Kravaře (okres Česká Lípa)
Obec Kravaře (německy Graber) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, zhruba 12 km jihozápadně od České Lípy. Žije zde 787[1] obyvatel. Kravaře jsou od roku 1995 chráněny jako vesnická památková zóna, vesnice Janovice a Rané, které jsou administrativně součástmi obce Kravaře, jsou vesnické památkové rezervace.[2]
| Kravaře | |
 Škola v Kravařích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0511 561720 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Česká Lípa |
| Okres (LAU 1) | Česká Lípa (CZ0511) |
| Kraj (NUTS 3) | Liberecký (CZ051) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°37′57″ s. š., 14°23′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 787 (2020)[1] |
| Rozloha | 15,76 km² |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 471 03 |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
náměstí 166 Kravaře 471 03 Kravaře u České Lípy ou.kravare@email.cz |
| Starosta | Ing. Vít Vomáčka |
|
Oficiální web: www | |
 | |
  Kravaře | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z let 1175 až 1178, kdy ji klášter Doksany získal výměnou s předchozím majitelem Chřenem, synem mělnického probošta Juraty. Tehdy klášter za svůj dvůr se sklizeným obilím a s doplatkem 4 hřiven stříbra získal u Kravař dvorec Radoušov a rozsáhlé zalesněné území zapsané jako Újezd. Časem získal kláter i okolní pozemky a Kravaře se staly střediskem klášterního panství.[3]
Roku 1251 sem zavítal král Přemysl Otakar II. V roce 1273 byly tržním městem. Od 14. století se stali držiteli panství Berkové z Dubé a z Lipé. Po vládě Vartenberků, za nichž bylo spojeno panství kravařské se stvolínským, přešly kravařské majetky na Hrzány z Harasova. Roku 1646 stvolínské panství koupil kardinál Harrach (1598-1667) pro budoucí biskupství litoměřické. V pozdějších letech litoměřičtí biskupové velmi městečku pomohli, např. biskup Schleinitz místním cechům pomohl obnovit jejich privilegia, později biskup Hille založil školní nadaci pro chudé děti. Z cechů zde byly uváděny řeznický a roku 1672 Kravařský cech krejčích.
V letech 1827 až 1828 byla postavena radnice.
Dne 26. září 1860 městečko postihl ničivý požár, vzešlý z pekárny. I přes pomoc dobrovolných hasičů z Úštěka a České Lípy shořelo 92 domů včetně školy a 110 hospodářských stavení. Škoda byla vyčíslena na 700 000 zlatých. Tehdy obec měla sice od roku 1839 svou požární zbrojnici, nikoli vycvičený spolek dobrovolných hasičů.[4]
Původní stará škola zde fungovala od roku 1550 a zdejší učitel - školmistr měl výnosem biskupa z roku 1675 určené písemně povinnosti vůči katolické církvi. V roce 1883 byla postavena na nároží náměstí „nová“ škola (čp. 111), která po r. 1975 slouží jako objekt obč, vybavenosti (lékařské ordinace, pošta, graf. studio). Budovy dnes fungující školy byly postaveny po roce 1970. V létě 2014 zde je ředitelem školy Zdeněk Šmída a škola byla nákladem 25 milionů Kč opravena, zateplena.[5]
Významný rodákEditovat
Kurt Krolop, Prof. dr. (1930-2016), germanista, literární vědec a čestný předseda Společnosti Franze Kafky
PamětihodnostiEditovat
- Kostel Narození Panny Marie (Kravaře) z roku 1650, přestavěn v letech 1744 až 1749[6], věž byla přistavěna roku 1868. Od r. 2004 v majetku obce a využíván ke kulturněspolečenským akcím, instalována expozice mešních rouch a ornátů
- Sochy Archanděla Michaela a svatého Jana Nepomuckého, sloup se sousoším Piety u potoka
- Sousoší Nejsvětější Trojice se sochami sv.Vavřincem, sv.Rocha, sv.Barbory, sv.Jana Nepomuckého z roku 1708, rekonstruované v letech 2006–2008
- Barokní sloup se sochou Panny Marie na náměstí z roku 1708
- Dva barokní mosty z 18. století přes Bobří potok.
- Barokní fara od r. 2006 v majetku obce a včetně farního areálu zrekonstruovaná, upravena na malometrážní byty pro místní seniory
- Empírová radnice na náměstí, na trojúhelníkovém náměstí je řada zachovalých empírových domů
Vísecká rychtaEditovat
Největší zajímavost Kravař - Vísecká rychta - je největší (33×17×28 m)[6] roubené obytné stavení v Čechách s expozicí lidového bydlení, umění a architektury.
Tato monumentální stavba bývala rychtou obce Vísky, původně samostatnou do roku 1849, kdy se spojila s městečkem Kravaře. Nechal ji postavit rychtář Václav Kern roku 1797. Krátce po 2.světové válce byl objekt ještě obydlen, pak užíván JZD, po rekonstrukci zde byla roku 1986 zpřístupněna expozice muzea. Dnes je tedy součást Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě[7]
Společenské organizaceEditovat
Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 8. místě čtrnáctičlenné tabulky.[8]O rok později stejnou soutěž skončili až na 13. místě.[9]
Zajímavosti z okolíEditovat
- Obcí protéká Bobří potok, který je před Kravařemi stísněn Bobří soutěskou s vodopádem a zbytky Čertova mlýna.[10]. Za Kravařemi pokračuje na východ do obce Stvolínky.[11]
- Obec se nachází na pokraji CHKO České středohoří, necelé 2 km od okraje CHKO Kokořínsko.
- Prochází zde zelená turistická značka od nedalekého vrchu Ronov se zříceninou stejnojmenného hradu, zahrnutou do lokality přírodní památky Ronov.[12]
AktualityEditovat
V roce 2013 obec dostala pokutu za zveřejnění identity dvou drobných zlodějů.[13]
Části obceEditovat
Mimo hlavní obce Kravaře jsou dnes součástí i Janovice, Rané, Sezímky, Veliká a Víska.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Památkový katalog: Kravaře [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Obrázky z Kravař, s. 48.
- ↑ Máchův kraj, str. 49
- ↑ Adéla Vachtová. Celebritu si letos ve škole v Kravařích odpustí. Zato bude více tepla. Českolipský deník [online]. 2014-08-09 [cit. 2014-08-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Toulavá kamera 1, str. 74-76, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Kravaře, s. 80.
- ↑ Radek Valenta. II.třída OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462.
- ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462.
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Holanské rybníky, s. 32.
- ↑ ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha 2: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Bobří potok, s. 54.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Michael Polák. Za zlodějíčky na webu mají Kravaře pokutu. Obec se chce bránit. Českolipský deník [online]. 2013-09-15 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kravaře na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Kravaře v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
