Státní dluh

(přesměrováno z Veřejný dluh)

Termíny státní dluh a veřejný dluh (angl. public debt), vládní dluh (angl. government debt) a národní dluh (angl. national debt) se označuje souhrn závazků ústředních vládních institucí a dalších veřejných orgánů dané země vůči jednotlivým věřitelům. Zahrnuje tedy celkové zadlužení vlády, nižších správních celků (v Česku krajů a obcí), mimorozpočtových fondů a fondů sociálního zabezpečení (např. zdravotních pojišťoven).[3][4]

Země světa a jejich výše státního dluhu v procentech jejich HDP; podle CIA[1]
Státní dluh ve světě v % HDP podle IMF
Vývoj konsolidovaného hrubého státního dluhu hlavních ekonomik EU, USA a Japonska v procentech jejich HDP[2]
Související informace naleznete také v článcích Seznam zemí podle státního dluhu a Státní dluh České republiky.

Pozor, někdy se v Česku používá alternativní terminologie, podle které státní dluh je dluhem centrální vlády a tvoří jen část celkového veřejného dluhu.[zdroj?]

Veřejný dluh vzniká kumulací schodků (deficitů) veřejných rozpočtů, především státního rozpočtu, v jednotlivých letech. (Také se obvykle udává jako procento ročního hrubého domácího produktu.) Vláda si většinu chybějících peněz obvykle půjčuje emisním financováním, vydáváním dluhopisů (neboli obligací) a dalších cenných papírů s takovou úrokovou sazbou, aby je někdo koupil.

Většina států své dluhy vůbec nesplácí – když dojde na splatnost dluhopisů prostě vydají dluhopisy nové (tzv. rolování). Ovšem to se týká pouze států, které si to mohou dovolit, tedy států, jejichž obligace jsou finanční trhy ochotné kupovat. To se odvíjí především od odhadu rizika, že dluhy nebudou včas a řádně splaceny, které vyjadřuje rating (hodnocení) vydávaný ratingovými agenturami. Od ratingu se pak odvíjí rizikový příplatek (angl. risk prime) u CDS, což je cena pojištění právě pro případ, že dojde k nesplácení státního dluhu (angl. sovereign default).[5]

Podle toho, kdo je věřitelem, se rozlišuje vnitřní dluh, kdy věřiteli jsou občané státu a právnické osoby v něm registrované, a zahraniční dluh, kdy jsou věřiteli zahraniční subjekty, a to jak soukromé (např. obchodní banky), tak jiné vlády a nadnárodní instituce (např. Evropská centrální banka či Světová banka). Pro vládu je jasně výhodnější vnitřní dluh, kdy stát de facto dluží sám sobě, ale zda je možné obligace na domácím trhu prodat závisí na absorpci domácího trhu.[5]

Dále je podstatné, zda stát najde dostatek zájemců, kteří by koupili jeho obligace v domácí měně. V opačném případě mu nezbude než se zadlužit v jedné z mezinárodně uznávaných měn (dolar, euro...).[5] Termín dluh fiskálně suverénních zemí (angl. sovereign debt) je právě proto někdy definován jako souhrn veřejných závazků v zahraniční měně.

Podle doby splatnosti se státní dluhopisy dělí se na krátkodobé (do jednoho roku), střednědobé (do tří let) a dlouhodobé (nad tři roky).[zdroj?]

Logickým důsledkem existence státního dluhu je nutnost platit z něj úrok, říká se tomu obsluha státního dluhu a tvoří podstatnou část rozpočtů většiny zemí. Do tzv. dluhové pasti se stát dostane, pokud úroky, které musí platit, jsou vyšší než nominální růst jeho HDP. V důsledku pak stát dostane horší rating, což zase zvýší úrokové sazby; z takové dluhové spirály se nelze jednoduše vymanit.[6]

Míra zvaná fiskální mezera je lepším měřítkem, protože bere v úvahu všechny výdaje.[7] Například v USA je 10,5 % HDP, v Německu 1,2 % HDP a v Itálii dokonce -2,3 % HDP.[8] Znamená, o kolik by se musely teoreticky zvýšit daně, aby byly finance udržitelné (v případě fiskálně zodpovědné Itálie by se tedy mohly snížit).

Mezinárodní dluhové srovnáníEditovat

Hrubý dluh v % HDP
Země 2007 2010 2011 2015
USA 65% 96% 100% 105 %
EU 59% 80% 83% 86,8 %
Rakousko 62% 78% 72% 83,4 %
Francie 64% 82% 86% 98,2 %
Německo 65% 82% 81% 71,7 %
Švédsko 40% 39% 38% 44,0 %
Finsko 35% 48% 49% 61,2 %
Řecko 104% 123% 165% 171,3 %
Rumunsko 13% 31% 33% 39,9 %
Bulharsko 17% 16% 16% 26,4 %
Česko 28% 38% 41% 41,4 %
Itálie 112% 119% 120% 135,8 %
Nizozemsko 52% 77% 65% 68,9 %
Polsko 51% 55% 56% 43,4 %
Španělsko 42% 68% 68% 101,0 %
Velká Británie 47% 80% 86% 90,6 %
Japonsko 167% 197% 204% 227,9 %
Rusko 9% 12% 10% 13,5 %

[9][10]

Dluhové srovnání států EUEditovat

Zadlužení v % HDP
stát 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2Q/2020
  Řecko 129,7 148,3 171,3 159,6 177,7 180,1 176,9 180,8 178,6 181,1 176,6 187,4
  Itálie 116,4 119,3 116,4 123,3 129,0 132,5 132,7 132,0 131,8 132,2 134,8 149,4
  Portugalsko 83,7 94,0 111,1 126,2 129,0 130,2 129,0 129,9 125,7 121,5 117,7 126,1
  Belgie 95,7 95,7 102,0 104,1 105,2 106,5 106,1 105,9 103,1 102,0 98,8 115,3
  Francie 79,2 82,4 85,2 89,6 92,4 95,4 96,2 96,6 97,0 98,4 98,1 114,1
  Kypr 58,5 61,3 66,0 79,3 102,5 108,2 108,9 106,6 97,5 102,5 95,5 113,2
  Španělsko 54,0 61,7 69,2 85,4 93,7 99,3 99,2 99,0 98,3 97,1 95,5 110,1
  Velká Británie 67,1 78,4 81,8 85,3 86,2 88,2 89,0 88,2 87,7 86,8 84,1 96,6
  Chorvatsko 36,6 44,9 63,7 70,7 82,2 86,5 86,7 80,6 78,0 74,6 73,2 85,3
  Rakousko 69,2 72,3 82,1 81,6 80,8 84,3 86,2 83,6 78,4 73,8 70,3 82,6
  Slovinsko 35,2 38,7 46,5 53,9 71,0 81,0 83,2 78,6 73,6 70,1 66,1 78,2
  Maďarsko 79,8 82,2 81,0 78,3 76,8 76,2 75,3 76,0 73,6 70,8 66,3 70,3
  Finsko 43,5 48,7 48,5 52,9 55,5 59,3 63,1 63,0 61,4 58,9 59,2 68,7
  Německo 74,5 82,5 77,9 79,6 77,2 74,7 71,2 68,2 64,1 60,9 59,8 67,4
  Irsko 64,4 91,2 111,2 120,1 120,0 107,5 78,7 72,8 68,0 64,8 57,3 62,7
  Slovensko 35,6 41,0 43,4 52,4 55,0 53,9 52,9 51,8 50,9 48,9 48,0 60,2
  Nizozemsko 60,8 63,4 61,3 66,4 67,9 68,2 65,1 61,8 56,7 52,4 48,7 55,2
  Polsko 50,9 54,9 54,8 54,0 56,0 50,5 51,3 54,2 50,6 48,9 46,0 55,1
  Malta 66,5 66,8 69,7 67,5 68,6 67,1 63,8 56,2 50,8 46,0 42,9 51,1
  Lotyšsko 36,9 44,4 42,7 41,4 39,1 40,8 36,4 40,5 40,1 36,6 36,9 42,9
  Litva 29,3 37,8 37,2 39,8 38,8 40,7 42,8 40,1 39,7 34,2 36,2 41,4
  Dánsko 40,7 42,7 46,4 45,2 44,7 44,8 40,4 37,9 36,4 34,1 33,3 41,4
  Rumunsko 23,6 30,5 34,2 37,4 38,0 39,8 38,4 37,4 35,0 35,0 35,2 41,1
  Česko 34,6 38,4 39,9 44,7 45,1 42,7 40,3 36,8 34,6 32,7 30,2 39,9
  Švédsko 42,6 39,4 36,2 37,2 39,8 44,8 43,2 42,1 40,6 38,8 35,2 37,1
  Lucembursko 15,5 19,5 19,1 22,0 23,3 22,9 21,5 20,8 23,0 21,4 22,1 23,8
  Bulharsko 14,6 16,2 15,7 16,8 17,1 27,0 26,7 29,0 25,4 22,6 20,4 21,3
  Estonsko 7,1 6,7 6,0 9,5 9,9 10,4 9,7 9,4 9,0 8,4 8,4 18,5

Státní dluhopisyEditovat

Státní dluhopis je dluhopis emitovaný státem, v případě České republiky je vydavatelem Ministerstvo financí. Emisi má na starost Česká národní banka, která se také stará o vyplácení úroků.

Stát má možnost vydat dluhopisy buď ve vlastní nebo v cizí měně. Většina vyspělých zemí nejčastěji vydává dluhopisy ve vlastní měně, případně v eurech, pokud se jedná o státy Evropské unie. Nicméně státní dluh rozvojových zemí je zejména v cizích stabilních měnách. To vyplývá za vzorku rozvojových zemí mezi lety 1979 a 2006, kdy téměř 70% jejich dluhu je v amerických dolarech.[11]

Státní dluhopisy v cizí měně s sebou nesou riziko spojené se směnným kurzem mezi měnami. Dluhopis se pro investora stane méně výhodným, pokud cizí se měna znehodnocuje vůči té domácí. Může také nastat situace, ve které by vláda nebyla schopná pro plnění dluhu sehnat potřebné množství cizí měny.

Státní dluhopisy s sebou obecně nesou nízkou míru rizika. Stát má možnost vydat nové dluhopisy pro zaplacení starších. Státní dluhopisy vydávané v zemích, které jsou považované za rizikovější, nabízejí vyšší úrok, aby přilákaly investory i přes vyšší riziko plynoucí z takové investice.

RizikoEditovat

Kupování dluhopisů vydaných v národní měně se většinou považuje za bezrizikovou investici, ačkoliv v některých případech může dojít k tomu, že vláda není schopná závazek dodržet. Velká bezrizikovost vychází z toho, že dluh i s úroky může být splacen za využití různých nástrojů jako zvýšení výnosů z daní (v případě hospodářského růstu), snížení nákladů nebo vytvořením dalších peněz (v takovém případě se ale stát vystavuje riziku vysoké inflace až hyperinflace). V historii se objevily i země, které dluh nesplatily, přestože měly možnost „jednoduše vytisknout“ další peníze, ale kvůli inflačnímu riziku tak neučinily.  Nejbližším příkladem je nedávná hospodářská krize v Řecku, která vedla k tomu, že Řecko nebylo schopno dostát svým závazkům a dluh splatit.[12]

V běžné praxi se úroky ze státních dluhopisů liší v různých zemí. Stabilní ekonomiky obvykle nabízí výnos do 5%. Zajímavým příkladem je Evropská unie, kde několik zemí nabízí dluhopisy v eurech, ale liší se jejich úrok. [13]

Velkým rizikem jsou politicky nestabilní země, ve kterých značně hrozí, že dluh nesplatí. Nejznámějšími příklady jsou Španělsko v 16. a 17. století, které vynulovalo svůj státní dluh sedmkrát během jednoho století, v revoluci v roce 1917 Rusko odmítlo nést zodpovědnost za dluhy Ruského impéria. [14]

Dluhová krize v eurozóněEditovat

Související informace naleznete také v článku Dluhová krize v eurozóně.

ŘeckoEditovat

Související informace naleznete také v článku Dluhová krize v Řecku.

Řecko se s finanční krizí potýkalo od roku 2010, ačkoliv již v roce 2009 oznámilo rozpočtový schodek třikrát vyšší, než kolik povoloval limit Evropské unie.[15] Kvůli neschopnosti splácet dluh hrozil Řecku státní bankrot, aby bylo takové situaci zabráněno Trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) poskytla Řecku úvěr ve výši 110 miliard eur. Řecko se také zavázalo zásadně snížit schodek v rozpočtu a přijmout řadu reforem.

Dluhovou krizi se ale nedařilo dostat pod kontrolu ani v následujících letech. Tato situace vedla ke druhému záchrannému úvěru schválenému v roce 2012. Oba programy, které činily dohromady 240 miliard eur, byly podmíněny úspornými patřeními, strukturálními reformami a privatizací vládních aktiv. Tyto úvěry byly ale použity hlavně ke splacení mezinárodních půjček a udržení kapitalizace bank.[16]

Vzhledem k tomu, že platnost druhého záchranného programu měla vypršet 30. června 2015,[17] navrhla Trojka třetí program. Ten vyžadoval významná úsporná opatření, mezi které patřil převod řeckých aktiv, zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, daňová reforma vedoucí k vyšším daním, úplná právní nezávislost ELSTATu (řecký statistický úřad, kvůli zamezení možnosti narušit ekonomická data), usnadnění podnikání v Řecku.

Řecký premiér Alexis Tsipras oznámil, že o přijetí či zamítnutí tohoto návrhu bude rozhodnuto 5. července v celostátním referendu.[18] Velká většina občanů hlasovala pro odmítnutí podmínek Trojky (61% pro odmítnutí, 39% pro přijetí, 62,5% volební účast). Po hlasování posílili názory, že Řecku bude muset dokonce opustit eurozónu (tzv. Grexit).[19] Následující den (6. července) rezignoval řecký ministr financí Yanis Varoufakis a byl nahrazen Euclidem Tsakalotosem.

Nicméně, i přes výsledek referenda, dosáhli 13. července vůdci eurozóny dohody o třetím záchranném programu přibližně ve stejném znění jako v červnu.

ItálieEditovat

V roce 2011 dosahoval veřejný dluh v poměru k HDP v Itálii 122%, což z Itálie činilo druhou (po Řecku) nejzadluženější zemi eurozóny. Italská vláda se pokoušela snižovat dluh zvýšením daní a omezováním státních výdajů.[20] Tato situace částečně vedla k pádu vlády (Silvio Berlusconi) a v následujícím roce i protestům v ulicích, protestující požadovali zmírnění reforem a efektivnější boj s nastalou nezaměstnaností.[21] Nespokojenost a protesty pokračovaly i v roce 2013, odborový svaz také vyhlásil stávky, které ochromily největší italská města. K protestům se postupně přidávali studenti, obchodníci či sedláci.[22]

PortugalskoEditovat

Podobně jako Řecko, i Portugalsko bylo v roce 2012 v takové hospodářské situaci, která vyžadovala zásah ze strany Evropy. První záchranný program ve výši 78 miliard eur nebyl pro zemi dostačující.[23] Na konci téhož roku bylo rozhodnuto, že Portugalsko postupně obdrží dalších 78 miliard eur. To vedlo Portugalsko ke zvýšení daní, škrtům v rozpočtu a snížení důchodů.[24] Opatření vlády vedla k tisícovým demonstracím v Lisabonu.[25]

V roce 2013 portugalská vláda pokračovala ve státních opatřeních, mimo jiné se zvyšoval věk odchodu do důchodu a prodlužovaly pracovní hodiny státních úředníků. To vedlo k dalším protestům a také stávkám, které ochromily zejména infrastrukturu. [26]

ŠpanělskoEditovat

V polovině roku 2012 se úrok ze španělských dluhopisů dostal nad kritických 6%. Vláda byla nucena přistoupit ke značným úsporným opatřením.[27] Španělsko se stejně jako Řecko a Portugalsko nacházelo v nepříznivé situaci (statisícové stávky, téměř 25% nezaměstnanost) a bylo nuceno požádat Eurozónu o úvěr ve výši 412 miliard eur.[28] To s sebou neslo další ekonomické škrty proti kterým se zejména v Madridu zvedla vlna protestů a následovala generální stávka.

Situace vedla k žádostem o odstoupení španělského premiéra Mariana Rajoy, který byl mimo jiné zapleten do korupční kauzy Gürtel. To vedlo k dalším protestům v ulicích Madridu, protestující žádali rezignaci Rajoye. Protesty se změnily ve střet s policií.[29] Protesty proti úsporným opatřením pokračovaly i v následujících letech.[30]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Government debt na anglické Wikipedii.

  1. CIA. Country Comparison :: Public debt [online]. The World Factbook [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  2. Zdroj: Eurostat
  3. EuroVoc. EU [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Vládní dluh [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  5. a b c ŠVIHLÍKOVÁ, Ilona. Veřejné dluhy, „bankroty“ států a možná řešení [online]. Praha: Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, 2011-05-31 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  6. ZAMRAZILOVÁ, Eva. Veřejné finance v dluhové pasti [online]. Česká národní banka, 2010-04-27 [cit. 2013-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-22. 
  7. http://www.mesec.cz/clanky/je-duchodovy-system-pyramidovou-hrou/ - Je důchodový systém pyramidovou hrou?
  8. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2833073/zruinovane-spojene-staty-si-pujcuji-za-nizke-sazby-ale-zodpovedna-italie-musi-poslouchat-rady-jinych.html - Zruinované Spojené státy si půjčují za nízké sazby, ale zodpovědná Itálie musí poslouchat rady jiných
  9. [1]
  10. General government gross debt [online]. IMF. Dostupné online. 
  11. https://www.econstor.eu/bitstream/10419/70557/1/730869520.pdf
  12. https://money.cnn.com/2015/06/30/news/economy/greece-imf-default/index.html
  13. https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/jak-si-stoji-dluhopisy-sousednich-statu-vyplati-se-do-nich-investovat/
  14. CHAMBERLIN, William Henry. The Russian revolution, 1917-1918: from the overthrow of the czar to the assumption of power by the bolsheviks
  15. https://www.thenation.com/article/should-greece-leave-the-euro/
  16. https://www.nytimes.com/interactive/2016/business/international/greece-debt-crisis-euro.html
  17. Helena Sheehan, Syriza Wave: Surging and Crashing with the Greek Left, NYU Press
  18. https://www.theguardian.com/business/2015/jul/13/greece-bailout-agreement-key-points-grexit
  19. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/referendum-zkomplikuje-dalsi-jednani-recko-asi-euro-opusti-311607
  20. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/italsky-dluh-prekonal-rekord-prekrocil-dva-biliony-eur.A121214_123316_eko-zahranicni_spi
  21. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/v-rime-demonstruje-sto-tisic-odboraru-proti-reformam.A120616_133945_eko_euro_fih
  22. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/italii-otrasaji-socialni-protesty-rim-ceka-demonstrace-hnuti-vidli-213201
  23. https://byznys.ihned.cz/c1-55443120-evropske-dluhove-domino-pokracuje-po-recku-je-na-rade-portugalsko-tvrdi-ekonomove
  24. https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1166904-portugalsko-plni-zachranny-plan-dostane-dalsi-cast-uveru
  25. https://byznys.ihned.cz/c1-59430490-portugalci-protestovali-proti-usporam
  26. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1089670-portugalsko-ochromila-dalsi-stavka-proti-usporam
  27. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/spanelske-dluhopisy-vynos.A120612_174652_eko-zahranicni_neh
  28. https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/spanelske-banky-si-v-srpnu-vypujcily-rekordnich-412-miliard-eur-166496
  29. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/protest-proti-korupci-se-v-madridu-zmenil-v-bitku-s-policii-197521
  30. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/protesty-proti-uspornym-opatrenim-ve-spanelsku.A140323_082001_zahranicni_jw

[1]

Související článkyEditovat

  1. Celkový vládní dluh. apl.czso.cz [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné online.