Otevřít hlavní menu

Kostel Nejsvětější Trojice (Verneřice)

kostel ve Verneřicích

Poutní kostel Nejsvětější Trojice ve Verneřicích[1] je zaniklý filiální kostel[2] verneřické farnosti.

Kostel Nejsvětější Trojice
ve Verneřicích
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Verneřice
Lokalita Boží Vrch (Gottesberg)
Souřadnice
Kostel Nejsvětější Trojice ve Verneřicích
Kostel Nejsvětější Trojice
ve Verneřicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Verneřice
Status filiální kostel
Světitel Zikmund Weiss
Zánik 16. ledna 1975
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 17321733
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Na kopci zvaném německy Gottesberg nad Verneřicemi (554 m n. m.) byl na počátku 18. století postaven kříž. Verneřický rodák P. Jindřich Hein, oltářník u sv. Víta v Praze, založil nadaci ke stavbě kaple Nejsvětější Trojice, která pak byla postavena v letech 17321733 a vysvěcena na den Nejsvětější Trojice litoměřickým kanovníkem Zikmundem Weisem.[3] V roce 1733 zde bylo ročně již na čtyři tisíce poutníků.[4][5] V roce 1735 došlo k rozšíření kaple o předsíň a dvě prostory při vchodu do ochozu. Ve stejném roce byla nedaleko postavena poustevna[1] a v roce 1737 byl u kaple byl postaven krytý ochoz s křížovou chodbou, v němž byla umístěna křížová cesta,[4][5] která byla odstraněná v 19. století.[1] U kaple, která dosáhla parametrů kostela, se od roku 1740 konala procesí ze širokého okolí. Roku 1741 sem připutovalo více než deset tisíc poutníků. Na počátku 20. století se pohyboval průměrný počet poutníků kolem tisíce za rok. Ještě v 1. polovině 20. století se sem konala pravidelná procesí z Verneřic i ostatních blízkých farností.[4][5] Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po skončení II. světové války začalo místo postupně pustnout a devastace dosáhla do té míry, že 16. ledna 1975 byl kostel odstřelen.[2]

ArchitekturaEditovat

Kostel, dříve barokní kaple, byl centrální stavbou, obestavěnou nižším, rovněž okrouhlým ochozem s malou obdélnou kaplí v ose a s širokou předsíní, která tvořila hlavní průčelí. Válcový střed byl členěn lizénovými rámci a segmentovými okny. Na střeše byla lucerna. Ochoz byl hladký a měl obdélná okna. Průčelí byly dva postranní pilastry, obdélný portál a čtyři obdélná okna. Průčelí bylo zakončeno křídlovým štítem. Po stranách byla připojena průčelí ochozu s vchody. Na štítem se nacházela polygonální vížka, na bočními částmi sanktusníky.

Ústřední válcový prostor byl se čtyřmi pilastry a římsou. Nad ním byla kupole. Po stranách a za oltářem byly obdélným segmentem zakončené vstupy do ochozu a nad nimi segmentově zakončená čtvercová okna. Tento prostor byl takřka v celé šíři otevřen do předsíně s plochým stropem, v níž byla dřevěná kruchta. Ochoz byl mírně hraněný a měl plochý strop. V jeho ose se nacházela prostora také s plochým stropem.

K vybavení kostela patřil hlavní oltář a dva boční rokokové oltáře. Na sklonku 70. let 20. století byla zachována je oltářní architektura, obrazy a sochy byly zničeny. V ochozu byly umístěny hodnotné barokní sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka a světce-biskupa bez atributu (zřejmě sv. Mikuláš). Sochy byly poškozené. V prostoru kostela se nacházel barokní krucifix a zbytky řezané rokokové kazatelny.

Před kostelem stála socha Krista na Olivetské hoře, dílo pocházející z 19. století.[1]

Ve východním svahu vrchu Gottsberg byla roku 1737 vybudována Křížová cesta. Původně bylo postaveno sedm zastavení, poté byl jejich počet doplněn na celkových čtrnáct, což řadí cestu mezi nejstarší s tímto počtem zastavení. Křížová cesta byla odstraněna v 19. století.

ReferenceEditovat

  1. a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Verneřice, s. 215. 
  2. a b Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nejsv. Trojice na Božím Vrchu, kat. území: Verneřice [online]. [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. 
  3. MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 257
  4. a b c ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  5. a b c HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat