Wikipedie

Kravaře (okres Česká Lípa)

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Obec Kravaře (německy Graber) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od České Lípy. Žije zde 790[1] obyvatel. Kravaře jsou od roku 1995 chráněny jako vesnická památková zóna, vesnice Janovice a Rané, které jsou administrativně součástmi obce Kravaře, jsou vesnické památkové rezervace.[3]

Kravaře
Náměstí v Kravařích s kostelem Narození Panny Marie
Náměstí v Kravařích s kostelem Narození Panny Marie
Znak obce KravařeVlajka obce Kravaře
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0511 561720
Pověřená obecČeská Lípa
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Česká Lípa (CZ0511)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°37′57″ s. š., 14°23′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel790 (2022)[1]
Rozloha15,75 km²
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ471 03
Počet domů278 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí 166
Kravaře
471 03 Kravaře u České Lípy
ou.kravare@email.cz
StarostaRobert Lůžek
Oficiální web: www.kravarecl.cz
Kravaře na mapě
Kravaře
Kravaře
Další údaje
Kód obce561720
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obceEditovat

Starší formy názvu místa jsou Grabern, Kraber, Grabow, Krawar a Radaussow.

Poloha a přírodní poměryEditovat

Město se nachází v severních Čechách v Českém středohoří v údolí Bobřího potoka západně od Stvolínek. Asi kilometr severozápadně od města se nachází výběžek hřebene nízkého pohoří, který se táhne východním směrem od Bukové hory.

Obcí protéká Bobří potok.[4] Za Kravařemi pokračuje směrem na východ do obce Stvolínky.[5]

Kravaře se nacházejí v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti České středohoří, necelé dva kilometry od severozápadní hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.

HistorieEditovat

 
Barokní sloup z roku 1708

První písemná zmínka o Kravařích pochází z let 1175 až 1178, kdy vesnici získal doksanský klášter výměnou s předchozím majitelem Chřenem, synem mělnického probošta Juraty. Tehdy klášter za svůj dvůr se sklizeným obilím a s doplatkem 4 hřiven stříbra získal u Kravař dvorec Radoušov a rozsáhlé zalesněné území zapsané jako Újezd. Časem získal kláter i okolní pozemky a Kravaře se staly střediskem klášterního panství.[6]

Roku 1251 do Kravař zavítal král Přemysl Otakar II. V roce 1273 Kravaře byly tržním městem. Již v roce 1384 měla obec svého faráře a farní kostel Narození Panny Marie, ten byl zcela zničen při požáru v roce 1646, ale brzy poté byl obnoven.[7]

Od 14. století se stali držiteli panství Berkové z Dubé a z Lipé. Po vládě Vartenberků, za nichž bylo spojeno panství kravařské se stvolínským, přešly kravařské majetky na Hrzány z Harasova. Roku 1646 stvolínské panství koupil kardinál Harrach (1598–1667) pro budoucí biskupství litoměřické. V pozdějších letech litoměřičtí biskupové velmi městečku pomohli, např. biskup Schleinitz místním cechům pomohl obnovit jejich privilegia, později biskup Hille založil školní nadaci pro chudé děti. Z cechů zde byly uváděny řeznický a roku 1672 Kravařský cech krejčích.

V letech 1827 až 1828 byla postavena radnice. Dne 26. září 1860 městečko postihl ničivý požár, vzešlý z pekárny. I přes pomoc dobrovolných hasičů z Úštěka a České Lípy shořelo 92 domů včetně školy a 110 hospodářských stavení. Škoda byla vyčíslena na 700 000 zlatých. Tehdy obec měla sice od roku 1839 svou požární zbrojnici, avšak nikoli vycvičený spolek dobrovolných hasičů.[8]

 
Vísecká rychta

Po první světové válce bylo město Graber s převážně německojazyčným obyvatelstvem připojeno k nově vzniklému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřily Kravaře v letech 1938 až 1945 do okresu Leitmeritz Správního obvodu Ústí nad Labem ( Regierungsbezirk Aussig) v říšské župě Sudety Německé říše. Po skončení druhé světové války bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo odsunuto.

Původní stará škola zde fungovala od roku 1550 a zdejší učitel (školmistr) měl výnosem biskupa z roku 1675 písemně určené povinnosti vůči katolické církvi. V roce 1883 byla postavena na nároží náměstí „nová“ škola (čp. 111), která po roce 1975 slouží jako objekt občanské vybavenosti (lékařské ordinace, pošta, grafické studio). Budovy dnes fungující školy byly postaveny po roce 1970.

V létě 2014 zde je ředitelem školy Zdeněk Šmída a škola byla nákladem 25 milionů Kč opravena, zateplena.[9]

V roce 2011 svou činnost obnovila místním jednotka dobrovolných hasičů a roku 2021 jim byla předána nová hasičská zbrojnice.[10]

Vývoj počtu obyvatelEditovat

1830 965 ve 175 domech [11] [12]
1869 1 706 [13]
1930 932 [14]
1939 861 [14]
2022 790 [15]

Obecní správaEditovat

 
Přemostění silničního obchvatu

DopravaEditovat

Na podzim 2019 byl zprovozněn 2,7 km dlouhý silniční obchvat Kravař, který odvedl silnici první třídy I/15 mimo centrum obce, čímž došlo k výraznému zlepšení dopravní i bezpečnostní situace v Kravařích.[19]

Obcí vede zeleně značená turistická trasa. Začíná na úbočí vrchu Ronov a pokračuje směrem k Merbolticím.[20]

SportEditovat

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 8. místě čtrnáctičlenné tabulky.[21] O rok později stejnou soutěž skončili až na 13. místě.[22]

PamětihodnostiEditovat

 
Most pro pěší přes Bobří potok
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kravařích (okres Česká Lípa).
  • Kostel Narození Panny Marie (Kravaře) z roku 1650, přestavěn v letech 1744 až 1749[23], věž byla přistavěna roku 1868. Od roku 2004 v majetku obce a využíván ke kulturněspolečenským akcím, instalována expozice mešních rouch a ornátů
  • Sochy Archanděla Michaela a svatého Jana Nepomuckého, sloup se sousoším Piety u potoka
  • Sousoší Nejsvětější Trojice se sochami sv. Vavřince, sv. Rocha, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého z roku 1708, rekonstruované v letech 2006–2008
  • Barokní sloup se sochou Panny Marie na náměstí z roku 1708
  • Dva barokní mosty z 18. století přes Bobří potok.
  • Barokní fara od roku 2006 v majetku obce a včetně farního areálu zrekonstruovaná, upravena na malometrážní byty pro místní seniory
  • Empírová radnice na náměstí, na trojúhelníkovém náměstí je řada zachovalých empírových domů
     
    Kostel s hřbitovní kaplí

Vísecká rychtaEditovat

Vísecká rychta je největší (33 × 17 × 28 m)[23] roubené obytné stavení v Čechách s expozicí lidového bydlení, umění a architektury. Tato monumentální stavba bývala rychtou obce Vísky, původně samostatnou do roku 1849, kdy se spojila s městečkem Kravaře. Nechal ji postavit rychtář Václav Kern roku 1797. Krátce po druhé světové válce byl objekt ještě obydlen, pak užíván jednotným zemědělským družstvem, po rekonstrukci zde byla roku 1986 zpřístupněna expozice muzea. Dnes je tedy součást Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.[24]

Osobnosti městaEditovat

  • Joseph May († 1820), pedagog, v letech 1792–1819 ředitel Institutu pro hluchoněmé ve Vídni, autor učebnice pro hluchoněmé
  • Kurt Krolop (1930–2016), germanista, literární vědec a čestný předseda Společnosti Franze Kafky

GalerieEditovat

  •  

    Severovýchodní část náměstí

  •  

    Železniční zastávka Kravaře

  •  

    Erb litoměřického biskupa Jaroslava Ignáce ze Šternberka na mariánském sloupu

  •  

    Škola v Kravařích

  •  

    Ulice Pod Lipou

  •  

    Kaple Panny Marie Pomocné na hřbitově

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Památkový katalog: Kravaře [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Holanské rybníky, s. 32. 
  5. ↑ ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha 2: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Bobří potok, s. 54. 
  6. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: Regia, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Obrázky z Kravař, s. 48. 
  7. ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 329, Ziffer 2).
  8. ↑ Máchův kraj, str. 49
  9. ↑ Adéla Vachtová. Celebritu si letos ve škole v Kravařích odpustí. Zato bude více tepla. Českolipský deník [online]. 2014-08-09 [cit. 2014-08-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ JSDHO Kravaře - Obec Kravaře okres Česká Lípa. kravarecl.cz [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 329, Ziffer 2).
  12. ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur- und Länderkunde, Geschichte, Kunst und Literatur. Band 2, Prag 1831, S. 198, Ziffer 5).
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Šablona:Verwaltungsgeschichte.de
  15. ↑ Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ ŠEBELKA, Jan. Galerii vlastních lumpů by měla mít každá obec, říká starosta Kravař. iDNES.cz [online]. 2013-8-25 [cit. 2020-10-3]. Dostupné online. 
  17. ↑ JELÍNEK, Jiří. Kravaře mají stejného starostu už 28 let. Vít Vomáčka kandiduje i letos. Českolipský deník [online]. 2018-09-15 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ BÁRTA, Milan. Vít Vomáčka: Do demokratického systému ČR Senát patří. I-NOVINY.cz [online]. 2020-09-06 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  19. ↑ Budeme klidná obec, těší se starosta Kravař. Od dopravy jim pomáhá nový obchvat. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-11-05 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Mapa KČT 15. Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  21. ↑ Radek Valenta. II.třída OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  22. ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  23. ↑ a b Toulavá kamera 1, str. 74–76, ISBN 80-7316-228-8
  24. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Kravaře, s. 80. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kravaře_(okres_Česká_Lípa)&oldid=22352599“