Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí
	Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Benešov nad Ploučnicí
Obec s rozšířenou působností	Děčín; (správní obvod)
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°44′30″ s. š., 14°18′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 574 (2024)
Rozloha	9,77 km²
Nadmořská výška	210 m n. m.
PSČ	407 22
Počet domů	639 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	15
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Míru 1; 407 22 Benešov nad Ploučnicí ; urad@benesovnpl.cz
Starosta	Petr Jansa
	Oficiální web: www.benesovnpl.cz
	Benešov nad Ploučnicí
Další údaje
Kód obce	562351
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Ploučnicí (německy Bensen) je město na řece Ploučnici v okrese Děčín Ústeckého kraje, asi 7 km jihovýchodně od Děčína. Žije v něm přibližně 3 600^[1] obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.

Geografická poloha

Náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice

Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice. Sousedními obcemi sídla jsou Dobrná, Heřmanov, Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí a Dolní Habartice.

V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 m n. m.), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.

Administrativní členění

Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná,^[4] které zároveň tvoří katastrální území.^[5] Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny.^[6]

Název

Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304–1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Název města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.^[7]

Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.

Historie

Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283.^[8] Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.^[9]^[10] V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.

Dolní zámek

Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.

Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.

V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.

Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.^[11]

V současné době ve městě žije přibližně 3 600^[1] osob.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[12]^[13]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	2 379	2 597	3 486	3 957	4 166	3 877	4 531	3 286	3 570	3 630	4 758	4 233	4 062	3 785	3 540
Počet domů	360	347	397	446	471	481	578	627	549	545	584	599	601	629	639

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Benešov nad Ploučnicí^[14]^[15]^[16]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Obyvatelé	1 952	2 159	3 080	3 567	3 797	3 507	4 150	3 125	3 471	3 554	4 684	4 196	3 991	3 705	3 484
Domy	304	290	341	389	414	424	520	582	549	532	574	590	588	611	620
Tabulka zahrnuje údaje osad Novina, Reifen, v letech 1991–2001 také Theresienthal v roce 1961 domy místní část Ovesná.

Osobnosti

Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista
Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš
Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář
Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady
Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED)
Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér
Fritz Möser (1932–2013), německý umělec
Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista
Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista
Frieder Wagner (* 1942), německý filmař

Muzea a galerie

Muzeum a galerie U svatého Huberta, Kostelní 270

Pamětihodnosti

Kostel Narození Panny Marie

Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, tvořený pěti zámky ve stylu saské renesance, národní kulturní památka.
- Horní zámek, dle některých badatelů původně vartenberská tvrz
- Dolní zámek
Kostel Narození Panny Marie
Kaple Nejsvětější Trojice
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Vojtěcha
Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami – stojí při cestě na Českou Lípu
Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1745 na nárožích se sochami sv. Josefa, Floriána, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského, autory sloupu jsou František Thune z Verneřic a Wenzel z Markvartic, materiálem je křídový pískovec, výška sloupu je 14,5 m^[17]
Pomník Jana Švermy^[18]
Fara čp. 70
Hrobka Mattauschů^[19]
Měšťanský dům čp. 17
Měšťanský dům čp. 71
Venkovská usedlost čp. 129, ul. Husova
Venkovská usedlost čp. 381, ulice Husova
Venkovská usedlost čp. 398, ulice Palackého
Lípa v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste u kostela nad silnicí do Ovesné; dvojkmen; obvod kmenů 315 cm, 345 cm^[20]
Modřín u zámku – památný strom, stojí v zámeckém areálu tzv. Horního zámku^[21]
Tis v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste v chodníku městské komunikace poblíž parku^[22]
Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů

Doprava

Železniční stanice v Benešově nad Ploučnicí po rekonstrukci

Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.

Části města

Benešov nad Ploučnicí
Ovesná

Partnerská města

Heidenau, Německo

Galerie

Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
Panorama města z Ploučnické vyhlídky
Řeka Ploučnice
Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
Horní zámek
Dolní zámek
Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
Městský znak na východním průčelí radnice

Reference

↑ ^a ^b ^c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Archivní kopie na Internet Archive.
↑ Archivní kopie na Internet Archive.
↑ Archivní kopie na Internet Archive.
↑ PLOUČNICÍ, Benešov nad. Město Benešov — Benešov nad Ploučnicí. Benešov nad Ploučnicí [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.
↑ Historie města [online]. Město Benešov nad Ploučnicí [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.
↑ Jaroslaus Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen. Band 5: Leutmeritzer Kreis, Wien 1787, S. 268–269, Ziffer 1).
↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 299–300.
↑ Udělené symboly – Benešov nad Ploučnicí [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 282.
↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Děčín, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 68.
↑ Arno Glaser. Pomník Jan Šverma [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
↑ Benešov nad Ploučnicí – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
↑ Lípa v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
↑ Modřín u zámku [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.
↑ Tis v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Ploučnicí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Benešov nad Ploučnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
http://www.benešovnpl.cz^{[nedostupný zdroj]}
Informace o místním rozvoji Benešova
http://www.historiebnpl.cz/ - historie města

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Archivní kopie na Internet Archive.

[5] Archivní kopie na Internet Archive.

[6] Archivní kopie na Internet Archive.

[7] PLOUČNICÍ, Benešov nad. Město Benešov — Benešov nad Ploučnicí. Benešov nad Ploučnicí [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online.

[historie-8] Historie města [online]. Město Benešov nad Ploučnicí [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.

[JS-9] Jaroslaus Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen. Band 5: Leutmeritzer Kreis, Wien 1787, S. 268–269, Ziffer 1).

[JGS-10] Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 299–300.

[11] Udělené symboly – Benešov nad Ploučnicí [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[12] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[13] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[sldb2001-14] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.

[sldb2011-15] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 282.

[SLDB2021-16] Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Děčín, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.

[17] SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 68.

[18] Arno Glaser. Pomník Jan Šverma [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.

[19] Benešov nad Ploučnicí – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

[20] Lípa v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

[21] Modřín u zámku [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

[22] Tis v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]