Otevřít hlavní menu

Seznam poutních míst litoměřické diecéze

seznam na projektech Wikimedia

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz[1] z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte[2] z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa.

Obsah

VývojEditovat

Důvodem vzniku poutních míst bylo uctívání Boha a svatých, ale také relikvií, soch nebo obrazů, které se ke kultu váží. Je možné, že oblíbená mariánská poutní místa jsou reflexí Ježíšova prvního zázraku, který učinil na přímluvu své matky Panny Marie, když v Galilejské Káni proměnil vodu ve víno.[3] Tehdy se v plné míře ukázala síla a moc přímluvy Ježíšovy matky, a proto se záhy věřící začali v pevné důvěře obracet právě k ní o přímluvu. Vzniku poutních míst zprvu předcházejí návštěvy jednotlivců, brzy se však na taková místa začínají organizovat zvláštní výpravy vícero osob či liturgická procesí. Kolem poutních míst, jako pomoc pro poutníky, vznikaly noclehárny zvané hospitaly či hospice. Také se často ujímaly těchto míst řeholní společenství. V obecném měřítku rozkvět poutních míst nastal ve středověku, zatímco v období reformace se poprvé na poutní místa útočilo a jejich význam poklesl. V litoměřické diecézi je vrcholem rozkvětu 17. a poté zvláště v 18. století, kdy vzniklo 65 % poutních míst, respektive 39. Zároveň byla také tato poutní místa nejvíce navštěvovaná. K zlomu došlo vydání císařského dekretu za Josefa II. z 27. července 1775, který zakázal taková procesí, při nichž museli poutníci přenocovat mimo svůj dům. Další dvorský dekret ze 7. říjen 1782 nařizoval, aby se konala jen nejjednodušší procesí a dvorské nařízení z 21. března 1784 všechna procesí a poutě úplně zakázalo. Zvláště pro menší poutní místa to znamenalo často trvalý zlom v jejich navštěvovanosti.

V roce 1796 byly poutě opět povoleny, ale již nikdy nenabyly tak velikého významu. Důvod byl také ve změněných společenských, ekonomických a kulturních podmínkách. K rozmachu poutních aktivit došlo v litoměřické diecézi až ve druhé polovině 19. století. Příkladem může být bazilika ve Filipově, která vznikla díky mariánskému zjevení v roce 1866 a další. V první polovině 20. století došlo k menšímu poklesu poutních aktivit, ale i v druhé polovině 20. století, včetně období komunistické totality, zůstávají poutě a poutní místa stále důležitým činitelem v církevním životě. Po pádu totality v Československu v roce 1989, dochází k obnovení poutí a vznikají i místa nových poutních aktivit (např. každý první pátek v měsíci v doksanském kostele Narození Panny Marie večerní pouť za duchovní povolání s eucharistickou adorací) či jsou znovu objevována starobylá poutní místa.

Význam poutních míst nespočívá pouze pro upevnění a vzbuzení křesťanské víry, ale mají také svůj vliv na profánní úrovni. V minulosti se tak šířily znalosti o jiných místech, krajích a zemích, povědomí o místních zvycích a životě, sloužily k šíření estetického ctění a měly i vliv na šíření obchodu jako body poutních a obchodních stezek.

Přehled poutních míst v litoměřické diecézi podle vznikuEditovat

vznik mariánská jiná celkem
13. století 2 0 2
14. století 4 0 4
15. století 2 1 3
16. století 3 1 4
17. století 15 2 17
18. století 11 11 22
19. století 3 0 3
20. století
nejasné 2 3 5
celkem 42 18 60

Poutní místa spojená s úctou k Nejsvětější Trojici nebo k některé Božské osoběEditovat

č. obec poutní místo objekt zbožné úcty duchovní správa stav ve 21. století
1. Horní Habartice kostel sv. Jana Křtitele dřevěná socha zajatého Spasitele farnost Horní Habartice aktivní  Ano
2. Chloumek kostel Nejsvětější Trojice proboštství Mělník aktivní  Ano
3. Jezeří zámecká kaple Panny Marie Bolestné ostatek trnové koruny děkanství Most – in urbe aktivní  Ano
4. Jiřetín kaple Povýšení sv. Kříže farnost Jiřetín pod Jedlovou aktivní  Ano
5. Krupka kostel Nanebevzetí P. Marie kopie Svatých schodů farnost Krupka aktivní  Ano
6. Obrovice Kaple Bičování Krista („ad Jesum flagell“) děkanství Mašťov (dříve farnost Tureč) zbořené  Ne
7. Krásná kostel sv. Josefa kopie Svatých schodů farnost Krásná aktivní  Ano
8. Verneřice kostel Nejsvětější Trojice (na tzv. Gottesbergu) farnost Verneřice zbořené  Ne

Mariánská poutní místaEditovat

č. obec poutní místo objekt zbožné úcty duchovní správa stav ve 21. století
1. Andělská Hora kostel P. Marie Sněžné farnost Chrastava aktivní  Ano
2. Bezděz kaple sv. Michaela archanděla dřevěná socha Panny Marie Monserratské, dnes v kostele sv. Bartoloměje v Doksech farnost Bezděz aktivní  Ano
3. Bezno kostel sv. Petra a Pavla barokní socha Panny Marie Bolestné farnost Bezno aktivní  Ano
4. Bohosudov bazilika P. Marie Bolestné gotická socha Panny Marie Bolestné farnost Bohosudov aktivní  Ano
5. Bozkov u Semil kostel Navštívení P. Marie (Maria, na hlavním oltáři – M. Jelínek z Kosmonos), dřevěná socha Panny Marie cca 1 m vysoká farnost Bozkov aktivní  Ano
6. Březno u Chomutova kostel sv. Petra a Pavla gotická socha Panny Marie děkanství Chomutov aktivní  Ano
7. Cínovec kaple Navštívení P. Marie gotická socha Panny Marie farnost Cínovec torzo stavby  Ne
8. Česká Kamenice kaple Narození P. Marie gotická socha Panny Marie děkanství Česká Kamenice aktivní  Ano
9. Česká Lípa kostel Narození P. Marie obraz Piety z doby před rokem 1651 děkanství Česká Lípa – in urbe aktivní  Ano
10. Děčín kaple P. Marie Sněžné obraz Panny Marie děkanství Děčín I aktivní  Ano
11. Doksy kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí P. Marie z Bezdězu přenesená dřevěná socha P. Marie Monserratské děkanství Doksy aktivní  Ano
12. Dolní Ročov kostel Nanebevzetí P.Marie gotická socha Panny Marie z konce 14. století farnost Dolní Ročov aktivní  Ano
13. Duchcov kaple P. Marie Pomocné děkanství Duchcov aktivní  Ano
14. Filipov bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů farnost Jiříkov aktivní  Ano
15. Hejnice kostel Navštívení P. Marie gotická socha Panny Marie (Mater Formosa) farnost Hejnice aktivní  Ano
16. Horní Jiřetín kostel Nanebevzetí P. Marie farnost Horní Jiřetín aktivní  Ano
17. Horní Police kostel Navštívení P. Marie socha Panny Marie, 75 cm vysoká, snad z roku 1523 arciděkanství Horní Police aktivní  Ano
18. Chomutov kostel Sv. Ducha socha Panny Marie z roku 1664 děkanství Chomutov aktivní  Ano
19. Chorušice kostel Nanebevzetí P. Marie obraz Piety malovaný na dřevě roku 1539 děkanství Chorušice aktivní  Ano
20. Chotěšov kostel Nanebevzetí P. Marie gotická socha Panny Marie z 15. století farnost Chotěšov aktivní  Ano
21. Jablonné v Podještědí bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy pozdně gotická socha Panny Marie z doby před rokem 1510 děkanství Jablonné v Podještědí aktivní  Ano
22. Klášterec nad Ohří kostel Navštívení P. Marie dřevěná gotická socha Panny Marie z let 1480-1490, obraz Panny Marie z roku 1765 farnost Klášterec nad Ohří aktivní  Ano
23. Kostomlaty pod Milešovkou kaple P. Marie Pomocné „U studánky“ obraz Panny Marie Pomocné na plátně farnost Kostomlaty pod Milešovkou aktivní  Ano
24. Kravaře kostel Narození P. Marie obraz Panny Marie Pomocné (kopie Pasovské Madony) farnost Kravaře u České Lípy aktivní  Ano
25. Křešice kostel Navštívení P. Marie obraz Panny Marie z terakoty cca 50 cm vysoký farnost Křešice u Litoměřic aktivní  Ano
26. Květnov kostel Navštívení P. Marie soška Panny Marie děkanství Jirkov aktivní  Ano
27. Liberec kostel Nalezení sv. Kříže pozdně gotická Pieta z roku 1506 arciděkanství Liberec aktivní  Ano
28. Liběšice u Žatce kostel sv. Martina socha Panny Marie farnost Liběšice u Žatce aktivní  Ano
29. Ludvíkov pod Smrkem kostel sv. Petra a Pavla obraz Panny Marie farnost Nové Město pod Smrkem aktivní  Ano
30. Malměřice kostel sv. Anny obraz Panny Marie pro roce 1993 plzeňská diecéze aktivní  Ano
31. Mariánské Radčice kostel P. Marie Bolestné socha Panny Marie farnost Mariánské Radčice aktivní  Ano
32. Mírkov kaple Navštívení P. Marie socha Panny Marie farnost Mojžíř torzo stavby  Ne
33. Osek kostel sv. Petra a Pavla kamenná socha Panny Marie děkanství Osek u Duchcova aktivní  Ano
34. Rumburk loretánská kaple P. Marie při kapucínském klášteře obraz „černé Madony“, Svaté schody[4] děkanství Rumburk aktivní  Ano
35. Ruprechtice kostel sv. Antonína Paduánského socha Neposkvrněné Panny Marie farnost Liberec-Ruprechtice aktivní  Ano
36. Sněžná kostel P. Marie Sněžné farnost Sněžná u Krásné Lípy aktivní  Ano
37. Trmice kostel Narození P. Marie dřevěná socha Panny Marie farnost Trmice aktivní  Ano
38. Údlice kostel Povýšení sv. Kříže gotická dřevěná socha Madony z první čtvrtiny 15. století od roku 2013 děkanství Chomutov aktivní  Ano
39. Vilémov kostel Nanebevzetí P. Marie farnost Velký Šenov aktivní  Ano
40. Vintířov kaple P. Marie Pomocné obraz Panny Marie od roku 2013 děkanství Mašťov aktivní  Ano
41. Most kaple P. Marie gotická socha („Zahražanská madona“) z doby kolem roku 1380 byla přenesena do kostela Nanebevzetí P. Marie děkanství Most – in urbe aktivní  Ano
42. Zdislava kostel sv. Jana Křtitele socha Panny Marie farnost Jítrava aktivní  Ano

Ostatní poutní místaEditovat

č. obec poutní místo objekt zbožné úcty duchovní správa stav ve 21. století
1. Albrechtice kaple sv. Linharta obraz sv. Linharta od roku 2013 děkanství Most – in urbe zbořené  Ne
2. Dubice kostel sv. Barbory socha sv. Barbory farnost Stebno u Ústí nad Labem aktivní  Ano
3. Jablonné v Podještědí bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy hrob sv. Zdislavy děkanství Jablonné v Podještědí aktivní  Ano
4. Jedlka kostel sv. Anny farnost Jedlka aktivní  Ano
5. Kadaň kostel 14 sv. pomocníků při františkánském klášteře děkanství Kadaň aktivní  Ano
6. Lobendava kaple sv. Anny pozdně gotická socha sv. Anny z počátku 16. století farnost Lobendava aktivní  Ano
7. Lužice kaple sv. Blažeje od roku 2013 děkanství Mnichovo Hradiště zbořené  Ne
8. Mnichovo Hradiště kaple sv. Anny při bývalém kapucínském klášteře socha sv. Anny Samotřetí děkanství Mnichovo Hradiště aktivní  Ano
9. Novosedlice kostel sv. Valentina obraz a ostatky sv. Valentina farnost Novosedlice aktivní  Ano
10. Zahrádky kostel sv. Barbory farnost Holany aktivní  Ano

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  2. HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  3. J 2, 1–11 (Kral, ČEP)
  4. Svaté schody jsou znovu přístupné. www.nasedecinsko.cz [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 

LiteraturaEditovat