Otevřít hlavní menu

Německá ekonomika je se svým HDP o výši 2 307,20 mld. eur[7] největší ekonomikou v Evropě a čtvrtá největší na světě. Německo patří k světově nejrozvinutějším a nejtechnologičtějším hospodářstvím, což je mj. důležitý předpoklad pro dobrou pozici na mezinárodním trhu zboží a služeb.

Ekonomika Německa
Finanční centrum Frankfurt nad Mohanem
Finanční centrum Frankfurt nad Mohanem
Měna Euro (EUR) = € 1 = $1.14
Fiskální období kalendářní rok
Obchodní organizace EU, WTO a OECD
Statistické údaje
HDP $3,46 bil. (nominal; 2016)[1]
Změna HDP +1,7% 2015[2]
HDP na obyvatele $41 895 (nominal; 2016)[1]
HDP podle sektorů zemědělství: 0,9%, průmysl: 29,1%, služby: 70% (odhad 2012)
Inflace (CPI) 0,5% (listopad 2014)[3]
Míra chudoby 10,2%
Pracovní síla 53 mil. (odhad 2015)
Pracovní síla podle sektorů zemědělství (2,4%), průmysl(29,7%), služby (67,8%) (2005)
Nezaměstnanost 4,5% (listopad 2015)[4]
Zahraničí
Vývoz $1,5 bil. (odhad 2014)[5]
Dovoz $1,3 bil. (odhad 2014)[5]
Hrubý zahraniční dluh €2,0 bil. (2015-Q3)
Veřejné finance
Veřejný dluh 72% HDP (2015)[6]
Příjmy €1,0($1,1) bil. (2015)
Výdaje €0,9($1,0) bil. (2015)

Protože je v SRN relativně málo surovinových nalezišť, zaměřuje se hospodářství především na sekundární a terciární sektor. Velká část země je zemědělsky využita, zároveň však v zemědělství pracují pouze 2 – 3 % zaměstnanců.

V posledních letech však byl hospodářský růst země v mezinárodním porovnání podprůměrný. K tomu přispěly nejen trvající problémy s integrací spolkových zemí bývalého východního bloku (NDR).

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Ekonomika Západního Německa a Ekonomika Východního Německa.
 
Automobily značky Volkswagen se staly symbolem západoněmeckého úspěchu po Druhé světové válce
 
Východoněmeckou ikonou se naopak stal automobil Trabant. Zde jako firemní vozidlo firmy Robotron, která vyráběla ve Východním Německu počítače

Po druhé světové válce bylo Německo ekonomicky a sociálně na dně. Navíc rozdělení na okupační zóny, kde v západních začal být obnovován svobodný trh a ve východní sovětské vznikal socialistický systém, oslabilo dlouholeté vnitroněmecké hospodářské vztahy. Po měnové reformě v západních sektorech roku 1948 se podařilo nastartovat ekonomickou přestavbu, tzv. Wirtschaftswunder, současně ale byli občané sociálně zajištěni. Tehdejší západní Německo se stalo exportní zemí, strojírenská výroba a její kvalita získaly opět dobrou pověst. Například v automobilovém průmyslu se podařilo Západu proniknout i na zavedené trhy do USA. Naopak obnova Východu postupovala pomalu a s menší zahraniční pomocí ostatních socialistických zemí.

Vývoj hospodářství v Německu po druhé světové válce resp. po konstituování dvou německých států) byl poznamenán skutečností, že tři tradiční průmyslové oblasti dřívějšího Německa, a sice Horní Slezsko, Sasko a Porúří, se ocitly ve třech různých státech (Polsko, NDR a NSR). Proto měly zcela odlišné podmínky pro svůj další rozvoj. Horní Slezsko připadlo téměř celé Polsku. Ze Saska bylo strojové vybavení mnoha továren po válce odvezeno jako reparace do Sovětského svazu. V Porúří (s městy jako Dortmund, EssenDuisburg) hrály významnou roli po dlouhou dobu i nadále těžký průmysl a těžba uhlí. Pro Německo je sice finančně výhodnější uhlí dovážet, což se v posledních letech projevilo v téměř úplném útlumu těžby černého (kamenného) uhlí, přesto však zatím zůstává spolu s USA na předním místě ve světě v těžbě hnědého uhlí (hlavně ve Východním Německu) i v jeho spotřebě, zvláště pro výrobu elektřiny.

Až do začátku 70. let prožívalo západní Německo téměř nepřetržitý vysoký hospodářský růst, který se však snížil po recesích v letech 1974, 1981 a 1982 a po vrcholném růstu v roce 1979. V 70. a 80. letech patřilo západní Německo společně s DánskemLucemburskem k zemím Evropského společenství s nejvyšším průměrným příjmem na jednoho obyvatele.

Východní Německo bylo sice jedním z tahounů celé RVHP, nedostatky typické pro centrálně plánované ekonomiky se ale objevily i zde. Přes 95 % všech podniků tvořil státní sektor, soukromý byl zastoupen pouhými dvěma až třemi procenty. Snad nejvíce kontrastním místem se stalo hlavní město Berlín, kde v západní části existovalo prosperující město, zatímco východní „Demokratický Berlín“ se potýkal s neustálými nedostatky v oblasti zboží i služeb.

Po hospodářsky úspěšných letech 1988 a 1989 přišel ekonomický boom západního Německa po znovusjednocení v letech 1990 a 1991. I přesto bylo však hospodářství velmi zatíženo; východní spolkové země byly ekonomicky velmi slabé, navíc sem bylo nutné investovat enormní sumy na modernizaci a rozvoj průmyslu i měst.

Roku 1993 následovala recese. Od roku 1994 nastal však opět 8letý hospodářský růst o přibližné výši 1,5 %. Po stagnaci v letech 2001 až 2003 ekonomika opět roste: roku 2004 o 1,2 %, roku 2005 o 0,9 % i roku 2006 – o 2,8 %. Nezaměstnanost však stoupla z 2,5 milionů (v roce 1992) až na 4,8 milionů v roce 2005.

Německo bylo poměrně silně zasaženo Ekonomickou krizí započatou roku 2008, do které se dostalo počátkem druhé poloviny téhož roku a německý HDP klesal až do poloviny roku 2009, kdy začal opět rapidně stoupat. Následoval rekordně silný růst německé ekonomiky během roku 2010 a pokračující i v roce 2011. Silný růst byl zapříčiněný nejprve zejména exportními úspěchy, zejména ve Východní Asii, a postupně také obnovující se domácí poptávkou. Rychlý postkrizový růst ekonomiky s sebou přinesl také rapidní pokles nezaměstnanosti, jež v Německu klesla až pod hranici 3 milionů nezaměstnaných, což přestavovalo přibližně 7,1% míru nezaměstnanosti, nejnižší od června 1992.[8]

V životní úrovni je Německo dle Indexu lidského rozvoje (HDI) na 4. místě na světě.[zdroj?]

Hospodářská odvětvíEditovat

Zemědělství a lesnictvíEditovat

Zemědělsky se využívá více než polovina plochy státu. Zemědělství je z hlediska výrobních metod vyspělé. Plně zaměstnáno je v něm jen kolem 2-3 % práceschopného obyvatelstva. Mnoho zemědělců vykonává tuto činnost vedle jiného zaměstnání. Orná půda představuje 34 % plochy státu, 4 % orné půdy jsou zavlažovány.

Průmysl a službyEditovat

 
Továrna na lokomotivy Borsig v Berlíně (Feuerland) v roce 1847. Počátek průmyslové revoluce způsobil drastické sociální změny.

Z 500 největších firem světa je 37 německých, z nichž 30 firem jsou společnosti zobrazené v akciovém indexu DAX (Deutscher Aktienindex). Tyto společnosti jsou vesměs činné nejen na německém nebo evropském trhu, nýbrž celosvětově.

Mezi nejvýznamnější německé firmy patří automobilky Volkswagen, Daimler AG a BMW, producent programů pro firemní použití SAP, pojišťovny Allianz a Münchener Rück, výrobce elektrických zařízení Siemens AG, chemické firmy Bayer AGBASF, výrobci sportovního zboží Adidas a Puma a přes různé problémy nadále i velká obchodní banka Deutsche Bank. Mezi další firmy známé po celém světě patří výrobce pneumatik Continental (ke kterému patří česká firma Continental Barum), sesterské farmaceutické firmy Fresenius a Fresenius Medical Care, dále Robert Bosch GmbH a elektrárenské společnosti E.ONRWE. Značný význam mají také mj. Deutsche Post, telekomunikační koncern Deutsche Telekom a obchodní společnost Metro.

Důležitým měřítkem významu německých koncernů je tzv. tržní kapitalizace (Marktkapitalisierung), která se zjišťuje násobením počtu akcií společnosti jejich aktuálním kurzem na burze cenných papírů ve Frankfurtu nad Mohanem. Ke dni 23. prosince 2015 byla jako největší vykázána chemická společnost Bayer (sídlo: Leverkusen) s kapitálem 96,0 miliardy Eur, následována koncernem SAP s kapitálem 89,8 mrd. Eur. Třetí je automobilka Daimler (82,9 mrd. Eur), čtvrtý je Siemens (79,0 mrd. Eur) a pátá Deutsche Telekom (76,3 mrd. Eur). Na devátém místě se umísťuje automobilka BMW (Bayerische Motorenwerke) s kapitalizací 63,5 mrd. Eur,[9] přičemž téměř polovina akcií je v držení Stefana Quandta a Susanne Klattenové, syna a dcery průmyslníka Herberta Quandta (1910–1982).

Pořadí velikosti společností z indexu DAX je ovlivněno skutečností, že automobilka Volkswagen (VW) má dva druhy akcií. Jen tzv. zvýhodněné akcie (Vorzugsaktien, zkráceně Vorzüge) v hodnotě 70,0 mrd. Eur jsou vedeny v indexu DAX, zatímco kurzy tzv. kmenových akcií (Stammaktien, zkráceně Stämme) lze nalézt pouze v seznamu Prime Standard bez tržní kapitalizace. Je známo, že zhruba polovina všech akcií VW je přímo či nepřímo (přes Porsche Holding) držena dvěma podnikatelskými rodinami, a sice rodinami Wolfganga PorschehoFerdinanda Piëcha, což jsou vnuci zakladatele firem Volkswagen a Porsche, Ferdinanda Porscheho. Volkswagen je jedna z největších automobilek světa a patří jí mj. 100 % akcií Škody Auto. V roce 2014 měla celkově 592 600 zaměstnanců.[10]

Společnosti
Pozice Název Sídlo Obrat
(mil. €)
Zisk
(mil. €)
Zaměstnanci
(svět)
01. Volkswagen Wolfsburg 159 000 15 800 502 000
02. E.ON Düsseldorf 113 000 −1 900 79 000
03. Daimler Stuttgart 107 000 6 000 271 000
04. Siemens Berlín, Mnichov 74,000 6 300 360,000
05. BASF Ludwigshafen 73 000 6 600 111 000
06. BMW Mnichov 69 000 4 900 100 000
07. Metro Düsseldorf 67 000 740 288 000
08. Schwarz Gruppe (Lidl, Kaufland) Neckarsulm 63 000 N/A 315 000
09. Deutsche Telekom Bonn 59 000 670 235 000
010. Deutsche Post Bonn 53 000 1 300 471 000
 — Allianz Mnichov 104 000 2 800 141 000
 — Deutsche Bank Frankfurt nad Mohanem 21 600 4 300 101 000

InfrastrukturaEditovat

Související informace naleznete také v článku Doprava v Německu.
 
Mosty Hallerbach a Wiedtal na trase Kolín-Frankfurt
 
Rychlovlak ICE na nádraží v Kolíně nad Rýnem

První dlážděné silnice na území dnešního Německa založili již Římané. První státní silnice byly na německém území postaveny v 18. století. Rozvoj automobilismu dal výstavbě silnic nové impulsy. První dálnice světa, AVUS v Berlíně, byla postavena již v roce 1921. Silniční doprava vystřídala ve druhé polovině 20. století železniční dopravu v množství přepraveného nákladu. Německo mělo k 1. lednu 2007 12 531 kilometrů dálnic, 40 711 kilometrů spolkových silnic, 86 597 zemských silnic a 91 520 kilometrů okresních silnic.

V roce 2006 zemřelo na německých silnicích 5094 lidí, počet mrtvých má klesající tendenci. V Německu jsou v obcích velice časté pěší zóny, zóny s maximální rychlostí 30 km/h atd.

Německo disponuje železniční sítí o délce asi 35 000 kilometrů. Denně je vypraveno přibližně 50 tisíc osobních a nákladních vlaků.

V rámci reformy železnice byla k 1. lednu 1994 sloučena Deutsche Bundesbahn (západní část Německa) a Deutsche Reichsbahn (východní část Německa) do akciové společnosti Deutsche Bahn AG, která organizuje velkou část železniční dopravy v Německu. Vedle Deutsche Bahn AG jezdí v Německu asi 350 dalších menších regionálních železničních dopravců. Stát v Německu financuje údržbu železniční sítě a dotuje regionální dopravu. V regionální dopravě i dálkové dopravě jezdí vlaky většinou podle taktového jízdního řádu. Na dálkových trasách jezdí rychlovlaky ICE na tratích o celkové délce asi 2000 km. Podíl železnice na nákladní i osobní přepravě do roku 2005 klesal, od té doby má opět stoupající tendenci.

Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem je nejdůležitějším letištěm společnosti Lufthansa a třetím největším letištěm v Evropě co do počtu odbavených osob, v objemu přepraveného zboží je největším letištěm Evropy. Frankfurtské letiště ročně odbaví 52 miliónů osob. Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse přepraví ročně 32 miliónů osob, jeho význam se zvětšuje. Nové berlínské letiště bude po uvedení do provozu v roce 2011 třetím největším německým letištěm. Německo má celkově 430 letišť a má největší hustotu přistávacích a startovacích drah na světě.

Německo je jedním z největších exportérů světa, proto je závislé na své námořní flotile. Disponuje velkým počtem moderních přístavů, ale vysoký podíl zahraničního obchodu se realizuje přes přístavy v sousedních zemích, především v Nizozemsku. Německo plánuje rozsáhlé modernizace svých přístavů. Má se stavět čtvrtý kontejnerový terminál v Bremerhavenu, prohlubovat koryta řek Labe a Vezery. V prohloubeném přístavu JadeWeserPort ve Wilhelmshavenu budou moci přistávat největší kontejnerové lodě světa. Největšími přístavy Německa jsou Hamburk, Wilhelmshaven a Brémy s Bremerhaven. Nejdůležitějším přístavem Baltského moře je Lübeck.

Nejdůležitější trasy námořní plavby jsou na dolním Labi a dolní Vezeře, dále průplav mezi Severním a Baltským mořem. Německé pobřeží Baltského moře, v Meklenburském zálivu, je nejnebezpečnější částí baltského pobřeží.

V Německu je dobře rozvinutá říční plavba, země má hustou síť vnitrozemských průplavů. Nejdůležitější splavné řeky jsou Rýn, Mohan, Vezera a Labe. Významné jsou vnitrozemské říční kanály, z nichž nejvýznamnějšími jsou Středoněmecký průplav, kanál Dortmund-Ems, kanál Rýn-Herne a Elbe-Seitenkanal. Kanál Dunaj-Mohan překračuje hlavní evropské rozvodí a umožňuje plavbu ze Severního a Baltského moře do Černého moře. Říční přístavy v Duisburgu na soutoku Rýna a řeky Ruhr s ročním obratem 70 miliónů tun zboží ročně patří k největším říčním přístavům světa.

Zahraniční obchodEditovat

Německo je již dlouhá léta jedním z největších světových exportérů a importérů, přičemž dosahuje značného přebytku obchodní bilance. Nejdůležitějším obchodním partnerem Německa je v současnosti Čína, na druhém místě jsou Spojené státy americké před Francií. V roce 2016 dosáhl německo-čínský obchod v obou směrech objemu 170 miliard eur, tj. přibližně 4 515 miliard Kč.

Kancléřka Angela Merkelová navštěvuje Čínu každoročně, za dobu svého působení na vrcholném postu do září 2019 již 15krát. Vždy je doprovázena významnými německými manažery, jejichž cílem je dosáhnout dalšího rozvoje vzájemného obchodu. Při její doposud poslední návštěvě bylo 5. září 2019 podepsáno 11 smluv o hospodářské spolupráci. Jednou z nejvýznamnějších nových smluv je dohoda francouzsko-německého koncernu Airbus o rozšíření montáže dopravního letadla typu Airbus A320 v již existující výrobně čínské společnosti AVIC Aircraft Corporation ve městě Tchien-ťin. Další smlouvy se týkají mj. energetiky a elektromobility. Společnost ALBA Group bude spolupracovat s velkoměstem Šen-čen v oboru zpracování odpadů. Firma Siemens bude kooperovat s čínskou státní společností SPIC při výrobě plynových turbin pro energetiku. Největší německá a evropská pojišťovna Allianz se dohodla s čínskou velkobankou Bank of China na prohloubení spolupráce při financování a pojišťování hospodářské výměny mezi oběma zeměmi. Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v Hongkongu.[11] Úspěšná jednání mezi německou a čínskou delegací nebyla nijak ovlivněna aktuálními událostmi v Hongkongu. Kancléřka Merkelová ovšem zmínila nutnost poklidného vyřešení současné situace v této autonomní čínské provincii. Čínský předseda vlády Li Kche-čchiang odpověděl na tuto zmínku v tom smyslu, že Čína „je schopná ukončit chaos v Hongkongu a znova tam nastolit pořádek v rámci zákonů“. Zahraničí se může podle něj spolehnout na to, že Čína má pro to „moudrost“.[11] Podle názoru šéfredaktora německého zpravodajského webu T-Online.de Floriana Harmse „diktuje Čína pravidla vzájemné spolupráce i Německu“.[12]

Příjmy a majetkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wirtschaft Deutschlands na německé Wikipedii.

  1. a b Germany [online]. International Monetary Fund, October 2015 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Statistisches Bundesamt: Key figures
  3. German unemployment rate falls to a record low. www.bbc.com. BBC News, 27 November 2014. Dostupné online [cit. 28 November 2014]. (anglicky) 
  4. German January Unemployment Rate At Record Low [online]. RTTNews, 2015-01-29 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Germany’s Top 10 Exports [online]. Destatis.de, 2015-04-20 [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Federal Statistical Office [online]. Destatis.de, 2014-05-23 [cit. 2014-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Stav k 22. únoru 2007, pro rok 2006, zdroj: Spolkový statistický úřad.
  8. http://www.businessweek.com/news/2011-04-28/german-unemployment-falls-below-3-million-to-19-year-low.html
  9. DAX 30 Marktkapitalisierung, http://www.finanzen.net/index/DAX/Marktkapitalisierung. Staženo 26. prosince 2015 (německy)
  10. Aktien-Analyse: Volkswagen. Staženo elektronicky jako PDF od analytické společnosti GeVestor (zdarma).
  11. a b HARMS, Florian: Trotz Krise in Hongkong. Deutschland und China bauen wirtschaftliche Zusammenarbeit aus. (Navzdory krizi v Hongkongu. Německo a Čína rozšiřují svoji hospodářskou spolupráci.) T-Online.de, [1], 6. září 2019, 10:42 hod. (německy).
  12. HARMS, Florian a TROTZ, Martin: „China diktiert die Regeln – auch Deutschland“ (Čína diktuje pravidla – i Německu). T-Online.de, [2], 06. září 2019, 11:03 hod. (německy).

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Stefan Müller; Martin Kornmeier: Internationale Wettbewerbsfähigkeit: Irrungen und Wirrungen der Standort-Diskussion, Mnichov 2000, ISBN 3-8006-2570-9.
  • Ulrich van Suntum: Masterplan Deutschland. Mit dem Prinzip Einfachheit zurück zum Erfolg. 2005. ISBN 3-423-50901-5. – autor je profesorem ekonomie a dal dohromady 148 stran zabývajících se reformními myšlenkami

Externí odkazyEditovat