Verneřice
Verneřice (německy Wernstadt) jsou město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 200[1] obyvatel.
| Verneřice | |
|---|---|
 Kostel sv. Anny | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0421 562921 |
| Pověřená obec | Benešov nad Ploučnicí |
| Obec s rozšířenou působností | Děčín |
| Okres (LAU 1) | Děčín (CZ0421) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′40″ s. š., 14°18′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 174 (2021)[1] |
| Rozloha | 31,44 km² |
| Nadmořská výška | 493 m n. m. |
| PSČ | 405 02, 407 25 |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 138 407 25 Verneřice vernerice@vernerice.cz |
| Starosta | Ing. Daniel Zygula |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Verneřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562921 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
DějinyEditovat
První písemná zmínka pochází z roku 1352.[2] Od roku 1479 byly Verneřice městem.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.[4]
Narodil se zde Josef Strobach (1852–1905), rakousko-uherský politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady za Křesťansko sociální stranu, krátce i starosta Vídně.[5]
LeitenbergerovéEditovat
V obci si postavil svou první dílnu a později i továrnu Johann Josef Leitenberger. Stal se z něj (a celé jeho rodiny) později velmi úspěšný podnikatel v oboru potisku textilu a kartounů. Zemřel zde 30. května 1802.[6]
ObyvatelstvoEditovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 839 | 2 006 | 2 074 | 1 989 | 2 078 | 1 688 | 1 587 | 750 | 708 | 776 | 812 | 848 | 880 | 858 |
| Domy | 264 | 243 | 244 | 249 | 265 | 263 | 268 | 268 | 248 | 143 | 132 | 163 | 164 | 181 |
| Data z roku 1961 zahrnují domy z místních částí Čáslav, Loučky a Příbram. | ||||||||||||||
DopravaEditovat
V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk.
V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedla z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a Benešov nad Ploučnicí do Děčína. Druhá linka vedla z Verneřic přes Valkeřice (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet.
V roce 2007 vede přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a Merboltice. Linka 592458 jezdí z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase zrušené železnice.
PamětihodnostiEditovat
- Kostel svaté Anny
- Poutní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel na Božím Vrchu západně od obce byl vystavěn ve 30. letech 18. století a byl zbořen 16. ledna 1975.[8]
- Kašna
- mariánský pomníček a kříž zničeny za normalizace
PověstiEditovat
V hoře Boží vrch bydlívali trpaslíci. Když zde však byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice, museli se vystěhovat, protože nemohli snést hřmot kostelních zvonů.[9]
Části obceEditovat
- Verneřice (Werndorf, k. ú. Verneřice)
- Čáslav (Tschiaschel, k. ú. Čáslav u Verneřic)
- Loučky (Schönau, k. ú. Loučky u Verneřic)
- Příbram (Biebersdorf, k. ú. Příbram pod Bukovou horou a Velké Stínky)
- Rychnov (Reichen, k. ú. Rychnov u Verneřic)
- Rytířov (Rittersdorf, k. ú. Rytířov)
Vysídlením Němců v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice Boží Vrch (Gottesberg), Malé Loučky (Niederschönau), Malé Stínky (Kleinzinken) a Velké Stínky (Großzinken).
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 372, 373.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Rozhodnutí č. 10 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Verneřice městem, Miloslav Vlček, 17. října 2006
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Strobach, Josef Karl (1852–1905), Politiker und Geschäftsmann, s. 411. (německy)
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: Regia, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288.
- ↑ VALENČÍK, Michal. Ohrožené památky. Praha: Baset, 2006. 296 s. ISBN 80-7340-082-0. S. 231.
- ↑ STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Verneřice na Wikimedia Commons - Verneřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
