Otevřít hlavní menu

Kostel svaté Anny (Verneřice)

kostel ve Verneřicích

Římskokatolický farní[1] kostel svaté Anny ve Verneřicích je barokní a rokoková sakrální stavba stojící v obci na náměstí. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Kostel svaté Anny
ve Verneřicích
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Verneřice
Souřadnice
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Kostel
sv. Anny
ve Verneřicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost Verneřice
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Výstavba 18. století
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 22036/5-4050 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původní kostel pochází ze 14. století, kdy byly Verneřice již připomínány jako farní ves. Roku 1384 je ve Verneřicích jmenovitě uváděn kostel svaté Anny. Z původní stavby se dochovaly snad obvodové zdi presbytáře a spodní část věže. Dochovaný svorník klenby v presbytáři datuje její vložení do roku 1484. Po povýšení Verneřic na město byl kostel zásadně rozšířen v goticko-renesančním slohu (zřejmě 1565),[3] další úpravy následovaly po požárech v letech 1709 a 1774,[4] kdy byl barokně a rokokově upraven.[3] Po roce 1945 pustl, jako jediný v širokém okolí byl v roce 1973 opraven, byly sem přemístěny části zařízení z demolovaných kostelů v Merbolticích, Valkeřicích a z poutního kostela Nejsvětější Trojice, který stál západně nad obcí na Božím vrchu (Gottesberg). V dalším období kostel opět začal chátrat. Proto bylo ve druhé dekádě 21. století započato s jeho rozsáhlou opravou.

ArchitekturaEditovat

Jedná se o obdélnou stavbu. Má trojboce uzavřený pozdně gotický presbytář, obdélnou sakristii po jižní straně a hranolovou věž po severní straně. Západní průčelí má tři osy. Průčelí je se středním rizalitem, na kterém jsou dvě dvojice pilastrů a obdélný portál s rozeklaným štítem. Čela bočních lidí jsou s lizénovými rámci, obdélnými portály a čtyřlistými okny. Štít je křídlový s pilastry a s nikou se sochou sv. Josefa ve volutovém rámci. V segmentovém nástavci je letopočet 1711. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a mají okna segmentově zaklenutá. Boční lodi jsou v přízemí čtyřlistá a v patře jsou převýšená polokruhová. V ose mají boční lodi obdélné portály. Presbytář má odstupněné opěrné pilíře a hrotitá okna. Ve východní stěně po severní straně závěru je obdélné okénko s letopočtem 1656 a s pozdně gotickým nástavcem s křížkem. Hranolová věž je dvakrát odstupněná. V přízemí je pravoúhlý portálek. V patře se nacházejí malá obdélná okna, z nichž jedno je se zkosenými hranami. Ve 2. patře jsou velká polokruhově zakončená okna. Na věži je osmiboká cibulovitá báň.[4]

Presbytář kostela je sklenut jedním polem hvězdové klenby a jedním polem třídílné paprsčité klenby s přetínanými žebry[3] a konzolami. Po jižní straně je pravoúhlý portálek vedoucí do sakristie. Nad ním se nachází znak s rokokovým dekorem. Po severní straně v podvěží je úzká obdélná kaple, která je sklenutá valeně a otevřená do presbytáře velkým převýšeným polokruhovým obloukem. Nad kaplí se nachází oratoř. Ta je sklenutá síťovou klenbou s žebry sbíhajícími přímo do zdí a otevřená do presbytáře velkým segmentovým obloukem. Na poprsnici oratoře se nachází rakouský znak. Triumfální oblouk je vysoký, hrotitý a na čelní stěně lodi kolem něho je štukový dekor.[4] Trojlodí je kryto novými dřevěnými stropy.[3] Boční lodi a tribuny nad nimi jsou otevřeny segmentovými oblouky na pilířích. Na pilířích jsou pilastry nesoucí vysoké kladí. Nad ním je štukový rokokový dekor, zřejmě pseudorokokové ornamentální malby a polokruhová okna. Kruchtakonvexně prohnutou střední část. Podkruchtí a boční lodi mají valenou klenbu s lunetami. Okna mají čtyři listy. Sakristie je obdélná a má plochý strop.[4]

ZařízeníEditovat

Údaje z roku 1978 udávají, že hlavní oltář je pseudobarokní. Je na něm obraz sv. Anny z 19. století a sochy sv. Jiří a sv. Ondřeje. V kostele jsou pseudorokokové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna, rokokové lavice a varhany pocházejí ze 2. poloviny 18. století. V kostele jsou barokní sochy sv. Petra a sv. Pavla, sv. Barbory a sv. Apoleny.[4]

Okolí kostelaEditovat

Původní fara vyhořela v roce 1774 a následně byla obnovena. Jedná se o obdélnou patrovou stavbu. Místnosti v přízemí fary jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami. V patře fary jsou stropy se štukovými rámci. Schodiště má plochou valenou a křížovou klenbu. Na náměstí se nachází kašna s barokní sochou sv. Floriána. Po obou stranách kašny je sloupořadí s dórskými sloupy z 1. poloviny 19. století. Před obcí je mariánský pomníček z 19. století. Jedná se o kamenný, hranolový pomníček s vpadlým plochým polem, štítkem a akroteriemi. Kříž z 19. století je litý a stojí na kamenném podstavci.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 206. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 132964 : Kostel sv. Anny, Verneřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 280. 
  4. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Verneřice /Děčín/, s. 214-215. 

Externí odkazyEditovat