Otevřít hlavní menu

Františkánský klášter (Hejnice)

klášter v Hejnicích

Františkánský klášter v Hejnicích je barokní klášterní komplex s bazilikou Navštívení Panny Marie v obci Hejnice v Libereckém kraji, okres Liberec. V roce 2018 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Františkánský klášter Hejnice
Klášter Hejnice
Klášter Hejnice
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Místo Hejnice, okres Liberec
Souřadnice
Základní informace
Řád Řád menších bratří (františkáni)
Založení 1692
Zrušení 1950
Znak Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Odkazy
Kód památky 46793/5-4274 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Poutní místoEditovat

Hejnický klášter byl založen roku 1692 při poutním gotickém kostele vystavěném již ve 14. století, kde se dle zdejší legendy chudému řemeslníkovi měli ve snu zjevit dva andělé. První písemná zmínka o zdejším kostele je z roku 1364 a v téže době přicházejí do Hejnic poutníci ze širokého okolí.

V roce  1558 prodal císař Ferdinand I. panství protestantskému šlechtickému rodu Redernů, který podle říšského práva Cuius regio, eius religio nechal všechny kostely na svém panství změnit na protestantské. Hejnický kostel se však rozhodli kvůli četným katolickým poutím z okolních panství uzavřít. Kostel poté chátral a vyhořel, soška Panny Marie však zkáze ušla díky tomu, že ji převezli do libereckého zámku.

Kostel nechal znovu otevřít až generalissimus císařské armády vévoda Albrecht z Valdštejna, jenž panství získal  roce 1622. V té době začal stálý velký nárůst počtu poutníků, kteří do zdejšího kostela přicházeli. Když byl vévoda z Valdštejna v Chebu roku 1634 zavražděn, zdejší panství roku 1636 získali Gallasové.

Založení klášteraEditovat

Právě hrabě František Ferdinand z Gallasu se rozhodl iniciovat založení kláštera a pozvat na své panství řádové bratry františkány. Pod správou Gallasů (pozdějších Clam-Gallasů) dosáhla proslulost Hejnic vrcholu. Na některých poutích se v té době sešlo údajně až 7000 věřících. Roční návštěvnost místa se v 17. století pohybovala okolo 80 000 poutníků[1][2] a dále jich přibývalo, proto se hrabě František Ferdinand z Gallasu v roce 1692 rozhodl založit zde klášter, aby mniši posloužili poutníkům jak po stránce duchovní, tak i hmotné.

Výstavba čtvercového kláštera probíhala v letech 1692–1696 podle návrhu česko-italského architekta jménem Marco Antonio Canevalle. Když hrabě František Ferdinand dne 4. ledna 1697 zemřel, pokračovala v rozšiřování komplexu jeho manželka Johana Emerenciána.

Pod místem zjevení byla roku 1698 pod dohledem Jana Václava z Gallasu zbudována třídílná rodinná hrobka. Jedna z krypt patří rodu Gallasů, druhá jejich nástupníkům Clam-Gallasům a třetí řádovým bratřím z řad františkánů.

Zrušení a obnova klášteraEditovat

 
Budova františkánského kláštera, sídlo Mezinárodního centra duchovní obnovy

Roku 1950 byl klášter zrušen a přeměněn na místo internace a poté centralizace pro mužské duchovní z celé republiky. Během 50. a 60. let sloužil jako ubytovací pro řeholní sestry, které odtud odcházely pracovat do místní porcelánky a textilky. Z kláštera se v 70. letech 20. století stala ruina a do kostela samotného zatékalo.

V roce 1990 došlo za nového faráře Miloše Rabana k celkové rekonstrukci kláštera a jeho přeměně na „Mezinárodní centrum duchovní obnovy“. Opravenou budovu kláštera pak znovu požehnal 5. ledna 2001 zástupce Svatého stolce apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa.

Program záchrany architektonického dědictvíEditovat

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 11 100 000 Kč.[1]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000
částka 2 400 2 800 1 500 1 400 500 2 500

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98-99. 

LiteraturaEditovat