Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice)
Poutní[1] kostel Navštívení Panny Marie v Křešicích u „zázračného“ pramene je barokní sakrální stavbou z let 1708–1712 a 1729–1732[2] Nachází se na pěší cestě z Encovanské ulice nebo je přístupný od Nádražní ulice Černou cestou.
| Kostel Navštívení Panny Marie v Křešicích | |
|---|---|
 Kostel Navštívení P. Marie v Křešicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Křešice |
| Souřadnice | 50°31′17,82″ s. š., 14°13′16,77″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Křešice u Litoměřic |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Zasvěcení | Navštívení Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Ottavio Broggio |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1708–1712, 1729–1732 |
| Další informace | |
| Kód památky | 29568/5-2105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Duchovní podklad editovat
Mariánské poutní místo je úzce spojeno jak s dějinami Litoměřic, tak především s řadou litoměřických biskupů, počínaje druhým biskupem Jaroslavem Ignácem Šternberkem. Litoměřičtí biskupové měli k blízkým Křešicím, které patřily do roku 1850 přímo k jejich panství, zvláště úzký a vřelý vztah.[3][4]
Biskup Šternberk byl před svým povoláním na litoměřický biskupský stolec kanovníkem v Pasově. Již tam se stal zvláštním ctitelem Panny Marie pasovské, jejíž úctu pak šířil i v Čechách, když se stal roku 1676 litoměřickým biskupem. Na jeho popud byly v diecézi zhotovovány kopie tohoto milostného obrazu z nejrůznějšího materiálu – obrazy na plátně, dřevě, kovu, hliněné reliéfy apod.
Kopie Pasovské madony editovat
V roce 1679 koupil za 50 grošů litoměřický řeznický učeň Jan Jiří Köcher od jednoho obyvatele na předměstí jednu takovou kopii, zhotovenou a vypálenou v hlíně. Zbožný učeň dal obraz kolorovat litoměřickému malíři Janu Světeckému († 1701). Pak jej umístil ve své chudé světničce v Rybářích (litoměřická čtvrť) nedaleko biskupské rezidence a pravidelně se před ním zbožně modlíval. Když se stal Köcher později řeznickým mistrem, přesídlil do Křešic a obraz si vzal s sebou. Roku 1697 těžce onemocněl, ale po vroucích modlitbách před tímto obrazem byl uzdraven. Z vděčnosti se rozhodl vystavit svůj obraz veřejně, aby mohl prokazovat dobrodiní i jiným lidem. Pověsil ho na olši u cesty blízko studánky 20. července 1697.
Brzy začali místní zbožní obyvatelé konat mariánské modlitby před tímto obrazem. Když pak došlo v řadě případů k vyslyšení proseb, začala se úcta k obrazu šířit a přicházeli sem již i první poutníci, kteří považovali i vodu ze studánky za léčivou a zázračnou.[3][4]
Kaple editovat
Biskup Šternberk vyslal proto 24. dubna 1704 do Křešic zvláštní církevní komisi, která pak potvrdila osmnáct zázračných uzdravení z Křešic, Zahořan, Třeboutic a Polep. Studánka s léčivou vodou byla vyzděna již roku 1703. Roku 1708 dal biskup Šternberk postavit zvláštní kapli, která byla roku 1712 vysvěcena. Kaple byla postavena nad olší, takže strom i obraz byly pak uvnitř kaple a před ním byl postaven oltář (1710).[3][4]
Kapli vystavěl litoměřický architekt Octavio Broggio. Čtvrtý litoměřický biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic (1722–1733) měl křešický obraz v takové úctě, že týdně sloužil v poutní kapli mši svatou. V letech 1729–1732 dal týž biskup kapli rozšířit a vznikl tak nynější kostel jehož stavitelem byl opět Octavio Broggio. Kostel byl pak na svou dobu co nejdůstojněji vybaven a vyzdoben. Počet poutníků stále stoupal. Již v roce 1735 vyšla o Křešicích první publikace pod názvem Cysterna in Betlehem, vytištěná v Hradci Králové.[1]
Architektura editovat
Kostel je jednolodní stavbou s barokní dynamickou dispozicí. Průčelí má na východní straně. Má segmentové výdutě v bocích lodi a odsazený delší presbytář, který je připojený na západní straně k původní kapli. Oltář je orientován k severozápadu. Při jižním boku presbytáře se nachází obdélná sakristie. Průčelí kostela má tři osy a je dvoudílné. Členěné je trojbokými pilastrovými svazky. Má proláklé boky a v zaskleném výklenku pod římsou je kamenný reliéf Pasovské madony s letopočtem 1764. Ten je kopií původní keramiky ze 17. století.
V lodi a presbytáři jsou plackové klenby s nástropními malbami s výjevy z mariánské legendy od A. Swieteckého z období mezi lety 1731–1732, ve štukových rámek pak od M. Tollingera. Nad varhanní kruchtou se nachází valená klenba s lunetami, na které je malba andělů s hudebními nástroji, která pochází z roku 1767.
Vybavení editovat
Hlavní oltář pochází z roku 1763. Je dřevěný a výtvarně velmi bohatý. Před povodněmi na začátku 21. století na něm byly sloupky, výklenky, čtyři bílé sochy a další plastiky; dále znaky litoměřických biskupů a zlacené doplňky rokajových. Byl zde i zasklený reliéf Pasovské madony z roku 1767. Za ním se nachází kmen olše s dvěma větvemi, u níž vznikla původní kaple, který byl zhotovený ze železného plechu roku 1766. Dva boční oltáře jsou zasvěceny sv. Anně a sv. Josefovi. Jsou zde pseudorenesanční s obrazy od Františka Wadlicha z roku 1857. Kazatelna pocházející ze 3. čtvrtiny 18. století je dřevěná, členitých tvarů se zlacený doplňky a reliféry v rokajových kartuších. Varhany z roku 1767 jsou dílem Jana Rusche ze Cvikova. Mají řadu plastických doplňků s rokajovými řezbami. Na kruchtě se nacházejí tepané rokajové mříže z roku 1769. V sakristii je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého od Martina Swieteckého z konce 17. století, který byl původně ve farním kostele sv. Matouše.[2] Kostel ničivě zasáhly povodně v letech 2002, 2006 a 2013, kdy byl kostel opakovaně zaplaven do výše až čtyřech metrů. Při nich byla vždy část interiéru poškozena. Kostel však místní duchovní správce R.D. Jaroslav Stříž s pomocí dobrovolníků a mnohých přispěvatelů vždy opravil, takže v následujícím létě se již mohla konat v kostele tradiční křešická mariánská pouť slavená v blízkosti 2. července (původní den liturgické oslavy).
Okolí kostela editovat
Za presbytářem kostela je studánka. Nově byla upravena ve 20. století. Nad ní je reliéf Pasovské madony, který je polychromovaný, opatřený monogramem WS a letopočtem zřejmě 1703.[2] U kostela stojí socha Panny Marie. V roce 2002 při povodni nad hladinou řeky Labe vyčnívala z vody pouze její poprsí a hlava. Následné povodně již byly o něco nižší, takže socha byla zalita jen částečně.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Křešice /Litoměřice/, s. 161.
- ↑ a b c ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ a b c HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Navštívení Panny Marie na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Navštívení Panny Marie, Křešice u Litoměřic (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Lobendava, Křešice, kostel Navštívení Panny Marie
- Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Křešicích na Hrady.cz
