Kaple svaté Anny (Mnichovo Hradiště)

kaple v Mnichově Hradišti

Kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti je bohatě zdobená barokní kaple, která se nachází u řádového kostela Tří králů bývalého kapucínského kláštera, s nímž je propojena. Společně s klášterem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Kaple svaté Anny
v Mnichově Hradišti
Průčelí kaple svaté Anny
Průčelí kaple svaté Anny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecMnichovo Hradiště
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
Farnostděkanství Mnichovo Hradiště
Statuskaple
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1723-1724
Další informace
AdresaV Lipách, Mnichovo Hradiště, okr. Mladá Boleslav
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky29166/2-1677 (PkMISSezObr) (součást památky kapucínský klášter v Mnichově Hradišti)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Kapli sv. Anny dala postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová v letech 1723-1724, kdy se rozhodla rozšířit kostel svatých Tří králů, který přiléhá k zahradě mnichovohradišťského zámku, o prostor kaple pro anenské bohoslužby. Stavitelem kaple byl člen hradišťského kapucínského konventu P. Jan Vyškovský. V roce 1785 byly do kaple uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského a jeho ženy Lukrécie Nekšovny z Landeka. Ostatky nechal přenést Vincenc z Valdštejna z kartuziánského kláštera ve Valdicích, který byl tehdy zrušen císařem Josefem II.

Při výročí 300 let od úmrtí Albrechta z Valdštejna byl do prostoru umístěn náhrobek z červeného mramoru od sochaře Karla Kolaczska pocházející z roku 1933. Od roku 1966 se v prostorách kaple nachází lapidárium barokních soch. Nachází se zde zejména plastiky z dílny kosmonoské rodiny Jelínků, Josefa Jiřího Jelínka, Martina Jelínka st. a Martina Jelínka ml. Dale pak Františka Ignáce Platzera, a po jedné soše Matyáše Bernarda Brauna a Karla Josefa Hiernleho a dalších anonymních sochařů. Celkový počet zde umístěných pískovcových soch dosahuje počtu padesáti exemplářů.

ArchitekturaEditovat

Boční stěna kaple, s výraznými dekorativními prvky, je vyřešená jako bohaté vrcholně barokní pětiosé průčelí se středním širokým tříosým rizalitem. Členěna je nakupenými pilastry, vysokými okny, ověnčenými štukovou vegetací, portálem s lukovitě ořímsovanou supraportou. Nad kladím se nachází vysoký vykrajovaný trojčlenný štít s lichými okny, středním balkónem a pěti sochami: sv. Anny, sv. Jana Křtitele, Panny Marie a kapucínských řádových světců. K těmto sochám patří i dvě další sochy na hlavní římse objektu; plastiky jsou od Martina Jelínka st. z Kosmonos pocházející z roku 1724. Na jižní stěně v ose presbytáře je otevřená empírová čtvercová kaple se štítem neseným dvěma páry toskánských polosloupů. Vnitřek kaple se skládá ze vstupní části lodi a presbytáře, který má valenou klenbu s lunetami a vyzdoben je štukovou dekorací.

VybaveníEditovat

 
Interiér kaple sv. Anny

Zařízení pochází z období výstavby kaple z let 17251728. Na hlavním oltáři je obraz sv. Anny vyučující Pannu Marii od valdštejnského dvorního malíře Jana J. Hertla. Na obraze se nachází výjev s pohledy na zámky v Bělé, Duchcově, Doksech, Mnichově Hradišti, Komorním Hrádku a Hrubé Skále. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému, sv. Kláře a sv. Erasmovi a mají obrazy taktéž od Hertla.

OkolíEditovat

K úctě ke sv. Anně patří také socha světice od sochaře Josefa J. Jelínka, která stojí před klášterem a pochází z roku 1713.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 140524 : Kaple sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat