Duisburg
Duisburg je průmyslové a přístavní město v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v západním Porúří při ústí Ruhru do Rýna. Žije zde přibližně 504 tisíc[1] obyvatel. Jde o patnácté nejlidnatější město Německa a páté největší v Severním Porýní-Vestfálsku.
Duisburg | |
---|---|
Přístav | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°25′49″ s. š., 6°45′5″ v. d. |
Nadmořská výška | 33 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Severní Porýní-Vestfálsko |
Vládní obvod | Düsseldorf |
Duisburg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 232,8 km² |
Počet obyvatel | 503 707 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 2091 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Sören Link (SPD) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 02066, 02841, 02151, 0203 a 02065 |
PSČ | 47279, 47001, 47051 a 4100 |
Označení vozidel | DU |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městské části
editovatOd prvního ledna 1975 je město rozděleno na sedm městských okresů (Stadtbezirke), uvedeny jsou od severu k jihu:
- Walsum (51 528 obyvatel)
- Hamborn (71 528)
- Meiderich/Beeck (73 881)
- Homberg/Ruhrort/Baerl (41 153)
- Duisburg-Mitte (centrum) (105 961)
- Rheinhausen (77 933)
- Duisburg-Süd (73 321)
Historie
editovatPodle legendy zapsané Johannem Aventinem (1525) byl Duisburg založen 2 500 let před naším letopočtem. Archeologickými nálezy je doloženo souvislé osídlení od doby římské. V roce 420 toto římské město vyvrátili Frankové. Kolem roku bylo součástí říše Karla Velikého, ale v roce 830 je dobyli Normané. V otonské době bylo město obnoveno a roku 1120 bylo obehnáno městskou hradbou. V roce 1279 potvrdil král Lothar III. jeho městská práva.
V roce 1290 se Duisburg stal součástí území vévodství Cleves. Roku 1445 byl zmařen útok kolínského arcibiskupa a kurfiřta Dietricha II z Moersu a město zůstalo nezávislé. Roku 1566 vytvořil kartograf Johannes Corputius přesný plán města, jako první z německých měst. V letech 1666-1918 byl Duisburg připojen k Prusku.
Pro svou průmyslovou oblast byl Duisburg za druhé světové války ve třech etapách v letech 1941, 1943 a 1944 vybombardován celkem 299 tzv. kobercovými nálety. nejen industriální zóna, ale i historické město bylo z 80 % obytných budov zničeno nebo poškozeno. Téměř celé město bylo po roce 1960 přestavěno, jen tři historické památky byly rekonstruovány.
Ekonomika
editovatPrůmysl zde od 19. století byl součástí oblasti Porúří-Porýní. Nejvíce je zastoupen průmysl ocelářský, koksárenský, železářský, strojírenský, loďařský, chemický, textilní a stavebních hmot. Od poloviny 60. let 20. století ocelářský a těžební průmysl upadal a způsobil významnou ztrátu obyvatel. Zatímco v roce 1975 žilo v Duisburgu přibližně 590 000 lidí, v roce 1985 se počet snížil na 518 000. Od 80. let byly stržené průmyslové zóny postupně revitalizovány a vysazeny patky.
Doprava
editovatDuisburg je důležitou dopravní křižovatkou. Má největší říční přístav na světě.
Památky
editovat- Radnice - novogotická stavba, rekonstruována po roce 1960
- Mercatorova kašna, novogotická stavba před radnicí, se sochou kartografa Mercatora
- Opatství premonstrátů v Alt Hambornu založeno roku 1136, dobře se dochoval románský ambit s kašnou, kostel sv. Jana Křtitele byl založen v 9. století, přestavěn na románskou cihlovou baziliku, z větší části obnoven po roce 1960
- Část městských hradeb, dostavěná z ruin po druhé světové válce
Kultura a školství
editovat- Divadlo, klasicistní budova, zcela přestavěná po druhé světové válce, sídlo filharmonie a jedno ze sídel Porýnské opery
- Univerzita - památná Gerhard-Mercator-Universität Duisburg, založená v roce 1565, byla v roce 2003 sloučena s vysokou školou v Essenu a nese nyní název Universität Duisburg-Essen.
Partnerská města
editovatSlavní rodáci
editovat- Wilhelm Lehmbruck (1881–1919), německý expresionistický sochař a grafik[2]
- Ramin Djawadi (* 1974), německo-íránský hudební skladatel, autor filmové hudby[3]
- André Lotterer (* 1981), německo-belgický automobilový závodník[4]
Osobnosti spojené s městem
editovat- Gerardus Mercator (1512–1594), vlámský kartograf, vynálezce Mercatorovy projekce
- August Thyssen (1842–1926), duisburský průmyslník
Galerie
editovat-
Divadlo
-
Ambit opatství sv. Jana
-
Mercatorova kašna
-
Socha Karla Velikého z radnice
-
Stará část přístavu
-
Botanická zahrada Kaiserberg
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ Biography – lehmbruckmuseum [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ramin Djawadi - Composer Biography, Facts and Music Compositions. FAMOUS COMPOSERS [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ André Lotterer - Formula 1 driver. Sidepodcast [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Duisburg na Wikimedia Commons