Continental Barum

Continental Barum s. r. o. je výrobce gumových pneumatik se sídlem v České republice. Od roku 1992 je společnost součástí německého koncernu Continental AG, výrobce osobních, nákladních a industriálních pneumatik značek Continental, Barum, Semperit, Uniroyal, Matador, General Tire a dalších. Otrokovická pneumatikárna, slavnostně otevřená v roce 1972, byla v roce 2016 největší světovou pneumatikárnou^[zdroj?] s roční produkcí okolo 18 milionů plášťů.

Continental Barum
Logo
Základní údaje
Právní forma	Společnost s ručením omezeným
Datum založení	1992
Sídlo	Otrokovice, Česko
Adresa sídla	Objízdná 1628, Otrokovice, 765 02, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	Automobilový průmysl
Produkty	pneumatika
Obrat	59 mld. Kč (2021) 49,7 mld. Kč (2020)
Provozní zisk	4,4 mld. Kč (2021) 2,6 mld. Kč (2020)
Výsledek hospodaření	2,5 mld. Kč (2021) 2,7 mld. Kč (2020)
Celková aktiva	46,8 mld. Kč (2021) 44,2 mld. Kč (2020)
Vlastní kapitál	34,8 mld. Kč (2021) 32,4 mld. Kč (2020)
Zaměstnanci	4 289 (2021)
Mateřská společnost	Continental AG
Majitelé	Continental Holding France (70 %) Korso Industriebeteiligungsgesellschaft (30 %)
Identifikátory
Oficiální web	www.barum-online.com
IČO	45788235
LEI	529900LJ3P01VB8JSB31
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původ obchodní značky

Barum Brillantis 2 175/65 R 14 (2017)

Obchodní značka Barum vznikla v roce 1947 spojením názvů národních podniků zabývajících se výrobou gumárenských produktů: Baťa, Kudrnáč – Rubena, Matador, Michelin – Mitas, (autorkou názvu je automobilová závodnice Eliška Junková). Pod značkou Barum pak byly v následujících čtyřiceti letech prodávány všechny gumárenské výrobky v ČSR. Vlastníkem nově vzniklé ochranné známky se stal národní podnik Baťa Zlín, který se na celostátní gumárenské výrobě podílel v roce 1947 58%.^[zdroj?] K 1. lednu 1949 byl národní podnik Baťa přejmenován na národní podnik Svit. Ze Svitu se pak v následujících několika letech oddělovaly výrobní celky a vznikaly samostatné národní podniky. Nejprve se v roce 1950 oddělily strojírny a vznikl tak národní podnik ZPS, o dva roky později se zrodil stavební podnik Stavosvit a konečně v roce 1953 výroba pneumatik a dalších gumových výrobků přešla pod národní podnik Rudý říjen.

Pneumatikárna v Otrokovicích-Kučovaninách

Tempo, jakým narůstala roční produkce pneumatik v Československu, bylo vzhledem k míře vzrůstajícího počtu vozidel nevyhovující – propočet uvedený ve výhledové studii z roku 1957 pravil, že aby byla pokryta veškerá domácí poptávka, musela by se výroba pneumatik zvýšit do roku 1970 trojnásobně. V roce 1963 bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové pneumatikárny v Otrokovicích-Kučovaninách, které byly svou polohou výhodné jak z ekonomického (nízké náklady na dovoz klíčových surovin), tak z personálního hlediska (mnohaletá tradice gumárenské výroby v regionu a dostatek kvalifikovaných pracovních sil). Výstavba probíhala od roku 1966 a v plánu bylo vytvořit jeden z největších a nejmodernějších závodů ve střední Evropě s roční výrobní kapacitou více než 2,5 miliónu pneumatik.^[zdroj?] Celá stavba byla řešena na svou dobu zcela nezvyklým a inovativním způsobem: všechny výrobní články – sklady, výroba, sociální zařízení, pomocné provozy, dílny – byly sdruženy uvnitř jednoho výrobního bloku na ploše 480 × 270 metrů. Střecha tohoto monobloku by zakryla 16 fotbalových hřišť. Podobně rozlehlá stavba neměla v tehdejším Československu obdoby.^[zdroj?] Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly na jednu miliardu korun. Továrna byla vybavena moderním zařízením, které umožňovalo mimo jiné výrobu moderních osobních radiálních plášťů.

První radiální pneumatika 155 – 14 OR 6 byla v novém závodě vylisována za přítomnosti ministra průmyslu Oldřicha Svačiny v roce 1971. O rok později, konkrétně 3. května 1972, se do Otrokovic sjeli nejvyšší představitelé státu a komunistické strany v čele s Gustávem Husákem, Lubomírem Štrougalem a Aloisem Indrou, aby slavnostně ve zbrusu nové otrokovické továrně spustili provoz.^[zdroj?] Rozhodnutím ministra průmyslu ČSR pak bylo s účinností od 1. srpna 1973 přeneseno sídlo národního podniku Rudý říjen z Gottwaldova do Otrokovic.

Vývoj výroby v letech 1949 až 1980

Výrobní program národního podniku Rudý říjen se po otevření pneumatikárny orientoval především na produkci plášťů pro osobní automobily, nákladní automobily a traktory.

Vývoj produkce osobních, nákladních a traktorových plášťů ve vybraných letech (v tisících kusů)

	1949	1956	1962	1967	1970	1971	1972	1973	1980
Osobní pláště	182,3	79,7	142,1	222,8	419,8	655,3	956,5	1217	1572
Nákladní pláště	157,4	111,3	98,1	38,0	36,2	51,7	231,6	260,1	529,7
Traktorové pláště přední	36,4	71,0	133,4	144,3	117,1	122,5	190,7	217,7	206,1
Traktorové pláště zadní	35,0	63,6	113,5	139,2	148,4	163,4	216,9	239,9	264,9

Výrobky Barum nebyly v padesátých a šedesátých letech vyváženy pouze do zemí sovětského bloku a NSR, ale taktéž do Švédska, Finska, Dánska, Holandska, Belgie, Francie, Rakouska, Jugoslávie, do zemí horní Afriky a některých asijských států.^[zdroj?] Po modernizaci celého výrobního procesu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se seznam odběratelských zemí rozšířil například o Japonsko, USA, Austrálii, Kanadu nebo Indii.^[zdroj?] Otrokovické pneumatiky využívali pro první výbavu také československé podniky Automobilové závody Mladá Boleslav, LIAZ Mnichovo Hradiště, Tatra Kopřivnice, Jawa Brodce, Agrozet Brno, Aero Vodochody a Let Kunovice.

Společnost Continental Barum s. r. o.

Continental Barum s.r.o. – administrativní budova

Až do roku 1989 byl národní podnik Rudý říjen (od roku 1986 nově přejmenovaný na Barum – Rudý říjen) podřízen generálnímu ředitelství Českých závodů gumárenských a plastikářských v Gottwaldově (ČZGP). Snaha o posílení demokratických principů v řízení jednotlivých gumárenských národních podniků vyvolala^[zdroj?] nahrazení ČZGP státním podnikem Barum se sídlem v Gottwaldově, kterému byl krátce podřízen také otrokovický národní podnik.

V červnu roku 1990 došlo k osamostatnění státního podniku Barum, Otrokovice a zanedlouho poté v listopadu 1990 byla založena akciová společnost Barum, Otrokovice a. s. Všechny tyto kroky směřovaly k přípravě privatizace otrokovického podniku. Kolem roku 1990 bylo 85 % celosvětového trhu s pneumatikami ovládáno pouze osmi společnostmi. Obrat každé z nich byl desetkrát až dvacetkrát vyšší, nežli obrat otrokovického podniku.^[zdroj?] Mnoho podobně malých podniků tou dobou měnilo své majitele a přecházelo do rukou velkých společností, čímž se světový pneumatikárenský průmysl začal měnit v oligopol.^[zdroj?]

V roce 1992 podepsal Barum smlouvu s německým koncernem Continental, na jejímž základě vznikl druhý největší joint venture v České republice^[zdroj?] Barum Continental spol. s r. o., který začal oficiálně fungovat od 1. března 1993. S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke změně obchodního názvu společnosti na Continental Barum s. r. o.

Během povodní v červenci 1997 utrpěla firma škodu ve výši 1 miliardy Kč.^[zdroj?] V roce 1999 překročila roční výroba hranici 11 milionů pneumatik pro osobní vozy. O tři roky později byla zahájena výroba v novém provozu High-Tech Cell. V témže roce se vyrobilo již více než 15 milionů plášťů. V roce 2008 se v Otrokovicích začaly vyrábět pneumatiky ContiSeal, které umožňují pokračovat v jízdě i v případě propíchnutí běhounu.

Vývoj výroby od roku 1991

Vývoj produkce osobních, nákladních, zadních traktorových a průmyslových plášťů ve vybraných letech (v tisících kusů)

	1991	1994	1998	2000	2002	2005	2007	2009	2011	2014	2017
Osobní pláště	1762	3572	8216	13209	14479	17269	17892	15607	17964	16459	16309
Nákladní pláště	409	282	391	346	313	395	531	391	684	780	1280
Traktorové pláště zadní	226	219	239	233	345	27
Průmyslové pláště					35	108	96	72	107	96	125

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Continental Barum na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Tři pohledy z Gottwaldovska: Na stavbě pneumatikárny. Československý filmový týdeník [online]. 1969 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 

Autoritní data	NKC: kn20111020008 VIAF: 186948290

Portály: Automobil | Morava