Ruprechtice (Liberec)

část obce Liberec v okrese Liberec

Ruprechtice (něm. Ruppersdorf) jsou jednou z částí Liberce. Pod číslem XIV je co do počtu obyvatel třetí největší mezi příměstskými čtvrtěmi.

Ruprechtice
Reprezentační dům
Reprezentační dům
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec Liberec
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 8 332 (2011)[1]
Katastrální území Ruprechtice (6,24 km²)
PSČ 460 01
460 14
Počet domů 1 049 (2011)[1]
Ruprechtice na mapě
Ruprechtice
Ruprechtice
Další údaje
Kód části obce 408727
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Ruprechtice jsou jednou z nejstarších obcí na Liberecku, pravděpodobně vznikly nedlouho po samotném Liberci a Rochlici. Poprvé jsou zmíněny v listině o machnínské hraniční při z roku 1545, kde je zmiňován pod českým jménem Ruprštorf. Pět let poté je v německých listinách uvedena jako Rupperstorff a v urbáři z roku 1560 také jako Rupprechsdorff. Jméno se patrně odvozuje od dávného zakladatele vsi – jakéhosi Ruprechta.

Obec ležela na staré cestě vedoucí z Liberce směrem na Frýdlant, která vedla zhruba po trase dnešní Ruprechtické ulice na náměstí Míru, pak klesala po dnešní radčické silnicí k Černé Nise do Radčic. Tehdejší ves byla rozdělena na čtrnáct lánů, v 21 usedlostech žilo roku 1560 na 14 sedláků, 7 zahradníků a 17 domkařů. Nad údolím Černé Nisy v té době stával hrádek Jezdec a pod ním Horský mlýn. Roku 1691 bylo v obci již 26 usedlostí se 14 sedláky, 12 zahradníky a 17 domkaři. Obchodní cesta byla za Kristiána Platze z Ehrentalu přeložena mimo Ruprechtice zhruba do oblasti dnešního KoloseaPavlovicích.

I když byla pro obec poloha při obchodní stezce výhodná v čase míru, v době války přinášela obci drancování a odvody. Proto také drželi místní obyvatelé hlídky na místě zvaném tehdy Wachtberg nebo také Wachstein (dnes jde o bezejmennou kótu 427, místními nazývanou „Skalka“[2]). Obcí procházela 21. dubna 1757 pruská vojska za sedmileté války, ta se pak střetla s rakouskou armádou během bitvy u Liberce. K dalšímu plenění došlo za napoleonských válek 20. srpna 1813. Po válkách došlo v Ruprechticích k nebývalému rozvoji – kolem dnešní ulice U Obrázku vzniklo 31 nových domů a v okolí Michelského vrchu dalších 9 staveb. Obec měla převážně průmyslový charakter, nejznámějším odvětvím byla těžba kvalitní liberecké žuly na svazích Žulového vrchu. Kromě toho vzniklo podél Černé Nisy několik továren, které z obce učinily jeden z největších průmyslových areálů Čech. Postaveno zde bylo 13 vodou napájených textilních továren, první z nich založil v roce 1807 Franz Ulrich z Liberce, jehož továrna vznikla na místě někdejšího Horského mlýna. Sláva této zóny trvala přibližně padesát let a zcela skončila se vznikem Československa a ztrátou trhů na Balkáně. Po posunutí hranic katastru roku 1980 se tyto továrny již nenacházejí na území Ruprechtic, ale Kateřinek. V Ruprechticích zůstala jen bývalá Scholzefabrik, stará valcha a výrobna sodovek a sirupů Franze Ressela.

Ve dvacátém století rozvoj obce pokračoval, roku 1900 začala výstavba 40 domů na Michelském vrchu, v letech 1927–28 bylo stavěno dalších 25 obytných staveb, dalších 40 bylo postaveno kolem hřbitova a roku 1932 řada vil kolem Markovy ulice. Rok poté postavilo české stavební družstvo Lípa dům čp. 517 pro 65 rodin. Dalších asi padesát vil vzniklo za zoologickou zahradou. Obyvatelé a návštěvníci měli za první republiky k dispozici 17 hostinců a jeden hotel. Dne 17. listopadu 1911 byla obec povýšena na městys, čímž stoupl počet jeho zastupitelů na 30, v jejichž čele stál starosta.

Roku 1912 byla na jižním okraji obce postavena dělostřelecká kasárna, ke konci první světové války bylo u místního hřbitova zřízeno vojenské pohřebiště – dnes památník obětí války. Na podzim roku 1938 zbudovala československá armáda na Wachsteinu obranné stanoviště, po němž jsou dodnes patrné stopy mezi Pianovkou a Hrabalovou ulicí. Ruprechtice mělo tehdy bránit 150 vojáků, místo toho uvítali ruprechtičtí obyvatelé 3. října 1938 52. pěší pluk Wehrmachtu. 1. května 1939 byly Ruprechtice připojeny natrvalo k Liberci.

Významné objektyEditovat

OsobnostiEditovat

  • Antonín Behr (nar. 1854 v Horním Litvínově, zem. 1931 v Ruprechticích) - tkalcovský dělník, sociálnědemokratický politik a novinář, propagátor socialistických a komunistických myšlenek

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. http://www.ruprechtice.cz/html/historie_1.htm

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat