conflict not a war but ‘total destruction of civilian population’. timesofisrael.com [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  94. ↑ Public trust in government scrapes bottom amid criticism for inadequate war response. timesofisrael.com [online]. 2023-10-25 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  95. ↑ What Israelis Think of the War With Hamas. TIME [online]. 2023-11-10 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ Netanyahu's Collapsing Support. TIME [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ Poll: Half of Jewish Israelis say Israel should run Gaza after the war; 0% say Hamas. timesofisrael.com [online]. 2024-05-30 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  98. ↑ Jewish protesters chant 'death to Arabs,' claim Arab students threw eggs at children. The Jerusalem Post [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ SHALEV, Ben. Listen: Israeli militaristic hit song urges troops to bomb Gaza, threatens Bella Hadid and Dua Lipa. Haaretz. 2024-01-28. Dostupné online [cit. 2024-05-31]. (anglicky) 
  100. ↑ Protest barred from bid to block aid trucks at Gaza crossing. timesofisrael.com [online]. 2023-12-21 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  101. ↑ Hostages’ families try in vain to block humanitarian aid from entering Gaza. timesofisrael.com [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  102. ↑ KIM, Victoria; RABIN, Roni. Widening Mideast Crisis: Families of Israeli Hostages Protest at Border Crossing to Block Aid to Gaza. The New York Times. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-05-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  103. ↑ SWAILS, Clarissa Ward, Brent. ‘If they are starving to death, give us the hostages back’. CNN [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ Israeli protesters block aid convoy headed to Gaza. reuters.com [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  105. ↑ HARB, Ali. Israel pounds Gaza’s Khan Younis city, kills 65 in day of attacks. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Israel's military probes video appearing to show reservist calling for mutiny against defense minister. NBC News [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Far-right violence, chants of ‘Death to Arabs,’ at Jerusalem Day Flag March in Old City. timesofisrael.com [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  108. ↑ Tisíce lidí v Izraeli demonstrovaly proti vládě a za propuštění rukojmích z Gazy. Deník N [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  109. ↑ V Jeruzalémě protestovaly proti Netanjahuově vládě desetitisíce lidí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  110. ↑ Protivládní protesty v Izraeli - 1. dubna - Události. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  111. ↑ Izrael sklouzává do mezinárodní izolace, domácí demonstranti požadují konec Netanjahuovy vlády. iROZHLAS [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  112. ↑ ‚Musíme přivést zpět všechny.‘ Tisíce Izraelců žádaly, aby Netanjahu přijal dohodu o příměří s Hamásem. iROZHLAS [online]. 2024-05-05 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  113. ↑ Desítky tisíc lidí v Izraeli opět demonstrovaly za dohodu o propuštění rukojmích. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  114. ↑ ‚Ukončete válku, hladomor je válečný zločin.‘ V Izraeli lidé opět protestovali proti Netanjahuovi. iROZHLAS [online]. 2024-05-19 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  115. ↑ Netanjahu dostal od Gance ultimátum, chce do 8. června plán pro Gazu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 
  116. ↑ V Tel Avivu proti vládě protestuje 120.000 lidí, uvedli pořadatelé. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
  117. ↑ Protesters nationwide hail hostage rescue, urge deal to free the rest; 33 arrested. timesofisrael.com [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  118. ↑ Gantz scraps anticipated resignation announcement following news of hostages’ rescue. timesofisrael.com [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  119. ↑ Benny Ganc opouští Netanjahuův krizový kabinet. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  120. ↑ Izraelský válečný kabinet opustil po Gancovi další člen, Gadi Eisenkot. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. 
  121. ↑ a b Exkluzivní průzkum: Ofenzivu Izraele schvaluje bez výhrad třetina Čechů. Názory mužů a žen se liší. CNN Prima NEWS [online]. 15. listopadu 2023. Dostupné online. 
  122. ↑ Pětina lidí si myslí, že Česko podporuje Izrael až příliš, ukázal průzkum. Aktuálně.cz [online]. 8. ledna 2024. Dostupné online. 
  123. ↑ Výzvy ke genocidě Palestinců na sociálních sítích nikdo neřeší, říká expert. Seznam Zprávy [online]. 13. října 2023. Dostupné online. 
  124. ↑ Starosta Novotný půjde kvůli výzvám k zabíjení Palestinců před soud. Seznam Zprávy [online]. 6. února 2024. Dostupné online. 
  125. ↑ ČECHOVÁ, Pavla. Slitování s Palestinci? Není třeba, myslí si část lidí v české debatě. SeznamMédium [online]. 20. října 2023. Dostupné online. 
  126. ↑ Řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci? Dva samostatné státy, míní dle výzkumu polovina Čechů. iROZHLAS [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  127. ↑ Vinu za eskalaci na Blízkém východě připisují Češi nejčastěji oběma stranám. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  128. ↑ Proizraelskou politiku vlády kritizuje 80 osobností, včetně katolických kněží. iDNES.cz [online]. 6. února 2024. Dostupné online. 
  129. ↑ „Vláda bezvýhradně podporuje Izrael. Chceme změnu.“ Petici podepsal Topol, Placák nebo Halík. Echo24 [online]. 7. února 2024. Dostupné online. 
  130. ↑ Tomáš Klus - Instagram -Reel. www.instagram.com [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  131. ↑ Tomáš Klus - Instagram - Reel. www.instagram.com [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  132. ↑ SCHARF, David. Tomáš Klus versus různé podoby izraelské propagandy [online]. 2024-03-18 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  133. ↑ FIALA, Luděk. Tomáš Klus zveřejnil video na podporu Gazy, je plné faulů. Novinky.cz [online]. 2024 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  134. ↑ V Londýně protestovalo 300 tisíc lidí na podporu Palestiny, požadovali příměří v Gaze. Aktuálně.cz [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  135. ↑ Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street. Seznam Zprávy [online]. 16. listopadu 2023. Dostupné online. 
  136. ↑ Lockheed Martin: Palestine protesters install blockade. BBC News. 25 November 2023. Dostupné online. 
  137. ↑ Pro-Palestinian Protest Outside General Dynamics. Daily Nebraskan. 10 November 2023. Dostupné online. 
  138. ↑ Hundreds gather for another protest outside of Textron Headquarters. ABC6.com. 17 November 2023. Dostupné online. 
  139. ↑ Hundreds call on Boeing to stop weapons supply to Israel. Wafa. 9 December 2023. Dostupné online. 
  140. ↑ Protesters Are Targeting Defense Contractors That Bragged About Profits from Gaza. Vice. November 17, 2023. Dostupné online. 
  141. ↑ LUCK, Flaminia. Israel-Gaza: Union members block arms factory in protest over conflict. BBC News. 10 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2023. 
  142. ↑ „Genocidní Joe“ ztrácí hlasy amerických Arabů. Připraví ho o Bílý dům?. Voxpot [online]. 13. února 2024. Dostupné online. 
  143. ↑ MCGREAL, Chris. US rights group sues Biden for alleged 'failure to prevent genocide' in Gaza. The Guardian. 13 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 November 2023. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  144. ↑ US President Biden sued for 'complicity' in Israel's 'genocide' in Gaza. Al Jazeera. 14 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2023. 
  145. ↑ HRON, Jan. Arabské státy potírají propalestinské demonstrace. Obávají se revoluce. iDNES.cz [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  146. ↑ Thousands in Paris demonstrate near Israeli Embassy after deadly Rafah strike. timesofisrael.com/ [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  147. ↑ Anti-Israel rioters clash with Mexico police, try to reach Israeli embassy. timesofisrael.com [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  148. ↑ Část amerických studentů pořádá protesty na podporu Palestiny. Univerzity se od nich distancují. iROZHLAS [online]. 2023-10-13 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  149. ↑ Královský plat za selhání na Harvardu. Bývalá rektorka dostane 900 tisíc dolarů. iDNES.cz [online]. 6. ledna 2024. Dostupné online. 
  150. ↑ Pro-Palestinian protests sweep US college campuses following mass arrests at Columbia. AP News [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ Biden varoval před nárůstem antisemitismu na univerzitách. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  152. ↑ Hundreds arrested across US campuses as police clamp down on anti-Israel protests. timesofisrael.com [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  153. ↑ A look at Gaza war protests that have emerged at US colleges, campus by campus. timesofisrael.com [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  154. ↑ Univerzita v USA podmínečně vylučuje studenty protestující za Palestince. Okupují park před školou. iROZHLAS [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  155. ↑ More than 2,100 people arrested at anti-Israel campus protests across the US. timesofisrael.com [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  156. ↑ French police remove pro-Palestinian students at Sorbonne. timesofisrael.com [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  157. ↑ Campus protests: Top French university shuts as police remove pro-Palestinian group. POLITICO [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. ↑ More UK students occupy campuses, in Gaza protest. www.bbc.com. 2024-05-02. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. (anglicky) 
  159. ↑ Studenti Trinity College Dublin oznámili ukončení propalestinského tábora, s univerzitou uzavřeli dohodu. Deník N [online]. 2024-05-08 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  160. ↑ Dublin campus protest ends as college vows to divest from Israeli settlements. timesofisrael.com [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  161. ↑ Vyjádření děkanky ke včerejší demonstraci před FHS. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  162. ↑ Propalestinská demonstrace na pražské fakultě: Nebyli to naši studenti, uvedla děkanka - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  163. ↑ CNN staff say network’s pro-Israel slant amounts to ‘journalistic malpractice’. The Guardian [online]. 4. února 2024. Dostupné online. 
  164. ↑ U.S. Officials Have Growing Confidence in Death Toll Reports From Gaza. The Wall Street Journal [online]. 11. listopadu 2023. Dostupné online. 
  165. ↑ What is Gaza’s Ministry of Health and how does it calculate the war’s death toll?. AP News [online]. 7. listopadu 2023. Dostupné online. 
  166. ↑ Coverage of Gaza War in the New York Times and Other Major Newspapers Heavily Favored Israel, Analysis Shows. The Intercept [online]. 9. ledna 2024. Dostupné online. 
  167. ↑ Za rozhovor vyhazov. „Řekli mi, že byl propalestinský“. Voxpot [online]. 15. prosince 2023. Dostupné online. 
  168. ↑ LINHART, Tomáš. ČT si zadala analýzu zpráv o Izraeli a Gaze. Vyzněla kriticky. Souček autory obvinil z podjatosti, ti žádají omluvu. Deník N [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezinárodní_reakce_na_válku_Izraele_s_Hamásem&oldid=23993639“